|
|
Normotvorná pravomoc Evropské komise
Lenfeld, Jiří ; Král, Richard (vedoucí práce) ; Svoboda, Pavel (oponent) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Normotvorná pravomoc Evropské komise, disertační práce Mgr. Mgr. Jiří Lenfeld, M.A.; školitel: doc. JUDr. Richard Král, Ph.D., LL.M. Univerzita Karlova, Právnická fakulta, Katedra evropského práva Praha, březen 2013 Cílem této disertační práce je analyzovat roli Evropské komise v legislativním procesu EU, a to se zaměřením na postupy pro přijímání závazných právních aktů Unie. Evropská komise je jedním z hlavních orgánů Evropské unie. Zastupuje a hájí zájmy Unie jako celku a odpovídá za provádění politik EU. Omezit však roli Evropské komise pouze na úlohu exekutivního orgánu by bylo zavádějící. Její role v institucionálním systému EU je mnohem širší. Evropská komise je nejdůležitějším zákonodárcem mezi unijními orgány a je současně nadána takřka výlučnou pravomocí normotvorné iniciativy. Normotvorná pravomoc může být nahlížena ze dvou hledisek. V užším smyslu může být vnímána jako Evropské komisi Smlouvami svěřená pravomoc předkládat návrhy závazných právních aktů a přijímat prováděcí opatření k provedení závazných právních aktů Unie. Výkon normotvorné pravomoci nicméně nemusí vždy vést k vydání závazného právního aktu. Postupy pro přijímání právních aktů stanovené právem EU zahrnují několik fází: zjištění potřeby právní úpravy, vznik legislativního záměru a jeho následná realizace v procesu...
|
|
|
The right of free movement and residence of third country national family members of the European Union citizens - Free movement of persons
Lejnar, Oldrich ; Tichý, Luboš (vedoucí práce) ; Král, Richard (oponent)
Právo voľného pohybu a pobytu štátnych príslušníkov tretích krajín, ktorí sú rodinnými príslušníkmi občanov Európskej únie - voľný pohyb osôb - Abstrakt Táto práca sa zameriava na spôsob nadobudnutia imigračného štatútu štátnymi príslušníkmi tretích krajín, na základe ich príbuzenského vzťahu s občanmi Európskej únie podľa smernice Európskeho parlamentu a Rady 2004/38/ES z 29. apríla 2004 o práve občanov Únie a ich rodinných príslušníkov voľne sa pohybovať a zdržiavať sa v rámci územia členských štátov. Dôraz sa kladie na spôsob nadobudnutia tohto imigračného štatútu u tých rodinných príslušníkov, ktorí sú buď registrovanými, alebo faktickými partnermi občanov EÚ v tých členských štátoch, ktoré vo svojich vnútroštátnych právnych poriadkoch registrované partnerstvo neupravujú. Rozdielny postoj medzi členskými štátmi Európskej únie k registrovaným partnerstvám je ilustrovaný na spôsobe implementácie tejto smernice v národných právnych poriadkov Českej republiky a Slovenska.
|
|
|
Ústavní přezkum mezí pravomocí EU v ČR a v Německu (Lisabonská smlouva a další vývoj)
Kupová, Věra ; Zemánek, Jiří (vedoucí práce) ; Král, Richard (oponent)
ÚSTAVNÍ PŘEZKUM MEZÍ PRAVOMOCÍ EU V ČR A V NĚMECKU (LISABONSKÁ SMLOUVA A DALŠÍ VÝVOJ) Práce se zabývá analýzou judikatury Ústavního soudu ČR a Spolkového ústavního soudu, vztahující se k otázce vztahu mezi vnitrostátním právem a právem evropským, se zaměřením zvláště na problematickou oblast nároků ultra vires kontroly, tedy práva finálního rozhodnutí ústavního soudu členského státu o tom, zda některý z aktů unijních orgánů překračuje pravomoci, které byly na EU přeneseny členskými státy na základě Smluv. Práce se kromě úvodu a závěru dělí na čtyři kapitoly. Kapitola první představuje klíčová ustanovení německé a české ústavy, která umožňují těmto členským státům delegovat některé své výsostné pravomoci na EU. Kapitola druhá se věnuje dřívějším rozhodnutím obou ústavních soudů, která se vztahovala k problematice evropského práva (a to před rozhodnutími o Lisabonské smlouvě) a poukazuje na zásadní premisy, které byly nejdůležitější pro budoucí vývoj jejich judikatury ohledně vztahu vnitrostátního a evropského práva. Kapitola třetí nabízí analýzu tří nálezů k ústavnosti Lisabonské smlouvy (jedná se o Lissabon-Urteil Spolkového ústavního soudu a dva nálezy Ústavního soudu ČR - Lisabon I a Lisabon II). Tato analýza umožňuje srovnat vybrané procesní i materiální otázky, které byly před oběma soudy řešeny. Čtvrtá...
