Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Hematologická variabilita a její souvislost s gastroinstestinální mikrobiotou u papoušků (Psittaciformes)
Dlugošová, Sylvie ; Vinkler, Michal (vedoucí práce) ; Volf, Jiří (oponent)
Tisíce papoušků po celém světě trpí nemocemi a dalšími zdravotními komplikacemi, které mohou mít základ v interakci mezi jejich imunitním systémem a bakteriemi v jejich trávicím traktu. Předkládaná diplomová práce si klade za cíl pochopit souvislosti mezi projevy těchto zdravotních problémů, buněčným složením krve a skladbou gastrointestinální mikrobioty u papoušků. Hematologické vyšetření bylo provedeno u 198 krevních vzorků 53 druhů papoušků. Složení mikrobioty bylo stanoveno kombinací molekulárního přístupu sekvenace bakteriálního genu pro 16S rRNA ze 132 vzorků trusu, 12 vzorků střev, 228 kloakálních výtěrů a 236 výtěrů zobáku odebraných celkem z 61 papouščích druhů a diagnostického přístupu analýzou fekálních nátěrů Gramovou metodou. Byla zjištěna signifikantní závislost hematologických parametrů na individuálních, environmentálních a klinických faktorech a zároveň jejich značná mezidruhová variabilita. Hodnoty absolutního počtu heterofilů a lymfocytů se ukázaly jako užitečnější pro monitorování průběhu infekčních a autoimunitních onemocnění papoušků než hodnoty H/L poměru. Nejkvalitnějším ukazatelem pro sledování projevů poruch chování byly hodnoty relativního počtu bazofilů. Byl odhalen efekt bakteriální čeledi Flavobacteriaceae, jako součástí orální mikrobioty, a bakterií Escherichia, či...
Hematologická variabilita a její souvislost s gastroinstestinální mikrobiotou u papoušků (Psittaciformes)
Dlugošová, Sylvie ; Vinkler, Michal (vedoucí práce) ; Volf, Jiří (oponent)
Tisíce papoušků po celém světě trpí nemocemi a dalšími zdravotními komplikacemi, které mohou mít základ v interakci mezi jejich imunitním systémem a bakteriemi v jejich trávicím traktu. Předkládaná diplomová práce si klade za cíl pochopit souvislosti mezi projevy těchto zdravotních problémů, buněčným složením krve a skladbou gastrointestinální mikrobioty u papoušků. Hematologické vyšetření bylo provedeno u 198 krevních vzorků 53 druhů papoušků. Složení mikrobioty bylo stanoveno kombinací molekulárního přístupu sekvenace bakteriálního genu pro 16S rRNA ze 132 vzorků trusu, 12 vzorků střev, 228 kloakálních výtěrů a 236 výtěrů zobáku odebraných celkem z 61 papouščích druhů a diagnostického přístupu analýzou fekálních nátěrů Gramovou metodou. Byla zjištěna signifikantní závislost hematologických parametrů na individuálních, environmentálních a klinických faktorech a zároveň jejich značná mezidruhová variabilita. Hodnoty absolutního počtu heterofilů a lymfocytů se ukázaly jako užitečnější pro monitorování průběhu infekčních a autoimunitních onemocnění papoušků než hodnoty H/L poměru. Nejkvalitnějším ukazatelem pro sledování projevů poruch chování byly hodnoty relativního počtu bazofilů. Byl odhalen efekt bakteriální čeledi Flavobacteriaceae, jako součástí orální mikrobioty, a bakterií Escherichia, či...
Evoluční dynamika molekuly CD45
Dlugošová, Sylvie ; Vinkler, Michal (vedoucí práce) ; Aghová, Tatiana (oponent)
U mnoha skupin obratlovců je v současnosti stanovení zdravotního stavu a kondice na základě hematologických znaků odkázáno na technicky nedokonalou a poměrně nepřesnou mikroskopickou kvantifikaci krevních buněk. Řešením by mohlo být využití metod průtokové cytometrie, které je ale u všech skupin obratlovců mimo savce komplikováno přítomností jaderných erytrocytů. Aby bylo možné cytometricky odlišit erytrocyty od leukocytů, je potřeba využít specifického značení buněčného markeru leukocytů, kterým je povrchová molekula CD45 kódovaná genem PTPRC. Současná odborná literatura poukazuje na vysokou mezidruhovou expresní a strukturní variabilitu této molekuly, která značně komplikuje možné využití tohoto markeru v zoologickém výzkumu. Mnou provedené porovnání struktur CD45 u různých zástupců obratlovců na základě predikce domén ze sekvenčních genomových dat ukázalo vysokou variabilitu extracelulární části, a to i mezi fibronektinovými doménami, které starší autoři popsali jako konzervované. Ačkoliv doposud nebyla receptorová funkce CD45 dostatečně prozkoumána, existující práce se shodují na působení silné pozitivní selekce na tuto molekulu. Na závěr shrnuji, že přestože se jedná o užitečný molekulární nástroj, není pravděpodobné, že by bylo možné vytvořit univerzální protilátku, která by umožnila...

Viz též: podobná jména autorů
1 Dlugošová, Simona
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.