|
|
Ovlivňuje status epilepticus v průběhu časného postnatálního období psychomotorický vývoj laboratorního potkana?
Boťchová, Lenka ; Kubová, Hana (vedoucí práce) ; Mareš, Pavel (oponent)
Bibliografická identifikace Jméno a příjmení autora: Bc. Lenka Boťchová Název diplomové práce: Ovlivňuje status epilepticus v průběhu časného postnatálního období psychomotorický vývoj laboratorního potkana? Pracoviště: Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství Vedoucí diplomové práce: Doc. PharmDr. H. Kubová, DrSc. Rok obhajoby diplomové práce: 2013 Abstrakt: Cílem studie bylo zhodnotit vliv epileptického statu (status epilepticus, SE) probíhajícího v časné fázi postnatálního vývoje na psychomotorický vývoj laboratorního potkana. Experimentálně vyvolaný SE je nejčastějším modelem epileptogeneze, tedy procesu vedoucího ke vzniku epilepsie a typických komorbidit. Vliv časného SE byl studován na lithium/pilokarpinovém modelu epileptického statu indukovaném u 12-ti denních mláďat potkana, u nichž byly sledovány výsledky "open field" testu do 32. dne života, tedy až do začátku puberty. Hodnoceny byly změny kognice, celkové lokomoce a projevy anxiety. Výsledky ukazují, že v krátkých intervalech po SE (do 1 měsíce) nedochází ke zhoršení kognitivních funkcí ve smyslu poruchy habituace, byla však zjištěna krátkodobá tendence k hyperaktivitě a zhoršená přizpůsobivost experimentálním podmínkám z důvodu zvýšení anxiety zvířat. Motoricky se SE zvířata nelišila od kontrolní skupiny.
|
|
|
Vliv kortikoliberinu a kortikosteronu na poškození hipokampu a jejich vztah ke kognici
Řezáčová, Lenka ; Mareš, Pavel (vedoucí práce) ; Mejsnar, Jiří (oponent) ; Šusta, Marek (oponent)
Disertační práce "Vliv kortikoliberinu a kortikosteronu na poškození hipokampu a jejich vztah ke kognici" pojednává o kognitivních, behaviorálních a histologických změnách u pokusných potkanů kmene long-evans, které blíže osvětlují důsledky dlouhodobé kontinuální aplikace kortikoliberinu a/nebo kortikosteronu. Testování behaviorálních změn bylo rozloženo do dvou fází. První - během tří resp. čtyřtýdenního podávání hormonů a tedy do doby jejich časných účinků a do druhé fáze následující po čtyřech týdnech od ukončení fáze první v době možných pozdních účinků. Ve dvanáctém týdnu byla pokusná zvířata usmrcena a u skupiny, která měla exogenně zvýšený kortikosteronem, byly sledovány a měřeny morfologické změny hipokampu. U všech experimentálních skupin byla zjištěna alterace chování. Byly nalezeny histologické i morfologické změny mozku. Rozvržení experimentů do dvou testovacích fází umožnilo odlišení časných změn a změn pozdních a přetrvávajících. Uspořádání i volba testů dovolily porovnat samostatný vliv jednotlivých podávaných látek (kortikoliberinu a kortikosteronu) a také jejich soupůsobení a biologické odezvy na ně. Použití širší palety behaviorálních testů usnadnilo odhalení i subtilních změn, které by některé samostatné testy neodhalily.
|
|
|
Vliv perinatální hypoxie na motorický vývoj laboratorního potkana
Vachovcová, Sylva ; Mareš, Pavel (vedoucí práce) ; Slabý, Kryštof (oponent)
Perinatální hypoxie je závažným problémem u předčasně narozených dětí i u dětí narozených v termínu. Představuje vysoké riziko behaviorálních a neurologických poruch, a přestože se současná neonatální intenzivní péče stále zdokonaluje, rozsáhlá mozková léze v důsledku perinatálního inzultu obnáší výrazný klinický problém. Studie na zvířatech jsou proto stále nezbytné. Model perinatální hypoxie u laboratorních potkanů tak představuje výzkumné pole, kde se popisuje řada neurologických defektů, jako jsou poruchy lokomočních dovedností a deficity kognitivních funkcí u nedospělých i dospělých perinatální hypoxií postižených zvířat. Jejich mozková tkáň může sloužit k histologickému rozboru pro určení rozsahu mozkové léze a mnohdy jsou u těchto zvířat zaznamenány růstové poruchy, které jsou často spatřovány u dětské mozkové obrny.
