|
|
Prezentismus - výzva školního dějepisu
Šormová, Julie ; Činátl, Kamil (vedoucí práce) ; Fapšo, Marek (oponent)
(česky): Diplomová práce se věnuje problematice prezentismu, který je aktuálním tématem odborných debat na mnoha úrovních. V první části práce autorka představuje komplexitu diskuze a vymezuje definice. Na téma pohlíží z didaktické perspektivy a zkoumá jej na úrovni praktických projevů v historickém myšlení. Výzkum je postaven na studiu žákovských prací a zkoumání projevů prezentismu skrz nová média, konkrétně seriály. Autorka si klade otázku, jestli (a jak) se prezentismus projevuje v seriálech a jestli (a jak) se projevuje na úrovni historické gramotnosti žáků. Dále se práce věnuje problematice propojení obou rovin projevů prezentismu, a to, zda lze identifikovat vliv seriálů na historické myšlení žáků. Metodologicky se práce inspiruje současnou didaktickou teorií, zejména koncepty historického myšlení a zohledňuje též historiografické práce, které se zabývají problematikou vnímání času. Jádro práce představuje druhá a třetí kapitola, ve kterých autorka analyzuje projevy prezentismu. Druhá kapitola se věnuje problematice prezentismu v nových médiích, konkrétně v seriálech. Pro analýzu jsou zvoleny dva seriály, Bridgerton (Netflix) a Rod draka (HBO). Autorka ukazuje, jakým způsobem se seriály stávají aktéry přenosu konkrétních způsobů historického myšlení a dává prezentismus do kontextu s...
|
|
|
Petrkov: Proměna domova v místo paměti
Endrová, Sára ; Janišová, Míla (vedoucí práce) ; Činátl, Kamil (oponent)
Bakalářská práce "Petrkov: Proměna domova v místo paměti" pojednává o přeměně petrkovského zámečku, jakožto bývalého domova rodiny Reynkových, v prostor, který se stal památkou a následně i česko-francouzským centrem literatury a výtvarného umění. Na základě shromážděných pramenů si klade za cíl určit, jak místo paměti vzniká, ale také jak se ukotvuje. Sleduje, které jevy se na tvorbě tohoto symbolického prostoru podílely. Dále dokumentuje, jak Petrkov vnímali jeho původní obyvatelé a hosté, až do současnosti, kdy se toto místo co do obyvatel vyprázdnilo a stává se památníkem, místem paměti, do kterého promítáme svá očekávání a formování kulturní identity. Na závěr nastiňuje současný projekt centra literatury a výtvarného umění s jeho cíli.
|
|
|
Druhý život vybraných bitevních polí 30leté války, jako možných míst paměti
Havrlík, Marek ; Spurný, Matěj (vedoucí práce) ; Činátl, Kamil (oponent)
Cíl bakalářské práce je pojmout tři specifická bitevní pole z období 30leté války jakožto fenomén míst paměti a rekonstruovat jejich druhý život. Časové vymezení práce je od r. 1918 až po současnost, tedy rok 2022. Vybraná bojiště jsou u Rakovníka (1620), Rozvadova (1621) a Třebele (1647), tedy v prostoru západních Čech. Součástí analýzy je i hledání kontinuit a diskontinuit v badatelském zájmu a jeho dopadu. Sledována je míra a úroveň paměti, nebo jen připomínání bitevních událostí v dané oblasti. Bitevní pole je pojato jako vymezené území v krajině, kdy je sledován jeho osud, proměna a vývoj. K práci byly použity písemné prameny, publikované texty, ale i doklady o aktivitách připomínajících někdejší bojiště ve veřejném prostoru, doplněné o dotazník, jehož respondenty jsou nejbližší obyvatelé v okolí bojišť.
