|
| |
|
|
Barokní Valdštejnové v Čechách (1640-1740)
Hrbek, Jiří ; Maur, Eduard (vedoucí práce) ; Petráň, Josef (oponent) ; Vlnas, Vít (oponent)
Má dizertační práce popisuje vývoj rodu Valdštejnů v období sta let po konci třicetileté války. Oba zvolené mezníky (1640 a 1740) nejsou striktní a kvůli logice výkladu jsem je překročil jedním i druhým směrem. Předkládám tím ucelený a kompaktní obraz o aktivitách aristokratického rodu Valdštejnů, který zaujímal svým majetkem, politickou mocí i rozsahem společenských vztahů přední místo v raně novověkých Čechách i v celé habsburské monarchii. Pro výstavbu textu jsem nezvolil metodu biografickou (prosopografickou), ale soustředil jsem se na analýzu struktur, které Valdštejnové ovlivňovali a také na způsob, jakým to dělali. První část se týká jednotlivců z daného rodu, jejich postavení v rámci úředního a správního aparátu raně moderního státu. Soustředím se na zásluhy jedince vůči státu, prokazování věrnosti panovníkovi a naplňování kariérních vzorů (diplomat, dvořan, úředník). Model šlechtických kariér je v tomto případě konfrontován s životním cyklem šlechtice, jeho putováním tímto světem od narození přes výchovu a vzdělání, kavalírskou cestu a přípravu na budoucí výlučné postavení ve společnosti až po stáří a smrt. Sleduji přitom Valdštejny na několika úrovních: nejvyšší tvořila mezinárodní politika, kdy členové rodu skutečně vytvářeli evropské dějiny, dále následuje politika habsburské monarchie a...
|
|
|
Interpretace řádových a zemských dějin v uměleckých realizacích českých benediktinů v barokní době
Zítko, Dalimil ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Vlnas, Vít (oponent) ; Ottová, Michaela (oponent)
Autor se v práci zabýval historií českých a některých rakouských benediktinských klášterů a interpretací řádových a zemských dějin v benediktinských uměleckých realizacích doby barokní. Listiny a další prameny archivní povahy se v klášterních a státních archivech dochovaly pro jednotlivá opatství v nestejné míře. Podobně tomu bylo s klášterními knihovnami, uměleckými sbírkami a výtvarnými artefakty. Významnou pomůckou byla autorovi při studiu samotná barokní literatura. Pramenný charakter má i kritické benediktinské dějepisectví 18. stol. maurinské školy, zejména v Rakousku, neboť často využilo dokumenty dnes již ztracené. Pro zkoumané téma byla nejvýznamnějším výtvarným projevem doby barokní devoční grafika, která často sloužila jako inspirace a předloha dalším barokním malířským a sochařským dílům. Hojná byla především ikonografie Panny Marie. Mariánskou spiritualitou se baroko cíleně vracelo k předreformačním tradicím a podnětům. V Čechách hrál podstatnou roli také svatováclavský kult, samozřejmě ikonografie řádového otce sv. Benedikta a dalších benediktinských světců, zejména domácího původu (sv. Vojtěch, sv. Prokop, sv. Ivan, bl. Vintíř). Prakticky ve všech opatstvích Čech i Rakouska se umělecky ztvárňovaly zakladatelské legendy a další události ranných řádových dějin. Barokní historismus byl...
