|
|
Mapování historie muzikoterapie v Čechách formou interview
Koukl, Jonáš ; Lipský, Matěj (vedoucí práce) ; Weber, Jana (oponent)
Diplomová práce je zaměřena především na zachycení a přiblížení historického vývoje muzikoterapie v České republice pomocí interview s některými osobnostmi, které byly u zrodu muzikoterapie v naší zemi anebo se nějakým dílem podílely na jejím vývoji. V Teoretické části je nejprve čtenář uveden do problematiky samotného definování pojmu muzikoterapie pomocí citací definic institucí a osobností z celého světa. V další kapitole se práce zabývá různými druhy muzikoterapie a ve třetí kapitole jsou uvedeny důležité události a osobnosti, které byly či jsou nějakým způsobem spjaty s muzikoterapii od pravěku až po současnost. Praktickou část pak tvoří přepisy již zmiňovaných interview, konkrétně s těmito lidmi: Josef Krček, zastupující anthroposofickou muzikoterapii, Dr. Jitka Vodňanská. PhDr. Viktor Zappner a PhDr. Jana Procházková jako průkopníci klinické muzikoterapie. Mgr.. Mgr. Zdeněk Šimanovský se svým systemickým pojetím muzikoterapie a na závěr Vlastimil Marek, kterého odborníci považují za nejdůležitější osobnost muzikoterapie esoterické. Na základě těchto přepisů je ke konci práce uveden aktuální přehled rozdílných druhů a pohledů na muzikoterapii v České republice.
|
|
|
Hudební komunikace, projekce a analogie v muzikoterapeutické praxi u dětí se zdravotním postižením
Lipský, Matěj ; Květoňová, Lea (vedoucí práce) ; Mastnak, Wolfgang (oponent) ; Weber, Jana (oponent)
/ ABSTRAKT HUDEBNÍ KOMUNIKACE, PROJEKCE A ANALOGIE V MUZIKOTERAPEUTICKÉ PRAXI U DĚTÍ SE ZDRAVOTNÍM POSIŽENÍM Prezentovaná práce se zabývá tématem hudebního obsahu u dětí se zdravotním postižením v muzikoterapeutické praxi v rámci metody improvizace, techniky vystupování. V teoretické části představujeme filosofická východiska pro muzikoterapii ve speciální pedagogice a výzkumu. Ta spatřujeme v gnoseologických úvahách kritického realismu a radikálního konstruktivismu. Následně představujeme muzikoterapeutickou terminologii a klasifikaci ve vztahu k našemu výzkumnému projektu. Prezentujeme tři muzikoterapeutické modely, které kladou důraz na obsah hudby klientů. Jsou jimi Morfologická muzikoterapie z Německa, Analogická muzikoterapie z Holandska a muzikoterapie Geneape z České republiky. Dále se zabýváme obecným využitím muzikoterapie u klientů s mentálním postižením, s poruchou autistického spektra a se zrakovým postižením, neboť tato specifická skupina klientů odpovídá našemu výzkumnému vzorku. V závěru teoretické části představujeme hudební komunikaci, projekci a analogii, neboť v teoretické rovině jsou tyto termíny vždy spjaté s hudebním obsahem. Tato skutečnost se potvrdila i v našem výzkumu. Výzkumná studie vychází ze dvou částí náběru dat. V první jsme se zaměřili na pořízení hudební nahrávky...
|
|
|
Muzikoterapie, hudební výchova a dospívání
Weber, Jana
Jedním z období, kdy je hudba potřebou a někdy přímo součástí našeho bytí a naší identity, je dospívání. V současném uspěchaném světě, kde hudba mizí z našeho okolí, je škola často tím posledním místem, kde se mladí lidé mohou s hudbou setkat, kde se mohou prostřednictvím hudby také učit a poznávat svět kolem sebe. Podíváme-li se na hudební výchovu z této perspektivy, jde o poslání. Současná situace na běžných českých základních školách ovšem nestaví výchovné předměty dostatečně do popředí, aby toto poslání mohlo být naplánováno. A tak se stává, že z hudební výchovy, předmětu s tak obrovskou potencí, je pouhé formální předávání a popřípadě získávání poznatku bez hlubšího smyslu, kde jde často pro obě strany o to "přežít výuku". Cílem této práce bylo hledat cesty, které by znovu iniciovaly zájem dospívajících o hudební výchovu jako o předmět i o hudbu obecně. Ústřední myšlenkou byla potom motivace k procesu poznávání pomocí propojování reality života dospívajícího s realitou školního prostředí a to cestou vlastních prožitku v tvořivých aktivitách. Inspirovala jsem se dvěma oblastmi, a to muzikoterapií a artefiletikou. Kromě toho, že je práce heuristicky orientována, tzn. že není jejím úkolem otázky zodpovídat, ale klást si je, je zaměřena velmi prakticky. Cílem práce je ukázat na možnost využití myšlenek a...
