|
|
Vnímání spravedlnosti v postmoderních společnostech
Heráčková, Lucie ; Mazák, Jaromír (vedoucí práce) ; Šubrt, Jiří (oponent)
Lucie Heráčková Faktory interpretace sociálního světa jako spravedlivého Abstrakt Koncept spravedlnosti se vztahuje k vzájemnému vztahu jedince a obecného blaha. Konkrétně však pojem "spravedlnost" není v sociologii jednoznačně vymezen. Podle Emile Durkheima je spravedlnost stavem, který je sociálními skupinami vyžadován k udržení soudržnosti. Scheonfeld & Mestrovic (1989) tvrdí, že spravedlnost může být vnímána jako ekvivalent k Durkheimově solidaritě vzhledem k tomu, že prostředky pro sjednání spravedlnosti jsou důležité pro udržení solidarity ve společnosti. Moderní sociologie často rozlišuje mezi distributivní a procesní spravedlností (Šanderová, 2017), přičemž ta první se zaměřuje na vnímání spravedlnosti výsledného rozdělení odměn a trestů, zatímco ta druhá spravedlností procesu, který tomuto rozdělení vede. U distributivní spravedlnosti může být analyticky důležité rozlišit rovinu distribuce statků (kdo a za co obdrží cenné zdroje) a distribuci trestů (jak a kdo bude potrestán, pokud jedná proti obecnému blahu) (Šanderová, 2017). Situace, kdy je jedincova percepce spravedlnosti pozitivní, je žádoucí jev pro udržení sociálního řádu. Negativní vnímání spravedlnosti naopak podporuje alternativní jednání a stává se projevem nedůvěry v okolní svět (Tuček, 2006). Cílem této práce je vytvořit přehledovou...
|
host ::
RSS.