|
|
Využití kmenových buněk v experimentálním modelu iktu
Turnovcová, Karolína ; Jendelová, Pavla (vedoucí práce) ; Bojar, Martin (oponent) ; Mazurová, Yvona (oponent)
Kmenové buňky různého původu patří mezi nadějné terapeutické nástroje v léčbě akutního poškození mozku. V této práci jsme se věnovali možnému využití neurálních prekurzorů derivovaných z lidských pluripotentních kmenových buněk v experimentální léčbě iktu, hodnotili jsme růstové vlastnosti a fenotyp lidských mesenchymálních buněk pěstovaných v různých médiích a dále jsme představili nové superparamagnetické nanočástice železa pro intracelulární značení buněk využitelné jako kontrastní látky pro zobrazování magnetickou rezonancí. Naše výsledky potvrdily, že pluripotentní buňky je možno úspěšně diferencovat směrem k transplantabilním neurálním a neuronálním prekurzorům a to jak lidské embryonální kmenové buňky, tak lidské indukované pluripotentní buňky. Tyto buňky potvrzují schopnost kopírování vývoje neuroektodermové linie charakterizované expresí markerů, které jsou obdobně popsané z vývoje neurální tkáně in vivo. Na základě těchto markerů jsme charakterizovali takto in vitro vznikající neurální prekurzory a progenitory a definovali vhodný profil neurálních prekurzorů bezpečný pro transplantaci. Popsali jsme dvojí efekt těchto transplantovaných buněk - jedním efektem je časně nastupující a dočasný parakrinní efekt transplantovaných buněk, druhým efektem je vyzrávání a zapojení transplantovaných...
|
|
|
Neurogeneze a gliogeneze v dospělém mozku po ischemickém poškození
Honsa, Pavel ; Anděrová, Miroslava (vedoucí práce) ; Vyklický, Ladislav (oponent) ; Mazurová, Yvona (oponent)
Ischemické poškození mozku patří mezi najčastější příčiny úmrtí ve vyspělých zemích. Složitost procesů v průběhu této poruchy komplikuje možnou léčbu. V součastnosti existuje pouze jediná léčba pomocí trombolytického aktivátoru plasminogenu, zatímco tisíce jiných látek neprošly klinickým testováním. Velké naděje se upínaly k terapii iktu pomocí neurálních kmenových buněk, které lze získat několika způsoby, nicméně se ukázalo, že nízká schopnost přežití a pouze zanedbatelné zlepšení spolu s velkými etickými problémy komplikuje využití této terapie. V dospělém mozku však existuje neurogeneze a gliogeneze, dva endogenní procesy, jejichž pochopení, by mohlo přispět k léčbě iktu. Právě proto je tato disertační práce zaměřená na procesy neurogeneze a gliogeneze po ischemickém poškození. Dospělá neurogeneze a gliogeneze jsou procesy, při kterých jsou tvořeny neurony a gliové buňky z kmenových/progenitorových buněk. Oba tyto procesy jsou silně ovlivněny mozkových poškozením, avšak přispívají pouze zanedbatelně k následné regeneraci. Cílem této práce bylo objasnit roli polydendrocytů v post-ischemické gliogenezi, která vede ke vzniku gliální jizvy. Dále jsme pomocí analýzy exprese genů na úrovni jedné buňky studovali heterogenitu gliálních buněk v okolí poranění. Dále jsme zkoumali neurogenní potenciál a...
