|
|
Phenotypical characterization of the healthy human cornea and the alterations caused by posterior polymorphous corneal dystrophy
Reinštein Merjavá, Stanislava ; Jirsová, Kateřina (vedoucí práce) ; Martínek, Jindřich (oponent) ; Čejková, Jitka (oponent)
Cíle: Cílem práce bylo charakterizovat pomocí vybraných protilátek zdravou lidskou rohovku a rohovku od pacientů se zadní polymorfní dystrofií rohovky (ZPDR). I když je toto onemocnění považováno za ojedinělé, v České republice se nachází jeden z největších souborů pacientů s tímto postižením. To velmi dobře umožnilo sledovat změny na úrovni klinické, buněčné i molekulární. Materiál a metody: K experimentům byl použit soubor 25ti kontrolních rohovek a soubor rohovek od 16ti pacientů se ZPDR. Imunocyto- a imunohistochemicky byly detekovány epiteliální (cytokeratiny) a mezoteliální márkry (mesothelin, kalbindin 2 a protein HBME-1) ve všech vrstvách kontrolních rohovek. Výskyt jednotlivých márkrů byl potvrzen i molekulárními metodami (RT-PCR a Western blot). U rohovek se ZPDR byly sledovány změny v expresi cytokeratinů a ve složení extracelulární matrix (kolagenu IV a VIII). Pro objasnění původu abnormálních endotelových buněk u pacientů se ZPDR po transplantaci rohovky, které způsobují relaps onemocnění, byly současně použity dva metodické postupy; nepřímá fluorescenční imunohistochemie a fluorescenční in situ hybridizace. Výsledky: V rohovkách pacientů se ZPDR byly charakterizovány změny na úrovni exprese cytokeratinů v abnormálním endotelu (silná pozitivita pro cytokeratiny 7, 19, 8 a 18, slabší...
|
|
|
Morfologická charakteristika změn ve striatu při neurodegenerativním procesu mozku
Němečková, Ivana ; Mazurová, Yvona (vedoucí práce) ; Anděrová, Miroslava (oponent) ; Martínek, Jindřich (oponent)
Huntingtonova choroba (HD) je dědičné neurodegenerativní onemocnění. I přes to, že již známe příčinu vzniku tohoto onemocnění, jíž je produkce mutantní formy nestabilního proteinu huntingtinu (mhtt), obsahujícího 40 a více repeticí trinukleotidu CAG, efektivní terapie doposud neexistuje. Proto při studiu patogeneze tohoto letálního onemocnění mají nezastupitelnou roli in vivo modely. Doposud však neexistuje model, který by napodobil průběh neurodegenerativního procesu (NDP), který se rozvíjí především ve striatu mozku pacientů s HD. Existují dva základní typy modelů HD s použitím hlodavců jako experimentálních zvířat - neurotoxická léze a geneticky modifikovaná zvířata. Hlavním cílem naší studie tedy byla podrobná morfologická charakteristika rozvoje NDP typu HD ve striatu mozku potkanů, přičemž byla porovnávána progrese tohoto procesu v lézi navozené intrastriatovou injekcí kyseliny chinolinové (QA) a u potkanů transgenních pro HD. Porovnávali jsme skupiny potkanů (samců) s přežitím 3, 6-7, 14 dní, 1, 3, 6, 9 a 12 měsíců po QA lézi a tgHD potkany s přežitím 2, 6, 12, 18, 22-24 měsíců a u obou skupin i stejně stará kontrolní (intaktní) zvířata. Základním morfologickým znakem NDP fenotypu HD je předčasný zánik striatových neuronů, vedoucí k progredující atrofii striata, kompenzované dilatací...
