|
|
Nacionální ideje doby barokní - v díle Hermanna Conringa a Bohuslava Balbína
Procházková, Dana ; Maur, Eduard (vedoucí práce) ; Himl, Pavel (oponent) ; Hojda, Zdeněk (oponent)
Tématem disertační práce je raně novověký nacionalismus a otázky národní identity, jejího vytváření a posilování v této době na příkladu německého a českého národa. Autorka se soustředila na projevy vlastenectví v dílech dvou významných autorů - Bohuslava Balbína a Hermanna Conringa. Jedná se o dva významné učence doby baroka, kteří byli pokládáni za intelektuální špičku své doby. Jejich díla byla mnohokrát publikována a měla velký vliv na současné i pozdější vzdělance, a jejich prostřednictvím i na širší vrstvy obyvatel. Autorka se soustředila na komparaci těchto dvou osobností, tj. dvou odlišných národů a vyznání, které vycházeli z předchozích tradic a humanistické učenosti. Současně se autorka soustředila na nacionální projevy z hlediska jednotlivých obecných charakteristik.
|
|
|
Utváření vsi Českého Horácka v rámci pozdní horské kolonizace
Vašek, Jan ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Močičková, Jitka (oponent)
Práce se pokouší na případu Českých Milov přiblížit okolnosti vzniku vsi v rámci pozdní horské kolonizace a vplynutí nových osadníků do zavedeného pořádku patrimoniální správy rychmburského panství na konci prvé třetiny 18. století. Dále se snaží přiblížit proměny v životě této dominikální vsi a jejích obyvatel a hledat společné znaky, stejně tak jako možné odlišnosti vůči dalším sídelním celkům ve sledované oblasti. Těmito skutečnostmi jsou především podmínky držby půdního přídělu a zatížení povinnostmi vůči vrchnosti. Současně s úpravami, kterými tento poměr v průběhu následujících let procházel, zaměřuje svou pozornost také na přetváření podoby osídleného okrsku a jeho postupné zařazování do souboru starších rychmburských vsí, včetně ukotvení vzniklých vnitřních poměrů. Odpověď na otázku, jaký dopad na nastavený chod vsi měla druhá polovina 19. století a především překotné 20. století a jak se podepsaly na současném výsledném obrazu milovského osídlení, hledá závěrečná část práce.
|
|
|
Václav (Remedius) Prutký OFM: Itinerarium missionum apostolicarum (úvodní studie, edice a překlad s komentářem části I. dílu)
Förster, Josef ; Svatoš, Martin (vedoucí práce) ; Hojda, Zdeněk (oponent) ; Navrátilová, Hana (oponent)
Disertační práce přináší především samotný text části Itineraria (31 úvodních kapitol) v podobě jeho kritické edice. Velmi se tak usnadní všem budoucím badatelům studium díla v latinském originále. Edice byla pořízena na základě rukopisného autografu, majetku Provincie bratří františkánů v Praze, uloženého v Národní knihovně ČR. Itinerarium patří mezi nejvýznamnější díla ze souboru rukopisných pramenů, jejichž autory jsou členové svatováclavské provincie řádu menších bratří sv. Františka, kteří působili v průběhu 18. stol. na misiích v Egyptě nebo Etiopii a dosáhli významného postavení v misijní hierarchii (Jakub Římař, Remedius Prutký, Kristián Schneider). Jejich díla různorodého charakteru (itineraria, deníky, sbírky lékařských receptů, jazykové slovníky, liturgické příručky aj.) mohou být cennými prameny pro odborníky řady nejrůznějších oborů: orientalistiky, egyptologie, geografie, historie, lingvistiky, literární historie aj. Vzhledem k tomu, že Prutkého literární dílo je českému čtenáři neznámé a bylo představeno jen díky překladu dvou kapitol, který pořídil ve 40. letech minulého století Z. Kalista, ukázalo se jako velmi žádoucí připojit ke kritické edici také komentovaný český překlad, na jehož potřebnost i úskalí Kalista upozornil. K překladu je připojen místní a jmenný rejstřík. Edici a překlad...