|
|
|
Membránové vlastnosti neurálních kmenových/progenitorových buněk v průběhu in vitro diferenciace a po transplantaci do mozku potkana
Prajerová, Iva ; Chvátal, Alexandr (vedoucí práce) ; Vyklický, Ladislav (oponent) ; Mazurová, Yvona (oponent)
Cilem této pn\ce bylo obj~nl mechanismů diferenciace neurálnlch kmenovýchfprogenitorových buněk in l'Uro a jejich pfdlvání a diferenciace po transplantaci do poSkOWlé kůry mozku potkana. Pro identifikaci buněk byla použita imWlooistocbcmicU analým a změny v CJlpre5i Na' II K' napěťov! 2:livi$lých iootových kanál.1l. a recepton1 byly sledovány pomoci metody patch<lamp. Uk:mIli jsme, že NE-4C imonilizované neuráJ.nf kmenové buňky, které byly lJskány z neuroepitelia !l5J~eficientnlch mytich cmbryí devátý embryonální den (E9) II OlJUlčerly zeleným fluorescenčním proteinem (GFPINE-4C), majl schopnost diferenciace v nelll'Olly in vitro. Po tTIU1.~plnn"'lCi do fotochcmic~ lézc dávajl tyto buflky vznik llCurom1m, aSlrocyto.m i oligodendrocytOrn. Dále byly použily primAmi embryonálnl kmenové bui'iky i7.0lo\'lIné z embryi D6!CiFP myti, které oprimujl GFP pod D6 promotorem mDachJ genu. který se uplatJ\uje pti vývoji mozkové kňl')' a je specificlcy exprimován v neurnlnlch kmcoových buňkách mo7.kové kůry a ve v7.niklých neuronech, V EI2 obsahuje mozko," ktlra II těchto Iny~1 prevMllě proliferujlc/ neunilnl kmenové bullky, kleré je tak moroo na zákl!ldl: fluorescence GF!' izolovat. Uk:mIli jsme, 2e in \';"0 diferencujI tytO kmenové buňky ptevážnt v neurony, ale dávaj í YI.nik i GFAP (glial fibrilary lICidic...
|
|
|
Morfologické změny kardiopulmonárního krevního řečiště za experimentálních podmínek
Novotný, Tomáš ; Vajner, Luděk (vedoucí práce) ; Mazurová, Yvona (oponent) ; Tonar, Zbyněk (oponent)
Expozice potkana hypoxii vede k rozvoji hypoxické plicní hypertenze, zejména z důvodu remodelace odporových plicních artérií. Za významný spouštěč tohoto procesu se považuje intersticiální kolagenáza (matrix metaloproteináza 13), uvolňovaná degranulací z periarteriálních žírných buněk. Podání kromoglykátu sodného této degranulaci zabraňuje, a tím výrazně redukuje rozvoj morfologického obrazu hypoxické plicní hypertenze. V průběhu 4denní a 21denní hypoxie byl potkanům Wistar Han aplikován kromoglykát sodný. Pomocí metod světelné mikroskopie a imunohistochemie jsme sledovali změny morfologie plicních artérií, stejně jako změny v počtu všech a MMP13 pozitivních periarteriálních žírných buněk. Hypoxie vede k remodelaci všech plicních artérií a kompenzatorní hypertrofii pravé komory srdeční. Léčba kromoglykátem sodným v prvních 4 dnech pokusu tyto změny redukuje a modifikuje. Léčba v posledních 4 dnech 21denního pokusu nemá na výslednou morfologii efekt. Hypoxie vede ke změnám v množství a distribuci kolagenu VI, stejně jako k poklesu počtu žírných buněk detekovatelných pomocí toluidinové modři a imunohistochemie anti- MMP13. Hypoxie indukuje signifikantní remodelaci plicních artérií a srdce. Léčba kromoglykátem sodným v prvních 4 dnech pokusu tyto změny modifikuje. Po 4 dnech jsou kompletně blokovány....
|
|
|
Morfologické změny kardiopulmonárního krevního řečiště za experimentálních podmínek
Novotný, Tomáš ; Vajner, Luděk (vedoucí práce) ; Mazurová, Yvona (oponent) ; Tonar, Zbyněk (oponent)
Expozice potkana hypoxii vede k rozvoji hypoxické plicní hypertenze, zejména z důvodu remodelace odporových plicních artérií. Za významný spouštěč tohoto procesu se považuje intersticiální kolagenáza (matrix metaloproteináza 13), uvolňovaná degranulací z periarteriálních žírných buněk. Podání kromoglykátu sodného této degranulaci zabraňuje, a tím výrazně redukuje rozvoj morfologického obrazu hypoxické plicní hypertenze. V průběhu 4denní a 21denní hypoxie byl potkanům Wistar Han aplikován kromoglykát sodný. Pomocí metod světelné mikroskopie a imunohistochemie jsme sledovali změny morfologie plicních artérií, stejně jako změny v počtu všech a MMP13 pozitivních periarteriálních žírných buněk. Hypoxie vede k remodelaci všech plicních artérií a kompenzatorní hypertrofii pravé komory srdeční. Léčba kromoglykátem sodným v prvních 4 dnech pokusu tyto změny redukuje a modifikuje. Léčba v posledních 4 dnech 21denního pokusu nemá na výslednou morfologii efekt. Hypoxie vede ke změnám v množství a distribuci kolagenu VI, stejně jako k poklesu počtu žírných buněk detekovatelných pomocí toluidinové modři a imunohistochemie anti- MMP13. Hypoxie indukuje signifikantní remodelaci plicních artérií a srdce. Léčba kromoglykátem sodným v prvních 4 dnech pokusu tyto změny modifikuje. Po 4 dnech jsou kompletně blokovány....
