|
|
Odstavec jako kognitivní jednotka výstavby neliterárních textů
Obdržálková, Vanda ; Králová, Jana (vedoucí práce) ; Eichl, Radek (oponent) ; Aurová, Miroslava (oponent)
Tématem disertační práce je struktura odstavců v českých a španělských neliterárních textech a v překladech ze španělštiny do češtiny. Odstavec definujeme jako textovou a zároveň kognitivní jednotku, která se vyznačuje tematickou jednotou a vnitřní koherencí a hraje významnou roli jak při produkci, tak při interpretaci textu. Těžištěm disertační práce je empirická analýza celkem tří skupin neliterárních textů založená na trojím porovnání srovnatelných a paralelních textů. Prvním cílem této analýzy bylo zjistit, zda mezi španělskými a českými texty existují jazykově či kulturně podmíněné rozdíly v rozsahu odstavců a jejich tematické struktuře, na základě porovnání původních českých a španělských srovnatelných textů. V rámci kvantitativní analýzy se pro srovnání zaměřujeme rovněž na rozsah větných celků. Druhým cílem bylo popsat přístup překladatelů prostřednictvím popisu vztahu mezi jednotlivými originály a jejich překlady a následně porovnat překlady do češtiny s původními srovnatelnými českými texty. Na základě tohoto trojího porovnání jsme zjistili, do jaké míry se jednotlivé překlady na různých rovinách výstavby orientují na pól adekvátnosti či naopak na pól přijatelnosti. Dalším cílem translatologické analýzy bylo popsat faktory, které mohou přístup překladatelů ovlivňovat. Výsledky empirického...
|
|
| |
|
|
Pokračovatelé posesiv suus a illorum v románských jazycích
Jančík, Jiří ; Štichauer, Pavel (vedoucí práce) ; Aurová, Miroslava (oponent) ; Pultrová, Lucie (oponent)
Česká anotace: Práce zkoumá exponenci posesivity 6. osob na příkladě dvou konkrétních exponentů - paradigmat SUUS a ILLORUM. Jejím cílem je pak postihnout veškeré proměny sémioze obou paradigmat na jejich přechodu z latinského diasystému do diasytému protorománského a románského. Tyto proměny uchopuje na základě osmi parametrů sémiotického a sémiologického popisu jako proměny (1) formálního aspektu, (2) obsahového aspektu, (3) reference, (4) extenze, (5) intenze, (6) diferenční hodnoty, (7) paradigmatických vztahů, (8) syntagmatických vztahů. Na základě analýz jednotlivých diasystémů se práce pokouší identifikovat propojení, filiaci mezi jednotlivými centry, ve smyslu stanovení interareálových zdrojů jazykových inovací Česká klíčová slova: Exponence posesivity 6. osob, reflexivní posesivita, nerefexivní posesivita, ILLORUM, SUUS, sémioze, gramaticalizace, supletivita, jazyková inovace, export jazykových modelů, endoforičnost, logoforičnost, exoforičnost, vulgární latina, clasická latina, románské jazyky
|
|
|
Teoretická východiska tvorby a hodnocení pracovních listů pro výuku cizích jazyků se zaměřením na španělský jazyk
Kupka, Tomáš ; Valeš, Miroslav (vedoucí práce) ; Aurová, Miroslava (oponent) ; Mračková Vavroušová, Petra (oponent)
Autor disertační práce Teoretická východiska tvorby a hodnocení pracovních listů pro výuku cizích jazyků se zaměřením na španělský jazyk se snaží komplexně zmapovat současnou situaci v oblasti použití pracovních listů v cizojazyčné výuce, preferenčně ve výuce španělského jazyka. Vychází ze skutečnosti, že pro přejímání, adaptaci, tvorbu, použití, hodnocení, revizi, případně aktualizaci pracovních listů neexistují v české odborné literatuře žádná teoretická východiska. Dosud též nebyl na toto téma realizován žádný tuzemský relevantní výzkum, přestože učitelé poměrně často komplementární didaktický materiál jako doplněk běžné učebnice používají. Hlavním cílem této disertace je analyzovat pracovní listy a popsat proces jejich tvorby a použití, výsledkem práce je návrh způsobů řešení zmíněných nedostatků a potenciálních problémů. Teoretická část disertační práce je zaměřena na analýzu informačních zdrojů tematicky svázaných s tvorbou didaktických materiálů. Důraz je kladen na komparaci zásad tvorby a hodnocení učebnic. Na základě selekce publikovaných zásad je navržen soubor postupů tvorby a soubor hodnotících kritérií pro posouzení kvality buď přejatých, nebo nově vytvářených pracovních listů. Empirická část obsahuje analýzu učebnic a pracovních listů vydaných českými i zahraničními, preferenčně...
