|
| |
|
| |
|
|
Moderní politické strany a jejich prezentzace prostřednictvím médii.
Naumenko, Iurii ; Stracený, Josef (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
V této práci budou zkoumány moderní politické strany a jejich mediální prezentace. Práce se zabývá vztahy mezi politickými stranami, podnikatelským sektorem a žurnalistikou. Autor se snaží odpovědět na otázku, co dělají politické strany, aby vytvořily v médiích pozitivní obraz sebe sama, zejména se týká médií veřejného servisu. Předmět svého bádání bude v práci zkoumán na základních principech textové analýzy s využitím lingvistické klasifikace ilustračních a perlokučních aktů. Práce se také zaměřuje na novinářskou etiku, nové teorie mediálních studií a nové typy politických stran, především liberální strany (podle Herberta Kitschelta) a obchodní politické strany, jak jsou definovány především Jonathanem Hopkinem a Caterinou Paolucciovou . Praktická část pojednává o politických stranách, které se zúčastnily voleb do Parlamentu České republiky uskutečněných v roce 2013 nebo v roce 2017. V práci jsou zkoumány pouze ty strany, které překročily volební klauzuli.
|
|
|
Teologie milosti u sv. Pavla a její interpretace u Alaina Badioua
Musil, Jiří ; Rybák, David (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Cílem práce je popsat z různých hledisek problematiku teologie milosti u sv. Pavla a objasnit její dějinný význam. Metodologicky je práce na pomezí novozákonní biblistiky a filosofie, ale neklade si žádné systematicko-teologické nároky. Práci lze rozdělit do dvou částí. V první části je Pavlovo pojetí milosti uvedeno do dějinného kontextu Pavlova života, následně je pojednáno o významu a výskytu milosti ve Starém zákoně a v řeckém kulturním kontextu. Podrobněji je popsána problematiky základních pojmů souvisejících s milostí jako zákon, hřích a víra, která je založena na exegezi listu Římanům. Další úhel pohledu se zaměřuje na osvobozující a zároveň zavazující aspekt milosti vedoucí k lásce k druhým lidem. Druhou klíčovou částí je zkoumání dějinného významu Pavlova pojetí milosti skrze interpretaci francouzského filosofa Alaina Badioua. Práce se zde blíže zabývá událostním pojetí pravdy a důsledků, které toto pojetí má pro subjekt a pro křesťanský diskurs.
|
|
|
Pojetí vztahu "Já a Ty" u Bubera a Fromma
Marek, Tomáš ; Pelcová, Naděžda (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Práce se bude zabývat srovnání dvou velkých filosofů 20. století. Oba spojuje fakt, že se narodili v židovském prostředí a za zásadní filosofickou disciplínu považovali etiku. Proto se oba autoři shodně ve svých dílech věnují povaze vztahu "Já - Ty", jako jednomu z nejpalčivějších filosofických témat. Nakolik je jejich pohled na tento vztah liší? Co musíme udělat proto, abychom se s "Ty" setkali? Lze se ve vztahu "Já a Ty" setkat i s bohem? Jak poznáme, že se ocitáme ve vztahu "Já a Ty"? Tyto a další otázky se stanou hlavním předmětem mého zkoumání.
|
|
| |
|
|
Philosophia perennis
Šotola, Jan ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá vývojem kopceptu pradávné moudrosti (philosofia perennis, theologia prisca) a jeho vývojem v lidských dějinách napříč různými kulturami. Tento koncept může být velmi užitečným nástrojem pro porozumění různým kulturám, vzdáleným od té naší v čase i prostoru, a zpětně tak i pro porozumění kultuře naší. Ukazuje totiž, že moudrost není výlučným majetkem jedné civilizace, ale dědictvím celého lidstva, a že kultury se svým vývojem vzájemně ovlivňují a inspirují, nejen vymezují. Práce se zaměřuje na vývoj konceptu během staletí zejména v islámské civilizaci a v islámské mystice - súfismu. Ukazuje, že tato koncepce v historii pomáhala k mírumilovnému soužití a porozumění mnoha kultur a náboženství po mnoho století, než byla zničena moderním nacionalismem. Dále se zaměřuje na rozvinutí této koncepce ve filosofii evropské renesance, kdy byla zprvu přijímána i římsko-katolickou církví, s příchodem reformace a zvláště třicetileté války však byla postupně k velké škodě mysliteli (až na několik výjimek) opuštěna. V pedagogické praxi může být tato koncepce, ukazující na sounáležitost a styčné body mnoha kultur, nesmírně užitečným nástrojem, zvláště v dnešní době sílícího mezikulturního napětí.
|
|
| |
|
|
"De magistro" Tomáše Akvinského
Adamovič, Tomáš ; Rybák, David (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Tomáš Adamovič "De magistro" Tomáše Akvinského "De magistro" by Thomas Aquinas Abstrakt Tématem předložené diplomové práce je otázka "De magistro" z Disputovaných otázek o pravdě od Tomáše Akvinského. Cílem práce je představit základní Tomášovy myšlenky, které jsou v tomto textu obsažené, a zasadit je do širších kontextů (zejména v kontextu s Platónem, Augustinem a heterodoxními aristoteliky). Metodou práce je analýza textu spojená s kompilací z Tomášových jiných spisů a komparací s jinými autory. V předmětném textu Tomáš ukazuje své pojetí učitelství, dále argumentuje ve prospěch toho, že i člověk může být pokládán za učitele, že nikdo nemůže být učitel sebe sama, že člověk může být učen andělem a že učení náleží spíše do aktivního života než kontemplativního. Práce je doplněna několika otázkami autora práce. Klíčová slova učitel, první principy, poznání, Tomáš Akvinský, filosofie výchovy
|
|
|
Od Adorna k Habermasovi. Studie ke vztahu kritické teorie a náboženství.
Hlaváček, Karel ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Halík, Tomáš (oponent) ; Hauser, Michael (oponent)
Práce analyzuje vztah kritické teorie frankfurtské školy a náboženství, přičemž se zaměřuje na srovnání pozdního myšlení Jürgena Habermase s myšlením Theodora W. Adorna. Text si klade následující otázku: jakými změnami prošla kritická teorie při přechodu od Adorna k Habermasovi? V průběhu zodpovídání této otázky rozvíjím specifickou interpretaci Adornova díla, které popisuji jako "teologické" v tom smyslu, že jeho myšlenkový střed lze interpretovat jako "kontemplativní eschatologii", nerealizovatelnou utopii s judeokřesťanskými kořeny. Následně pak rozebírám posun od kontemplativní eschatologie k sekularizovanému a pragmatizovanému konceptu "dorozumění" u Habermase. Tento posun kritizuji s tím, že obsahuje redukcionistický moment, který neoprávněně odsunuje náboženský prvek do oblasti ležící mimo racionalitu.
|
host ::
RSS.