|
|
Dvojitá negace nene- (typ nenedostal, nenepatrný) v češtině
Hartmanová, Lucie ; Dittmann, Robert (vedoucí práce) ; Šimík, Radek (oponent)
Bakalářská práce se zabývá dvojitou negací v češtině, která je vyjadřována opakováním záporky ne- před negovaným slovem dvakrát bezprostředně za sebou. Při výzkumu jsme usilovali o sebrání co největšího počtu dokladů slov s dvojí záporkou, přičemž materiál jsme shromáždili z vybraných slovníků češtiny, psaných jazykových korpusů, Lexikální databáze humanistické a barokní češtiny a digitální knihovny Kramerius (verze 5). Na základě excerpce jsme následně provedli kvantitativní vyhodnocení podle slovních druhů, dále jsme se zaměřili na sémantiku dvojí záporky a zabývali jsme se rovněž konkurenčními prostředky s dvojitou negací bezprostředně za sebou. Zvláštní pozornost je v práci věnována vývoji tohoto typu záporu v biblickém překladu tam, kde byly detekovány jeho výskyty ve staročeských či raněnovověkých překladech. Výsledky výzkumu jsme následně shrnuli a nabídli jsme možná východiska pro další bádání.
|
|
|
Užití a interpretace částice náhodou ve zjišťovacích tázacích větách
Chodounská, Michaela ; Šimík, Radek (vedoucí práce) ; Chromý, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá interpretací částice náhodou ve zjišťovacích tázacích větách v češtině. Ty jsou nahlíženy perspektivou sémantiky a pragmatiky, kdy se pro interpretaci částice jako zásadní jeví modalita, zejména pak epistemický a evidenciální bias. Částice náhodou získává specifický status, neboť je její distribuce omezena pouze na negativní zjišťovací tázací věty, které implikují pozitivní epistemický bias. Vzhledem k tomu, že negativní tázací věty v češtině mohou vyjadřovat i nabídky či žádosti, vyvstává otázka, existuje-li možnost užití částice náhodou v nich. V korpusových datech se náhodou vyskytuje výhradně v nepřímých žádostech a nabídkách doprovázených modálními prostředky. Pro přímé žádosti a nabídky lze usuzovat, že užití náhodou bude vnímané jako méně přirozené, neboť modální prostředky nejsou přítomné a negace získává odlišný status než v tázacích větách epistemických. K otestování hypotéz byl sestaven dotazníkový experiment hodnocení přirozenosti, jehož výsledky ukázaly, že je v kontextu žádosti či nabídky mluvčími částice náhodou vnímána jako méně přirozená, ovšem pouze v přímých zjišťovacích tázacích větách. Pro přímé i nepřímé zjišťovací tázací věty navíc vyvstala nepredikovaná interakce mezi gramatickým aspektem slovesa a epistemickým a neepistemickým čtením. Výsledky tak...
|
|
|
Interference při zpracování vět v češtině
Nováková, Klára ; Chromý, Jan (vedoucí práce) ; Šimík, Radek (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá interferencí při zpracování vět v češtině. Východiskem této práce je studie Sandry Villaty, Whitney Tabora a Julie Franck: Encoding and Retrieval Interference in Sentence Comprehension: Evidence from Agreement (2018), v níž autoři tvrdí, že při zpracování vět dochází k tzv. interferenci při kódování (encoding interference) a že tato interference může vysvětlit různé jevy, které se dříve vysvětlovaly spíše na základě interference při vybavování (retrieval interference). Výzkumná část diplomové práce představuje sérii tří experimentů využívajících metodu čtení vlastním tempem, jejichž cílem je prostřednictvím konceptuální replikace ověřit poznatky výše uvedené studie na českých větách. Jednotlivé experimenty manipulují podobu interference a další metodologické aspekty, jako je podoba otázek na porozumění. Výsledky prezentovaných experimentů přináší důkaz o interferenci při kódování při zpracování vět v češtině.
|
|
|
Relation between Evaluativity and Indefiniteness on the Example of Compound Indefinite Pronouns in Czech
Rybová, Martina ; Martínek, František (vedoucí práce) ; Berger, Tilman (oponent) ; Šimík, Radek (oponent)
1 Abstrakt (česky) Disertační práce se zabývá vztahem mezi dvěma komplexními sémantickými koncepty, eva- luativitou a neurčitostí. Jádro práce představuje korpusová případová analýza neurčitých zájmen v češtině. Tomu, do jaké míry a jestli vůbec mohou neurčitá zájmena kromě neurčité reference nést také evaluativní význam, byla doposud sotva věnována pozornost. Některé práce se z tohoto hlediska omezují pouze na několik málo konstatování, která ale nejsou podložena podrobnějším průzku- mem. Při předkládaném výzkumu se vychází z toho, že se výrazy s hodnoticí funkcí často ve výpo- vědi či v kontextu sdružují, tedy že tíhnou ke spojování se s podobně polarizovanými výrazy. V souvislosti s tímto poznatkem je v práci představen nový metodologický přístup, tzv. lexikogra- ficky řízená kolokační analýza. Tato metoda spočívá ve srovnání významu, který u daného kolo- kátu uvádí výkladový slovník, s významem, jehož daný kolokát nabývá ve spojení s neurčitým zájmenem. Jak vzhledem ke slovníkové definici, tak vzhledem k samotnému spojení je kolokátu přiřazena hodnota na předem definované evaluativní škále. Tyto dvě hodnoty následně umožnují vzájemné srovnání, jak co se týče evaluativity či neutrality samotné, tak co se týče směru případ- ného evaluativního významu (pozitivní vs. negativní). Přiřazování těchto hodnot...