|
|
|
Hudební komunikace, projekce a analogie v muzikoterapeutické praxi u dětí se zdravotním postižením
Lipský, Matěj ; Květoňová, Lea (vedoucí práce) ; Mastnak, Wolfgang (oponent) ; Weber, Jana (oponent)
/ ABSTRAKT HUDEBNÍ KOMUNIKACE, PROJEKCE A ANALOGIE V MUZIKOTERAPEUTICKÉ PRAXI U DĚTÍ SE ZDRAVOTNÍM POSIŽENÍM Prezentovaná práce se zabývá tématem hudebního obsahu u dětí se zdravotním postižením v muzikoterapeutické praxi v rámci metody improvizace, techniky vystupování. V teoretické části představujeme filosofická východiska pro muzikoterapii ve speciální pedagogice a výzkumu. Ta spatřujeme v gnoseologických úvahách kritického realismu a radikálního konstruktivismu. Následně představujeme muzikoterapeutickou terminologii a klasifikaci ve vztahu k našemu výzkumnému projektu. Prezentujeme tři muzikoterapeutické modely, které kladou důraz na obsah hudby klientů. Jsou jimi Morfologická muzikoterapie z Německa, Analogická muzikoterapie z Holandska a muzikoterapie Geneape z České republiky. Dále se zabýváme obecným využitím muzikoterapie u klientů s mentálním postižením, s poruchou autistického spektra a se zrakovým postižením, neboť tato specifická skupina klientů odpovídá našemu výzkumnému vzorku. V závěru teoretické části představujeme hudební komunikaci, projekci a analogii, neboť v teoretické rovině jsou tyto termíny vždy spjaté s hudebním obsahem. Tato skutečnost se potvrdila i v našem výzkumu. Výzkumná studie vychází ze dvou částí náběru dat. V první jsme se zaměřili na pořízení hudební nahrávky...
|
|
|
Muzikoterapie, hudební výchova a dospívání
Weber, Jana
Jedním z období, kdy je hudba potřebou a někdy přímo součástí našeho bytí a naší identity, je dospívání. V současném uspěchaném světě, kde hudba mizí z našeho okolí, je škola často tím posledním místem, kde se mladí lidé mohou s hudbou setkat, kde se mohou prostřednictvím hudby také učit a poznávat svět kolem sebe. Podíváme-li se na hudební výchovu z této perspektivy, jde o poslání. Současná situace na běžných českých základních školách ovšem nestaví výchovné předměty dostatečně do popředí, aby toto poslání mohlo být naplánováno. A tak se stává, že z hudební výchovy, předmětu s tak obrovskou potencí, je pouhé formální předávání a popřípadě získávání poznatku bez hlubšího smyslu, kde jde často pro obě strany o to "přežít výuku". Cílem této práce bylo hledat cesty, které by znovu iniciovaly zájem dospívajících o hudební výchovu jako o předmět i o hudbu obecně. Ústřední myšlenkou byla potom motivace k procesu poznávání pomocí propojování reality života dospívajícího s realitou školního prostředí a to cestou vlastních prožitku v tvořivých aktivitách. Inspirovala jsem se dvěma oblastmi, a to muzikoterapií a artefiletikou. Kromě toho, že je práce heuristicky orientována, tzn. že není jejím úkolem otázky zodpovídat, ale klást si je, je zaměřena velmi prakticky. Cílem práce je ukázat na možnost využití myšlenek a...
|
|
|
Mapování historie muzikoterapie v Čechách formou interview
Koukl, Jonáš ; Weber, Jana (oponent) ; Lipský, Matěj (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena především na zachycení a přiblížení historického vývoje muzikoterapie v České republice pomocí interview s některými osobnostmi, které byly u zrodu muzikoterapie v naší zemi anebo se nějakým dílem podílely na jejím vývoji. V Teoretické části je nejprve čtenář uveden do problematiky samotného definování pojmu muzikoterapie pomocí citací definic institucí a osobností z celého světa. V další kapitole se práce zabývá různými druhy muzikoterapie a ve třetí kapitole jsou uvedeny důležité události a osobnosti, které byly či jsou nějakým způsobem spjaty s muzikoterapii od pravěku až po současnost. Praktickou část pak tvoří přepisy již zmiňovaných interview, konkrétně s těmito lidmi: Josef Krček, zastupující anthroposofickou muzikoterapii, Dr. Jitka Vodňanská. PhDr. Viktor Zappner a PhDr. Jana Procházková jako průkopníci klinické muzikoterapie. Mgr.. Mgr. Zdeněk Šimanovský se svým systemickým pojetím muzikoterapie a na závěr Vlastimil Marek, kterého odborníci považují za nejdůležitější osobnost muzikoterapie esoterické. Na základě těchto přepisů je ke konci práce uveden aktuální přehled rozdílných druhů a pohledů na muzikoterapii v České republice.
|
|
|
Muzikoterapie, hudební výchova a dospívání (K problematice iniciace zájmu dospívajících o hudební výchovu)
Weber, Jana ; Herden, Jaroslav (vedoucí práce) ; Slavík, Jan (oponent) ; Mastnak, Wolfgang (oponent)
Jedním z období, kdy je hudba potřebou a někdy přímo součástí našeho bytí a naší identity, je dospívání. V součásném uspěchaném světě, kde hudba mizí z našeho okolí, je škola často tím posledním místem, kde se mladí lidé mohou s hudbou setkat, kde se mohou prostřednictvím hudby také učit a poznávat svět kolem sebe. Podíváme-li se na hudební výchovu z této perspektivy, jde o poslání. Současná situace na běžných českých základních školách ovšem nestaví výchovné předměty dostatečně dopopředí, aby toto poslání mohlo být naplňováno. A tak se stává, že z hudební výchovy, předmětu s tak obrovskou potencí, je pouhé formální předávání a popřípadě získávání poznatků bez hlubšího smyslu, kde jde často pro obě strany o to "přežít výuku". Cílem této práce bylo hledat cesty, které by znovuiniciovaly zájem dospívajících o hudební výchovu jako o předmět i o hudbu obecně. Ústřední myšlenkou byla potom motivace k procesu poznávání pomocí propojování reality života dospívajícího s realitou školního prostředí a to cestou vlastních prožitků v tvořivých aktivitách. Inspirovala jsem se dvěma oblastmi, a to muzikoterapií a artefiletikou. Kromě toho, že je práce heuristicky orientována, tzn. že není jejím úkolem otázky zodpovídat, ale klást si je, je zaměřena velmi prakticky. Cílem práce je ukázat na možnost využití myšlenek a...
|
host ::
RSS.