|
|
Brandtova východní politika
Soběhart, Radek ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Moravcová, Dagmar (oponent) ; Vaněk, Miroslav (oponent)
Disertační práce "Brandtova východní politika" se zabývá konceptem Brandtovy zahraniční politiky vůči východní Evropě. Tato koncepce nebyla pouze krátkodobým plánem po jeho nástupu do vládních funkcí po roce 1966, ale týkala se samotné podstaty chápání politiky Willyho Brandta. Práce se dívá na výše uvedené téma ze tří pohledů. Prvním oblast tvoří ideovo-teoretická rovina, jež se soustředí především na analýzu dlouhodobých trendů v Brandtově východně politice. Proto se kriticky vymezila vůči dosavadním přístupům, které aplikují tuto koncepci pouze na období 1969-1974, kdy Brandt stál v čele SRN, ale také vůči pracím, které za počátek východní politiky považují druhou berlínskou krizi a stavbu berlínské zdi. Jedním z dílčích závěrů práce je, že kořeny Brandtovy východní politiky je nutno hledat již v jeho pobytu v emigraci v Norsku a Švédsku, neboť zde Brandt získal základní představy o fungování parlamentní demokracie a významu evropské spolupráce pro poválečnou obnovu Evropy a Německa. Díky tomu, že období druhé světové války nestrávil na území Německa, stal se symbolem "jiného, lepšího" demokratického Německa po roce 1945. Pobyt v emigraci mu také napomohl, aby se mohl profilovat jako novinář se zájmem o zahraniční politiku, což mu později velmi pomohlo při sestavování jeho politických projevů a...
|
|
|
Jáchymovští političní vězni. Orální historie v teorii a praxi.
Bouška, Tomáš ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Mücke, Pavel (oponent) ; Valeš, Lukáš (oponent)
Záměr této doktorské práce kombinuje možnosti orální historie v teorii a praxi. První část spočívá v přípravě předložení výsledků výzkumu zaměřeného na mapování a chápání nedávné historie za pomoci orální historie dvanácti obětí komunistického režimu vězněných v 50. letech na Jáchymovsku. V práci nejprve demonstruji přehled použití metody orální historie a myšlení o ní v zahraničním i českém kontextu. Za pomoci této metody pak předkládám empirický materiál v podobě životních příběhů a osobních svědectví bývalých politických vězňů, kteří jsou po roce 1989 organizováni v Konfederaci politických vězňů ČR. Vedle metodologicky podloženého sběru, analýzy a interpretace úryvků jejich životopisných vyprávění poukazuji na možnosti dalšího zpracování a představení takto vedeného výzkumu laické i odborné veřejnosti. Vycházím z premisy, která tvrdí, že osobní svědectví pamětníků znamenají příspěvek k poznání malých dějin a jejich lidského aspektu - zde v kontextu politické perzekuce v 50. letech. V předkládané práci také nastiňuji postupný vývoj svého badatelského projektu, který se mi podařilo rozšířit a propojit s akademickou prací dalších kolegů, čímž vznikl (snad) ojedinělý multidisciplinární projekt několika českých doktorandů. Společné úsilí vyústilo v podobě nezávislé dobrovolnické organizace s názvem Političtí...
|
|
|
Životní příběhy řádových sester pracujících v ústavech sociální péče před rokem 1989
Němcová, Marcela ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Hlaváček, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá životními příběhy čtyř řádových sester řádu sv. Vincenta de Paul v období komunistické vlády v Československu. Komunistický režim všechny řády, ať už mužské či ženské v letech 1948-1989 perzekuoval, internoval jejich členy v internačních táborech a často jim zde neposkytl ani nejzákladnější potřeby k životu, znemožňoval řádům jejich činnost a zakazoval jim přijímat nové členy. Nejzásadnější částí celé práce jsou tedy čtyři životní příběhy, v nichž sestry popisují, co je vedlo k tomu vstoupit do řádu i v takto řeholím nepříznivé době, jak se k nim režim choval a jak vlastně celou tuto dobu přežily. Pro řeholní sestry je pomoc druhým životním posláním, a proto všechny dokázaly tuto dobu bez jediného nenávistného slova přečkat. Byl to jejich osud a tak se k tomu i postavily, ač musely pracovat v nelidským podmínkách a zastávat ty nejtěžší práce. V práci jsem použila metodu orální historie, kdy jsem uskutečnila rozhovory se sestrami vincentkami. K doplnění informací mi posloužily úvodní kapitoly, jež jsem sestavila na základě dostupné literatury a v neposlední řadě jsem do práce zařadila i svůj archivní výzkum. Výsledkem je komplexní pohled na problematiku perzekuce ženských řeholních řádů, včetně procesu s knězem Janem Hutyrou a čtyř emotivních životních příběhů řeholnic....
|
|
| |
|
|
Vznik a vývoj českých kasin z pohledu krupiéra
Skoumalová, Lucie ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Mücke, Pavel (oponent)
Diplomová práce se pomocí metody orální historie pokusí na základě rozhovorů s krupiéry charakterizovat vznik a vývoj kasin na našem území, se zaměřením na období let 1990-1999. Dále se bude snažit analyzovat pohled krupiérů na změny v jejich profesi v průběhu devadesátých let, pokusí se zjistit, jak na tato zařízení pohlížela společnost a jak se jejich vnímání postupem času měnilo. Tento výzkum se dále bude snažit přiblížit podmínky, za kterých mohlo kasino vzniknout, do jakých lokalit se tato zařízení umísťovala, jak se v průběhu doby měnila jejich úroveň a kvalita nabízených služeb či jací hosté kasino navštěvovali. Dalším záměrem této práce je také zjistit, jací lidé se v devadesátých letech na post krupiéra hlásili, jaké museli splňovat podmínky a jak se jejich úroveň v průběhu devadesátých let měnila. Klíčová slova: 1990 - 1999 - kasino - krupiér - orální historie - biografie.
|
|
|
Současní zámečtí pánové - hledání kořenů, nebo dobrá investice?
