|
|
Průnik B-laktamových antibiotik do likvoru a jeho vztah k markerům zánětu v průběhu invazivní bakteriální infekce
Prášil, Petr ; Buchta, Vladimír (vedoucí práce) ; Marešová, Vilma (oponent) ; Boštík, Pavel (oponent)
Souhrn Cíl: Vyhodnotit průnik ceftriaxonu, penicilinu a cefotaximu do likvoru přes zánětlivě změněnou hematoencefalickou bariéru. Najít korelaci průniku do likvoru v závislosti na laboratorních markerech zánětu. Materiál a metody: Hladiny β-laktamových antibiotik byly vyšetřeny u 24 pacientů. U všech nemocných byl hodnocen průnik antibiotik do likvoru (kvocient likvor/sérum Kl/s, likvor n = 24, sérum n = 24) a korelován s laboratorními markery zánětu (CRP, fibrinogen, počty neutrofilů v likvoru). Kultivačně pozitivní likvory (n=13) byly vyšetřeny na baktericidii. Vedle toho byly stanoveny (n = 28) sérové hladiny antibiotik před a po podání. Celkem bylo vyšetřeno 76 vzorků biologického materiálu. Výsledky: Průměrné hladiny ceftriaxonu v séru před podáním (31,2 mg/l ± SD 12,29) a po podání (300,0 mg/l ± SD 125,9) i penicilinu před podáním (14,3 mg/l ± SD 15,8) a po podání (110,38 mg/l ± SD 63,9) byly statisticky významné - (ceftriaxon p = 0,000156, penicilin p = 0,0216). Hodnoty testovaných parametrů zánětu byly celkově vyšší u pacientů s Kl/s ≥ 0,1 v porovnání s pacienty s Kl/s < 0,1: počty segmentů v likvoru (p=0,0112), CRP (p=0,00192), fibrinogen (p=0,0178) u ceftriaxonu. U penicilinu korelovaly hodnoty CRP a počty segmentů v likvoru s výší Kl/s. Žádný z markerů zánětu (nebo jejich kombinace) spolehlivě...
|
|
|
Vybrané aspekty imunopatogeneze HIV infekce
Bartovská, Zofia ; Holub, Michal (vedoucí práce) ; Boštík, Pavel (oponent) ; Marešová, Vilma (oponent)
Úvod: Virus-specifické CD8+ T lymfocyty jsou rozhodující při potlačení virové replikace u HIV infekce, důležitý je jejich počet i funkční stav. V imunopatogenezi HIV infekce hraje významnou roli také chronická nespecifická imunitní aktivace T a B lymfocytů. Hypotézy a cíle práce: Studovat výskyt a funkční stav HIV-specifických CD8+ T lymfocytů a expresi nespecifických aktivačních markerů na B a T lymfocytech u HIV+ pacientů a zhodnotit vliv kombinované antiretrovirové terapie (cART) na tyto parametry. Materiál a metodika: Soubor pacientů tvoří 80 HIV+ osob: 36 HIV+ léčených cART, 18 pacientů bez terapie, u nichž byla v průběhu studie cART nasazena, 9 pacientů bez terapie, 10 pacientů s primoinfekcí HIV, 3 pacienti s pomalou progresí onemocnění a 4 pacienti původně na cART, u nichž byla terapie vysazena. Kontrolní skupina zahrnovala 34 zdravých HIV- jedinců. Byly vyšetřovány počty CD4+ a CD8+ T lymfocytů, virová nálož, exprese markerů nespecifické aktivace na lymfocytech a výskyt HIV-specifických CD8+ T lymfocytů pomocí metody ELISpot a průtokové cytometrie s využitím MHC tetramerů a intracelulární detekce cytokinů. Výsledky: Při srovnání HIV-specifických CD8+ T lymfocytů mezi léčenými a neléčenými HIV+ pacienty nebyly nalezeny signifikantní rozdíly. Výskyt virus-specifických CD8+ T lymfocytů nekoreloval s...