|
|
|
Phenotypical characterization of the healthy human cornea and the alterations caused by posterior polymorphous corneal dystrophy
Reinštein Merjavá, Stanislava ; Jirsová, Kateřina (vedoucí práce) ; Martínek, Jindřich (oponent) ; Čejková, Jitka (oponent)
Cíle: Cílem práce bylo charakterizovat pomocí vybraných protilátek zdravou lidskou rohovku a rohovku od pacientů se zadní polymorfní dystrofií rohovky (ZPDR). I když je toto onemocnění považováno za ojedinělé, v České republice se nachází jeden z největších souborů pacientů s tímto postižením. To velmi dobře umožnilo sledovat změny na úrovni klinické, buněčné i molekulární. Materiál a metody: K experimentům byl použit soubor 25ti kontrolních rohovek a soubor rohovek od 16ti pacientů se ZPDR. Imunocyto- a imunohistochemicky byly detekovány epiteliální (cytokeratiny) a mezoteliální márkry (mesothelin, kalbindin 2 a protein HBME-1) ve všech vrstvách kontrolních rohovek. Výskyt jednotlivých márkrů byl potvrzen i molekulárními metodami (RT-PCR a Western blot). U rohovek se ZPDR byly sledovány změny v expresi cytokeratinů a ve složení extracelulární matrix (kolagenu IV a VIII). Pro objasnění původu abnormálních endotelových buněk u pacientů se ZPDR po transplantaci rohovky, které způsobují relaps onemocnění, byly současně použity dva metodické postupy; nepřímá fluorescenční imunohistochemie a fluorescenční in situ hybridizace. Výsledky: V rohovkách pacientů se ZPDR byly charakterizovány změny na úrovni exprese cytokeratinů v abnormálním endotelu (silná pozitivita pro cytokeratiny 7, 19, 8 a 18, slabší...
|
|
| |
|
|
Úloha oxidu dusnatého v regulaci apoptózy a buněčného cyklu za různých patologických stavů
Kučera, Tomáš ; Martínek, Jindřich (vedoucí práce) ; Čech, Svatopluk (oponent) ; Mokrý, Jaroslav (oponent)
Výsledky pokusů a analýz provedených v rámci této dizertační práce potvrzují významnou roli NO v homeostáze buněk a tkání. Ačkoliv se práce zaměřila na několik reálných i modelových patologických stavů, není oprávněné se domnívat, že dosažené výsledky mohou z obecného hlediska definitivně odpovědět na otázku, jak NO ovlivňuje procesy apoptózy a buněčné proliferace. Nicméně je možné tvrdit, že působení NO bylo v mnoha případech průkazně pozitivní ve smyslu inhibice apoptózy a poškození buněk vůbec. Přímé stimulační působení na buněčné dělení sice zaznamenáno nebylo, ale většina imunohistochemicky analyzovaných tkání měla dobré cévní zásobení s endotelem pozitivním pro eNOS. V těchto tkáních byla zároveň nízká frekvence apoptózy. Tak tomu bylo zejména u adenomu a hyperplázie příštítných tělísek, při nodózní strumě a při nosní polypóze. Jelikož se jednalo o stavy spojené s nárůstem počtu buněk, je možné soudit, že přítomnost eNOS pozitivních cév je zřejmě nezbytná pro zachování viability těchto nadbytečně zmnožených buněk. V případě karcinomu orofaryngu, kde bohatá vaskularizace eNOS pozitivními cévami ovlivňuje rovnováhu mezi buněčným dělením a buněčnou smrtí ve prospěch proliferace, je toto cytoprotektivní působení spíše negativní z hlediska přežití celého organizmu. Cévy s eNOS pozitivním endotelem...
|
|
|
Glykofenotyp karcinomů hlavy a krku
Chovanec, Martin ; Smetana, Karel (vedoucí práce) ; Mandys, Václav (oponent) ; Martínek, Jindřich (oponent)
Tato disertaní práce se zaobírá nkterými z glykobiologických aspekt dladicobunných epitel sliznic horní ásti dýchacího a trávicího traktu a ke. Znaná ást práce byla vnována problematice endogenních lektin, galektin a sialylace. Informace, které jsme studiem získali, se zdají být velmi slibné na poli bunné i nádorové biologie. Z hlediska potenciálního klinického uplatnní se zdá být velmi pínosné dalí studium galektin-dependentních parametr ve vztahu ke kmenovým bukám dladicobunných epitel, jako i jejich potenciálního uplatnní i hodnocení biologického chování nádor. Vyetování cukerných epitop, vedle parametr proteinových a molekulárn genetických, me na poli onkologie podávat cenné prognostické informace. ást práce se té vnovala problematice transportu glykosaminogykan do bunného jádra. Informace o jejím významu a fyziologické úloze tchto molekul pro procesy zde se odehrávající jsou zatím omezené a bezesporu si zaslouí dalí pozornost.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.