|
|
|
Faktory určující lexikální význam ve španělštině
Petrík, Daniel ; Čermák, Petr (vedoucí práce) ; Štichauer, Pavel (oponent) ; Aurová, Miroslava (oponent)
1/2 Abstrakt: V předložené práci se zabýváme specifickou třídou faktorů s možným potenciálem určovat (upřesňovat) preferovaný lexikální významu při nejednoznačnosti. Žádoucím rysem u těchto faktorů je, že nemají nijak záviset na povaze nějaké konkrétní komunikační situace, nýbrž mají být výlučně spjaty s osobou mluvčího či posluchače a jeho vybranými osobnostními, sociolingvistickými a dalšími charakteristikami, čili tradiční faktory jako kontext, časoprostorové charakteristiky a další byly ze zkoumání záměrně vyloučeny. Preferovaný lexikální význam byl studován prostřednictvím dotazníkového šetření ve vzorku respondentů, přičemž analyzovanými daty byly prvotní okamžité asociace, které respondenti uváděli v rámci asociačního testu pro každé ze třiceti vybraných testovaných mnohoznačných slov. Respondent byl s jednotlivými testovanými výrazy konfrontován izolovaně mimo jakýkoli kontext či konkrétní komunikační situaci. Za těchto předpokladů lze zkoumat schopnost vybraných charakteristik respondenta jako pohlaví, věk, vzdělání, geografické oblasti jeho života, profese či zálib respondenta, do jaké míry mohou být vysvětlujícími faktory lexikálního významu první volby u testovaných výrazů. Vedle konkrétních zjištění ohledně vybraných faktorů lexikálního významu na studovaném materiálu práce poukazuje i na možné...
|
|
|
Illocutionary Modulation of the Utterance. The Case of estar + gerundio
Laurencio Tacoronte, Ariel ; Čermák, Petr (vedoucí práce) ; Aurová, Miroslava (oponent) ; Gutiérrez Rubio, Enrique (oponent)
Studie zabývající se různými formami a strukturami jazyka obvykle považují za samo- zřejmé, že se tyto jednotky odvolávají na prvky nejazykové reality čili že jazyk odráží svět. V případě slovesných soustav jsou takovými prvky čas, aktionsart nebo vid. Vzhledem k tomu, že není možné spolehlivě popsat slovesné chování pomocí těchto kategorií, navrho- vaná řešení se neustále upravují a rozšiřují, výsledkem čehož jsou mnohdy obtížně aplikova- telné a příliš složité teoretické modely. Je to dáno rovněž tím, že závěry, k nimž se dochází, se soustavně dostávají do rozporu s jazykovou skutečností, která jim odolává a popírá je. Nezbývá tedy než uchylovat se ve vysvětleních k výjimkám nebo vyřadit segmenty vzpírající se navržené klasifikaci na periferii systému. Naším prvním cílem bude tedy nejprve stanovení předběžného teoretického rámce, oproti běžné aposteriorní teoretizaci založené na tom, co je vidět na povrchu. To nám umožní přiřadit jazykovým prvkům invariantní ústřední hodnotu. Vycházíme z metaoperačního sys- tému H. Adamczewského, podle něhož existují v jazyce operátory, jež náleží jedné ze dvou fází procesu vytváření výpovědi. Konkrétně se buď pojí svou rématickou povahou s propozicí informace, nebo svou tématickou povahou s presupozicí daného údaje. Tento vyložený princip by měl být striktně...
|
|
|
Španělská modalita z pohledu vztahů mezi modálními významy
Kratochvílová, Dana ; Čermák, Petr (vedoucí práce) ; Zavadil, Bohumil (oponent) ; Aurová, Miroslava (oponent)
Dana Kratochvílová Španělská modalita z pohledu vztahů mezi modálními významy (disertační práce) Abstrakt: Tato práce se zabývá tzv. šedými zónami, které se nacházejí uvnitř španělského modálního systému. V těchto oblastech se setkává více modálních významů. V jednotlivých kapitolách analyzujeme postupně vztahy mezi modálními významy potenciálním a reálným, potenciálním a hodnotícím, hodnotícím a volním, volním a tázacím, tázacím a potenciálním, potenciálním a volním. Zabýváme se různými typy interakcí mezi nimi, které je možné nalézt v rámci španělštiny, a pozorujeme, jaké důsledky tyto interakce mají a jak na ně jazyk reaguje. Klíčová slova: modalita, modus, subjunktiv, španělština
|
|
|
Odstavec jako kognitivní jednotka výstavby neliterárních textů
Obdržálková, Vanda ; Králová, Jana (vedoucí práce) ; Eichl, Radek (oponent) ; Aurová, Miroslava (oponent)
Tématem disertační práce je struktura odstavců v českých a španělských neliterárních textech a v překladech ze španělštiny do češtiny. Odstavec definujeme jako textovou a zároveň kognitivní jednotku, která se vyznačuje tematickou jednotou a vnitřní koherencí a hraje významnou roli jak při produkci, tak při interpretaci textu. Těžištěm disertační práce je empirická analýza celkem tří skupin neliterárních textů založená na trojím porovnání srovnatelných a paralelních textů. Prvním cílem této analýzy bylo zjistit, zda mezi španělskými a českými texty existují jazykově či kulturně podmíněné rozdíly v rozsahu odstavců a jejich tematické struktuře, na základě porovnání původních českých a španělských srovnatelných textů. V rámci kvantitativní analýzy se pro srovnání zaměřujeme rovněž na rozsah větných celků. Druhým cílem bylo popsat přístup překladatelů prostřednictvím popisu vztahu mezi jednotlivými originály a jejich překlady a následně porovnat překlady do češtiny s původními srovnatelnými českými texty. Na základě tohoto trojího porovnání jsme zjistili, do jaké míry se jednotlivé překlady na různých rovinách výstavby orientují na pól adekvátnosti či naopak na pól přijatelnosti. Dalším cílem translatologické analýzy bylo popsat faktory, které mohou přístup překladatelů ovlivňovat. Výsledky empirického...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.