|
|
Induction of neurogenesis and gliogenesis after ischemic CNS injury - the role of Wnt signaling pathway
Koleničová, Denisa ; Anděrová, Miroslava (vedoucí práce) ; Nerandžič, Vladimír (oponent)
Bakalárska práca sa zaoberá ischemickým poškodením centrálneho nervového systému (CNS), ktoré je jednou z najčastejších príčin úmrtia a invalidity na svete, a jeho možným liečením prostredníctvom indukcie neurogenézy. Skladá sa z troch základných častí. Prvá časť je zameraná na popis hlavných neurogénnych oblastí CNS, teda subventrikulárnej zóny a gyru dentatu (GD) hipokampu, a to ako na bunkovej úrovni, tak i na molekulárnej úrovni. Druhá časť je venovaná predovšetkým typom ischemického poškodenia, fokálnej a globálnej mozgovej ischémii. Samostatná kapitola v tejto časti práce popisuje zmeny v neurogenéze a gliogenéze po ischemickom poškodení mozgu, a teda zmenu v indukcii radiálnych gliových buniek, proliferácii a migrácii neurálnych progenitorových buniek a neuroblastov. V tejto kapitole je tiež popísaná aktivácia astrocytov, mikroglií a NG2 gliových buniek (nazývaných tiež polydendrocyty) po ischemickom poškodení CNS. Posledná, tretia časť práce, je zameraná na signálne dráhy, ktoré významne ovplyvňujú neurogenézu: Shh (z anglického Sonic hedgehog homolog), Notch a Wnt (z anglického Wingless/Integrated) signálna dráha. Najväčšia pozornosť je venovaná Wnt signálnej dráhe, ktorá je dôležitou súčasťou molekulárnych mechanizmov prebiehajúcich vo vnútri nervových buniek. Kľúčové slová: neurogenéza,...
|
|
|
Calcium signalling in glial cells in progress of Alzheimer disease
Waloschková, Eliška ; Anděrová, Miroslava (vedoucí práce) ; Maršáková, Lenka (oponent)
Alzheimerova choroba je neudegenerativní onemocněmí postihující celou centrální nervovou soustavu včetně gliových buněk. Mechanismy tohoto onemocnění stále nejsou zcela objasněny, přesto současný výzkum naznačuje, že spolu se známými charakteristickými znaky Alzheimerovy choroby, jako je hromadění amyloidu β a hyperfosforylovaného tau, by důležitým rysem jak v neuronech, tak v gliových buňkách, především v astrocytech a mikrogliích, mohla být dysregulace vnitrobuněčné vápníkové homeostáze. Gliové buňky hrají důležitou roli jak ve zdravém mozku, tak během progrese Alzheimerovy choroby. Jejich hlavní funkce, jako například podpora neuronů a udržování synapsí, jsou během této nemoci narušeny. Současný výzkum naznačuje, že narušená vápníková signalizace gliových buněk vyvolaná během Alzheimerovy choroby, by eventuálně mohla podporovat nesprávnou činnost těchto buněk a zvýšit jejich zánětlivou reakci, tudíž ovlivňovat neurony a zůsobit poškození mozku. Je pravděpodobné, že probíhající zánětlivá reakce a zhoršená vápníková signalizace se navzájem ovlivňují a následně urychlují progresi Alzheimerovy choroby.
|
|
|
Regenerace ischemicky poškozené nervové tkáně u dospělých jedinců - úloha gliových buněk
Kamenická, Monika ; Anděrová, Miroslava (vedoucí práce) ; Kletečková, Lenka (oponent)
Celosvětově je ischemická cévní mozková příhoda (ischemie) jedna z nejčastějších příčin úmrtí. Následky ischemického poškození mozku jsou značné a ovlivňují život pacientů, kteří velmi často nemohou žít plnohodnotný život tak jako dříve. Proto se vědci snaží najít způsob, kterým by mohli zmírnit jeho následky a zajistit účinnější regeneraci nervové tkáně. Tato práce se zaměřuje na shrnutí získaných poznatků, týkajících se neurogeneze a gliogeneze v nervové tkáni za fyziologických podmínek, po poranění a v průběhu následné regenerace. První kapitola je zaměřena na neurogenezi v nervové tkáni u dospělých jedinců. Jsou zde zmíněny dvě hlavní oblasti neurogeneze; subventrikulární zóna a gyrus dentatus hipokampu. Následuje stručný popis nervových buněk, které se v hipokampu nacházejí a jejich funkce za fyziologických podmínek. Druhá kapitola je zaměřena na gliogenezi dospělé nervové tkáně. Je brán zřetel na gliové buňky zodpovídající za správné funkce neuronů a tím i celkové nervové tkáně. Dále jsou popsány funkce jednotlivých gliových buněk. Třetí kapitola shrnuje poznatky týkající se ischemického poškození mozku, jakým způsobem k němu dochází, jaké druhy ischemie rozlišujeme a jak se v laboratorních podmínkách stimuluje toto poranění. Následuje popis reakcí jednotlivých buněčných typů na ischemické...
