|
|
Three essays in Development Economics
Valíčková, Petra ; Cahlík, Tomáš (vedoucí práce) ; Janda, Karel (oponent) ; Ščasný, Milan (oponent) ; Nicolas, Claire (oponent)
Tato disertační práce se dotýká některých důležitých aspektů ekonomického rozvoje, včetně finančního rozvoje, lepšího přístupu k moderním zdrojům energie, a optimální úrovně obchodu s elektřinou v rámci lepší regionální integrace. Tato práce byla napsána s cílem pomoci směrovat lepším směrem politické reformy, a to zejména v rozvojových zemích, s cílem rozšířit zdroje ekonomického růstu a směrovat tak země ke splnění jejich dlouhodobých rozvojových cílů, včetně lepší a udržitelnější budoucnosti pro všechny. Tato disertační práce se skládá ze tří článků. V prvním článku se věnuji zkoumaní empirické evidence zabývající se vztahem mezi finančním a ekonomickým rozvojem. V rámci této studie jsem zhodnotila přes 270 studii pro jejich potencionální zahrnutí do meta-regresní analýzy. Ze studií, které obsahovaly empirický odhad důležitosti finančního rozvoje pro ekonomicky růst jsem posbírala 1334 odhadů efektu a vytvořila databázi charakteristik jednotlivých studií. Výsledky meta-analýzy naznačují, že existuje pozitivní vztah mezi finančním a ekonomickým rozvojem, pokud tyto studie vezmeme v úvahu všechny společně. Výsledky jednotlivých studii se ale liší, což vyplývá nejen z rozdílů v metodách výzkumu (například, zda autoři použili vhodné ekonometrické metody), ale také s ohledem na rozdílné regionální a...
|
|
| |
|
|
Enviromentální analýza nákladů a přínosů Určení společenské časové diskontní míry
Štěpaníková, Šárka ; Ščasný, Milan (vedoucí práce) ; Gregor, Martin (oponent)
V důsledku degradace životního prostředí a nejistoty, do jaké míry je možné nahradit přírodní kapitál, vyvstala potřeba rozhodovacího nástroje, který by ohodnotil veřejný projekt či politiku jak z privátního, tak ze společenského úhlu pohledu (který zahrnuje i pohled environmentální). V této diplomové práci představujeme environmentální analýzu nákladů a přínosů (CBA) jako ideální teoretický prostředek k dosažení takového cíle, avšak ještě jako nedokonalý nástroj k jeho dosažení v praxi. Diskuze o CBA je plná sporů, v této práci se však zaměřujeme pouze na jeden - volbu společenské diskontní míry (SDR), konkrétně na společenskou časovou diskontní míru (neboli "čistou" míru časové preference) pro veřejné environmentální projekty či politiky v České republice. Tato otázka je v důsledku velké nejistoty budoucnosti a mezigenerační spravedlnosti jedním z nejkontroverznějších kroků v CBA. Hledáme proto nejvhodnější způsob určení SDR, hodnotu, kterou by společenská časová diskontní míra a SDR obecně měla mít ve veřejných environmentálních projektech nebo politikách v České republice a zda jsou tyto výsledky v souladu s doporučeními Evropské komise.
|
|
|
Factors influencing the transport mode decision - case of the Czech Republic
Preclíková, Michaela ; Ščasný, Milan (vedoucí práce) ; Hanus, Luboš (oponent)
Tato práce popisuje používání dopravních prostředků k dosažení různých destinací a analyzuje vliv socio-demografických proměnných na volbu způsobu dopravy pro dojíždění do práce v České republice. Pro analýzu jsou použita data z dotazníku INHERIT. Faktory, které ovlivňují rozhodnutí o dopravním prostředku, byly určeny s pomocí multinomiálního logistického modelu. Zjišťujeme, že muži, lidé s většími příjmy a domácnosti s alespoň jedním dítětem mají signifikantně větší pravděpodobnost dojíždět do práce autem než ženy, lidé, kteří vydělávají méně peněz a domácnosti bez dětí. Život ve velkých městech snižuje pravděpodobnost jezdit autem do práce a zvyšuje pravděpodobnost používat hromadnou dopravu.