|
|
|
Status Listiny základních práv EU a její aplikace členskými státy
Kábrtová, Adéla ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Král, Richard (oponent)
Základní práva v EU vždy vzbuzovala akademickou diskuzi, protože je lze vnímat různě - jako prostředek kontroly unijních institucí, ale i jako nástroj pro rozšiřování unijních kompetencí. Cílem této diplomové práce je vyjasnit některé otázky týkající se postavení Listiny základních práv Evropské unie (dále též Listina) v systému evropského práva a použití Listiny vůči členským státům. Práce se zaměřuje na použití Listiny členskými státy, protože ty stále častěji jako "zmocněnci" právo EU uplatňují a musí tedy základní práva EU dodržovat. Důraz bude kladen na vyjasnění věcné působnosti Listiny ve vztahu k členským státům, která je dosti problematická. Diplomová práce se skládá z 5 kapitol. V první kapitole je popsán historický vývoj základních práv EU a je vysvětleno, proč je přenos pravomocí na EU v oblasti ochrany lidských práv pro členské státy citlivé téma. Druhá kapitola práce se věnuje vzniku, obsahu a právní závaznosti Listiny, dále také spolupůsobení Listiny a základních práv obsažených v obecných právních zásadách EU. Třetí kapitola, která je meritem této diplomové práce, se zaměří na věcnou působnost základních práv EU ve vztahu k členským státům. Na základě analýzy judikatury Soudního dvora bude vysvětleno, co pro členský stát znamená uplatňovat právo Unie či jednat v působnosti práva Unie. Tento...
|
|
|
Aktivní legitimace neprivilegovaných žalobců k podání žaloby na neplatnost
Moravcová, Eva ; Svoboda, Pavel (vedoucí práce) ; Král, Richard (oponent)
Evropská unie, tak jako každý jiný vyspělý právní systém, disponuje kontrolními mechanismy pro přezkum legality opatření přijímaných jejími orgány. Existuje několik způsobů, kterými lze přímo či nepřímo napadnout legalitu právních norem EU (žaloba na neplatnost, předběžná otázka, námitka protiprávnosti, žaloba na náhradu škody), ale klíčovou roli mezi nimi hraje žaloba na neplatnost podle článku 263 Smlouvy o fungování Evropské unie (ex čl. 230 SES). Hlavním předmětem předkládané diplomové práce je prozkoumat podmínky aktivní legitimace, které musí fyzická či právnická osoba splnit, aby mohla napadnout žalobou na neplatnost právní akt EU na základě čl. 263 SFEU (ex čl. 230 SES). Vzhledem k tomu, že žaloba na neplatnost představuje klíčový prvek soudní ochrany jednotlivců proti právním aktům, které bezprostředně porušují jejich práva, je nezbytné, aby podmínky, které jednotlivec musí splnit při jejím podání, byly natolik široce a jasně formulovány, aby byla tato soudní ochrana dostatečně účinná. Tato práce si klade za cíl zjistit, zda tomu tak je, zejména s ohledem na změnu znění předmětného článku tzv. Lisabonskou smlouvou, platnou od 1. prosince 2009. Důraz je v práci kladen na judikaturu Soudního dvora EU a její vývoj, neboť při výkladu podmínek aktivní legitimace jednotlivce hraje naprosto...
