Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Syndrom vyhoření
Baudyš, Jiří ; Šnýdrová, Ivana (vedoucí práce) ; Štěpánek, Zdeněk (oponent)
Syndrom vyhoření sdružuje řadu příznaků, které doprovázejí ztrátu původního nadšení a motivace. Podmínkou konečného vyhoření je počáteční entuziasmus. Postižený jedinec nejprve pro nějakou myšlenku, obrazně řečeno, vzplane, zahoří. Když po určité době usilovného snažení pocítí, že mu ani největší zanícení nepomůže dosáhnout cíle, začne pozvolna doutnat… Je emocionálně vyčerpaný, méně výkonný a straní se lidí, ke kterým si vytváří odosobněný vztah. Syndrom vyhoření bývá definován situačně specificky, tedy ve vazbě na povolání postiženého. Společným jmenovatelem profesí, které působí zvýšeným rizikem syndromu vyhoření, bývá kontakt s lidmi. Typicky se vyskytuje mezi příslušníky pomáhajících profesí: lékaři, zdravotními sestrami, psychology, učiteli, manažery. Ti se setkávají s překážkami, které někdy pociťují jako nepřekonatelné. Toužili kdysi léčit, učit, vést zaměstnance či prodávat, ale postupem času získali nepříjemné zkušenosti o tom, že všechny nelze úspěšně vyléčit, naučit, vést či motivovat ke koupi. Ztrácejí vůli ke smyslu.
Obsazování pracovních míst učitelů cizích jazyků
Baudyš, Jiří ; Kocianová, Renata (vedoucí práce) ; Sršňová, Šárka (oponent)
Snad nikdo nepochybuje o velkém významu znalosti cizích jazyků nejen pro výkon mnoha povolání, ale i z hlediska dalšího všestranného rozvoje osobnosti. V době hledání nové kvalitativní dimenze zapojení české společnosti do širšího evropského a světového rámce je zřejmý i aspekt kulturně politický. V úvahu je také nutné vzít přání Evropské unie, aby se každý občan Evropy uměl dorozumět alespoň dvěma dalšími jazyky kromě jazyka mateřského. Zajistit potřebnou úroveň jazykového vzdělávání a jeho prohlubování či rozšiřování na další populační skupiny vyžaduje využít znalostí a dovedností dostatečného počtu náležitě kvalifikovaných učitelů. Současný stav bývá hodnocen jako neuspokojivý. Česká školní inspekce hlásí trvalý nedostatek aprobovaných učitelů cizích jazyků. Účinnost mimořádného opatření, které umožňuje vyučovat cizí jazyk i neaprobovaným učitelům, sice končí v červnu 2006, avšak podle vyjádření Jaroslavy Delišové z odboru základního vzdělávání MŠMT bude navrženo jeho prodloužení do roku 2009 (Šteflová, 2006, s. 10). Zužovat problematiku obsazování míst učitelů cizích jazyků na otázky získávání a výběru náležitě vzdělaných expertů by jistě bylo nesmírně krátkozraké. Každý si jistě vybaví alespoň několik učitelů, kteří jej provázeli cestou za vzděláním. Snad všichni z nich měli "náležitou aprobaci", a...
Pracovní spokojenost učitelů středních a vyšších policejních škol Ministerstva vnitra České republiky
Baudyš, Jiří ; Kocianová, Renata (vedoucí práce) ; Gillernová, Ilona (oponent) ; Paulík, Karel (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Katedra andragogiky a personálního řízení Andragogika Abstrakt k dizertační práci v českém jazyce Pracovní spokojenost učitelů středních a vyšších policejních škol Ministerstva vnitra České republiky Jiří Baudyš Dizertační práce se zabývá pracovní spokojeností učitelů středních a vyšších policejních škol Ministerstva vnitra České republiky. Pozornost je zaměřena na teoretická východiska pracovní spokojenosti, motivaci, psychologické a výkonové souvislosti pracovní spokojenosti a na zkoumání pracovní spokojenosti učitelů. Východisky empirického šetření jsou teorie pracovní motivace a výzkumy pracovní spokojenosti učitelů. Kvantitativní šetření pracovní spokojenosti učitelů středních a vyšších policejních škol Ministerstva vnitra České republiky, ke kterému byl využit Inventář hodnocení spokojenosti učitelů, sleduje celkovou pracovní spokojenost učitelů a její vztah k vybraným proměnným, převážně extrapersonálního charakteru.
Syndrom vyhoření
Baudyš, Jiří ; Štěpánek, Zdeněk (oponent) ; Šnýdrová, Ivana (vedoucí práce)
Syndrom vyhoření sdružuje řadu příznaků, které doprovázejí ztrátu původního nadšení a motivace. Podmínkou konečného vyhoření je počáteční entuziasmus. Postižený jedinec nejprve pro nějakou myšlenku, obrazně řečeno, vzplane, zahoří. Když po určité době usilovného snažení pocítí, že mu ani největší zanícení nepomůže dosáhnout cíle, začne pozvolna doutnat… Je emocionálně vyčerpaný, méně výkonný a straní se lidí, ke kterým si vytváří odosobněný vztah. Syndrom vyhoření bývá definován situačně specificky, tedy ve vazbě na povolání postiženého. Společným jmenovatelem profesí, které působí zvýšeným rizikem syndromu vyhoření, bývá kontakt s lidmi. Typicky se vyskytuje mezi příslušníky pomáhajících profesí: lékaři, zdravotními sestrami, psychology, učiteli, manažery. Ti se setkávají s překážkami, které někdy pociťují jako nepřekonatelné. Toužili kdysi léčit, učit, vést zaměstnance či prodávat, ale postupem času získali nepříjemné zkušenosti o tom, že všechny nelze úspěšně vyléčit, naučit, vést či motivovat ke koupi. Ztrácejí vůli ke smyslu.
Obsazování pracovních míst učitelů cizích jazyků
Baudyš, Jiří ; Sršňová, Šárka (oponent) ; Kocianová, Renata (vedoucí práce)
Snad nikdo nepochybuje o velkém významu znalosti cizích jazyků nejen pro výkon mnoha povolání, ale i z hlediska dalšího všestranného rozvoje osobnosti. V době hledání nové kvalitativní dimenze zapojení české společnosti do širšího evropského a světového rámce je zřejmý i aspekt kulturně politický. V úvahu je také nutné vzít přání Evropské unie, aby se každý občan Evropy uměl dorozumět alespoň dvěma dalšími jazyky kromě jazyka mateřského. Zajistit potřebnou úroveň jazykového vzdělávání a jeho prohlubování či rozšiřování na další populační skupiny vyžaduje využít znalostí a dovedností dostatečného počtu náležitě kvalifikovaných učitelů. Současný stav bývá hodnocen jako neuspokojivý. Česká školní inspekce hlásí trvalý nedostatek aprobovaných učitelů cizích jazyků. Účinnost mimořádného opatření, které umožňuje vyučovat cizí jazyk i neaprobovaným učitelům, sice končí v červnu 2006, avšak podle vyjádření Jaroslavy Delišové z odboru základního vzdělávání MŠMT bude navrženo jeho prodloužení do roku 2009 (Šteflová, 2006, s. 10). Zužovat problematiku obsazování míst učitelů cizích jazyků na otázky získávání a výběru náležitě vzdělaných expertů by jistě bylo nesmírně krátkozraké. Každý si jistě vybaví alespoň několik učitelů, kteří jej provázeli cestou za vzděláním. Snad všichni z nich měli "náležitou aprobaci", a...

Viz též: podobná jména autorů
1 Baudyš, Jan
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.