|
|
|
Astrocyte volume regulation during aging
Eliášová, Barbora ; Anděrová, Miroslava (vedoucí práce) ; Vargová, Lýdia (oponent)
Astrocyty, ako jeden z druhov gliových buniek, hrajú dôležitú úlohu v zdravo fungujúcej centrálnej nervovej sústave, ale takisto aj v jej patológii. Keďže jedna z ich funkcií je udržiavanie iónovej, neurotransmiterovej a vodnej homeostázy, astrocyty majú schopnosť regulovať svoj objem. Hypo- a hyperosmotický stres môže byť spúšťačom regulatórneho poklesu alebo regulatórneho zväčšenia objemu, vďaka čomu udržujú astrocyty svoj objem stabilný. Počas starnutia prechádzajú astrocyty spolu so zvyškom mozgu rôznymy zmenami. Aby sme určili, či sa tieto zmeny týkajú aj mechanizmov regulujúcich objem, použili sme trojdimenzionálnu morfometriu, ktorá zahŕňa skenovanie fluorescenčne značených astrocytov v mozgových rezoch z EGFP/GFAP myší pomocou konfokálnej mikroskopie a kvantifikáciu ich objemu počas aplikácie rôznych patologických stimulov. Časovo závislé zmeny objemu u hipokampálnych astrocytov boli zaznamenané počas aplikácie hypoosmotického roztoku a roztoku s vysokou koncentráciou draslíka. U štyroch skúmaných vekových skupín boli objavené niekoľké rozdiely v objemových zmenách, spoločne s pár rozdielmi v objeme astrocytov medzi pohlaviami. Podobne ako v predošlých štúdiách, pri použití hypoosmotického roztoku boli identifikované dve subpopulácie astrocytov: astrocyty s nízkou odpoveďou, ktorých objem...
|
|
|
Expression and functional characteriz ation of transient receptor potential vanilloid - related channel 4 (TRPV4) in hippocampal astrocytes after ischemia /reperfusion
Butenko, Olena ; Anděrová, Miroslava (vedoucí práce) ; Bojar, Martin (oponent) ; Vlachová, Viktorie (oponent)
Vaniloidní receptor podtypu 4 (TRPV4 - z anglického transient receptor potential), který patří do skupiny TRP kanálů, je pro vápník propustný kationtový kanál. TRPV4 je aktivován osmoticky, teplotně, nízkým pH i řadou extracelulárních a intracelulárních chemických ligandů a druhých poslů a z tohoto důvodu mohou hrát významnou úlohu v patofyziologii neuronů a gliových buněk. V této studii jsme zkoumali vliv mozkové hypoxie/ischémie (H/I) na funkční expresi TRPV4 kanálů u astrocytů v CA1 oblasti hipokampu dospělého potkana. Ischemické poškození hipokampu bylo vyvoláno bilaterální 15-ti minutovou okluzí karotid v kombinaci s hypoxií. Imunohistochemické analýzy ukázaly, že 7 dní po H/I, exprese TRPV4 je výrazně zvýšena u astrocytů v CA1 oblasti hipokampu, a že toto zvýšení exprese TRPV4 koreluje s vývojem astrogliózy. Hipokampální astrocyty v tkáňových řezech nebo astrocyty izolované z CA1 oblasti hipokampu odpovídají na aplikaci TRPV4 aktivátoru 4-alpha-forbol- 12-13-didecanoate (4αPDD) zvýšením intracelulárního vápníku [Ca2+ ]i a aktivací kationtového proudu. Zvýšení [Ca2+ ]i i TRPV4-specifický proud jsou výrazně sníženy odstraněním extracelulárního vápníku nebo aplikací ruthenium red nebo RN1734, které patří k antagonistům TRP kanálů. V průběhu reperfúze po H/I poškození, TRPV4-specifické odpovědi...