|
|
|
Pomníky a monumenty 28. října 1918: politika paměti jako nástroj české historické dominance
Havránek, Josef ; Činátl, Kamil (vedoucí práce) ; Pýcha, Čeněk (oponent)
Práce se zabývá reprezentací instrumentalizací uměleckých objektů ve veřejném prostoru za účelem retrospektivní konstrukce historické představy vztahů mezi českým a slovenským národem v období 1. republiky. Objektem výzkumu jsou pomníky a monumenty připomínající vznik Československé republiky. Ty jsou v práci pojímány jako prostředek využívaný ke konstrukci konkrétního historického narativu, kterým se bude dále zabývat. Práce k analýze kromě historických metod využívá postkoloniální teorie, teorie o nacionalismu, politologické a kunsthistorické přístupy. Pramenná základna bude sestávat především z fotodokumentace samotných pomníků, dostupných vyjádření historických aktérů (zejména autorů pomníků) a jiných archivních materiálů, které se pomníků týkají. Klíčová slova pomník, Československá republika, dějiny ve veřejném prostoru, politika paměti
|
|
|
Vnímání architektury z období socialismu ve veřejném diskurzu po roce 1989
Pilařová, Zdislava ; Michela, Miroslav (vedoucí práce) ; Činátl, Kamil (oponent)
Diplomová práce se věnuje aktuálnímu tématu české architektury z období socialismu a jejímu vnímání ve veřejném diskurzu po roce 1989. Téma je zasazeno do kontextu vývoje architektury po roce 1945 a přiblíženo v případových studiích tří pražských staveb - obchodního domu Máj, hotelu Praha a souboru budov Transgas. Kromě využití metody případových studií, je v práci použita metoda kvalitativní analýzy veřejného diskurzu týkajícího se jednotlivých kauz. Vnímání architektury ve veřejném diskurzu je zpracováno z hlediska paměťových studií, včetně míst paměti, důrazu na narativitu a generační pohled. Práce se snaží o propojení dvou témat - architektury z období socialismu a vyrovnávání se se socialistickou minulostí. Jejich vztahu nebyla dosud věnována v odborné literatuře větší pozornost. Diplomová práce byla zaměřena na ověření tří výzkumných otázek - Zda reflektuje zanikání architektury z doby socialismu současný vztah české veřejnosti k vlastní socialistické minulosti? Zda je architektura z doby socialismu vnímána jako negativní symbol minulého režimu, a tím určena k odstranění? Zda nepředstavuje časté označení socialistická/komunistická architektura pouze záminku k demolici či přestavbě a skrývá tak skutečné pragmatické/ekonomické důvody? - V odpovědi na první otázku se objevuje problematika...
|
|
|
Mikrohistorická sonda: Osudy "agenta-chodce" Vojtěcha Kučery
Veselý, Vojtěch ; Činátl, Kamil (vedoucí práce) ; Michela, Miroslav (oponent)
Tato bakalářská práce představuje osudy Vojtěcha Kučery, agenta-chodce, který v letech 1946 - 1954 podnikl nejméně dvacet šest nelegálních přechodů Československých hranic, než byl při svém posledním přechodu chycen a v roce 1955 odsouzen za velezradu a vyzvědačství k dvaceti pěti letům vězení. V první části práce jsou na základě informací, které byly zachyceny ve svazcích StB, ve vzpomínkách rodiny a ve filmu Agent K vypovídá, konstruovány a následně dekonstruovány tři různé verze příběhu Vojtěcha Kučery. V druhé části práce je představeno několik mikrohistorických sond, skrze které se snažíme přiblížit se myšlení, jednání a motivacím Vojtěcha Kučery.
|
|
|
Kolektivizace zemědělství na Třebohosticku, podtitul:proměny regionu a společnosti v procesu socializace venkova
Jirsa, Jiří ; Činátl, Kamil (vedoucí práce) ; Štolleová, Barbora (oponent)
(česky) Tato bakalářská práce se zabývá příběhem malé vesnice na jihu Čech a jejího okolí v procesu kolektivizace. Je mikrohistorickou studií, založenou z části na dostupných pramenech z okresního archivu a soukromého archivu ZD Třebohostice, ale hlavně na svědectví pamětníků, získávaného formou rozhovoru. Zachycuje a porovnává proměny hospodaření na příkladu několika blízkých JZD. Zabývá se ale také postojem obyvatel ke změnám způsobeným kolektivizací, a proměnách jejich vnímání v průběhu let. Zobrazuje krátce období před kolektivizací, ale hlavně období po ní a její důsledky. Pojednává také o hospodářství, jeho vzhledu a změně, kterou během let prošlo.
