|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Válka jako biosociální téma v některých dílech Edvarda Beneše a Bohumila Němce
Tomsová, Julie ; Stella, Marco (vedoucí práce) ; Komárek, Stanislav (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem Válka jako biosociální téma v některých dílech Edvarda Beneše a Bohumila Němce a sleduje v období První republiky politické biologismy v politických otázkách s obzvláštním důrazem na dílo dvou významných osobností československé veřejné i odborné sféry, Edvarda Beneše a Bohumila Němce. Od počátku 19. století se v návaznosti na Darwinovu evoluční teorii a její společenské aplikace (eugenika, rasová hygiena, "sociální biologie") začíná rozvíjet i tzv. biologie války neboli aplikace biologických principů na pojetí lidské války, k níž se oba zmínění autoři ve svých pracích vyjadřovali. Tato bakalářská práce představuje rozbor dvou jejich děl, vztahujících se k danému tématu, a pokus o jejich zasazení do širšího kontextu, jak z hlediska kulturně historického, tak z hlediska interní logiky darwinistických a jiných biosociálních teorií. Edvard Beneš a Bohumil Němec, dvě významné osoby československé odborné i veřejné sféry, politicky, intelektuálně a vědecky významní představitelé První republiky. Ve svých vědeckých, filozofických a politických názorech se hluboce rozcházeli a v roce 1935 proti sobě dokonce stáli jako protikandidáti v prezidentských volbách. Odlišná perspektiva i vědecké zaměření se odrazily i na jejich odlišném pojetí války. Z Beneše promlouvá sociolog a...
|
|
|
Teorie autodomestikace v německé antropologii a biologii do roku 1945. Kontext, důsledky, zastánci.
Stella, Marco ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Sklenička, Petr (oponent)
Tato práce je pokusem ukázat, jak antropologické a biologické příběhy promlouvají k lidem a jak tito na sebe berou jejich tvar. Tématem této práce je tzv. teorie lidské autodomestikace (dále také TAD). Tato teorie, či spíše soubor teorií, tvrdí, že člověk (či některé lidské skupiny) ve své současné podobě nesou morfologické, anatomické, fyziologické, behaviorální či psychologické znaky typické pro domácí zvířata. Postoje k tomu, zda je člověk domestikovaný, zda je třeba jej dále domestikovat či naopak jej tohoto "jha" zbavit se v různých dobách a u různých autorů lišily, nicméně samotnámyšlenka implicitně v této teorii obsažená, totiž že člověka tak či onak šlechtit po způsobu domestikantů lze, nejenže stála např. u zrodu eugeniky a rasové hygieny, ale svou aktuálnost neztratila ani v dnešní době genetického inženýrství
|
|
| |
host ::
RSS.