|
|
|
Řád Dominikánů v umění středověku a baroka v Čechách (cca. 1225-1800)
Krulová, Tereza ; Hladík, Tomáš (vedoucí práce) ; Vlnas, Vít (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta Katedra dějin a didaktiky dějepisu BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Řád Dominikánů v umění středověku a baroka v Čechách (cca. 1225-1800) Dominican Order in the Medieval - and Baroque Art in Bohemia (ca. 1225-1800) Autor: Tereza Krulová Hluboké Mašůvky 225, okr. Znojmo, 67152 Specializace v pedagogice (Dějepis - Německý jazyk) Typ studia: prezenční Vedoucí bakalářské práce: PhDr. Tomáš Hladík Rok: 2012
|
|
|
Klub Za starou Prahu a okolnosti vedoucí k jeho vzniku (1893-1900)
Svojsíková, Tereza ; Pokorný, Jiří (vedoucí práce) ; Vlnas, Vít (oponent)
Cílem práce "Klub Za starou Prahu a okolnosti vedoucí k jeho vzniku (18931900)" je zachytit atmosféru, ve které se rodila idea ochrany památek a zásadní momenty, jež posléze vyústily v založení Klubu Za starou Prahu. Jeho vznikem 28. ledna 1900 je práce de facto završena. Hlavní zájem je soustreden na asanaci a následnou reakci na její provádení. Zvýšený zájem o ochranu památek prinesl urbanistický vývoj v centru Prahy na konci 19. století, kdy bylo na základě tzv. asanacního zákona prikroceno k zásahum, jež mely prispet ke zlepšení zdravotních podmínek v bývalém židovském ghettu, Josefově avprilehlých cástí Starého Mesta pražského. Mizející pražská zástavba výrazně prispela k tomu, že se milovníci staré Prahy nakonec stmelili a hnutí za její záchranu institucionalizovali.
|
|
|
Spory jezuitské koleje a města Kutná Hora mezi lety 1626 až 1773
Hradec, Jan ; Čornejová, Ivana (vedoucí práce) ; Vlnas, Vít (oponent)
Cílem této práce je vylíčit průběh několika sporů jezuitského řádu a města Kutné Hory. Je třeba hned v úvodu podotknout, že tato práce nemůže vylíčit všechny spory, neboť jejich zpracování by vyžadovalo časově daleko náročnější studium a jistě by vydalo na obsáhlou monografii. Proto jsou zde popsány pouze nejvýznamnější spory, které výrazně zasáhly do chodu města. Jelikož působení jezuitů v Kutné Hoře do dnešní doby postrádá monografické zpracování, bylo třeba zde alespoň nastínit celou historii zdejšího působení řádu.
|
|
|
Obrazy německých a rakouských malířů 17. století ve sbírkách Národní galerie v Praze
Jandlová Sošková, Martina ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Zlatohlávek, Martin (oponent) ; Vlnas, Vít (oponent)
Sbírka německého a rakouského malířství 17. a 18. století zahrnuje více než 600 obrazů. Malířství 17. století představuje v rámci tohoto počtu na 190 děl reflektujících jednotlivé etapy vývoje malířství v rakouských a německých zemích. Zároveň soubor dokládá vývoj sběratelského zájmu od 17. do 20. století. Cílem textové části předkládané práce je stručně postihnout mezníky ve vývoji umění v Německu a Rakousku. Práce nechce sumarizovat dějiny německého umění, ale zaměřuje se pouze na vybrané tendence, které jsou klíčové pro umělecký přínos vybraných malířů v kontextu obrazů ze sbírky Národní galerie v Praze. Jedním z úkolů katalogu bylo zrevidovat okruh děl tradičně připisovaných německé a rakouské škole 17. století a vymezit skupinu katalogizovaných obrazů. Katalog je rozdělen do třech oddílů: "Obrazy známých malířů", "Obrazy neznámých malířů" a "Addenda". Addenda zahrnují obrazy považované v minulosti za díla německých malířů. Jedná se o obrazy, které velmi pravděpodobně vznikly v rámci jiných škol; dále kopie podle předloh jiných škol, jejichž bližší určení není zřejmé. Geograficky katalog zahrnuje díla umělců narozených a působících v německých a rakouských zemích habsburského císařství. Toto vymezení však neklade důraz na rozdělování umění této oblasti na "německé" a "rakouské". Považuji to za vhodné...