|
|
|
Tvárnost sémantických reprezentací a faktory, které ji ovlivňují
Janáková, Alžběta ; Chromý, Jan (vedoucí práce) ; Šimík, Radek (oponent)
Práce kriticky reflektuje studii Shiri Lev-Ari "Social network size can influence linguistic malleability and the propagation of linguistic change", v níž se tvrdí, že velikost sociální sítě má přímý vliv na tvárnost sémantických reprezentací. Tato studie bude konceptuálně replikována na češtině, přičemž budou zohledněny další faktory, které mohou tvárnost sémantických reprezentací ovlivňovat. Práce bude mít podobu první fáze registrovaného reportu. Bude provedeno pilotní otestování. V teoretické části práce bude souhrnně představena literatura o vztahu jazyka a sociálních sítí a k metodologii zkoumání sociálních sítí, literatura o lexikálním strhávání (entrainment) a faktorech, které ovlivňují jazykovou akomodaci. Dále se bude práce věnovat procesům jazykového učení, lexikálního strhávání, strukturního primingu, sebemonitorování a metodám jeho měření a přizpůsobování komunikace dialogickému partnerovi. V části metodologické bude představen propracovaný a podrobný návrh experimentálního zkoumání, na jehož základě by bylo možné ověřovat představené hypotézy daného výzkumu. Experiment bude pilotně otestován. Klíčová slova: Psycholingvistika, sémantika, sociální sítě, osobnost
|
|
|
Odborné názory na tzv. kritické období v osvojování jazyka
Fenclová, Tereza ; Saicová Římalová, Lucie (vedoucí práce) ; Šimík, Radek (oponent)
Diplomová práce se zabývá otázkou, jak je v odborné literatuře pojímáno tzv. kritické (citlivé) období (critical period, sensitive period) v osvojování jazyka. Práce se pokouší o souhrn současných názorů na tzv. kritické období a jejich porovnání s Lennebergovou podobou teorie (Lenneberg 1967). Dále zkoumá argumentaci, která je užívána na podporu existence kritického období i proti ní (např. otázka vrozenosti a modularity jazyka, jazykové deprivace), vymezuje tematické oblasti, v nichž se pojem kritického období uplatňuje (např. osvojování prvního jazyka, osvojování druhého jazyka, bilingvismus, osvojování jazyka u neslyšících osob), přičemž usiluje o zachycení specifik dané teorie v každé z nich. Vybranou tematickou oblast, kritické období v kontextu druhého jazyka, zpracovává podrobněji. Klíčová slova: kritické období, osvojování jazyka, L1, L2
|
|
|
L1-acquisition of epistemic modality in Czech
Schejbalová, Edita ; Šimík, Radek (vedoucí práce) ; Smolík, Filip (oponent)
Práce zkoumá interpretaci a osvojování českého modálního slovesa muset u dětí, a to s důrazem na vývojové fáze, kterými při jeho osvojování procházejí. Sloveso muset může vyjadřovat více (abstraktních) modálních významů, což je pro děti náročné. Tato práce se konkrétně zaměřuje na dva významy slovesa muset: deontický význam (povinnost) a epistemický význam (stupeň jistoty). S využitím metody tzv. picture-preference task vyvinuté Cournane (2020; 2022) se práce snaží zjistit, zda české děti při osvojování slovesa muset procházejí podobnými fázemi, kterými procházejí děti osvojující si podobná slovesa v angličtině a bosenštině/chorvatštině/srbštině: V první fázi kolem 3 let věku děti preferují deontické intepretace, v další fázi, která přichází kolem 5 let, naopak nadinterpretovávají epistemické významy. Kromě toho se práce snaží pomocí stejné metody nalézt morfosyntaktické podmínky, které podporují epistemické čtení slovesa muset. Konkrétně se zaměřuje na čas slovesa muset a vid jeho infinitivního doplňku. Během experimentu byly s účastníky vedeny rozhovory takovým způsobem, aby odkryly motivace jejich rozhodování. Výsledky potvrdily, že české děti procházejí podobnými fázemi jako děti z předchozích studií: preferují deontické čtení ve věku 3 let a nadinterpretovávájí epistemické významy ve věku 5...
