|
|
Institucionální péče o seniory v Čechách
Čermák, Zdeněk ; Šumníková, Pavlína (vedoucí práce) ; Šiška, Jan (oponent)
Diplomová práce pojednává o problematice institucionální péče o seniory v Čechách. Hlavním cílem práce bylo provézt obecný diskurs do současného stavu institucionální péče o seniory v Čechách. Vedlejším cílem pak navrhnout možné uplatnění speciálních pedagogů v rámci pobytových zařízení zdravotních a sociálních služeb. Jako hlavní výzkumná metoda byla použita analýza a kompilace odborných textů, kterých bylo v práci použito 168. Práce je vnitřně členěna do sedmi kapitol. První z nich pojednává o metodologii a cílech práce. Druhá přináší poznatky o stáří a stárnutí. Třetí představuje obecné aspekty institucionální péče. Čtvrtá kapitola seznamuje čtenáře se současným stavem zdravotních služeb s orientací na Léčebny dlouhodobě nemocných. Čtvrtá kapitola pojednává o sociálních službách zejména o domovech pro seniory. Pátá kapitola se zabývá péčí o umírajícího seniora a šestá kapitola představuje autorovu koncepci možného uplatnění speciálních pedagogů v rámci pobytových zařízení sociálních a zdravotních služeb. Klíčová slova stáří, senior, rodina, dlouhodobá péče, zdravotní služby, sociální služby, léčebna dlouhodobě nemocných, domov pro seniory, hospic
|
|
|
Pokusy o federalizaci rakouské monarchie
Čermák, Zdeněk ; Adamová, Karolina (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
Tématem rigorózní práce byla analýza snah o federalizaci rakouské monarchie v letech 1848 - 1918 se zvláštním zřetelem k politickému a státoprávnímu programu v díle Františka Palackého. V první části práce byly v časové posloupnosti přiblíženy všechny zásadní myšlenky a teorie, které Palacký během svého života vytvořil a které se týkaly jeho pojetí uspořádání mnohonárodní rakouské monarchie a v jejím rámci i českých zemí. Pozornost byla zaměřena na obecná východiska politického programu této významné osobnosti, ale rovněž na praktickou stránku jeho politické činnosti. Souběžně byly v rámci práce zachyceny nejvýznamnější politické události a státoprávní změny na území rakouského státu v období od roku 1848, kdy Palacký začal působit na politické scéně, do roku 1876, kdy zemřel. Podrobně bylo analyzováno působení Palackého v ústavodárném sněmu ve Vídni a v Kroměříži v letech 1848 - 49 a významnou část práce tvoří dále pojednání o nejvýznamnějším teoretickém spisu Františka Palackého, o Ideji státu rakouského. Následující část rigorózní práce přiblížila pokusy o federalizaci, resp. o úpravu národnostních poměrů v českých zemích v období dualismu. Pozornost byla věnována české státoprávní deklaraci z roku 1868, tzv. fundamentálním článkům a punktacím, jakož i jazykovým nařízením, jejichž smyslem bylo...
|
|
|
Migrace z Ukrajiny do Česka po roce 1991
Mjartan, Zdeněk ; Pavelková, Lenka (vedoucí práce) ; Čermák, Zdeněk (oponent)
Migrace u Ukrajiny do Česka po roce 1991 Abstrakt Bakalářská práce se zaměřuje na analýzu ukrajinské migrace do Česka poté, co se v roce 1991 Ukrajina odtrhla od SSSR. Tato analýza je tvořena ukazateli, jako je vývoj počtu přistěhovalých Ukrajinců, jejich celkový počet na území Česka, procentuální zastoupení dle pohlaví a věkových skupin, atd. To vše je sledováno v období mezi lety 1991-2015. Ve druhé kapitole se práce zaměřuje na obecné vysvětlení typů migrací a migračních teorií. Tyto teorie byly vybrány z důvodu jejich možné aplikace na problematiku ukrajinské migrace. V této kapitole je uveden i přehled hlavních migračních teorií. Ve třetí kapitole jsou uvedeny politické, sociodemografické a ekonomické charakteristiky Ukrajiny. Čtvrtá kapitola popisuje vývoj migrační politiky Česka mezi lety 1991-2015, přesněji jak se tato politika vyvíjela a jak legislativní rámec ovlivňoval migrační proud cizinců do Česka. V páté kapitole je představen vývoj migrace z Ukrajiny do Česka od začátku 20. stol. do roku 1989 - odkud a kam Ukrajinci mířili a jak se jejich migrace v čase měnila. Stěžejní částí práce je šestá kapitola, která se zaměřuje na migraci z Ukrajiny do Česka po roce 1991. V této kapitole je popsán vývoj ukrajinské migrace s použitím výše zmíněných ukazatelů. Pomocí map z let 2005, 2010 a 2015 je...
