Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Knihy finančních příkazů rady Starého Města pražského z let 1656-1677 a systém městského hospodářství po třicetileté válce
Dvořák, Tomáš ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Mendelová, Jaroslava (oponent)
Cílem předkládané práce je především postihnout obraz městského hospodářství v době po třicetileté válce, jeho poválečného stavu a následného vývoje během zmíněného dvacetiletého období. Přitom mi jde výhradně o obecní hospodářství, tj. ekonomické záležitosti obce Starého Města pražského, reprezentované obecní samosprávou v podobě městské rady v čele s purkmistrem. Nepřihlížím tedy k hospodářské situaci početného staroměstského obyvatelstva, jeho majetku či ekonomické aktivitě. Podobně se nedotýkám ani problematiky městského obchodu či řemesel v pobělohorské době, která leží stranou mého zájmu a jež by si zasloužila samostatné zpracování. Tato práce si klade za cíl přispět dílčí analýzou k poznání hospodářských poměrů a jejich vývoje v jednom pražském městě.
Vývoj chirurgické profese od období raného novověku do roku 1848 na území Prahy
Laňová, Alžběta ; Mendelová, Jaroslava (oponent) ; Ebelová, Ivana (oponent)
Tato rigorózní práce se zabývá problematikou chirurgické profese od období raného novověku až do poloviny 19. století v teritoriu pražských měst. Užší časové vymezení se pohybuje od poslední čtvrtiny 15. století až k roku 1848. Práce se v daném období soustředí na proces formování chirurgické profese a její organizaci, tj. hlavně pražské chirurgické grémium a jeho členy, provozovny chirurgické živnosti, systém vzdělávání chirurgů a tehdejší roli lékařské fakulty. Práce je rozdělena na několik kapitol, přičemž po úvodu následuje kapitola o literatuře a o pramenech. Vzhledem ke sledování geneze pražských chirurgů je podrobněji pojednáno i o lazebnících a bradýřích, z jejichž řad se chirurgové rekrutovali. Poté navazuje stručný úvod o vývoji chirurgické profese. Dále již pokračují kapitoly zaměřené na výše zmíněná témata. V závěrečné části práce se nachází shrnutí získaných poznatků, seznam použitých pramenů a literatury a přílohy. Předkládaná práce má za cíl podrobněji přiblížit konstituování chirurgické profese v průběhu několika staletí a její další vývoj v období velkých změn způsobených nejen reformami ve všech sférách správy v období osvícenského absolutismu, ale i snahami o vybudování jednotné státní zdravotní organizace a je dovedena až k dalšímu důležitému mezníku českých dějin, revolučnímu roku 1848....
Českobudějovické hostince a jejich provozovatelé v 16. - 19. století
Vávrová, Eliška ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Mendelová, Jaroslava (oponent)
Předložená práce se zabývá provozováním pohostinských zařízení všech typů v Českých Budějovicích, a to od 16. do 19. století. Kromě sestavení typologie jednotlivých podniků a jejich přiblížení na příkladech konkrétních budějovických hospod se práce zaměřuje i na zvláštní postavení hostinských cechů mezi cechy ostatních řemesel, což je demonstrováno na základě několika cechovních instrukcí z různých časových období. Jádrem práce bylo sestavení přehledu původních právovárečných domů, v nichž mohly být provozovány šenky, a následné představení významných budějovických hostinců, hospod a vináren provozovaných v historickém centru Českých Budějovic. Jmenováni jsou zde i majitelé domů a provozovatelé hostinců a v práci nejsou opomenuta ani domovní znamení, jakožto typický průvodní znak hostinských podniků. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Pražští chirurgové v pramenech 18. a 19. stol.
Laňová, Alžběta ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Mendelová, Jaroslava (oponent)
Pražští chirurgové v pramenech 18. a 19. stol. Tato diplomová práce s názvem Pražští chirurgové v pramenech 18. a 19. stol. se zabývá problematikou chirurgické profese v období 18. a 19. století v teritoriu tehdejší Prahy. Užší časové vymezení se pohybuje od nástupu Marie Terezie na trůn a období tereziánských reforem až k revolučnímu roku 1848. Práce se soustředí na problematiku chirurgické profese ve vymezeném období, její organizaci, tj. hlavně pražské chirurgické grémium a jeho členy, provozovny chirurgické živnosti, systém vzdělávání chirurgů a tehdejší roli lékařské fakulty. Práce je rozdělena na několik kapitol, přičemž po počátečním úvodu následuje kapitola o literatuře a podrobné pojednání o pramenech, které figurují i v názvu práce. Poté navazuje stručný úvod o vývoji chirurgické profese. Dále již následují kapitoly zaměřené na výše zmíněná témata. V závěrečné části práce se nachází shrnutí získaných poznatků, seznam pramenů a literatury, soupis zkratek a přílohy. Předkládaná práce má za cíl podrobněji přiblížit tuto profesi v období velkých změn způsobených nejen reformami ve všech sférách správy, ale i snahami o vybudování jednotné státní zdravotní organizace.
Knihy finančních příkazů rady Starého Města pražského z let 1656-1677 a systém městského hospodářství po třicetileté válce
Dvořák, Tomáš ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Mendelová, Jaroslava (oponent)
Cílem předkládané práce je především postihnout obraz městského hospodářství v době po třicetileté válce, jeho poválečného stavu a následného vývoje během zmíněného dvacetiletého období. Přitom mi jde výhradně o obecní hospodářství, tj. ekonomické záležitosti obce Starého Města pražského, reprezentované obecní samosprávou v podobě městské rady v čele s purkmistrem. Nepřihlížím tedy k hospodářské situaci početného staroměstského obyvatelstva, jeho majetku či ekonomické aktivitě. Podobně se nedotýkám ani problematiky městského obchodu či řemesel v pobělohorské době, která leží stranou mého zájmu a jež by si zasloužila samostatné zpracování. Tato práce si klade za cíl přispět dílčí analýzou k poznání hospodářských poměrů a jejich vývoje v jednom pražském městě.
Knihy finančních příkazů rady Starého Města pražského z let 1656-1677 a systém městského hospodářství po třicetileté válce
Dvořák, Tomáš ; Mendelová, Jaroslava (oponent) ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce)
Cílem předkládané práce je především postihnout obraz městského hospodářství v době po třicetileté válce, jeho poválečného stavu a následného vývoje během zmíněného dvacetiletého období. Přitom mi jde výhradně o obecní hospodářství, tj. ekonomické záležitosti obce Starého Města pražského, reprezentované obecní samosprávou v podobě městské rady v čele s purkmistrem. Nepřihlížím tedy k hospodářské situaci početného staroměstského obyvatelstva, jeho majetku či ekonomické aktivitě. Podobně se nedotýkám ani problematiky městského obchodu či řemesel v pobělohorské době, která leží stranou mého zájmu a jež by si zasloužila samostatné zpracování. Tato práce si klade za cíl přispět dílčí analýzou k poznání hospodářských poměrů a jejich vývoje v jednom pražském městě.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.