|
|
|
Využití kmenových buněk v experimentálním modelu iktu
Turnovcová, Karolína ; Jendelová, Pavla (vedoucí práce) ; Bojar, Martin (oponent) ; Mazurová, Yvona (oponent)
Kmenové buňky různého původu patří mezi nadějné terapeutické nástroje v léčbě akutního poškození mozku. V této práci jsme se věnovali možnému využití neurálních prekurzorů derivovaných z lidských pluripotentních kmenových buněk v experimentální léčbě iktu, hodnotili jsme růstové vlastnosti a fenotyp lidských mesenchymálních buněk pěstovaných v různých médiích a dále jsme představili nové superparamagnetické nanočástice železa pro intracelulární značení buněk využitelné jako kontrastní látky pro zobrazování magnetickou rezonancí. Naše výsledky potvrdily, že pluripotentní buňky je možno úspěšně diferencovat směrem k transplantabilním neurálním a neuronálním prekurzorům a to jak lidské embryonální kmenové buňky, tak lidské indukované pluripotentní buňky. Tyto buňky potvrzují schopnost kopírování vývoje neuroektodermové linie charakterizované expresí markerů, které jsou obdobně popsané z vývoje neurální tkáně in vivo. Na základě těchto markerů jsme charakterizovali takto in vitro vznikající neurální prekurzory a progenitory a definovali vhodný profil neurálních prekurzorů bezpečný pro transplantaci. Popsali jsme dvojí efekt těchto transplantovaných buněk - jedním efektem je časně nastupující a dočasný parakrinní efekt transplantovaných buněk, druhým efektem je vyzrávání a zapojení transplantovaných...
|
|
|
Neurogeneze a gliogeneze v dospělém mozku po ischemickém poškození
Honsa, Pavel ; Anděrová, Miroslava (vedoucí práce) ; Vyklický, Ladislav (oponent) ; Mazurová, Yvona (oponent)
Ischemické poškození mozku patří mezi najčastější příčiny úmrtí ve vyspělých zemích. Složitost procesů v průběhu této poruchy komplikuje možnou léčbu. V součastnosti existuje pouze jediná léčba pomocí trombolytického aktivátoru plasminogenu, zatímco tisíce jiných látek neprošly klinickým testováním. Velké naděje se upínaly k terapii iktu pomocí neurálních kmenových buněk, které lze získat několika způsoby, nicméně se ukázalo, že nízká schopnost přežití a pouze zanedbatelné zlepšení spolu s velkými etickými problémy komplikuje využití této terapie. V dospělém mozku však existuje neurogeneze a gliogeneze, dva endogenní procesy, jejichž pochopení, by mohlo přispět k léčbě iktu. Právě proto je tato disertační práce zaměřená na procesy neurogeneze a gliogeneze po ischemickém poškození. Dospělá neurogeneze a gliogeneze jsou procesy, při kterých jsou tvořeny neurony a gliové buňky z kmenových/progenitorových buněk. Oba tyto procesy jsou silně ovlivněny mozkových poškozením, avšak přispívají pouze zanedbatelně k následné regeneraci. Cílem této práce bylo objasnit roli polydendrocytů v post-ischemické gliogenezi, která vede ke vzniku gliální jizvy. Dále jsme pomocí analýzy exprese genů na úrovni jedné buňky studovali heterogenitu gliálních buněk v okolí poranění. Dále jsme zkoumali neurogenní potenciál a...