|
|
|
Health, Happiness and Consumption of Sugary Goods
Hanusová, Klára ; Ščasný, Milan (vedoucí práce) ; Opatrný, Matěj (oponent)
spotřeby cukru, štěstí a životní spokojenosti. Avšak o asociacích mezi spotřebou cukru na jedné straně a štěstím (životní spokojeností) na druhé, se toho ví málo, hlavně pokud je zároveň zkoumán i vlyv jiných důležitých faktorů jako je zdraví, stravovací návyky a v neposlední řadě i závislosti, které by potencionálně mohli mít efekt na spotřebu cukru i životní spokojenost. Tato práce vyplňuje danou mezeru ve výzkumu. Data zjišťované na úrovni jednotlivce, získána z INHERIT průzkumu vícero zemí jsou použita na analýzu determinantů v pěti evropských zemích, České republice, Lotyšsku, Portugalsku, Španělsku a Spojeném Království. Analýza se opíra o několik ekonometrických modelů, včetně negativního binomického, logit, multinomického logit a bivariate probit modelu. Zjistili jsme, že mladí lidé, lidé s dětmi a muži konzumují více porcí cukru. Vyšší konzumace cukru je korelována i s kouřením, a špatným zdravotním stavem, obzvlášť s gastrointestinálními onemocněními, které jsou pravděpodobně výsledkem těchto zdraví nepříznivých návyků. Mnohé z vysvětlujících proměnných které mají pozitivní vztah ke konzumaci cukru mají ke štěstí a životní spokojenosti vztah opačného charakteru. Vyšší příjem činí lidi šťastnějšími a spokojenějšími, avšak jeho vlyv na spotřebu cukru není signifikantní, nebo má malý negativní efekt,...
|
|
| |
|
| |
|
|
Three essays in energy and environmental economics
Rečka, Lukáš ; Ščasný, Milan (vedoucí práce) ; Knápek, Jaroslav (oponent) ; Van Koten, Silvester (oponent) ; Muchapondwa, Edwin (oponent)
Tři eseje v energetické a environmentální ekonomii Autor: Mgr. Lukáš Rečka Školitel: Mgr. Milan Ščasný, Ph.D. Akademický rok: 2018/2019 Abstrakt Tato práce se skládá ze tří článků, které sdílejí hlavní téma - energetiku a životní prostředí. Práce se zaměřuje především na český energetický systém a analyzuje jeho vývoj po sametové revoluci a jeho možný budoucí vývoj. První článek aplikuje indexovou dekompoziční analýzu hlavních hnacích sil výrazného snížení emisí znečišťujících látek v ovzduší při přechodu české ekonomiky na tržní ekonomiku 90. letech. Dále pak zkoumá, jak hnací síly ovlivnily objem emisí během následujícího období až do roku 2016. Druhý článek reaguje na rozhodnutí Vlády ČR z roku 2015 o zrušení územně ekologických limitů těžby hnědého uhlí v Severních Čech. Článek analyzuje dopady zachování územně ekologických limitů a porovnává je se třemi alternativami prolomení limitů, o kterých v roce 2015 rozhodovala Vláda ČR. Dopady každého z těchto tří návrhů jsou analyzovány pomocí energetického modelu TIMES českého energetickému systému a jsou vyhodnoceny dopady na palivový a technologický mixu, náklady na výrobu energie, související emise a externí náklady spojených výrobou elektřiny a tepla. Třetí článek analyzuje dopad masivního nárůstu větrných a solárních zařízení v Německu na přenosové sítě...
|
|
| |
|
|
Postoje veřejnosti k politikám mitigace změny klimatu
Kyselá, Eva ; Ščasný, Milan (vedoucí práce) ; Vávra, Jan (oponent) ; Kalvas, František (oponent)
Předložená disertační práce je založena na systematické rešerši empirických studií publikovaných v posledních 15 letech (n=164), které zkoumají postoje veřejnosti vůči mitigačním politikám změny klimatu. Rešerše studií se zaměřuje a) na způsoby meření a vymezení konceptů přijatelnosti, podpory a dalších reakcí a postojů veřejnosti k mitigačním politikám a b) na faktory, které s těmito postoji a reakcemi souvisí. V současném výzkumu existuje značná různorodost způsobů měření, používaných konstruktů i operacionalních definic, přičemž velmi často chybí jakékoliv teoretické ukotvení měřených konceptů. Tento stav vede k nejistotě a neurčitosti z hlediska měřených konceptů a jejich validity, ale i k větší různorodosti a nižší srovnatelnosti získávaných výsledků. V reakci na tento stav je v práci navržen konstrukt postojů a reakcí na klimatickou politiku založený na zavedené obecné definici postojů a teoretický rámec, vycházející z teorie Hodnoty-Přesvědčení-Normy, který má sloužit coby heuristický nástroj pro měření, analýzu a interpretaci výsledků. K doložení relevance zkoumaného tématu a metodologických otázek se disertační práce rovněž zabývá propojením veřejného mínění o klimatických politikách a procesu tvorby těchto politik. V práci jsou zahrnuty tři původní studie, které empiricky dokládají či...
|
host ::
RSS.