Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 161 záznamů.  začátekpředchozí58 - 67dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Motivy, obrazy a (auto)stylizace českého dekadentního symbolismu
Fremrová, Anna ; Merhaut, Luboš (vedoucí práce) ; Vojvodík, Josef (oponent)
Práce se zaměřuje na vyhraněnou formu českého symbolismu přelomu 19. a 20. století, tj. na symbolismus dekadentní. Snaží se podat komplexní přehled motivů a obrazů, na kterých čeští dekadenti zakládali svou poetiku, a zároveň sleduje zásadní postupy a způsoby, jež k tomu používali - jedná se zejména o interstatualitu, s níž souvisí dekadentní snaha o zachycení jedinečnosti okamžiku, a o synestézii. Práce se věnuje také vyhraněnému individualismu dekadentů, který jednak ovlivňuje používané motivy a jednak obecněji zastřešuje celý rozebíraný směr z hlediska autostylizace dekadentních autorů, kteří se často ztotožňují se svými díly a stávají se (i v reálném životě) svými vlastními básnickými subjekty. Vzhledem k úzkému vztahu dekadentní literatury s vizuální stránkou přihlíží práce také k motivům užívaným v soudobé výtvarné tvorbě a věnuje se v tomto kontextu vztahu slova a obrazu.
Krajina v díle Jana Zahradníčka a Jana Čepa 30. let
Fedičová, Natálie ; Wiendl, Jan (vedoucí práce) ; Vojvodík, Josef (oponent)
Tato práce se zabývá přírodními motivy v díle Jana Zahradníčka (Jeřáby, Žíznivé léto, Pozdravení slunci) a Jana Čepa (Zeměžluč, Letnice, Děravý plášť) z období 30. let 20. století. Přírodní motivy nalezené v dílech obou autorů jsou nejprve popsány a analyzovány. V závěru práce dochází ke shrnutí společných rysů, které stojí za ztvárněním vztahu mezi člověkem a obklopujícím světem v díle obou autorů.
Erotika a sexualita v díle Franze Kafky
Petrželová, Anežka ; Topor, Michal (vedoucí práce) ; Vojvodík, Josef (oponent)
Východiskem této práce je vymezení titulních pojmů sexuality a erotiky coby možných klíčů k následné interpretaci románu Zámek Franze Kafky. Osou práce se stává několik elementárních tezí společně tvořících perspektivu, skrze niž je nahlíženo románové prostředí. Výchozí premisa zakládá představu zámku jako svrchovaného činitele rozkoše, ba dokonce samotného, ač neustále zapovídaného a nedosažitelného vyvrcholení. Tomu odpovídá sadomasochistická struktura představeného prostoru. Po vymezení východisek pojmoslovných, metodologických i obsahových se práce soustředí na oblast sakrálního fetišismu, kde se sbíhají dva koncepty společně generující specifickou formu přitažlivosti, dále se zabývá okruhem ženských postav a jejich specifik. Pozornost je věnována rovněž erotickému motivu služek, vábivé ošklivosti, tělesné blízkost a odcizení, homosexuální přitažlivosti, absenci soukromí a intimního života. V závěrečné kapitole věnované postavě hostinské jsou usouvztažněny průběžně traktované linie módního fetišismu, významu oděvu a kontaktu s tělem. Klíčová slova: sexualita, erotika, Franz Kafka, Zámek, sadomasochistická struktura, fetišismus, intimita
Dětská perspektiva v poezii básníků rané české avantgardy
Stehlíková, Blanka ; Wiendl, Jan (vedoucí práce) ; Vojvodík, Josef (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vznikem a ztvárněním naivizující dětské perspektivy a obecně důležitostí dětství v poezii rané české avantgardy, zejména se zaměřením na tvorbu Jiřího Wolkera, Zdeňka Kalisty, Miloše Jirka a A. M. Píši. První část práce je zaměřena na nastínění historických souvislostí této problematiky a zasazení do kontextu literárního vývoje poezie počátku 20. let. Pro druhou část práce je stěžejní rozbor tohoto přístupu/motivu v poezii a následná interpretace tvorby vybraných básníků. Klíčová slova česká literatura - avantgarda - Jiří Wolker - Zdeněk Kalista - Miloš Jirko - A. M. Píša - 1919-1924 - naivizující perspektiva - dětství
Japonsko v díle Joe Hlouchy
Bočková, Klára ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Wiendl, Jan (oponent)
Bakalářská práce analyzuje způsoby zobrazení narativního prostoru ve vybraných textech Josefa Hlouchy. Zaměřuje se na základní motivy, které se v textech opakují. Práce se dále soustředí na specifický obraz Japonska a na prostředky zobrazení, jimiž autor Japonsko a japonskou kulturu, tradici, zvyklosti atd. českému čtenáři zprostředkovává, včetně analýzy různých typů reálií, které Hloucha do svých textů začleňuje. Na závěr je analyzován Hlouchův postoj k evropeizaci japonské kultury.
