|
|
Diskuze o Bulloughově konceptu psychické distance
Lojdová, Šárka ; Ševčík, Miloš (vedoucí práce) ; Dadejík, Ondřej (oponent)
Hlavním tématem bakalářské práce Diskuze o Bulloughově konceptu psychické distance je nastínit diskuzi, která se rozvinula na základě koncepce psychické distance Edwarda Bullougha a pokusit se prokázat její relevanci pro kontemplaci estetického objektu. S ohledem na tento záměr první část práce shrnuje hlavní myšlenky Bulloughova konceptu, zaměřuje se na vymezení pojmu, aspekty, kterými je určen (antinomii, variabilitu a konsistenci), způsob zaujetí distance a možnosti její ztráty, její status jako estetického principu (distinkci mezi příjemným a krásným, formulaci anti- realistického charakteru umění prostřednictvím jejích pojmů,).Druhá část práce se zabývá reflexí Bulloughovy psychické distance u vybraných autorů, Sheily Dawsonové, Allana Casebiera, Oswalda Hanflinga a George Dickieho a shrnuje hlavní momenty jejich úvah. Casebier a Hanfling rozlišují několik druhů distance. Dawsonová prostřednictvím pojmu konceptuální forma zpřesňuje Bulloughova stanoviska a potvrzuje platnost koncepce. Dickie existenci distance odmítá a nahrazuje ho pojmem zaměření pozornosti.
|
|
|
Umění, hra a rozvoj osobnosti
Šašek, Miroslav ; Zuska, Vlastimil (vedoucí práce) ; Dadejík, Ondřej (oponent)
Umění a hra jsou společenskými fenomény, které mají vlastnosti, jichž lze využít k rozvoji osobnosti. Tato diplomová práce se v prvém plánu pokouší nahlédnout fungování těchto fenoménů. Ukazuje se, že oba fenomény jsou kulturními univerzáliemi a že uvažování o umění má mnohem delší tradici než uvažování o hře. Tato práce se dále pokouší pojmenovat, jak se hra projevuje. Její projevy nazýváme symptomy a nalezneme jich deset. Vycházíme přitom z prací J. Huizingy, R. Cailloise a E. Finka. Nabízí se nám tak rozlišení mezi hrou a jinými aktivitami, mezi které patří: hříčky - hádanky a říkadla - jako méně strukturované na jedné straně, a sportovní, outdoorové, modelové a psychologické jako více komplexnější aktivity na straně druhé. Naznačujeme, že hra leží i v estetické oblasti, ba dokonce je esteticky dominantní činností. V následující části se zabýváme uchopením pojmu umění. Přes historické ukotvení pojmu směřujeme až k pojetí umění u Jana Mukařovského a Nelsona Goodmana. Umění tak před námi vyvstává jako znakový systém, který není pouhým prostředkem sdělení, ale jeho sdělení se děje v různých symbolických rovinách, od prosté znakové bezprostřednosti ke komplexní referenci. V závěru porovnáváme oba fenomény a poukazujeme na možné způsoby jejich využití při rozvoji osobnosti. Významný potenciál těchto...
|
|
|
Krajina s pamětí, příklad Sudety
Köhlerová, Simona ; Dadejík, Ondřej (vedoucí práce) ; Jarošová, Helena (oponent)
Krajinu, obvykle dělenou na složku kulturní a přírodní, lze na obecnější úrovni definovat také jako celek fungující na základě spolupůsobení dvou neoddělitelných rovin, tj. fyzicky existující, kterou představuje krajina jako organismus, a roviny interpretační, což jsou výstupy čtení krajiny krajinnými složkami. Z provázanosti obou rovin plynou specifické estetické aspekty krajiny a formulace krajinné paměti, jejíž složky (opět pouze na teoreticky oddělených úrovních) odpovídají uvedeným krajinným rovinám. Paměť krajiny také ukazuje na autonomnost krajiny a jejích složek. Tato práce vychází z předpokladu, že za složky podílející se na utváření krajiny lze (nikoliv bez problémů, které s tím souvisí) považovat jak živé organismy, tak neživé objekty. Všechny jsou pak nositeli segmentů krajinné paměti a svou paměť uplatňují opět až v rámci celku krajinné paměti. Teoretické závěry o krajinné paměti jsou v této práci ilustrovány příkladem sudetské krajiny, z něhož jsou také částečně odvozeny.
