|
|
Deprese jako únik před tíží života: analýza rozhovorů
Bartošková, Magda ; Chrz, Vladimír (vedoucí práce) ; Klusák, Miroslav (oponent)
Ve své práci se podrobně snažím zmapovat vnitřní svět myšlení a prožívání depresivních jedinců. Na základě různě prožívaných životních příběhů se budu snažit odhalit společné prvky, které by lépe pomohly poznat strukturu prožívání "depresivního modu života". Výzkum proběhl v Psychiatrickém centru Praha se čtyřmi respondenty obojího pohlaví ve věkovém rozmezí 17 - 59 let. Spočíval v narativní analýze cca 90 minutových autobiografických rozhovorů s důrazem na strukturování jejich životního příběhu. Výsledkem analýz bylo sestavení modelu Depresivního modu organizace zkušenosti. Tento model je dále rozvíjen skrze modely únikového mechanismu utahování smyčky vyprazdňování externího smyslu a kauzálního mechanismu neochoty sebepoznání, vedoucího k deficitu autorství a potřebě rozumějícího a jednajícího druhého, který by nahradil tento deficit. Tyto modely jsou srovnávány s koncepcemi C. G. Junga a Ericha Fromma, které se navzájem doplňují a rozvíjejí ve výzkumu nalezené poznatky.
|
|
| |
|
|
Pozitivní aspekty depresivní poruchy na sociální kognici
Beránková, Justýna ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Bartošková, Magda (oponent)
Cílem této práce je předložit netradiční pohled na depresivní onemocnění, jak ho vnímají evoluční psychologové. Důraz je kladen na nedávné výzkumy, které se zabývají pozitivním vlivem smutné nálady a depresivní poruchy na sociální kognici. Na zahraniční studie navazuje vlastní kvantitativní výzkum. Výzkumná skupina jedinců s hlavní diagnózou deprese (n = 41) a kontrolní skupina (n = 41) byla vyšetřena stupnicí Montgomeryho a Åsbergové, Beckovou sebeposuzovací škálou depresivity pro dospělé, Schwartzovou škálou a dvěma originálními metodami, které vznikly pro účel tohoto výzkumu. Metody obsahují videonahrávky - Pravda nebo lež a Schůzka na slepo, které se zaměřují na schopnost participantů odhadnout danou sociální situaci. V práci nebyl zjištěný statisticky významný rozdíl mezi výzkumnou a kontrolní skupinou v úlohách zaměřených na sociální kognici. Výkon obou skupin je zcela srovnatelný.
|
|
| |
|
|
Reflexe vztahových zkušeností u žen ve výkonu trestu odnětí svobody
Podhráská, Dominika ; Onder, Jakub (vedoucí práce) ; Bartošková, Magda (oponent)
Diplomová práce využívá analytických metod zakotvené teorie, aby prozkoumala téma "Reflexe vztahových zkušeností u žen ve výkonu trestu odnětí svobody". Cílem práce je kvalitativně zachytit povahu vztahové zkušenosti pachatelek trestné činnosti a přispět tak k hlubšímu porozumění psycho- sociálním aspektům kriminality. Vzhledem k tomu je zvolena metoda zakotvené teorie, která kvalitativním způsobem nechává vyvstat to podstatné. Metody sběru dat byly zvoleny v podobě rozhovoru a testové metodě Tematicko-apercepčního testu. Výzkumný vzorek tvoří pět žen, které se nacházejí ve vazební věznici. Při analýze rozhovoru byly využity tři stupně kódování. V analýze TAT se postupovalo kvalitativní metodou v podobě interpretace. Mezi hlavní objevená témata patří neuspokojené vztahy z dětství, odmítavý postoj k přijetí viny, použití neutralizačních technik k zachování pozitivního sebeobrazu, pasivní role v životě. Klíčová slova Citová vazba, duševní vývoj, kriminální chování, kriminální motivace, pocit viny, svědomí
|
|
|
Pozitivní aspekty depresivní poruchy na sociální kognici
Beránková, Justýna ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Bartošková, Magda (oponent)
Cílem této práce je předložit netradiční pohled na depresivní onemocnění, jak ho vnímají evoluční psychologové. Důraz je kladen na nedávné výzkumy, které se zabývají pozitivním vlivem smutné nálady a depresivní poruchy na sociální kognici. Na zahraniční studie navazuje vlastní kvantitativní výzkum. Výzkumná skupina jedinců s hlavní diagnózou deprese (n = 41) a kontrolní skupina (n = 41) byla vyšetřena stupnicí Montgomeryho a Åsbergové, Beckovou sebeposuzovací škálou depresivity pro dospělé, Schwartzovou škálou a dvěma originálními metodami, které vznikly pro účel tohoto výzkumu. Metody obsahují videonahrávky - Pravda nebo lež a Schůzka na slepo, které se zaměřují na schopnost participantů odhadnout danou sociální situaci. V práci nebyl zjištěný statisticky významný rozdíl mezi výzkumnou a kontrolní skupinou v úlohách zaměřených na sociální kognici. Výkon obou skupin je zcela srovnatelný.
|
|
|
Pozitivní aspekty depresivního onemocnění
Halmlová, Martina ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Bartošková, Magda (oponent)
Práce představuje evoluční teorie deprese a s nimi spojenou ruminační hypotézu. Tato hypotéza předpokládá, že deprese může mít i pozitivní vliv na jisté složky kognice a může vést k analytickému stylu uvažování, který je vhodný při řešení problémů. Tuto hypotézu se po vzoru zahraničních výzkumu snaží práce ověřit za pomocí úlohy zaměřené na sekvenční rozhodování zvané sekretářčino dilema. Práce tedy ověřuje hypotézu, že depresivní respondenti si v úloze vedou lépe než zdraví respondenti. Z dílčích výsledků šetření vyplývá, že se hypotézu nepodařilo potvrdit, což autorka zdůvodňuje v diskusi a konfrontuje tato zjištění s výsledky obdobných výzkumů.
|
|
| |
|
| |
|
|
Efektivita programu HAPPYneuron
Kopecká, Martina ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Bartošková, Magda (oponent)
4 Abstrakt Efektivita programu HAPPYneuron Bakalářská práce je koncipována jako výzkumný projekt zkoumající efektivitu tréninku počítačové kognitivní stimulace, který trval po šest měsíců u několika desítek žáků Základních škol v Plzeňském kraji. Cílem výzkumného projektu bylo nejen ověření efektivity počítačového programu kognitivní stimulace ve smyslu zvýšení školní úspěšnosti, ale také zkoumání vlivu tréninku na aktivity každodenního života a na vztah dítěte a rodičů. Práce je rozdělena do dvou hlavních částí, a to teoretické a empirické. Teoretická část si klade za cíl představit hlavní myšlenky, trendy a výzkumy mj. v oblasti tréninku pracovní paměti u dětí (a také u dětí vykazující příznaky ADHD1) v rámci trénování programu počítačové kognitivní stimulace. V empirické části je popsán cíl, výzkumné otázky projektu této bakalářské práce a metodika. Dotazníkové metody k posouzení stavu dítěte byly předkládány rodičům a učitelům dětí před a po zahájení tréninku. Ani u jedné testové metody jsme nezískali statisticky signifikantní rozdíly ve výsledcích udávaných před tréninkem a po tréninku. Také u hodnocení vztahu rodičů s dítětem nebyly získány statisticky signifikantní rozdíly ve výsledcích před a po tréninku. Výsledky, které jsme ve výzkumném projektu získali z dat hodnocení rodičů a učitelů, nemohou...
|
host ::
RSS.