|
| |
|
|
Vývoj vztahu katolické církve a režimu Francisca Franca se zaměřením na přechod do opozice vůči režimu
Culek, Filip ; Suchánek, Drahomír (vedoucí práce) ; Šmíd, Marek (oponent)
Diplomová práce se zabývá vzájemným vztahem katolické církve a režimu Francisca Franca, přičemž časově je výzkum vymezen obdobím zejména od počátku 20. století do 60. let 20. století. Práce sleduje a analyzuje postupnou změnu pozice katolické církve od podporovatele režimu k opozici vůči frankismu. Vedle pozice celé španělské katolické církve jsou zkoumány také specifické přístupy katolické církve v jednotlivých regionech španělské monarchie. Zvláštní pozornost je zaměřena na příčiny úzké provázanosti katolické církve s frankistickým režimem a hlavní momenty jejich spolupráce v uvedeném období. Autor se následně soustředí na postupný odklon katolické církve od frankistického systému - od fáze dílčích projevů nesouhlasu po dobu, kdy se opoziční proud vůči režimu v katolické církvi stal dominantním.
|
|
|
Otázka restituce Colloredo-Mannsfeldské obrazárny pohledem přímých účastníků a veřejného mínění
Nováková, Alžběta ; Vlnas, Vít (vedoucí práce) ; Šmíd, Marek (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl analyzovat názory na kauzu restituce Colloredo- Mannsfeldské obrazárny. Autorka popíše historii zámku v Opočně i cenných sbírek zde uložených, seznámí s dějinami sběratelství obrazů rodem Colloredo-Mannsfeld a především se bude zabývat dosavadní restituční otázkou obrazárny. Součástí práce bude kvalitativní výzkum ohlasu kauzy u odborné i laické veřejnosti a zkoumání způsobu informování o restituci v médiích. Klíčová slova zámek Opočno, obrazárna, Colloredo-Mannsfeld, restituce, veřejné mínění
|
|
|
Kapucínské kláštery litoměřické diecéze v letech 1900 - 1950
Frýba, Luboš ; Buben, Milan (vedoucí práce) ; Šmíd, Marek (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl představit šest kapucínských klášterů na území Litoměřické diecéze v první polovině 20. stol. Pozornost je zaměřená na vnitřní chod jednotlivých konventů: vzdělávání, stavební činnosti, vybavení a s tím spjatá komunikace s dalšími institucemi, či osobami. Samotné historii klášterů předchází úvodní kapitoly seznamující s dějinami Kapucínů v Českých zemích a vývojem vztahů katolické církve s jednotlivými státními útvary, které se na našem území vystřídaly v 1. pol. 20. stol. Důležitou kapitolou jsou také významné osobnosti, kde se formou kratších medailonků představí řeholníci, kvardiáni aj. osoby, jež se významně zapsali do moderní historie této šestice konventů. V souvislosti s kláštery Litoměřické diecéze se objevují i témata jako postoloprtský masakr po 2. světové válce, akce "K". Zároveň je nutné také krátce zmínit současný stav klášterů a jejich využití.
|
|
|
Česká obec sokolská a její vztah k náboženství v období meziválečného Československa
Bartl, Tomáš ; Šmíd, Marek (vedoucí práce) ; Šebek, Jaroslav (oponent)
Česká obec sokolská a její vztah k náboženství v období meziválečného Československa Anotace Tato diplomová práce se zabývá vztahem Sokola a náboženství a zároveň vztahem k náboženským organizacím převážně za první republiky, přičemž využívá dobových materiálů z archivů a různých záznamů tisků, které se dochovaly do současné doby. V diplomové práci budeme moci vidět vývoj Sokola od jeho prvopočátků, přes jeho zapojení do historických událostí, zvláště jeho vztahu k náboženství a k náboženským organizacím, které v době první republiky existovaly. Práce se zabývá i proměnami v plynoucím čase na pozadí historických událostí a myšlenkovým vývojem Sokola v náboženském prostředí nejprve v Rakousko- Uherské monarchii a posléze za doby první Československé republiky až do roku 1938. Klíčová slova Sokol; náboženství; katolická církev; první republika
|
|
|
P. František Xaver Mimra (1886-1952) - venkovský farář a mučedník
Sodomka, Petr ; Šmíd, Marek (vedoucí práce) ; Frývaldský, Pavel (oponent)
