Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Studium stresových faktorů u Candida albicans
Vindušková, Renata ; Buchta, Vladimír (vedoucí práce) ; Podholová, Beata (oponent)
Souhrn Kvasinky rostoucí na pevném povrchu vytvářejí mnohobuněčné struktury, tzv. kolonie, s charakteristickou organisovanou morfologií, která vzniká dělením nepohyblivých kvasinkových buněk. Organisace kvasinkových kolonií proto musí být zajištěna signály vysílanými a přijímanými dělícími se buňkami, které kolonii tvoří. Z tohoto pohledu připomíná vývoj kvasinkové kolonie tvorbu tkání a orgánů vyšších mnohobuněčných organismů Jednou z charakteristických vlastností mnohobuněčných organismů je jejich schopnost vysílat a přijímat signály na velké vzdálenosti. Kvasinkové kolonie využívají pro komunikaci mezi koloniemi jednoduchou plynnou látku, čpavek (amoniak), který kolonie produkují v pulsech. Vlivem amoniaku sousední kolonie synchronisují svůj vývoj. Přechod kolonií z kyselé fáze do fáze intensivní produkce amoniaku (alkalická fáze) je spojen s výraznými změnami metabolismu buněk kolonií. Můžeme se domnívat, že plyný amoniak se u kvasinkových kolonií uplatňuje jako jakýsi "alarm" signál, který indukuje změny vedoucí k zapnutí adaptivního metabolismu a úniku ze stresu. Do budoucnosti by zásahy do mezibuněčné signalizace mohly být vhodným cílem pro nově vyvíjené antimikrobní látky
Studium stresových faktorů u Candida albicans
Vindušková, Renata ; Buchta, Vladimír (vedoucí práce) ; Podholová, Beata (oponent)
Souhrn Kvasinky rostoucí na pevném povrchu vytvářejí mnohobuněčné struktury, tzv. kolonie, s charakteristickou organisovanou morfologií, která vzniká dělením nepohyblivých kvasinkových buněk. Organisace kvasinkových kolonií proto musí být zajištěna signály vysílanými a přijímanými dělícími se buňkami, které kolonii tvoří. Z tohoto pohledu připomíná vývoj kvasinkové kolonie tvorbu tkání a orgánů vyšších mnohobuněčných organismů Jednou z charakteristických vlastností mnohobuněčných organismů je jejich schopnost vysílat a přijímat signály na velké vzdálenosti. Kvasinkové kolonie využívají pro komunikaci mezi koloniemi jednoduchou plynnou látku, čpavek (amoniak), který kolonie produkují v pulsech. Vlivem amoniaku sousední kolonie synchronisují svůj vývoj. Přechod kolonií z kyselé fáze do fáze intensivní produkce amoniaku (alkalická fáze) je spojen s výraznými změnami metabolismu buněk kolonií. Můžeme se domnívat, že plyný amoniak se u kvasinkových kolonií uplatňuje jako jakýsi "alarm" signál, který indukuje změny vedoucí k zapnutí adaptivního metabolismu a úniku ze stresu. Do budoucnosti by zásahy do mezibuněčné signalizace mohly být vhodným cílem pro nově vyvíjené antimikrobní látky

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.