|
|
|
Rétorika normalizační literární kritiky. Díla ve střetu s ideologicko-estetickou normou
Andreas, Petr ; Zuska, Vlastimil (vedoucí práce) ; Dadejík, Ondřej (oponent)
Tato práce se pomocí rétorické analýzy vybraného vzorku normalizačních literárněkritických textů snaží ukázat posuny v argumentační struktuře, které vznikají zatížením textů propagandistickými funkcemi. V interpretačně-analytické části autor ukazuje konkrétní případy posunů; rétorický přístup doplňuje analýzou z perspektivy publika a čtenáře. Práce má ambici představit kombinaci rétorického hlediska a čtenářské teorie jako produktivní přístup, který podává komplexní pohled na literární kritiku v období normalizace v letech 1969 - 1989 v Československu.
|
|
|
Pragmatické momenty v disertační práci Karla Čapka
Váchová, Michaela ; Dadejík, Ondřej (vedoucí práce) ; Kaplický, Martin (oponent)
Karel Čapek je označován za pragmatika české filozofie. Pragmatismus měl ovšem v 1. polovině 20. století v českém filozofickém prostředí hned několik obhájců z idealistického tábora (Emanuel Rádl, Karel Vorovka, …). Většina z nich však americký pragmatismus méně či více desinterpretovala a tento směr se pro ně stal pouze úsekem cesty k jiné filozofii. Jelikož Karel Čapek ukončil svá studia disertační prací na téma Objektivní metoda v estetice se zřením k výtvarnému umění, položila jsem si otázku, zda se u něj pragmatické vlivy promítly rovněž do oblasti estetiky. Prostřednictvím komparace s textem Umění jako zkušenost Johna Deweyho je zřejmé, že inspirace pragmatismem se u Čapka projevila i v této oblasti. Je ovšem možné hovořit pouze o momentech, v nichž se pragmatismus odráží, nikoliv o konceptu pragmatické estetiky.
|
|
|
Proměny reflexe krajiny v českém umění a její nové koncepty v posledních padesáti letech se zaměřením na fotografii
Dlabáčková, Barbora ; Dadejík, Ondřej (oponent) ; Stibral, Karel (vedoucí práce)
Naše práce obsahuje deskripci vývoje umělecké reflexe krajiny od antických počátků, kdy se do výtvarného umění dostávaly nejprve přírodní prvky, přes renesanci, kdy krajina poprvé zaujme umělce jako celek. Později se krajina ustavuje jako samostatný náměť a dokonce i jako žánr výtvarného umění. První velký zlom reflexe krajiny přichází v období romantismu, kdy se do podvědomí dostávají i tabuizovaná témata, nejvýznamněji hory. Ve 20. století dochází k útlumu krajinomalby, naopak nastává éra fotografie krajiny, která se vyvíjí postupně se zdokonalováním techniky. Tradiční česká krajina pochází od malířů krajinářů 19. století, jedná se o horizontální a vertikální linie polí a luk složené do mozaiky. Tento tradiční model již není v dnešní době platný, krajina se výrazně proměnila, naplnila se doly, skládkami či továrnami. Díky procesu artealizace můžeme i tyto nové krajiny, v realitě bez estetické hodnoty, vnímat s libostí. Přesvědčují nás o tom fotografie Sudka, Koudelky, Holomíčka i Spurného. Nacházíme v nich koncepty nové krajiny, metakrajiny, prakrajiny, mlčící krajiny apod., tedy i teoreticky si uvědomujeme , že je třeba krajinu redefinovat.