|
|
|
Glial cells and their role in Alzheimer disease
Eliášová, Barbora ; Anděrová, Miroslava (vedoucí práce) ; Kazantsev, Dmitry (oponent)
Alzheimerova choroba je neurodegeneratívne ochorenie, postihujúce hlavne starších ľudí. Postihuje ich pamäť, schopnosť rozprávať, učiť sa či rozhodovať sa. Tie sa postupne zhoršujú až ich pacient úplne stráca. Alzheimer je najčastejšia forma demencie vo svete, no dodnes nie je známy liek, ktorý by ho úplne vyliečil. Hlavným dôvodom je, že ešte stále nie sú úplne objasnené všetky mechanizmy a dôvody, prečo k tomuto ochoreniu dochádza. Okrem postupného odumierania neurónov vplyvom hromadenia proteínu βamyloidu a hyperfosforylovanéhotau proteínu hrajú v priebehu Alzheimerovej choroby dôležitú úlohu aj gliové bunky centrálnej nervovej sústavy. Astrocyty, mikroglie, oligodendrocyty a nedávno objavené synantocyty zabezpečujú rôznorodé funkcie, ktoré sú životne dôležité pre správne fungovanie mozgu a ich poškodenie môže byť smrteľné. Pri neurodegenratívnych ochoreniach mozgu ako je Alzheimer sú schopné pomáhať a zmierňovať ochorenie, no často naopak priebeh choroby zhoršujú nesprávnym fungovaním alebo stratou jednej či viacerých funkcií. Kľúčové slová: Alzheimerova choroba, βamyloid, tauproteín, astrocyty, oligodendrocyty, mikroglie, synantocyty
|
|
|
NMDA receptors in astrocytes: their role in ischemic brain injury
Valný, Martin ; Anděrová, Miroslava (vedoucí práce) ; Hock, Miroslav (oponent)
Glutamát je hlavní excitační neuropřenašeč v mozku savců a je zodpovědný za vyšší mozkové funkce jako jsou učení, paměť či kognice. Účinek glutamátu je zprostředkován různými typy glutamátových receptorů, z nichž nejvíce pozornosti poutají N-methyl-D-aspartát (NMDA) receptory disponující vysokou propustností pro vápník a složitou farmakologií. Navzdory tomu, že jsou NMDA receptory hojně exprimovány v astrocytech různých oblastí mozku, doposud byly studovány především ve spojitosti s neuronální aktivitou, což je důvod, proč jejich úloha jak ve zdravém, tak i v poškozeném mozku zůstává neobjasněna. Cílem této práce bylo studovat NMDA receptory v astrocytech za fyziologických podmínek a identifikovat změny v jejich složení a funkci po fokální mozkové ischemii. Za tímto účelem byly použity transgenní myši (GFAP/EGFP), u kterých jsou astrocyty označeny zeleným fluorescenčním proteinem (EGFP), který je exprimován pod lidským promotorem pro gliální fibrilární acidický protein (GFAP). Použití těchto myší umožnilo izolaci EGFP-pozitivních astrocytů pomocí fluorescenční průtokové cytometrie. Byla provedena RT-qPCR analýza jednotlivých astrocytů, které byly izolovány z mozkové kůry neporaněných, 50 dní starých myší (kontrola) a myší 3, 7 a 14 dní po okluzi střední mozkové tepny, model fokální mozkové...
|
|
|
Neurogeneze a gliogeneze po ischemickém poškození mozku u EGFP/GFAP myší
Dlouhá, Veronika ; Anděrová, Miroslava (vedoucí práce) ; Vargová, Lýdia (oponent)
Fokální ischemické poškození mozku zvyšuje neurogenezi/gliogenezi v subventrikulární zóně (SVZ) postranních komor a také vede k tvorbě gliální jizvy v blízkosti ischemické léze. Na tvorbě gliální jizvy se podílejí zejména reaktivní astrocyty exprimující gliální fibrilární acidický protein (GFAP), který je exprimován i v dospělých multipotentních neurálních kmenových buňkách (NSCs). Z tohoto důvodu jsme použili GFAP/EGFP transgenní myši, ve kterých je zelený fluorescenční protein (EGFP) exprimován pod kontrolou lidského promotoru GFAP, jak v astrocytech, tak v NSCs což nám umožnilo jejich okamžitou vizualizaci a sledování vlivu ischemického poškození na jejich diferenciační a proliferační potenciál in vitro. Fokální ischemické poškození bylo navozeno okluzí střední mozkové artérie (MCAO) a po třech dnech byla provedena imunohistochemická analýza mozku. Navíc byla provedena izolace buněk ze SVZ a z oblasti gliální jizvy, následovaná jejich kultivací v proliferativních podmínkách ve formě neurosfér, a jejich následnou diferenciací po dobu 7-10 dnů. Diferenciační potenciál těchto buněk byl studován imunocytochemickými analýzami a metodou terčíkového zámku byl sledován vliv na jejich membránové vlastnosti. Na základě zvýšené proliferace a změně exprese specifických neurálních/gliálních markerů, jsme potvrdili,...