Diplomová práce se zabývá životním příběhem faráře Františka Xavera Mimry, který prožil téměř celou dobu své kněžské služby ve farnosti Raná. Krátce popisuje jeho rodinu, studium a cestu ke kněžské službě. V ranské farnosti nejprve působil dva roky jako kaplan. Na vlastní žádost v roce 1915 odešel do farnosti Dolní Újezd, kde strávil šest let. V roce 1921 se vrátil do farnosti Raná jako farář. Ve farnosti prožil třicet let svého života, během kterých se staral o kostel, faru a především o duchovní život svých farníků. Jeho působení v ranské farnosti přerušilo v roce 1949 jeho zatčení a následující vykonstruovaný soudní proces, v němž byl odsouzen ke třem letům vězení. V roce 1952 byl s nalomeným zdravím propuštěn, avšak po několika měsících na následky věznění zemřel. P. František Xaver Mimra (1886-1952), venkovský farář a mučedník Klíčová slova František Xaver Mimra; farnost Raná; komunismus; katolická církev; politické procesy; Československo; perzekuce kněží
|
|
| |
|
|
Národní divadlo v éře normalizace
Volfová, Viktorie ; Kudlová, Klára (vedoucí práce) ; Šmíd, Marek (oponent)
Cílem diplomové práce je představit fungování Národního divadla v Praze pod ideologickým dohledem vládnoucí komunistické strany v letech 1968-1989. Zahrnuté kapitoly se snaží podat ucelený obraz o kulturní politice v době tzv. normalizace. V těchto podmínkách vykazovalo svou činnost i Národní divadlo. První část práce se zabývá společensko-historickým kontextem a vybranými událostmi, které ovlivnily další politický vývoj v zemi. Vstup vojsk Varšavské smlouvy na území Československa přiměl změnit dosavadní poměry, upevnila se moc i cenzura. Druhá část práce se proto věnuje popisu československého kulturního státního aparátu, jednotlivých institucí a jejich činnosti ve vymezeném období. Odpovídá na to, jak stát reguloval kulturu a jaká cenzurní nařízení vešla v platnost. Ve třetí části obecně představuje, jaký vliv měla změna politické situace po roce 1968 na divadelní scénu. Čtvrtá, stěžejní část práce se zaměřuje přímo na Národní divadlo, neorientuje se jenom na dramatické a inscenační směřování, ale i na jeho vybrané osobnosti. Na tuto část přímo navazuje případová studie obsahující rozhovor s herečkou Taťjanou Medveckou, která v Národním divadle působí od roku 1975. Klíčová slova cenzura, činohra, divadlo, komunismus, kultura, Národní divadlo, normalizace
|
|
|
Německá protivatikánská politika a její reflexe ve zprávách československého vyslanectví u Svatého stolce
Košař, Jan ; Šmíd, Marek (vedoucí práce) ; Petráček, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vztahy mezi Svatým stolcem a Německem v období let 1933-1939, a to především reakcí Svatého stolce na nástup nacistů k moci v Německu a postojem nacistů vůči katolické církvi. Dále se zabývá diplomatickými vztahy mezi oběma zeměmi, kde je pozornost soustředěna na uzavření říšského konkordátu. Na závěr se práce věnuje změně postoje Svatého stolce k Německu na konci 30. let a otázce, jak nacisté přijali volbu nového papeže, Pia XII. Práce bude vycházet především z pohledu politických zpráv československého vyslanectví u Svatého stolce, jež se nachází v rozsáhlých fondech Archivu Ministerstva zahraničních věcí ČR v Praze. Klíčová slova Nacismus, Svatý stolec, papež, Německo, katolická církev, konkordát
|
|
|
Bývalé křižácké řády ve 21. století
Filip Aras, Gabriel-Max Nathaniel ; Šmíd, Marek (vedoucí práce) ; Petráček, Tomáš (oponent)
Diplomová práce ,,Bývalé křižácké řády ve 21. století" se zabývá rytířskými řády, které ve středověku konaly křížové výpravy a působily v Jeruzalémě. Zároveň to jsou řády, které existují až do současné doby a také působí v České republice. Práce se konkrétně zabývá Suverénním vojenským hospitálním řádem svatého Jana v Jeruzalémě, na Rhodu a na Maltě, Vojenským a špitálním řádem svatého Lazara Jeruzalémského, Řádem Božího hrobu Jeruzalémského a Řádem bratří německého domu Panny Marie v Jeruzalémě. Práce popisuje historický vývoj a přerod bývalých křižáckých řádů do charitativních organizací 21. století. Práce se soustředí na výklad současného života a organizaci řádů, který vzájemně porovnává.
|
host ::
RSS.