|
|
|
Kritika pojmu estetické zkušenosti v druhé polovině dvacátého století. Dvě kontroverze: konec umění a znovuzrození přírodní krásy
Dadejík, Ondřej ; Zuska, Vlastimil (vedoucí práce) ; Petříček, Miroslav (oponent) ; Haman, Aleš (oponent)
Tato disertační práce se zabývá kritikou pojmu estetické zkušenost na poli estetiky druhé poloviny dvacátého století. Cílem práce je obhajoba soudržnosti a potenciálu pojmu estetické zkušenosti z hlediska nastupujícího dvacátého prvního století. Práce poukazuje na určité inkonzistence na straně kritiky a předkládá některé argumenty na podporu udržitelnosti tradičního rozlišujícího rysu estetické zkušenosti - nezainteresovanosti. Pozornost je zaměřena ke dvěma dominantním diskusím moderní estetiky, které jsou postaveny na přehodnocení a kritice pojmu estetické zkušenosti, konkrétně ke sporu o estetickou povahu umění a k tzv. znovuzrození teoretického zájmu o estetickou dimenzi přírody. Práce obsahuje deset kapitol, kdy každá je věnovaná určité stránce pojmu estetické zkušenosti. Kapitoly jsou uspořádány kolem "jaderné kapitoly" (IV.), v níž je formulováno metodologické hledisko, založené na modelu deskriptivní definice (vycházející převážně z díla Stephena C. Peppera)
|
|
|
Nová avantgarda a spor o estetickou podstatu umění
Švábová, Michaela ; Dadejík, Ondřej (oponent) ; Kulka, Tomáš (vedoucí práce)
V této práci jsem se pokusila nastínit spor o estetickou podstatu umění, který se v angloamerické estetice odehrával ve druhé polovině dvacátého století. Nejprve jsme se setkali s těmi, kteří estetickou podstatu umění obhajovali. Umění nových avantgard, jelikož postrádalo vlastnosti typické pro klasická umění, nepovažovali tito estetici za umění a z různých důvodů a různými způsoby se snažili dokázat, že nové avantgardy do rodiny umění nepatří. Dále jsme viděli ty, kteří se snažili nové avantgardy do této rodiny zahrnout. První možnou strategií tohoto přijetí bylo znegovat estetický status umění a de facto popřít celou estetiku a definovat umění na jiném základě tak, aby nové avantgardy byly jeho součástí. Setkali jsme se s kognitivistickými přístupy a s přístupem sociologickým. Tyto definice se však neukázaly jako uspokojivé a především celý spor díky nim neuhasnul, spíše naopak. Jiní estetici se začali bránit tím, že se pokusili nové avantgardy pod rámec umění i estetična přijmout a estetiku rozšířit.
|
|
|
Aspects of perception: science fiction in film and literature
Žilová, Jana ; Dadejík, Ondřej (oponent) ; Zuska, Vlastimil (vedoucí práce)
Práca sa zameriava na dištinktné aspekty estetickej percepcie sci-fi žánru v literatúre a vo filme. Zaoberá sa skúmaním teórií ako literárneho (Hirsch, Iser), tak aj filmového (Altman, Chatman) žánru. Literárny žáner je spracovaný z pozície E. D. Hirscha a jeho konceptu autorskej intencie (mens auctoris), proti ktorej sa ukazuje koncept implikovaného autora/čitateľa (Booth/Iser) ako nosnejší a z pragmatického hľadiska tak dostávame pomenovanie bez zázemia biografizmu. Toto stanovisko sa ukazuje nosným rovnako v oblasti filmového žánru, pričom je zdôrazňovaná rovina filmových žánrov ako procesov systemizácie (dynamické versus fixné formy), vzájomných interakcií a možných fúzií žánrov. Práca prezentuje aspekty estetickej odlišnosi, špecifičnosti, recepcie žánru sci-fi v literárnom a filmovom kontexte z hľadiska: učňovských rokov recipienta, kultúrnej/fikčnej encyklopédie, hraničnej situácie ( a Grenzsituation), kozmickej hrôzy, interžánrovosti, intertextuality a tolerancie pre viacznačnosť. Práca demonštruje, že sci-fi - v kontraste k iným žánrom - (1.) je najdynamickejším žánrom, (2.) je žánrom, ktorý narúša a nalamuje, prehlbuje a destabilizuje recipientove vedomosti, poznanie o svete a vlastné sebapoznanie, rozširuje kognitívny horizont, (3.) vyzýva k exploratívnemu mysleniu.
|
|
|
Myslet z psychedelické zkušenosti - transdisciplinární interpretace
Pokorný, Vít ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Horák, Miroslav (oponent) ; Dadejík, Ondřej (oponent)
Pokorný, V., Myslet z psychedelických zkušeností. Transdisciplinární interpretace Dizertační práce, KOA FHS UK, 2016 Abstrakt: Cílem tohoto textu je myslet z a podle psychedelických zkušeností. Myslet z psychedelických zkušeností tu znamená předložit transdisciplinární model psychedelické domény. Tento model se opírá o autoetnografickou, kognitivní, fenomenologickou a psychofarmakologickou analýzu. Prostřednictvím těchto analýz ukazuje: 1) jaké místo zaujímají psychedelika v současné globalizované české společnosti; 2) možnosti heuristického (teoreticko-experimentálního) využití psychedelických zkušeností pro výklad lidské situovanosti. Psychedelickou zkušenost interpretuje tento text jako proces deteritorializace a reteritorializace různých, vzájemně propletených rovin prožívání a je tak příspěvkem k vypracování filosofického pojmu spleti. Klíčová slova: psychedelická zkušenost, transdisciplinarita, autoetnografie, kognitivní antropologie, antropologie zkušenosti, enaktivismus, fenomenologie, vtělenost, analogie, spleť.
|
host ::
RSS.