|
|
Neolitické až časně eneolitické aktivity na výšinných sídlištích a hradištích ve středních Čechách
Dufek, Josef ; Dobeš, Miroslav (oponent) ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce je zpracování neolitických až časně eneolitických nálezů a archeologických nálezových situací na výšinných sídlištích a hradištích ve středních Čechách (Pražské tabuli). Zhodnocení výpovědní hodnoty archeologického materiálu z 24 zjištěných výšinných poloh, určení jejich pravděpodobného zemědělského zázemí a možné vazby na pozemní i vodní cestovní koridory. Neméně důležitým cílem bylo vytvoření formulářového katalogu obsahujícího maximální množství informací o každé výšinné lokalitě a shromáždění dostupné odborné literatury.
|
|
|
Neolit na Domažlicku
Randová, Jana ; Metlička, Milan (oponent) ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce)
Předložená práce mapuje osídlení Domažlicka v období neolitu. Sídliště se koncentrují na ostrůvcích degradované hnědozemě na spraši v povodí řeky Radbuzy a na drobných pravostranných přítocích řeky. Domažlicko bylo osídleno z Plzeňské kotliny nejdříve ve II. a především III. stupni LnK. Na některých lokalitách osídlení pokračuje také v šáreckém stupni a nejmladší nálezy jsou datovány do IV. stupně StK. Osídlení kopíruje dálkovou obchodní trasu vedoucí až do Kelheimu (SRN), k výchozu kvalitních bavorských rohovců, které jsou většinově zastoupeny v souborech štípané industrie jak na Domažlicku (více jak 70%), tak i na sídlištích Plzeňské kotliny. Pod populačním tlakem neolitiků usazených v Plzeňské kotlině se již v II. stupni LnK vydávali kolonisté proti toku hlavích řek (Mže, Radbuza, Úhlava, Úslava). Důvodem, proč právě Radbuza byla nejúspěšněji osídlena, spočívá nejen v relativně lepších přírodních podmínkách (zejména kvalita půdy), ale hlavně v existenci zmíněné obchodní stezky vedoucí přes průsmyky Českého lesa do Bavorska.
|
|
|
Neolitické osídlení v katastru Libišan (okres Pardubice)
Burgert, Pavel ; Vokolek, Vít (oponent) ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce)
Předložená práce se zabývá situací a jižním okraji královéhradecké neolitické sídelní komory. Na základě datace archeologického materiálu z katastru obce Libišany (okr. Pardubice) byla zjištěna téměř kontinuální sídlištní aktivita od stupně Ib/c kultury s lineární keramikou po IV. stupeň kultury s vypíchanou keramikou s jedinou diskordancí ve III. stupni kultury s lineární keramikou. Studovaný areál tak představuje stabilní bod v neolitické sídelní síti v rámci východních Čech. Jeho umístění na okraji neosídlené enklávy Pardubicka dává předpoklady k neagrárnímu využití neosídlených území, na což poukazují i nálezy jednotlivých kamenných nástrojů v krajině mimo sídlištní areály a stejně tak mohl sloužit jako výchozí k dodatečné kolonizaci dříve neosídlených území při aktuálních klimatických změnách. Zapojení studovaného areálu do nadregionálních distribučních sítí ilustrují nálezy kamenných surovin z oblastí Krakovska, a Pojizeří, v hojné míře byla rovněž využívána lokální surovina porcelanit z Kunětické hory.
|
|
| |
|
| |
|
|
Sídliště kultury s vypíchanou keramikou v Příšovicích, se zvláštním zřetelem na broušenou industrii
Brestovanský, Petr ; Prostředník, Jan (oponent) ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce)
Dne 8. a 9. listopadu roku 1971 došlo k narušení objektů z období kultury vypíchané keramiky při skrývce ornice kvůli výstavbě nových bytových jednotek v prostoru mezi tehdejší státní silnicí Turnov- Mladá Boleslav a silnicí Příšovice- Turnov v blízkosti provozovny Severočeských mlékáren v Příšovicích. Likvidace objektů nebyla nikým hlášena a zjistil ji náhodně referent Severočeského muzea v Liberci společně s archeologem Jiřím Waldhauserem a M. Kostkovou. Neporušen zůstal pouze jediný objekt. Byla to 60 cm hluboká jáma, zhruba kosodélníkového půdorysu o stranách 420 x 280 cm. Zahloubená byla ve žlutavé spraši a její výplň tvořila tmavě hnědá kompaktní hlína, která obsahovala fragmenty keramiky, několik čepelek štípané industrie a broušený vrtaný nástroj (Brestovanský - Stará 1998, Waldhauser 2004). V březnu a v říjnu 1997 probíhaly nesystematické sběry na parcelách číslo 202/5 a 208, poblíž dnešní čerpací stanice, ale drobné kamenné artefakty nebylo možné přesněji chronologicky zařadit. A tak posledním dokumentovaným nálezem z mladší doby kamenné, z katastru Příšovic, byla drobná kolekce neolitické keramiky kultury vypíchané a nástroj štípané industrie ze stavební 8 parcely 284/7, asi 800 metrů východním směrem od níže popisovaného výzkumu z roku 2007.