|
|
|
Dynamika vývoje vestigiálních zubních základů a možnosti jejího experimentálního ovlivnění
Procházka, Jan ; Peterková, Renata (vedoucí práce) ; Černý, Robert (oponent) ; Anděrová, Miroslava (oponent)
Vývoj zubního zárodku u myši je důležitým modelem vývojové biologie pro studium odontogeneze, ale má přesah i do oblasti obecné organogeneze a také značný biomedicínský potenciál. Zub sdílí řadu velmi podobných vývojových rysů s ostatními epitelovými orgány, jejichž vývoj probíhá procesem pučení epitelu. Zub není izolovaným orgánem, ale je součástí orgánového systému - dentice. V rámci dentice dochází k sériové iniciaci vývoje jednotlivých zubů. U primitivních placentálních savců je původní zubní vzorec tři řezáky, jeden špičák, čtyři premoláry a tři moláry. Dentice hlodavců je již velmi odvozená, je tvořena pouze jedním trvale dorůstajícím řezákem (hlodákem) a třemi stoličkami v každém zubním kvadrantu. Na místě chybějících zubů mezi jedním řezákem a stoličkami se nachází bezzubá oblast nazývaná diastema. Během embryonálního vývoje myši je však možné pozorovat zakládání rudimentárních zubních primordií jak v oblasti řezáku, tak i v diastemě. V kontrastu s těmito zjištěními řada literárních údajů vycházejí z obecně přijímaného předpokladu, že v počátečním stádiu odontogeneze (ED 11-14) se u myši vyvíjí pouze budoucí funkční řezák a první stolička (M1). Proto také všeobecně přijímaný model vychází z předpokladu, že k signálním událostem dochází po celé počáteční období stále na stejném místě...
|
|
|
Morfologická charakteristika změn ve striatu při neurodegenerativním procesu mozku
Němečková, Ivana ; Mazurová, Yvona (vedoucí práce) ; Anděrová, Miroslava (oponent) ; Martínek, Jindřich (oponent)
Huntingtonova choroba (HD) je dědičné neurodegenerativní onemocnění. I přes to, že již známe příčinu vzniku tohoto onemocnění, jíž je produkce mutantní formy nestabilního proteinu huntingtinu (mhtt), obsahujícího 40 a více repeticí trinukleotidu CAG, efektivní terapie doposud neexistuje. Proto při studiu patogeneze tohoto letálního onemocnění mají nezastupitelnou roli in vivo modely. Doposud však neexistuje model, který by napodobil průběh neurodegenerativního procesu (NDP), který se rozvíjí především ve striatu mozku pacientů s HD. Existují dva základní typy modelů HD s použitím hlodavců jako experimentálních zvířat - neurotoxická léze a geneticky modifikovaná zvířata. Hlavním cílem naší studie tedy byla podrobná morfologická charakteristika rozvoje NDP typu HD ve striatu mozku potkanů, přičemž byla porovnávána progrese tohoto procesu v lézi navozené intrastriatovou injekcí kyseliny chinolinové (QA) a u potkanů transgenních pro HD. Porovnávali jsme skupiny potkanů (samců) s přežitím 3, 6-7, 14 dní, 1, 3, 6, 9 a 12 měsíců po QA lézi a tgHD potkany s přežitím 2, 6, 12, 18, 22-24 měsíců a u obou skupin i stejně stará kontrolní (intaktní) zvířata. Základním morfologickým znakem NDP fenotypu HD je předčasný zánik striatových neuronů, vedoucí k progredující atrofii striata, kompenzované dilatací...
|
host ::
RSS.