Vizualita v prozaickém díle Richarda Weinera
Jončevová, Veronika ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Hrdlička, Josef (oponent)
Bakalářská práce se zaměřeuje na možnost čtení vybraných próz Richarda Wein- era skrze jejich vizuální potenciál. Teoreticky se přitom opírá o kontext doby prvních 20 let 20. stol. (zejména nově nastupujících směrů jako surrealismus, expresionismus, kubismus). V první části půjde o definici pojmu avantgarda a stručné představení směrů s ní spjatých, představení autora a jeho tvorby. In- terpretační část se pak zaměří na texty z povídkových souborů Prázdná židle a jiné prózy, Solný sloup a Škleb. Tato kapitola poslouží k následnému posouzení vlivu obrazu na spisovatelovu prózu. Dále ukáže, jak se rysy vizuálního umění promítají a mohou být aplikovány v procesu čtení. 1
"Zavřeny slunci otvírají se slavnému mlčení hvězd": Pokus o analysu motivu uzavřenosti, jím generovaných témat a jejich konsekvencí v literatuře a "literaturách" přelomu století
Dostál, Mojmír ; Hrdlička, Josef (vedoucí práce) ; Vojvodík, Josef (oponent)
Hlavní ambicí této diplomové práce je ilustrovat na několika vybraných příkladech (či spíše téměř "případech" až klinického druhu) z francouzského, ruského, polského, italského (a v druhém plánu vlastně také i německého či anglického) písemnictví 19. a počátku 20. století způsoby aplikace i presentace motivu uzavřenosti v literatuře. A na jejich základě se také (po pokusu o jakési zmapování sítě jejich možných vzájemných vlivů, následnosti, souběžnosti či filiací ve výkladové části práce, tedy kapitolách II. až VI.) pokusit o jeho závěrečné vymezení, periodisaci, klasifikaci a obecnou charakteristiku. … a krom toho, či cestou k tomuto cíli, snad případnému čtenáři poskytnout v rámci celého výkladu i několik málo jiných, snad užitečnějších či zajímavějších informací. Klíčová slova: Autostylisace, dekadence, fin de siècle, individualismus, literární motivy, mezní stavy mysli, moderna, psychologismus, psychický naturalismus, snění, solipsismus, transposice osobnosti, uzavřenost, záměna snového a skutečného světa
MIMO-LIDSKÉ: proměny obrazu člověka v malířství druhé poloviny čtyřicátých až šedesátých let 20. století. Teoretická a metodologická východiska.