|
|
|
Městská správa a kanceláře ve středním Polabí za třicetileté války
Ďurčanský, Marek ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Čornejová, Ivana (oponent) ; Pešek, Jiří (oponent)
Zpracování problematiky vlivu válečných událostí na městskou správu a chod městských kanceláří v době třicetileté války není možné bez podrobnějších dílčích studií zachycujících situaci v jednotlivých městech. Takový výzkum by umožnil srovnání situace v různých regionech, srovnávacího materiálu ale zatím není dostatek. Zatím lze takové srovnání podniknout pouze pro menší území a na jeho základě se pokusit načrtnout základní tendence a jevy, jež se mohou ukázat jako klíčové pro další výzkum, jako jsou např.: a) rozsah a struktura orgánů městské správy a jejich změny pod vlivem válečných událostí; b) snaha o uchránění archiválií a způsoby zajištění nejdůležitějších písemností ve válečných podmínkách; c) přerušení práce městské rady a městské kanceláře způsobené přítomností vojenských jednotek, vměšování se důstojníků do místní správy; d) personální obsazení kanceláře a jeho změny, osobnosti písařů (jejich politické a náboženské přesvědčení, vzdělání, společenské postavení); e) reakce městských rad na aktuální potřeby obyvatelstva (mimořádné změny v obsahu běžně projednávaných záležitostí); f) vzájemné styky s jinými městy, šlechtou a zemskými i krajskými úřady.
|
|
|
Městská správa v Rokycanech a její představitelé v letech 1573-1699
Hrachová, Hana ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Sulitková, Ludmila (oponent) ; Ledvinka, Václav (oponent)
Rokycany patřily v raném novověku k menším městům řemeslnicko - zemědělského charakteru. Zejména v druhé polovině 16. století dochází k rozkvětu města. Díky loajálnímu postoji k Ferdinandovi I. v roce 1547 město nepostihly sankce tohoto panovníka a bylo odměněno mnoha privilegii. V roce 1584 se Rokycany stávají královským městem. Předkládaná práce se zabývá sledováním činnosti městské samosprávy, funkcí jednotlivých úřadů a jejich personálním obsazením. Nejdůležitějším orgánem ve městě byla městská rada s mocí zákonodárnou, soudní a výkonnou. K jejím povinnostem patřilo také vedení městského hospodářství a správa obecního majetku. Rada se skládala z 12 radních, z nichž první a nejváženější byl nazýván primas. Každý radní spravoval město po dobu jednoho měsíce, v tomto období byl nazýván purkmistrem. Ve sledovaném období se primasem stalo celkem 19 mužů, většina z nich zastávala post až do své smrti. Tři muži působili následně jako císařští rychtáři. V předbělohorském období se dvěma z primasů podařilo přesáhnout svým významem hranice města, a to Janu Novoměstskému Srnovci z Varvažova a Zikmundu Celestýnovi z Freifeldu. Dva primasové pocházeli přímo z tradičních rokycanských rodin, větší část se rekrutovala z učitelů zdejší školy a písařů. Podařilo se jim přiženit se do vůdčích rodin města, a tak se prosadit...
|
|
|
Historia S. Joannis Nepomuceni z r. 1729 a její dobové překlady
Bočková, Alena ; Svatoš, Martin (vedoucí práce) ; Juríková, Erika (oponent) ; Hojda, Zdeněk (oponent)
Na pozadí bádání o raněnovověké latinské a české literatuře zkoumá předložená disertační práce dílo jezuitského historika Maximiliana Wietrowského Historia S. Joannis Nepomuceni (1729) a jeho český překlad Zpráva historická o životě sv. Jana Nepomuckého (1730). Kromě literárněhistorické, jazykověstylistické a překladatelské analýzy obou děl se snaží o zachycení širšího kulturněhistorického kontextu a postihnutí důležitých prvků souvisejících s dobou vzniku spisů a jejich obsahovou náplní. V úvodu práce je řešena otázka autorství latinského originálu i českého překladu. Po důkladném prozkoumání zejména rukopisné pramenné základny se podařilo najít doklady pro předpoklad, že autorem latinské verze je Maximilianus Wietrowsky (1660-1737), uváděný - ovšem bez konkrétních podkladů - v historické literatuře. Z rozboru překladu pak vyplynulo, že tvůrcem českého textu zřejmě není.