|
|
|
Osvojování německých přivlastňovacích/reflexivních zájmen českými rodilými mluvčími
Lindnerová, Anna ; Mertins, Barbara (vedoucí práce) ; Šimík, Radek (oponent)
Osvojování německých přivlastňovacích/reflexivních zájmen českými rodilými mluvčími Anna Lindnerová Abstrakt Cílem této diplomové práce je popsat a analyzovat způsob interpretace německých posesiv u českých rodilých mluvčích. Teoretická část se zaměřuje jednak na popis systémů posesiv v obou jazycích a jejich porovnání, jednak na koncepce osvojování dalšího jazyka, jazykový transfer a bilingvismus. Věnuje se také pojetí přivlastňovacích zájmen v učebnicích němčiny jako cizího jazyka. Překladový výzkum provedený v rámci této práci se soustředí na to, jak se mluvčí češtiny s němčinou jako L2 vyrovnávají s asymetriemi mezi systémy posesivních zájmen obou jazyků při překladu německých souvětí s posesivy ihr a sein do češtiny. Získaná data nasvědčují tomu, že čeští rodilí mluvčí sice základní pravidlo o reflexivizaci posesiv znají, často jej však při překladu z němčiny do češtiny nedodržují. V rámci experimentu následně testuji, jak monolingvní mluvčí českého jazyka a bilingvní mluvčí češtiny a němčiny interpretují reference daných posesiv v souvětích. Empirická zjištění obou částí výzkumu dokazují, že při interpretaci referencí posesiv hraje roli celá řada proměnných, jako je typ odkazování, význam posesa, všeobecné vědění o světě a s ním související kontextualizace. Výsledky zkoumání naznačují, že jak...
|
|
|
Left branch extraction and basic word order in Czech
Kořánová, Daniela ; Šimík, Radek (vedoucí práce) ; Veselovská, Ludmila (oponent)
Tématem této bakalářské práce je extrakce levé větve (LBE) v češtině. Jedná se o neprojektivní věty vzniklé rozdělením jmenné fráze, konkrétně posunem jejího levého konstituentu (např. Kteroui jsi viděl [ti dívku]NP?). Tato konstrukce je omezena různými faktory, např. extrahovaná levá větev nesmí být částí jmenné fráze, která je komplementem předložkové fráze. Práce se především zaměřuje na omezení přijatelnosti vět s LBE na základě slovosledu. Analýza, která se potvrdila výsledky provedeného experimentu, je založena na teorii fází a teorii cyklické linearizace. Podle této analýzy by měla být extrakce levé větve možná pouze za předpokladu, že ve větě nedochází ke scramblingu, tj. nenastane problém anti-lokality. Dva hlavní faktory ovlivňující slovosled jsou syntaktická funkce konstituentů a jejich životnost. Výsledky experimentu ukázaly, že druhý zmíněný faktor má přednost v uspořádání slovosledu. Pokud je životnost subjektu stejná jako životnost objektu (životnost je vyrovnaná), slovosled je na základě syntaktické funkce. Pro to, aby kanonický slovosled mohl být životný objekt následovaný neživotným subjektem, je třeba analýzy, která se řídí hypotézou o uniformitě připisování theta rolí (UTAH). Životný objekt je bázově generován na SpecvP, která je výše než SpecvP s neživotným subjektem. Celkově...
|
|
|
The expression of speaker's bias in Czech polar questions
Staňková, Anna ; Šimík, Radek (vedoucí práce) ; Chromý, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá zjišťovacími otázkami v češtině, zejména jejich popisem po syntaktické a sémantické stránce. Kromě toho se věnuje dodatečným významům na pragmat- ické rovině, tj. předpokladům mluvčího o tom, jakou dostane odpověď. Předpoklady, které lze v angličtině zahrnout pod termín bias, pramení z předchozích zkušeností mluvčího anebo z jeho aktuálního kontextu. Mohou být vyjádřeny pomocí několika formálních prostředků: slovosledu (interogativní vs. deklarativní), polarity (kladná vs. otázka s negací) a částic (např. copak). Negace ve zjišťovacích otázkách je dvou typů: sémantická a pleonastická. Ve své práci navrhuji syntaktickou a sémantickou analýzu českých zjišťovacích otázek s negací za použití generativního a formálně-sémantického přístupu. Analýzy sémantické a pleonastické negace se opírají o teorii Repp(ové) (2013) a dvojici operátorů verum/falsum. Vedle toho navrhuji analýzu pohybu slovesa do iniciální pozice v interogativním slovním pořádku. Cílem práce je charakterizovat vztah formálních prostředků a významových odstínů zjišťovacích otázek. Hypotézy pocházející z literatury či mých vlastních analýz jsem testovala pomocí hodnocení přirozenosti. Experiment sestával z několika částí zaměřených na otázky s negací, ale i na otázky s vybranými částicemi (copak, náhodou,...
|
host ::
RSS.