|
|
|
Morfologická charakteristika změn ve striatu při neurodegenerativním procesu mozku
Němečková, Ivana ; Mazurová, Yvona (vedoucí práce) ; Anděrová, Miroslava (oponent) ; Martínek, Jindřich (oponent)
Huntingtonova choroba (HD) je dědičné neurodegenerativní onemocnění. I přes to, že již známe příčinu vzniku tohoto onemocnění, jíž je produkce mutantní formy nestabilního proteinu huntingtinu (mhtt), obsahujícího 40 a více repeticí trinukleotidu CAG, efektivní terapie doposud neexistuje. Proto při studiu patogeneze tohoto letálního onemocnění mají nezastupitelnou roli in vivo modely. Doposud však neexistuje model, který by napodobil průběh neurodegenerativního procesu (NDP), který se rozvíjí především ve striatu mozku pacientů s HD. Existují dva základní typy modelů HD s použitím hlodavců jako experimentálních zvířat - neurotoxická léze a geneticky modifikovaná zvířata. Hlavním cílem naší studie tedy byla podrobná morfologická charakteristika rozvoje NDP typu HD ve striatu mozku potkanů, přičemž byla porovnávána progrese tohoto procesu v lézi navozené intrastriatovou injekcí kyseliny chinolinové (QA) a u potkanů transgenních pro HD. Porovnávali jsme skupiny potkanů (samců) s přežitím 3, 6-7, 14 dní, 1, 3, 6, 9 a 12 měsíců po QA lézi a tgHD potkany s přežitím 2, 6, 12, 18, 22-24 měsíců a u obou skupin i stejně stará kontrolní (intaktní) zvířata. Základním morfologickým znakem NDP fenotypu HD je předčasný zánik striatových neuronů, vedoucí k progredující atrofii striata, kompenzované dilatací...
|
|
|
Membránové vlastnosti neurálních kmenových/progenitorových buněk v průběhu in vitro diferenciace a po transplantaci do mozku potkana
Prajerová, Iva ; Chvátal, Alexandr (vedoucí práce) ; Vyklický, Ladislav (oponent) ; Mazurová, Yvona (oponent)
Cilem této pn\ce bylo obj~nl mechanismů diferenciace neurálnlch kmenovýchfprogenitorových buněk in l'Uro a jejich pfdlvání a diferenciace po transplantaci do poSkOWlé kůry mozku potkana. Pro identifikaci buněk byla použita imWlooistocbcmicU analým a změny v CJlpre5i Na' II K' napěťov! 2:livi$lých iootových kanál.1l. a recepton1 byly sledovány pomoci metody patch<lamp. Uk:mIli jsme, že NE-4C imonilizované neuráJ.nf kmenové buňky, které byly lJskány z neuroepitelia !l5J~eficientnlch mytich cmbryí devátý embryonální den (E9) II OlJUlčerly zeleným fluorescenčním proteinem (GFPINE-4C), majl schopnost diferenciace v nelll'Olly in vitro. Po tTIU1.~plnn"'lCi do fotochcmic~ lézc dávajl tyto buflky vznik llCurom1m, aSlrocyto.m i oligodendrocytOrn. Dále byly použily primAmi embryonálnl kmenové bui'iky i7.0lo\'lIné z embryi D6!CiFP myti, které oprimujl GFP pod D6 promotorem mDachJ genu. který se uplatJ\uje pti vývoji mozkové kňl')' a je specificlcy exprimován v neurnlnlch kmcoových buňkách mo7.kové kůry a ve v7.niklých neuronech, V EI2 obsahuje mozko," ktlra II těchto Iny~1 prevMllě proliferujlc/ neunilnl kmenové bullky, kleré je tak moroo na zákl!ldl: fluorescence GF!' izolovat. Uk:mIli jsme, 2e in \';"0 diferencujI tytO kmenové buňky ptevážnt v neurony, ale dávaj í YI.nik i GFAP (glial fibrilary lICidic...
|
|
| |
host ::
RSS.