|
|
|
Jan Bedřich z Valdštejna a jeho spory o daně na turecké války (1682-1694)
Havlík, Jiří ; Čornejová, Ivana (vedoucí práce) ; Vlnas, Vít (oponent) ; Maur, Eduard (oponent)
Těžiště této studie o Janu Bedřichovi z Valdštejna spočívá ve zmapování především ve zmapování kontroverzí, které tento pražský arcibiskup vedl se zemským sněmem a státním aparátem v letech 1678, 1679, 1682-1686 a 1691-1694. Poslední a nejostřejší z kontroverzí měla dohru ještě i po Valdštejnově smrti, kdy v zájmu dořešení vzniklých rozporů odjeli za české duchovenstvo do Vídně vyjednávat pozdější arcibiskup Daniel Ignác Mayer z Mayemu a plaský opat Ondřej Troyer. Jádro práce je obsaženo v kapitolách 4-7, které vycházejí z podrobného archivního studia. Ostatní kapitoly (2-3) vycházejí mnohem více ze sekundární literatury. Je tomu tak především proto, že množství pramenů, které se k tématu vztahují, je opravdu značné a z větší části české veřejnosti naprosto neznámé (především akta uložená v italských a vatikánských archivech). Předkládaná práce je založena především na pramenném studiu v 1. oddělení Národního archivu v Praze, Rodinném archivu Valdštejnském, uloženém ve Státním oblastním archivu v Praze, a Archivio Segreto Vaticano (především akta Kongregace koncilu, papežského státního sekretariátu a nevydané nunciatumí korespondence), který jsem navštěvoval při studijních pobytech v Českém historickém ústavu v Římě. Vedlejší zdroje poskytly rovněž Archivům Romanům Societatis Jesu, Státní oblastní archiv v...
|
|
|
Jan Adam Dietz, Adam Ferdinand Tietz, Jan Václav Grauer a sochařská dílna v Jezeří u Jirkova
Adamcová, Kateřina ; Horyna, Martin (vedoucí práce) ; Vlnas, Vít (oponent) ; Oulíková, Petra (oponent)
Sochařská dílna v Jezeří u Jirkova reprezentuje řezbářskou a kamenosochařskou produkci severozápadních Čech první poloviny 18. století. Stopy její činnosti můžeme sledovat na území vymezeném zhruba dnešními okresy Teplice, Most, Chomutov a Louny. Kromě zakladatele a tvůrce specifického sochařského projevu ateliéru, Jana Adama Dietze, v sobě pojem "sochařské dílny v Jezeří" ukrývá další výjimečné osobnosti, které tu získaly nejen základy řemeslné práce, ale především základy svého výtvarného vzdělání. Patří sem v prvé řadě oba synové Jana Adama Dietze, Jan Josef a Adam Ferdinand, ale také Dietzův zeť Jan Václav Grauer. Vysokou výtvarnou úrovní zaujala sochařská dílna v Jezeří už generaci badatelů, která na přelomu 20. a 30. let 20. století uspořádala výstavy zasvěcené baroknímu a rokokovému sochařství regionu. Byli to oni, kdo načrtl základní rysy, pomocí nichž doposud charakterizujeme tvorbu J. A. Dietze i J. V. Grauera. Velkou pozornost tomuto ateliéru pak věnovali jak V. V. Štech a O. J. Blažíček, tak německý badatel E. Bachmann. Velmi přínosné byly nové poznatky o životě i díle J. A. Dietze získané průzkumem V. Nejedlé a V. Naňkové. Všechny uvedené badatele spojuje, že sochařský projev jezeřského ateliéru vnímali a interpretovali zejména skrze jeho řezbářské práce. V popředí jejich zájmu při hodnocení...
|
|
|
Formování národní identity v multinacionálním prostředí: paříští imigranti v letech 1848-1900
Olšáková, Doubravka ; Vlnas, Vít (vedoucí práce) ; Šedivý, Ivan (oponent) ; Galmiche, Xavier (oponent)
Disertační práce se zabývá problémem formování národní identity jedince v multikulturním prostředí pařížských imigrantů v letech 1848-1900. Základem práce je analýza dochovaného fondu Archives de Paris, Registres des Naturalisations et admissions en domicile z tohoto období. Na základě kvantitativní analýzy údajů uvedených v jednotlivých žádostech jsou konfrontovány teorie nacionalismu s faktickým průběhem identifikace jedince se státem. Analyzovány jsou postoje emigrantů z Německa, Lucemburska, Čech a Uherska. Většinový trend směřuje k identifikaci jedince s "národním státem", výjimkou jsou Češi, kteří se hlásí k Rakousku. Faktický průběh identifikace poukazuje na mnohem větší opoždění aktivizace mas, než jaké předpokládají teoretické studie. To je dáno mnohem slabší sociální mobilizací, za níž stojí omezené schopnosti a možnosti vůdčích elit. Specifické postavení českého vývoje je vysvětleno za pomoci sémiotické analýzy proměny kolektivní paměti na příkladu pojmů hranice a cizina. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.