Murár, Tomáš ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Konečný, Lubomír (oponent) ; Bydžovská, Lenka (oponent)
Práce se zabývá interpretací "mimo-lidského", a to jako na jedné straně uměleckoteoretické a uměleckohistorické problematiky evropské moderny konce 19. a první poloviny 20. století, na straně druhé jako teoretického a metodologického východiska pro výklad proměny obrazu člověka v malířství druhé poloviny čtyřicátých až šedesátých let 20. století. Základem pro takovou interpretaci je předpoklad nutné proměny myšlení po skončení druhé světové války, jak ji od druhé poloviny čtyřicátých let postuloval Theodor W. Adorno a jak se jí v politicko-filosofickém diskursu věnovali Giorgio Agamben a Miroslav Petříček. Práce tedy zkoumá "mimo-lidskost" v teorii a dějinách umění konce 19. a první poloviny 20. století ve smyslu znovu-formulovaného konceptu v umělecké tvorbě po roce 1945, především v abstraktním malířství. Výklad "mimo-lidského" je vypracován na základě interpretace umění Paula Cézanna Fritzem Novotnym z počátku třicátých let 20. století. Novotny v Cézannově malířství charakterizoval "mimo-lidskost" (Außermenschlichkeit) jako zlomový okamžik vývoje evropského umění, jenž určoval charakter umělecké tvorby celého 20. století: "mimo- -lidskost" spočívala především v negaci člověka v tvůrčím uměleckém procesu, a to jako objektu - čili ve významu tematizace člověka v umění - a i subjektu, tudíž jako...
"Bezdrátová obrazotvornost": poetologické manifesty F. T. Marinettiho a jejich poetistické realizace (Seifert, Nezval, Biebl)
Divíšková, Radka ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Hrdlička, Josef (oponent)
(česky) Práce se bude zabývat vlivem Marinettiho poetologických manifestů na český poetismus. Nejprve nastíní myšlenkové zázemí a poetiku Marinettiho poetologických manifestů, především pak Osvobozených slov. Dalším východiskem této práce bude kontaktologická část, mapující Marinettiho působení v Praze a hlavní uzly vzájemného kontaktu futurismu a Marinettiho s českým prostředím, zvláště pak s Devětsilem. Práce si klade za cíl poukázat na jisté podobnosti a charakteristické rysy spojující italský futurismus s českým poetismem, a to metodou pars pro toto na vrcholných dílech českého poetismu - konkrétně se bude jednat o díla Na vlnách TSF J. Seiferta, Zlatými řetězy K. Biebla a Papoušek na motocyklu V. Nezvala.
Neúprosné rovnoběžky: Železnice v evropské literatuře 1830-1914
Špína, Michal ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent) ; Burget, Eduard (oponent)
Neúprosné rovnoběžky: Železnice v evropské literatuře 1830-1914 (Mgr. Michal Špína) Abstrakt Disertační práce se zabývá dosud málo probádaným tématem raných literárních obrazů železnice a na beletristických textech zkoumá kulturní dopady nového, mechanizovaného způsobu dopravy. V úvodu je zdůvodněno geografické zaměření na Evropu (oproti odlišnému společenskému kontextu severoamerických a koloniálních železnic), časové omezení na období let 1830-1914 (po němž železnice začíná ztrácet výsadní pozici) a tematické zaměření na "pohledy zvnějšku" (tedy nikoliv na samotné cestování či interiéry nádraží a vlaků). V návaznosti na Wolfganga Schivelbusche a Wojciecha Tomasika je zde železnice chápána jako prvořadý činitel industrializace a modernizace. Důraz je kladen také na prostorové vztahy a fenomén infrastruktury. Čtyři následující kapitoly se věnují vždy dvěma propojeným tématům: stavbě železnic a jejich lineárnosti, obrazům zániku idyly v souvislosti s hlukem železnic, toposu strážního domku ve spojení s představami osudovosti a nakonec rozvinutému železničnímu systému, který v povídkovém souboru Mugby Junction Charlese Dickense a především v románu Lidská bestie Émila Zoly nabývá funkce svébytného prostředí. V jednotlivých kapitolách se zároveň ukazuje, jak témata spojená s železnicí postupně pronikají do...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 161 záznamů.   začátekpředchozí58 - 67dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.