|
|
|
Jaroslav Werstadt a jeho místo v české historiografii
Baran, Marek ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Činátl, Kamil (oponent)
7 Abstrakt Jaroslav Werstadt se narodil 21.3.1888 v Plzni a zemřel 8.1.1970 v Praze. Byl to významný český historik a publicista. Od studentských let se zúčastňoval politického boje proti Rakousku-Uhersku. Byl vězněm koncentračního tábora Buchenwald. Mnoho jeho prací se věnuje odbojové problematice. Dále projevoval velký zájem o české dějiny a filosofii dějin. Tato práce se zaobírá prací Jaroslava Werstadta v oboru českých dějin a jejího rozvoje ve filosofii dějin. Následně srovnává jeho práci, pohled a názory s jinými filosofy a historiky. Jmenovitě s Františkem Palackým, Bohuslavem Balbínem, Tomášem G. Masarykem a dalšími. Ukazuje, se kterými nesouhlasil a oponoval jim, a se kterými určité názory sdílel. Klíčová slova: Jaroslav Werstadt, české dějiny, filosofie dějin
|
|
|
Figury a stopy paměti. Proměny dynamiky kulturní paměti ve vztahu k vizuální kultuře
Průchová, Andrea ; Dvořák, Tomáš (vedoucí práce) ; Činátl, Kamil (oponent) ; Reifová, Irena (oponent)
dizertační práce Práce se zabývá vizuálním obsahem médií oficiální paměti, konkrétně vizuálním materiálem dějepisných učebnic a výstavní expozicí Národního muzea. Zkoumá formální i obsahové rysy zobrazování čtyř klíčových událostí moderních československých a českých dějin, jež vstoupily do povědomí široké veřejnosti jako "osmičkové" události; tj. založení Československa (1918), podpis mnichovské dohody (1938), komunistický převrat (1948) a invazi vojsk Varšavské smlouvy (1968). Způsoby zobrazování těchto událostí navíc vztahuje k problematice politické tranzice roku 1989. Pomocí smíšeného výzkumu zkoumá vzorek učebnic vydaných během komunistického období (1967, 1973, 1982, 1983, 1983), postkomunistické éry (1995, 1996, 1999, 1999, 2000, 2009, 2011) a exponátů pocházejících ze stálé výstavy Křižovatky české a československé státnosti (otevřena 2009). Ve svých závěrech práce představuje 34 vizuálních paměťových figur vážoucích se k zobrazování zvolených historických událostí. Poukazuje na cirkulaci těchto výjevů mezi médiem učebnice a historické expozice, čímž navazuje na dynamické pojetí paměti rozpracované v teoretické části práce. Nachází rozdíly, avšak i shody v obsahovém pojetí obrazové reprezentace moderních dějin dějepisnou didaktikou komunistického a postkomunistického období a označuje...
|
|
|
Gollův styl. Studie k historickému myšlení Jaroslava Golla
Pazderský, Roman ; Činátl, Kamil (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Roman PAZDERSKÝ, Gollův styl. Studie k historickému myšlení Jaroslava Golla, diplomová práce, FF UK, Praha 2013 Předkládaná diplomová práce je pokusem exponovat téma stylu významného českého historika Jaroslava Golla (1846-1929). Metodologickým východiskem práce je pojetí analýzy stylu jako jedné z možných cest k porozumění Gollovu historickému myšlení. Gollův styl, chápaný jako vnější projekce či odraz hlubinných obsahů historického myšlení dějepisce, vede autora této práce k detailním úvahám nad skutečnou povahou Gollova myšlení o dějinách a dějepisectví, která se mnohdy ocitá v evidentní kolizi se stereotypní představou o Gollově rigidním historiografickém "pozitivismu". Úsilím autora je přinést na základě pečlivého rozboru Gollových textů (včetně dochovaných záznamů z jeho univerzitních přednášek) kvalifikovanou výpověď zejména o nepozitivistických momentech Gollova historického myšlení, které jsou v jeho tvorbě reprezentovány jednak způsobem Gollova přístupu k historickým tématům a jednak tzv. "symptomatickými rysy Gollova dějepisného stylu". Tím se zároveň otevírá mnohem širší otázka nad adekvátností pojmu "pozitivismus" jakožto paušálního označení myšlenkové orientace "gollovského dějepisectví".
|
host ::
RSS.