|
|
|
Evropská občanská iniciativa
Šíp, Matěj ; Král, Richard (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent)
Účelem této rigorózní práce je popsat a z právního hlediska rozebrat institut evropské občanské iniciativy, jež je nově součástí právního řádu Evropské unie. Práce se ve své první části zabývá demokratickým deficitem Evropské unie a jeho souvislostí s občanskou iniciativou, na kterou navazuje vysvětlení přímé demokracie ve Švýcarské konfederaci a Slovenské republice. Následuje exkurz do minulosti dotýkající se nejdůležitějších událostí, jež předcházely přijetí nařízení o občanské iniciativě. Hlavním obsahem práce je poté rozebrání jednotlivých podmínek přípustnosti občanské iniciativy, její nezbytné náležitosti a procesní pravidla při aplikaci příslušného nařízení. Pozornost je také věnována roli Komise při registrování občanské iniciativy a potencionálním následkům jejího neregistrování. Současně se práce zaměřuje na závaznost podané občanské iniciativy, a to zejména ve vztahu ke Komisi.
|
|
|
Odpovědnost členského státu za porušení práva Evropské unie
Donné, Michal ; Král, Richard (oponent) ; Zemánek, Jiří (oponent)
K zajištění efektivního působení práva EU je nezbytné jeho řádné uplatňování členskými státy. To zahrnuje jak správné a včasné plnění implementačních povinností legislativními orgány a provádění právních aktů EU, tak respektování a správnou aplikaci přímo účinných norem práva EU vnitrostátními soudy. Imanentní součástí právního řádu EU je i úprava právních následků porušování povinností členských států plynoucích z jejich závazků přijatých ve Zřizovacích smlouvách nebo stanovených normami sekundárního práva EU, případně závaznými rozhodnutími orgánů EU. Tímto právním prostředkem, zajišťujícím dodržování a vymahatelnost práva EU je právní institut odpovědnosti členského státu za porušení práva EU. Odpovědnost členského státu je dílčím způsobem upravena Smlouvami v (i) řízení pro nesplnění povinnosti podle čl. 258 až 260 SFEU, které se v modifikované podobě podle čl. 271 písm. a) a d) SFEU uplatní i v případech neplnění závazků členských států, jež vyplývají ze statutu Evropské investiční banky a povinností národními centrálními bankami podle Smluv a statutu ESCB a ECB, (ii) řízení pro porušení rozpočtové kázně podle čl. 126 SFEU, a (iii) řízení pro porušení hodnot na nichž je založena EU podle čl. 7 SEU. Obsah odpovědnosti členského státu je však podstatným způsobem doplňován a dotvářen judikaturou...
|
|
|
Horizontální liberalizace volného pohybu služeb v EU
Břicháček, Tomáš ; Král, Richard (vedoucí práce) ; Tichý, Luboš (oponent) ; Křepelka, Filip (oponent)
Tématem práce je průřezová liberalizace volného pohybu služeb, k níž došlo na základě směrnic č. 2006/123/ES o službách na vnitřním trhu, č. 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací, č. 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci volného poskytování služeb a č. 2000/31/ES o elektronickém obchodu. Přesněji lze hlavní předmět práce vymezit jako posun v základních vzorcích volného pohybu služeb dosažený uvedenými čtyřmi směrnicemi oproti původnímu stavu danému příslušnými ustanoveními primárního práva, tak jak jsou vykládána Soudním dvorem. Hlavním cílem práce je analyzovat a kriticky zhodnotit rozsah a význam tohoto posunu. Základní otázky znějí: Do jaké míry je výsledný právní rámec dotvořený průřezovými směrnicemi odlišný od původního stavu? Nakolik je pouhou kodifikací judikatury Soudního dvora a nakolik naopak projevem snahy normotvůrce o její rozvinutí? Do jaké míry umožňuje či podporuje liberalizovaný právní rámec zneužívání volného pohybu služeb za účelem obcházení vnitrostátního práva hostitelského státu? Na základě předmětné čtveřice směrnic se převážné většině přeshraničních služeb dostalo pokrytí sekundárním právem EU. Všechny čtyři směrnice přinášejí v rámci svého rozsahu působnosti určitý posun oproti obecnému režimu primárního práva, tak jak je vykládán Evropským soudním dvorem, a to...
