|
|
Cementárna v Radotíně - založení, produkce, podnikatelské strategie 1871- 1921
Gecko, Tomáš ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Štolleová, Barbora (oponent)
Tato bakalářská práce se soustředí na dějiny cementárny v Radotíně od jejího založení v roce 1871 až do roku 1921, kdy se továrna stala součástí velké pražské firmy. Práce je vypracována metodou business history a cementárna je sledována jako podnikatelský subjekt, přičemž sociální stránka celé této problematiky není zkoumána. Důraz je kladen na založení cementárny, produkční možnosti a manažerské vedení podniku. Klíčová slova: cementárna, Radotín, stavební průmysl, business history
|
|
| |
|
|
Transfer českého obyvatelstva z vojenského cvičiště SS Benešov a jeho sociální dopady (1942-1945)
Zouzal, Tomáš ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Lacina, Vlastislav (oponent)
Tématem práce je transfer obyvatel způsobený zřízením výcvikového prostoru Waffen SS mezi Benešovem a Sedlčany (SS-Truppenübungsplatz "Böhmen"). Stěžejní část textu tvoří komplexní pojetí transferu, důraz je kladen na vnímání událostí z různých úhlů pohledu. Dokumenty protektorátní správy jsou konfrontovány s memoáry místních elit, kronikami a vzpomínkami obyvatel. Zachycen je postup vysídlení, činnost Přesídlovací kanceláře, hledání nové existence, vyvlastnění majetku, odchod obyvatel a jejich další osudy. Text doplňují dobové fotografie, dokumenty vztahující se k vysídlení, mapa zabraného území a grafy přibližující profesní skladbu obyvatelstva, zajištění nové existence a rozptyl do protektorátních okresů. Okrajově jsou nastíněny také změny společenského paradigmatu během války a po válce a vliv těchto změn na poválečné historiografické konstrukce.
|
|
|
Znárodnění firmy Nehera, oděvní společnost (1945-1948)
Buršíková, Alena ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Štolleová, Barbora (oponent)
Bakalářská práce je případovou studí oděvní společnosti Nehera, oděvní služba v Prostějově v letech 1945 - 1948. Analyzuje změny, kterými podnik prošel po válce. Především postihuje základní mechanismy, na nichž probíhal proces znárodnění a které současně vysvětluje. Pozornost je věnována přeměně soukromého podniku v podnik národní. Rovněž jsou sledovány principy, na nichž nově vzniklý národní podnik fungoval. Zachycuje tak výsledky, které znárodnění přineslo.
|
|
|
"Národní a politická očista" v Mohelnici 1945-1948. Vyhnání - Transfer - Retribuce.
Mrňka, Jaromír ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Staněk, Tomáš (oponent)
"Národní a politická očista" v Mohelnici 1945-1948. Vyhnání - Transfer - Retribuce Jaromír Mrňka, ÚHSD FF UK, 2011. Bakalářská práce "Národní a politická očista" v Mohelnici 1945-1948. Vyhnání - Transfer - Retribuce zpracovává téma "očistných" procesů v severomoravském městě Mohelnice v průběhu tzv. třetí československé republiky. V kontextu dlouhodobého vývoje česko-německých vztahů v regionu a převratných změn ve struktuře poválečné společnosti sleduje zapojení jednotlivých aktérů v průběhu tzv. vyhnání a živelné retribuce v květnu až červenci 1945, provádění nařízení tzv. velkého retribučního dekretu od července 1945 a organizované fáze transferu německého obyvatelstva v regionu v průběhu roku 1946. U obžalovaných podle tzv. velkého retribučního dekretu se zaměřuje na jejich motivace a změnu jejich sociálního statusu v souvislosti s jejich zapojením do stranických struktur NSDAP.