|
|
|
Studenti Jednoty bratrské na počátku 17. století aneb kněžský dorost z Archivu Matouše Konečného
Růčková, Markéta ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Hojda, Zdeněk (oponent)
"Lasset sie nur ein wenig leiden, wenn sie nicht gelt haben, so studiren sie desto vleissiger!" Tento název si zvolil Max Siller pro svou studii publikovanou v Südostdeutsches Archiv,1 v níž částečně charakterizuje a podává literární a jazykový rozbor německy psaných dopisů mládenců studujících v druhé polovině 16. a v celém století následujícím na zahraničních školách, zejména na univerzitě ve Wittenberku, za stipendium levočské městské rady. Podkladem pro jeho analýzu se stala edice korespondence levočských studentů zpracovaná péčí szegedské germanistky Tünde Katony a filologa Miklóse Latzkovitse "Löcsei stipendiánsok és literátusok," která byla vydána v rámci ediční řady Fontes Rerum Scholasticarum.2 Zpřístupněním dopisů levočských studentů3 se badatelsky rozšířila pramenná základna a prostor nejen pro řešení některých otázek zahrnutých pod pojem "peregrinatio academica,"4 ale i pro získání přesnější představy o radostech a strastech života studentů v raném novověku. Nelze opominout ani vyjádření Gerharda Menka, podle něhož dokumenty osobní povahy (dopisy, deníky, autobiografické záznamy) patří vedle pramenů úřední provenience k důležitým zdrojům hlubšího poznání fungování jednotlivých vzdělávacích institucí.5 Odhlédneme-li od nejvyšších vrstev tehdejší společnosti, především nobility, pro níž se studia...
|
|
| |
|
|
Deníky Zdenky Braunerové (1873-1883)
Šámal, Martin ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Hojda, Zdeněk (oponent)
Zdenka Braunerová je v povědomí širší veřejnosti zapsána jako česká výtvarnice, malířka. Přestože sama sebe vnímala a považovala za krajinářku, významná a mnohem více ceněná je především její tvorba v oblasti knižní grafiky. Její přínos a význam pro české umění je dokonce přirovnáván k významu Boženy· Němcové pro českou literaturu. Mnohem méně je již známa skutečnost, že se jedná o první plně profesionální českou malířku. Rozhodnutí stát se nezávislou a soběstačnou umělkyní a především pak jeho realizace, však narážely na zažité představy o postavení a funkci ženy ve společnosti. Z tohoto důvodu se stala jakýmsi symbolem vzepření se proti dobovým konvencím či maloměšťáctví. V minulosti bylo napsáno mnoho biografických, umělecko-historických či populárně naučných publikací, studentských prací i odborných článků zabývajících se životem či jednotlivými aspekty života této malířky. Přesto zájem o život a dílo Zdenky Braunerové neutichá, což lze vysvětlit nejen významem této osobnosti pro českou kulturu, ale také specifičností jejího života, který stále láká k novému zkoumání a objevování nových souvislostí. Vliv na badatelský zájem má nepochybně také neuvěřitelně rozsáhlá pozůstalost rozptýlená po mnoha českých i zahraničních institucích. Toto mimořádně pestré bohatství není stále ještě zcela vytěženo a láká...
|
|
|
Knihy finančních příkazů rady Starého Města pražského z let 1656-1677 a systém městského hospodářství po třicetileté válce
Dvořák, Tomáš ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Mendelová, Jaroslava (oponent)
Cílem předkládané práce je především postihnout obraz městského hospodářství v době po třicetileté válce, jeho poválečného stavu a následného vývoje během zmíněného dvacetiletého období. Přitom mi jde výhradně o obecní hospodářství, tj. ekonomické záležitosti obce Starého Města pražského, reprezentované obecní samosprávou v podobě městské rady v čele s purkmistrem. Nepřihlížím tedy k hospodářské situaci početného staroměstského obyvatelstva, jeho majetku či ekonomické aktivitě. Podobně se nedotýkám ani problematiky městského obchodu či řemesel v pobělohorské době, která leží stranou mého zájmu a jež by si zasloužila samostatné zpracování. Tato práce si klade za cíl přispět dílčí analýzou k poznání hospodářských poměrů a jejich vývoje v jednom pražském městě.
|
host ::
RSS.