Jungmanová, Petra ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Georgiev, Jiří (oponent)
Diplomová práce, která vychází z uskutečnění vlastního terénního orálně-historického výzkumu, se zabývá fenoménem majitelů zámků, kteří si po roce 1989 koupili od obce či restituentů vlastní zámek a stali se tak novodobými zámeckými pány. Na základě příběhů jedenácti vybraných vlastníků je hodnocena otázka obsažená již v samotném názvu práce, to jest jaké motivace vedly narátory ke koupi zámku, zda-li se jednalo například o splněný sen, podnikatelský záměr, nebo je k tomuto kroku vedly altruistické důvody. Studie se však nezabývá jen motivy koupě, ale pozornost je rovněž věnována finanční otázce spojené s vlastnictvím zámku, roli státu při správě kulturní památky, smyslu a budoucnosti zámku v jednadvacátém století, problematice předávání majetku dalším pokolením, nebo zamyšlením nad možným vznikem novodobé české šlechty. Výsledkem je tak komplexní přehled o tom, co obnáší vlastnit zámek v jednadvacátém století.
|
|
| |
|
|
Folk jako společenský fenomén v čase tzv. normalizace
Houda, Přemysl ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Mücke, Pavel (oponent) ; Valeš, Lukáš (oponent)
Disertační práce "Folk jako společenský fenomén v čase tzv. normalizace" nevnímá folk primárně jako hudební styl, ale snaží se na něm demonstrovat limity, které komunistická moc v Československu v sedmdesátých a osmdesátých letech nastavila pro nezávislé kulturní aktivity. Nejedná se proto o práci muzikologickou, ale o politologicko-historickou. Text je vystavěn na široké pramenné základně: archivním výzkumu, rozboru tehdy platné legislativy, studiu dobového tisku, rozhovorech s pamětníky událostí a hojném využití jejich soukromých archivů a v neposlední řadě jsou jako významné prameny vzaty vážně i texty samotných písní. Text se soustředí na důležité milníky, které mají vypovídací hodnotu pro folk v sedmdesátých a osmdesátých letech. Přítomen je zde proto rozbor rekvalifikačních zkoušek, které měly "očistit" oficiální pódia od ideově "závadných" muzikantů (a také od řady písničkářů). Přítomny jsou zde ukázky možností, jak přes všechnu legislativní nesnáz folk mohl přežívat a balancovat na hraně veřejného života, a to buď formou obcházení zákona a využíváním skulin v něm (sdružení písničkářů Šafrán), anebo formou zcela legálního "nabourání" se do systému, tj. získání vlivu v řádně schválené instituci a jejím podmanění pro účely neoficiálních aktivit (Sekce mladé hudby při Pražské pobočce Svazu...
|
|
|
Zapomenutá generace. Nezávislé aktivity a samizdat na Plzeňsku v 80. letech 20. století.
Petrová, Jana ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Valeš, Lukáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá obdobím 80. let 20. století na Plzeňsku. Obecně se jednalo o dobu nesvobody a netolerance, kdy veškerá moc ve státě byla soustředěna do rukou jedné politické strany - KSČ, která za pomoci bezpečnostního aparátu bez uzardění manipulovala s důstojností, právy i myšlením občanů. Práce mapuje nezávisle smýšlející skupiny obyvatel na Plzeňsku prostřednictvím popisu některých oblastí zájmových občanských aktivit, které tvořily jakési podhoubí místního nezávislého prostředí. Z toho důvodu se ocitly pod dohledem státní moci, jejich stoupenci byli sledováni a jejich činnost potlačována. Jednotlivé oblasti jsou v diplomové práci rozděleny do kapitol - církev, hudební alternativa, skauting, tramping, ekologie - ve kterých na úvodní celospolečenský vhled navazuje popis situace v regionu. Předposlední kapitola se zaměřuje na činnost místního disentu, jehož představitelé se rekrutovali převážně z výše uvedených skupin, poslední kapitola pak zachycuje samizdatovou tvorbu, která zde byla v tomto období vydávána. Snahou diplomové práce je nalézt nebo alespoň přiblížit východiska a důvody, které nakonec členy různě orientovaných skupin, často i diametrálně odlišných, přivedly na společnou cestu nezávislých aktivit, disentu a samizdatu.
|
|
|
Počátky pražské klubové scény
Kazdová, Darina ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
V návaznosti na svou bakalářskou práci, v níž jsem se zabývala historií taneční scény v České republice všeobecně, jsem při psaní diplomové práce v tématu pokračovala. Tentokrát je práce zaměřena jen na oblast Prahy, která byla krátce po revoluci velmi ovlivněna přítomností cizinců, kteří byli s tímto stylem obeznámeni ze západních zemí, a mohli tak prakticky pomoci při jeho šíření u nás. Taneční scéna v české metropoli je zde také konfrontována se západním světem, odkud se k nám tento hudební styl dostal. První část práce je věnována kvalitativnímu výzkumu a použité metodě, tedy orální historii. Je zde také krátký slovníček často používaných pojmů z této oblasti, které nejsou širší veřejnosti velmi známé. Po shrnutí dosavadních poznatků následuje samotná analýza rozhovorů provedených s významnými pamětníky.
|
host ::
RSS.