|
|
|
Raný eneolit ve středních Čechách se zřetelem na lokalitu Praha - Krč
Sušická, Věra ; Dobeš, Miroslav (oponent) ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce)
Úkolem této práce je v prvé řadě shrnutí současné koncepce časného eneolitu na území Čech. To bylo provedeno rozdělením kultur do kapitoly začínající pozdně-lengyelským horizontem a končící michelsberskou kulturou. Sledovány byly typické znaky, charakterakteristické nálezy i diskutované otázky jednotlivých kultur a příslušných nálezových skupin. Dalším cílem práce je vytvořit seznam středočeských časně eneolitických lokalit, což bylo provedeno sepsáním katalogu nalezišť podle okresů s následným vyobrazením v mapách podle kulturního zařazení. Poslední částí této práce je zveřejnění post-jordanovských (shussenriedských) keramických nálezů z lokality Společenská zahrada - Praha-Krč, jejichž materiální základna se v oblasti středních Čech stále více rozšiřuje. Analýzou prošel pouze keramický materiál, další nálezy čekají na zpracování. Kriticky jsou zhodnoceny i dva post-jordanovské objekty (palisádový žlab, kostrový pohřeb v sídlištním kontextu).
|
|
|
Spondylové šperky v neolitu na území České republiky
Sedláčková, Petra ; Dobeš, Miroslav (oponent) ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce)
Měkkýši a jejich schránky měli a doposud hrají v životě člověka velice důležitou úlohu. V této práci se budu zabývat především mlži rodu Spondylus, z jejichž lastur byly v neolitu, resp. v kultuře s lineární keramikou, vyráběny šperky, které byly pro jejich nositelé zajisté velice důležité. Jelikož se zejména ve střední Evropě jednalo o nepříliš snadno dostupný materiál, mohli z něj vyrobené ozdoby nosit jen vybraní jedinci v tehdejší společnosti. Pro své majitele však nesloužily pouze jako symboly společenského postavení, ale pravděpodobně byly používány také jako talismany a amulety. Cílem této práce bylo sehnat a prostudovat veškerou dostupnou literaturu k problematice spondylových šperků, pokusit se určit původ suroviny a jejího šíření do dalších částí Evropy, popsat hlavní skupiny ozdob a snažit se zhodnotit jejich význam pro tehdejší společnost. Další nedílnou součástí předkládané práce bude shromáždění všech doposud publikovaných nálezů na území České republiky.
|
|
|
Neolitické a eneolitické osídlení Hořovické kotliny se zaměřením na kamennou industrii
Stolz, Daniel ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce) ; Pavlů, Ivan (oponent) ; Zápotocká, Marie (oponent)
Zkoumání neolitického a eneolitického osídlení jednotlivých oblastí je nezastupitelné při studiu celé řady problémů. Například, při řešení celkového osídlení a jeho vývoje, hustoty osídlení, vztahu k přírodnímu prostředí, k předchozímu a následujícímu období, distribuce kamenných surovin a místa jejich získávání, průběhu významných komunikací, velikosti obhospodařovaných areálů, kontaktů mezi sousedními i vzdálenými regiony atd. V Čechách mu byla ale dlouhou dobu věnována malá pozornost. Teprve od 80. let minulého století se dostává do popředí zájmu. Sloužilo však vždy pouze k řešení jednoho nebo několika málo problémů. Ve své práci bych tak chtěl alespoň částečně zaplnit tuto mezeru a pokusit se naznačit možnost řešení výše zmíněných problémů. Jako zájmové území jsem si zvolil oblast Hořovické kotliny. Intenzivní archeologická památková péče od 80. let minulého století a detailní povrchový výzkum celého zájmového území v uplynulých 15 letech poskytl bohatou pramennou základnu, jakou vlastní v současnosti jen malé množství regionů v Čechách.
|
|
|
Struktura pravěkého osídlení na horním toku Černého potoka
Kausková, Jana ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce) ; Metlička, Milan (oponent)
Hlavním úkolem předložené práce bylo ověřit dosavadní poznatky o vybraném mikroregionu a pokud možno je doplnit o nová zjištění. Tento úkol byl bez pochyby splněn. Hlavní přínos této práce spočívá v několikaletém opravdu detailním terénním průzkumu zvoleného katastrálního území. Velmi důležitá byla možnost zkoumání jedné jednotky v rámci širšího regionu a vytvořením tak poměrně podrobného obrazu pravěkého osídlení dané buňky vzhledem k okolním. Tento pracovní postup a zpracování výsledků můžou být aplikovatelné na výzkum dalších, podobných jednotek v tomto regionu.
|
host ::
RSS.