|
|
|
Vybrané aspekty imunopatogeneze HIV infekce
Bartovská, Zofia ; Holub, Michal (vedoucí práce) ; Boštík, Pavel (oponent) ; Marešová, Vilma (oponent)
Úvod: Virus-specifické CD8+ T lymfocyty jsou rozhodující při potlačení virové replikace u HIV infekce, důležitý je jejich počet i funkční stav. V imunopatogenezi HIV infekce hraje významnou roli také chronická nespecifická imunitní aktivace T a B lymfocytů. Hypotézy a cíle práce: Studovat výskyt a funkční stav HIV-specifických CD8+ T lymfocytů a expresi nespecifických aktivačních markerů na B a T lymfocytech u HIV+ pacientů a zhodnotit vliv kombinované antiretrovirové terapie (cART) na tyto parametry. Materiál a metodika: Soubor pacientů tvoří 80 HIV+ osob: 36 HIV+ léčených cART, 18 pacientů bez terapie, u nichž byla v průběhu studie cART nasazena, 9 pacientů bez terapie, 10 pacientů s primoinfekcí HIV, 3 pacienti s pomalou progresí onemocnění a 4 pacienti původně na cART, u nichž byla terapie vysazena. Kontrolní skupina zahrnovala 34 zdravých HIV- jedinců. Byly vyšetřovány počty CD4+ a CD8+ T lymfocytů, virová nálož, exprese markerů nespecifické aktivace na lymfocytech a výskyt HIV-specifických CD8+ T lymfocytů pomocí metody ELISpot a průtokové cytometrie s využitím MHC tetramerů a intracelulární detekce cytokinů. Výsledky: Při srovnání HIV-specifických CD8+ T lymfocytů mezi léčenými a neléčenými HIV+ pacienty nebyly nalezeny signifikantní rozdíly. Výskyt virus-specifických CD8+ T lymfocytů nekoreloval s...
|
|
|
Průnik B-laktamových antibiotik do likvoru a jeho vztah k markerům zánětu v průběhu invazivní bakteriální infekce
Prášil, Petr ; Buchta, Vladimír (vedoucí práce) ; Marešová, Vilma (oponent) ; Boštík, Pavel (oponent)
Souhrn Cíl: Vyhodnotit průnik ceftriaxonu, penicilinu a cefotaximu do likvoru přes zánětlivě změněnou hematoencefalickou bariéru. Najít korelaci průniku do likvoru v závislosti na laboratorních markerech zánětu. Materiál a metody: Hladiny β-laktamových antibiotik byly vyšetřeny u 24 pacientů. U všech nemocných byl hodnocen průnik antibiotik do likvoru (kvocient likvor/sérum Kl/s, likvor n = 24, sérum n = 24) a korelován s laboratorními markery zánětu (CRP, fibrinogen, počty neutrofilů v likvoru). Kultivačně pozitivní likvory (n=13) byly vyšetřeny na baktericidii. Vedle toho byly stanoveny (n = 28) sérové hladiny antibiotik před a po podání. Celkem bylo vyšetřeno 76 vzorků biologického materiálu. Výsledky: Průměrné hladiny ceftriaxonu v séru před podáním (31,2 mg/l ± SD 12,29) a po podání (300,0 mg/l ± SD 125,9) i penicilinu před podáním (14,3 mg/l ± SD 15,8) a po podání (110,38 mg/l ± SD 63,9) byly statisticky významné - (ceftriaxon p = 0,000156, penicilin p = 0,0216). Hodnoty testovaných parametrů zánětu byly celkově vyšší u pacientů s Kl/s ≥ 0,1 v porovnání s pacienty s Kl/s < 0,1: počty segmentů v likvoru (p=0,0112), CRP (p=0,00192), fibrinogen (p=0,0178) u ceftriaxonu. U penicilinu korelovaly hodnoty CRP a počty segmentů v likvoru s výší Kl/s. Žádný z markerů zánětu (nebo jejich kombinace) spolehlivě...
|
host ::
RSS.