|
| |
|
|
Život a dílo Josefa Matyáše Wolframa se zaměřením na operu Bergmönch
Pavlis, Matouš ; Pecháček, Stanislav (vedoucí práce) ; Hilscherová, Lucie (oponent)
Práce si klade za cíl seznámit čtenáře s osobností Josefa Wolframa, hudebního skladatele a někdejšího teplického purkmistra. Za použití dobové literatury a periodik je popsán skladatelův život a dílo. Zvláštní důraz je kladen na formální a obsahovou analýzu opery Bergmönch, na rozboru jejíchž vybraných částí jsou prezentována specifika Wolframova hudebního vyjadřování. Práci uzavírá popis skladatelova odkazu a snahy o jeho navrácení do veřejného povědomí.
|
|
|
Tradice sborového zpěvu v Karlových Varech se zaměřením na Karlovarský pěvecký sbor
Rezek, Jan ; Pecháček, Stanislav (vedoucí práce) ; Veverková, Jana (oponent)
Tato práce pojednává o sborové tradici ve městě Karlovy Vary. Mapuje hudební a společenský život ve městě od 19. století až po současnost, včetně některých významných hudebních osobností. Dále se zaměřuje na všechna významná sborová tělesa, která byla, či stále jsou, aktivní a která měla svůj význam pro kulturní život města. Důraz je kladen především na Karlovarský pěvecký sbor, který je v současnosti nejdéle působícím pěveckým tělesem ve městě, včetně všech sbormistrů, kteří se podíleli na chodu a uměleckém vedení sboru a včetně pamětí nejstarších členů sboru, ať již emeritních nebo stále aktivních. V závěru práce je uveden repertoár sboru a obrazová příloha.
|
|
|
Historicky poučená interpretace renesanční a barokní vokální hudby
Svoboda, Čeněk ; Pecháček, Stanislav (vedoucí práce) ; Nedělka, Michal (oponent) ; Hlávková, Lenka (oponent)
Disertační práce na téma Historicky poučená interpretace renesanční a barokní vokální hudby se zabývá fenoménem, který hraje významnou úlohu na poli interpretace staré hudby od 70.let 20. století. Text se zabývá aspekty historickými, muzikologickými, interpretačními a v závěru také pedagogickými. Autor čerpá z rozhovorů s předními evropskými interprety staré hudby, které realizoval během studií pro přední český hudební časopis Harmonie. Dále využívá své dlouholeté profesionální zkušenosti interpreta staré hudby, sbormistra studentských a amatérských sborů a také hudebního dramaturga. Úvodní část práce se zaměřuje na definici fenoménu samotného, jeho historický vývoj, současné směry a také představuje významné interprety v daném oboru. Dále se autor pomocí srovnávací analýzy dvou nahrávek snaží popsat, co období historicky poučené interpretace do hudby přineslo. V další části rozděluje epochu renesance a baroka na pět stylových částí a v každé z nich na konkrétních hudebních příkladech řeší základní interpretační aspekty. Samostatné kapitoly jsou věnovány výslovnosti latiny v duchovní hudbě různého stáří a původu a také možnosti použití staré hudby v gymnaziálních sborech. Cílem práce je poskytnou čtenáři vhled do dané problematiky, nabídnout mu řešení konkrétních interpretačních problémů na...
|
|
| |
|
|
Tradice a současnost hudebních souborů v Rychnově nad Kněžnou
Čižinská, Klára ; Pecháček, Stanislav (vedoucí práce) ; Dvořáková, Jiřina (oponent)
Diplomová práce se zabývá hudebním životem v Rychnově nad Kněžnou se zaměřením na hudební soubory. Nejprve stručně uvádí historii města a jeho hudební vývoj. Následně se zaměřuje na hudební soubory, které v současnosti v Rychnově nad Kněžnou působí. Jedná se o Rychnovský chrámový sbor, Prausův pěvecký sbor, X-tet a Rychnovský dětský sbor Carmina, Dále se jedná o instrumentální tělesa působící při ZUŠ Rychnov nad Kněžnou, tedy flétnový soubor Sarabanda, smyčcové orchestry Orecchie grandi a Orecchie piccole, Kapelu Nona, flétnový soubor I flauti matti a taneční orchestr ColorBand. Cílem této práce je tedy především zmapování kultury v Rychnově v oblasti artificiální hudby.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Romská lidová píseň a možnosti jejího využití v hodinách hudební výchovy
Sebechlebská, Ladislava ; Pecháček, Stanislav (vedoucí práce) ; Bělohlávková, Petra (oponent)
4 ABSTRAKT Romská lidová píseň není v českém prostředí obecně známa, proto se tato práce snaží v první části přiblížit její vznik, popsat historický vývoj romské hudby a rozdělit písně podle funkcí a blízkých geografických oblastí jejího výskytu, aby tak vznikl ucelený obraz pro čtenáře. Následně práce nabízí analýzu pěti romských tanečních písní, které popisuje po hudební, textové i sémantické stránce. Tato část se opírá o několik různých zpěvníků a nahrávek, aby tak vznikl co nejautentičtější vzor pro práci na hodinách hudební výchovy. Pro lepší představu a možnost využití jsou písně doplněny notovým materiálem s textem a harmonizací. Práce pokračuje návrhem možností využití romských lidových písní v oblasti hlasové, hudební a pohybové výchovy. Analyzované písně doplňuje možnostmi havkování, upozorňuje na charakteristické znaky projevu, popisuje taneční kroky a rytmické modely, které se běžně v romské kultuře objevují. Taneční prvky dodává v podobě textu, ale také užívá videonahrávky pro co nejsnazší využití. Hlavním cílem této práce je poukázat na temperamentnost a energičnost romských písní, přiblížit pomocí hudby romské etnikum většinové populace, a tím širší veřejnosti přibližovat i problematiku multikulturalismu, inspirovat učitele hudební výchovy k zapojení romských písní do hodin a zjednodušit tuto...
|
host ::
RSS.