|
|
|
Využití zrcadlových neuronů v rehabilitaci motorické funkce horní končetiny u pacientů po cévní mozkové příhodě
Dedja, Fregen ; Čakrt, Ondřej (vedoucí práce) ; Mareš, Pavel (oponent)
Bakalářská práce "Využití zrcadlových neuronů v rehabilitaci motorické funkce horní končetiny u pacientů po cévní mozkové příhodě se zabýva problematikou CMP a zrcadlových neuronů a jejich výužití v rehabilitaci. Cílem této práce je shrnout údaje o skupině neuronů, které hrají zásadní roli v porozumění, napodobení a provadění pozorovaného pohybu. Tyto neurony mohou vysvětlit lidskou schopnost učit se napodobováním. Tato práce se skládá ze tří částí. První část popisuje základní poznatky o CMP, projevy, průběh, diagnostiku a léčbu. Druhá část vysvětluje funkci zrcadlových neuronů a zabývá se jejich využitím v rehabilitaci motorické funkce horní končetiny u pacientů po CMP. Poslední část práce se věnuje kazuistice pacienta po CMP. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Plasticita po ložiskovém mozkovém poškození
Hanáková, Helena ; Mareš, Pavel (vedoucí práce) ; Zounková, Irena (oponent)
Práce se zabývá problematikou fokální mozkové ischemie s důrazem na následné plastické změny v mozku, které mohou mít vliv na návrat motorické funkce. V obecné části jsou vysvětleny základní pojmy týkající se mozkové kůry, klasifikace mozkové ischemie, ischemického ložiska, ischemických změn včetně reperfuzního poškození a spontánních autoreparačních procesů. V hlavní části jsou rešeršně zpracovány výsledky soudobých studií zabývajících se modelem korové fokální ischemie u laboratorního potkana a vlivu rehabilitace na neuroplasticitu a obnovu motorické funkce.
|
|
| |
|
|
Ovlivnění metabotropních glutamátových receptorů jako možná antiepileptická léčba. Vývojová studie
Lojková, Denisa ; Mareš, Pavel (vedoucí práce) ; Marešová, Dana (oponent) ; Mareš, Jan (oponent) ; Hovorka, Jiří (oponent)
V naší práci jsme si stanovili za cíl ově ři t antikonvulzívní účinek vybraných lig andů metabotropních i ionotropních glutamátových receptorů u různých modelů epileptických záchvatů u tří věkových skupin mláďat potkana. Dále nás zajímal vliv jednoho z ligandů metabotropních glutamátových receptorů, použitých v naší studii, na spontánní EEG aktivitu a v neposlední řadě jeho pří pad ný neurodegenerativní ú činek. Vzhledem k tomu, že glutamát hraje významnou roli vepileptogenezi, je v posledních letech snahou hledat vhodné ligandy ovlivňující glutamátové receptory, jakožto potencionální antikovulzíva. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vývoj motorických schopností laboratorního potkana
Vítová, Šárka ; Mareš, Pavel (vedoucí práce) ; Bitnar, Petr (oponent)
Mláďata potkana se rodí s nezralou centrální nervovou soustavou, stupeň zralosti odpovídá prenatálnímu stadiu vývoje člověka. Postupné zrání nervové soustavy se odráží ve změnách motorického chování. Tato práce přináší chronologický přehled motorického vývoje potkana, zahrnující vývoj senzomotoriky, posturální kontroly, lokomoce a plavání. Dále uvádí některé metody hodnocení motorických schopností potkanů a diskuzi vnitřních a vnějších faktorů, které ovlivňují průběh motorické ontogeneze. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Úloha hlavných excitačních a inhibičních trazmiterov v epileptických záchvatoch a efekt antiepileptík u vyvýjajúceho sa mozgu
Liptáková, Soňa ; Mareš, Pavel (vedoucí práce) ; Komárek, Vladimír (oponent) ; Šlamberová, Romana (oponent)
Epilepsií trpí více než 50 milionů lidí, přitom přibližně polovina všech epilepsií začíná v dětském věku. Existuje řada věkově vázaných epileptických syndromů, které představují terapeutický problém. Tato fakta jsou důvodem pro studium patofyziologie a farmakologie epileptických záchvatů v nezralém mozku. Podkladem většiny epileptických záchvatů je převaha excitace nad inhibicí. Testovali jsme v modelech s různými mechanismy vzniku hypotézu, že tuto rovnováhu je možno napravit na všech vývojových stadiích látkami ovlivňujícími hlavní excitační a inhibiční systém. Naše studie prokázaly, že záchvaty vyvolané oslabením GABAergní inhibice lze potlačit antagonistou NMDA receptorů MK-801 a naopak záchvaty s glutamátergní patogenezou můžeme ovlivnit látkami potencujícími GABAergní systém (valproát, ganaxolon) na všech studovaných stupních vývoje. Analýza místa účinku antagonistů NMDA receptorů ukázala reciproční úlohu přední a zadní části substanci nigra, struktury důležité pro šíření epileptické aktivity z předního mozku do spinální míchy. Speciální pozornost jsme věnovali věkově vázanému modelu flexních, emprostotonických záchvatů vyvolaných podáním N-metyl-D-aspartátu. Kyselina valproová, které zesíluje GABAergní inhibici, je schopna tyto záchvaty potlačit. Pyridoxin, který je koenzymem glutamátdekarboxylázy...
|
host ::
RSS.