|
|
| |
|
|
Československo-íránské vztahy v letech 1918-1938. Politika, hospodářství, kultura, vystěhovalectví a krajanské kolonie
Jůnová Macková, Adéla ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Jančík, Drahomír (oponent) ; Láník, Jaroslav (oponent)
Práce se komplexně zabývá československo-íránskými vztahy v meziválečném období. Zkoumá jejich politický, kulturní a především hospodářský rozměr. Osu pojednání tvoří podnikatelské aktivity československých firem, které se dokázaly prosadit na íránském trhu. Hospodářské vztahy odvíjející se primárně na bázi zahraničního obchodu jsou zkoumány v kontextu politických jednání a problematiky vystěhovalectví. Jako případová studie je zahrnuta sonda objasňující pronikání československých exportních firem do Íránu a působení akciové společnosti Société Iranienne Skoda, která realizovala zakázky továrních celků a budování dopravní infrastruktury. Pilířem vzájemných vztahů se ve třicátých letech stal vývoz zbraní a munice největších československých zbrojovek (Škodovy závody, ČKD a Zbrojovka Brno), který představoval více jak polovinu hodnoty celkového československého vývozu do Íránu.
|
|
|
Zásobování a obchod s potravinami v Praze v meziválečném období
Starcová, Marcela ; Jančík, Drahomír (vedoucí práce) ; Kubů, Eduard (oponent) ; Štemberk, Jan (oponent)
Proces modernizace Prahy a změny tradičních zvyklostí pražského obyvatelstva má své kořeny už na přelomu 19. a 20. století. Město zakládalo nové zásobovací instituce, zvýšil se dozor na kvalitu potravin a dodržování hygienických podmínek prodeje, prosazovaly se nové formy obchodu. Tento proces byl přerušen 1. světovou válkou. Po skončení války a vzniku nového státu se Praha snažila navázat na tradiční a relativně spolehlivé předválečné způsoby zásobování a obchodu. Teprve vznik a rozvoj Velké Prahy podnítil pokračování a zrychlení procesu modernizace a racionalizace zásobování města i obchodu s potravinami. Paralelně se snahou reagovat na zastaralost a nepružnost stávající obchodní sítě docházelo k rychlému rozvoji nových forem obchodu. Mohutný rozmach zažívá moderní reklama, která využívá řadu nových technických vymožeností. Uvedené změny ovlivnily každodenní život Pražanů. V meziválečném období se pozvolna proměňují životní zvyklosti a stereotypy, ale také spotřební vzorce pražského obyvatelstva, což se projevilo například změnou nákupních zvyklostí v rámci pražské obchodní sítě. Na tento vývoj zareagovali obchodníci s potravinami a průmysloví výrobci potravin změnou svých podnikatelských strategií, s cílem oslovit větší okruh zákazníků. Uvedené hospodářské, společenské a kulturní procesy,...
|
|
|
"Grenzlandschicksal": Ideová konstrukce německého hraničářského románu z Čech - případ Wilhelma Pleyera
Pípalová, Anna ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Lorenz, Torsten Horst (oponent)
Základním záměrem této práce je zkoumání instrumentalizace německé radikálně nacionální beletrie. Těžiště práce spočívá v analýze hraničářských románů Wilhelma Pleyera. Cílem této analýzy je interpretace Pleyerova pokusu o konstrukci historické kolektivní paměti českých Němců, odhalení mentálních a literárních stereotypů, klasifikace obrazu jednotlivých národností a také nalezení postupů, jakými Pleyer zobrazuje a hodnotí dobové události na základě porovnání interpretace historických událostí s interpretací, kterou podává současná historiografie. Pozornost je také věnována identifikaci ideových a ideologických zdrojů z nichž Pleyer čerpá. Tato práce se rovněž zabývá revizí životopisu Wilhelma Pleyera a rekonstrukcí vývoje jeho vztahu k ideologii nacionálního socialismu, na základě komparace informací poskytnutých dosavadní literaturou s informacemi získanými z archivních materiálů. Klíčová slova "grenzlandroman", Němci v Čechách, politický, hospodářský a kulturní nacionalismus, agrarismus, ruralismus, "Blut- und Bodenideologie"
|
|
| |
host ::
RSS.