|
|
|
Implementace práva Evropské unie do právního řádu České republiky
Pelc Vostrá, Nelly ; Zemánek, Jiří (vedoucí práce) ; Král, Richard (oponent)
AAAAbstraktbstraktbstraktbstrakt Hlavním cílem mé práce je prozkoumat, jak se český právní řád vyrovnává s povinností implementovat evropské právo a jak je zpětně ovlivňován implementační procedurou. Diplomová práce sestává ze dvou hlavních částí. První část popisuje evropský právní systém z pohledu jeho účinků na vnitrostátní právo, přičemž se bere v úvahu jak bezprostřední účinek, tak povinnost implementovat evropské předpisy do vnitrostátních právních předpisů. Druhá část je rozdělena do šesti kapitol, každá z nich se zabývá jiným aspektem povinnosti České republiky implementovat a aplikovat evropské právo. Vláda ČR je hlavním nositelem zákonodárné iniciativy a vytvořila podrobná pravidla pro zpracování návrhů zákonů. Jejich praktické naplňování má však daleko do ideálního stavu. Obě komory Parlamentu ČR vykazují vážný nedostatek zájmu o proces implementace. Ústavní soud vytváří stále rostoucí judikaturu, v níž otevřeně vykládá národní právo s ohledem na evropské právo. Na druhou stranu však projevuje až zarážející neochotu k pokládání předběžných otázek Soudnímu dvoru Evropské unie. České soudy se musí vyrovnávat se zásadami aplikace evropského práva. Pokud jde o zásadu odpovědnosti za škodu způsobenou porušením evropského práva, je nutno konstatovat, že český zákon č. 82/1998 Sb. odrazuje jednotlivce...
|
|
|
Lidskoprávní aspekty svobod pohybu v judikatuře ESD
Šamánek, Jan ; Král, Richard (vedoucí práce) ; Scheu, Harald Christian (oponent) ; Křepelka, Filip (oponent)
Tato práce se podrobně zabývá zásadními rozsudky Soudního dvora EU, totiž C-341/05 Laval, C-438/05 Viking Line a C-346/06 Ruffert. Analýza začíná popisem těchto rozsudk, které jsou nejprve rozebrány jak z pohledu stanovisek generálních advokátů, tak Soudního dvora (kapitola 2). Klíčové aspekty rozsudků jsou zkoumány v kapitole 3. Zaprvé se jedná o rozhodnutí aplikovat právo EU na oblast vnitrostátní sociální politiky. To není samo o sobě novum, ale v rozsudcích se uplatňuje v nebývalém rozsahu. Zadruhé, Soudní dvůr se rozhodl uplatnit právo EU na odbory. Tato horizontální aplikace práva EU má zásadní implikace na lidskoprávní diskurz Soudního dvora. Zatřetí práce rozebírá, jak Soudní dvůr nazíral na otázku porušení Smlouvy stávkovou akcí a na otázky odůvodnění a proporcionality. Kapitola 4 se zaměřuje na lidskoprávní aspekt rozsudků. Nejprve je stručně načrtnuto samo uplatnění lidských práv v právu EU. Podrobněji jsou zkoumány implikace připravovaného přistoupení Evropské Unie k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv. Konečně je kriticky rozebrána lidskoprávní argumentace Soudního dvora v případech Laval a Viking. Jedním z určujících prvků v rozsudcích Laval a Viking je aplikace Smlouvy vůči odborům, a tento prvek je dále zkoumán v kapitole 5. Ačkoli nejde o izolovaný případ horizontální aplikace...
|
host ::
RSS.