|
| |
|
|
Evropská unie jako "prostor spravedlnosti" v civilních věcech
Břicháček, Tomáš ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
I. ÚVOD 1. Vymezení práce Evropská unie bývá často označována jako útvar sui generis, který nespadá do žádné z tradičně užívaných kategorií státních svazků. Není klasickou mezinárodní organizací, ani federací či konfederací. Mluví se o zcela novém fenoménu.1 Jak konstatoval ESD již ve svých raných rozsudcích, na rozdíl od běžných mezinárodních smluv, zakládací smlouvy vytvořily vlastní právní řád,2 nový právní řád mezinárodního práva, v jehož prospěch státy, byť jen v přesně vymezených oblastech, omezily svá suverénní práva, a jehož subjekty nejsou jen členské státy, ale i jejich příslušníci.3 Základní linií evropského integračního procesu byla a stále je integrace ekonomická, která vygenerovala jednotný vnitřní trh, coby prostor volného pohybu zboží, osob, služeb a kapitálu.4 Prostor těchto "čtyř svobod" ovšem na sebe postupně navazoval další a další politiky, které bývají často prezentovány jako jeho nutná a potřebná doprovodná opatření. Jedním z nejdůležitějších příkladů je spolupráce ve věcech vnitra a justice, nově označovaná jako "prostor svobody, bezpečnosti a spravedlnosti" (PSBS). Realizace volného pohybu osob spojená ve vrcholné fázi s odbouráním hraničních kontrol v rámci schengenského systému s sebou nese bezpečnostní rizika, jako je rozvoj mezinárodního organizovaného zločinu či terorismu,...
|
|
|
Horizontální liberalizace volného pohybu služeb v EU
Břicháček, Tomáš ; Král, Richard (vedoucí práce) ; Tichý, Luboš (oponent) ; Křepelka, Filip (oponent)
Tématem práce je průřezová liberalizace volného pohybu služeb, k níž došlo na základě směrnic č. 2006/123/ES o službách na vnitřním trhu, č. 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací, č. 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci volného poskytování služeb a č. 2000/31/ES o elektronickém obchodu. Přesněji lze hlavní předmět práce vymezit jako posun v základních vzorcích volného pohybu služeb dosažený uvedenými čtyřmi směrnicemi oproti původnímu stavu danému příslušnými ustanoveními primárního práva, tak jak jsou vykládána Soudním dvorem. Hlavním cílem práce je analyzovat a kriticky zhodnotit rozsah a význam tohoto posunu. Základní otázky znějí: Do jaké míry je výsledný právní rámec dotvořený průřezovými směrnicemi odlišný od původního stavu? Nakolik je pouhou kodifikací judikatury Soudního dvora a nakolik naopak projevem snahy normotvůrce o její rozvinutí? Do jaké míry umožňuje či podporuje liberalizovaný právní rámec zneužívání volného pohybu služeb za účelem obcházení vnitrostátního práva hostitelského státu? Na základě předmětné čtveřice směrnic se převážné většině přeshraničních služeb dostalo pokrytí sekundárním právem EU. Všechny čtyři směrnice přinášejí v rámci svého rozsahu působnosti určitý posun oproti obecnému režimu primárního práva, tak jak je vykládán Evropským soudním dvorem, a to...
|
|
|
Neostré hranice pravomocí Evropského společenství
Břicháček, Tomáš ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Rovná, Lenka (oponent)
Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd / Smetanovo nábřeží 6, 110 01 Praha 1 info@fsv.cuni.cz, tel: 222 112 111 www.fsv.cuni.cz Dle čl. 4 Opatření rektora č. 6/2010 o Zpřístupnění elektronické databáze závěrečných prací http://www.cuni.cz/UK-3470.html a čl. 1 Opatření děkana 29/2010 se z časového hlediska závěrečné práce dělí do tří skupin: a. "nové práce", tj. práce odevzdávané k obhajobě počínaje 29. 9. 2010, b. "starší práce", tj. práce odevzdané k obhajobě od 1. 1. 2006 do 28. 9. 2010, c. "práce před rokem 2006", tj. práce odevzdané k obhajobě před 1. 1. 2006. V tomto případě jde o "starší práci" odevzdanou k obhajobě od 1. 1. 2006 do 28. 9. 2010. Omlouváme se, ale dokument není v elektronické verzi k dispozici.
|
|
|
Horizontální liberalizace volného pohybu služeb v EU
Břicháček, Tomáš ; Král, Richard (vedoucí práce) ; Tichý, Luboš (oponent) ; Křepelka, Filip (oponent)
Tématem práce je průřezová liberalizace volného pohybu služeb, k níž došlo na základě směrnic č. 2006/123/ES o službách na vnitřním trhu, č. 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací, č. 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci volného poskytování služeb a č. 2000/31/ES o elektronickém obchodu. Přesněji lze hlavní předmět práce vymezit jako posun v základních vzorcích volného pohybu služeb dosažený uvedenými čtyřmi směrnicemi oproti původnímu stavu danému příslušnými ustanoveními primárního práva, tak jak jsou vykládána Soudním dvorem. Hlavním cílem práce je analyzovat a kriticky zhodnotit rozsah a význam tohoto posunu. Základní otázky znějí: Do jaké míry je výsledný právní rámec dotvořený průřezovými směrnicemi odlišný od původního stavu? Nakolik je pouhou kodifikací judikatury Soudního dvora a nakolik naopak projevem snahy normotvůrce o její rozvinutí? Do jaké míry umožňuje či podporuje liberalizovaný právní rámec zneužívání volného pohybu služeb za účelem obcházení vnitrostátního práva hostitelského státu? Na základě předmětné čtveřice směrnic se převážné většině přeshraničních služeb dostalo pokrytí sekundárním právem EU. Všechny čtyři směrnice přinášejí v rámci svého rozsahu působnosti určitý posun oproti obecnému režimu primárního práva, tak jak je vykládán Evropským soudním dvorem, a to...
|
|
| |
|
| |
|
|
Evropská unie jako "prostor spravedlnosti" v civilních věcech
Břicháček, Tomáš ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
I. ÚVOD 1. Vymezení práce Evropská unie bývá často označována jako útvar sui generis, který nespadá do žádné z tradičně užívaných kategorií státních svazků. Není klasickou mezinárodní organizací, ani federací či konfederací. Mluví se o zcela novém fenoménu.1 Jak konstatoval ESD již ve svých raných rozsudcích, na rozdíl od běžných mezinárodních smluv, zakládací smlouvy vytvořily vlastní právní řád,2 nový právní řád mezinárodního práva, v jehož prospěch státy, byť jen v přesně vymezených oblastech, omezily svá suverénní práva, a jehož subjekty nejsou jen členské státy, ale i jejich příslušníci.3 Základní linií evropského integračního procesu byla a stále je integrace ekonomická, která vygenerovala jednotný vnitřní trh, coby prostor volného pohybu zboží, osob, služeb a kapitálu.4 Prostor těchto "čtyř svobod" ovšem na sebe postupně navazoval další a další politiky, které bývají často prezentovány jako jeho nutná a potřebná doprovodná opatření. Jedním z nejdůležitějších příkladů je spolupráce ve věcech vnitra a justice, nově označovaná jako "prostor svobody, bezpečnosti a spravedlnosti" (PSBS). Realizace volného pohybu osob spojená ve vrcholné fázi s odbouráním hraničních kontrol v rámci schengenského systému s sebou nese bezpečnostní rizika, jako je rozvoj mezinárodního organizovaného zločinu či terorismu,...
|
host ::
RSS.