|
|
|
Význam změn správních hranic v procesu formování vnitřních periferií na území Česka od poloviny 19. století
Burda, Tomáš ; Jeleček, Leoš (vedoucí práce) ; Čermák, Zdeněk (oponent) ; Gurňák, Daniel (oponent)
Předmětem disertační práce je hodnocení vztahu mezi změnou správních/administrativních hranic a perifernosti prostoru na území Česka v období od poloviny 19. století do současnosti. Nejprve jsou vytýčeny základní cíle a diskutována východiska výzkumu změn administrativních hranic v Česku v procesu polarizace prostoru a diskutovány obecná východiska a přístupy k problematice hranic a regionů, přičemž se kladl důraz na koncept vnitřních periferií a vnitřního pohraničí. Práce se snaží přispět do diskuse o významu administrativních/správních hranicemi regionů různých měřítek v procesu polarizace prostoru, dále pak identifikovat, analyzovat a zhodnotit oblasti, které měnily svoji správní příslušnost v úrovni mezoregionů (krajů), mikroregionální (okresů) na území Čech a Kraje Vysočina, zhodnotit míru stability hranic správních regionů a stabilitu center těchto regionů a posoudit význam hranic regionů v kontextu problémů rozvoje periferií. Hodnocení změn administrativních hranic a s tím souvisejícího vývoje územní správy a samosprávy klade důraz na období "moderní" správy po roce 1850 až do současné doby, a to v různých měřítkových úrovních a především v měnících se dobových a společenských kontextech. Pozornost se věnuje přelomovým obdobím osmi správních reforem. Jsou sledovány motivace a průběh změn,...
|
|
|
Migrační mobilita seniorů
Dragounová, Kristina ; Čermák, Zdeněk (vedoucí práce) ; Špačková, Petra (oponent)
Diplomová práce je věnována migrační mobilitě seniorů v České republice v letech 2001 - 2003 a 2010 - 2012. V teoretické části je diskutována obecná problematika demografického stárnutí, problematika seniorů v Česku z pohledu důchodového systému a důchodové reformy. Dále je charakterizována péče o seniory a následně je uvedeno rozložení seniorů podle okresů a velikostních skupin obcí v České republice. Poslední část základní problematiky je věnována samotné migraci, na kterou navazuje hodnocení vývoje stěhování v České republice a částečně mezinárodní migrace seniorů. V hlavní části práce je pozornost zaměřena na problematiku migračního chování. Analýza rozsáhlého souboru migračních dat je provedena na krajské, okresní úrovni a také mezi velikostními skupinami obcí. Cílem bylo vyhodnotit regiony, respektive velikostní skupiny obcí z hlediska jejich atraktivity pro seniory. Pro osoby nad 60 let byla nejpřitažlivější malá až střední města. Také bylo dokázáno, že se migranti stěhují spíše na kratší vzdálenosti, jelikož migrace mezi obcemi v rámci okresů vytváří kolem 50 % všech stěhování. Následně jsou porovnány důvody stěhování za roky 2001 - 2003, kde bylo úkolem zjistit, proč se lidé v důchodovém věku stěhují. Následující část je věnována celkovému stěhování seniorů v Jihočeském kraji a dále je...
|
|
|
Nedenní dojížďka na příkladu hlavního města Prahy
Horáček, Jiří ; Čermák, Zdeněk (vedoucí práce) ; Nemeškal, Jiří (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na téma nedenní dojížďky, demonstrovaná na příkladu hlavního města Prahy. V úvodní části je charakterizována prostorová mobilita, její vývoj a pojmy spojené s nedenní dojížďkou. Další část popisuje data, která jsou podkladem pro analýzy v empirické části této práce. Porovnávám například absolutní hodnoty nedenní dojížďky z jednotlivých obcí s rozšířenou působností (ORP) Česka, intenzita nedenní dojížďky podle ORP a nebo vztah nedenní dojížďky a dlouhodobé migrace do Prahy. V další části jsou uvedeny výsledky dotazníkového šetření, které korespondují se zjištěními získanými analýzou dat ze SLDB 2011. Shrnutím šetření a analýzy byla prokázána silná závislost nedenní dojížďky a migrace do Prahy. V rámci Česka dosahuje nedenní dojížďka nejvyšší intenzity v Jihočeském kraji. Jediný kraj, který disponuje ještě vyšší intenzitou dojížďky do Prahy, je kraj Středočeský, avšak v tomto případě se nejedná o dojížďku nedenní trvající déle než 24 hodin. Klíčová slova: nedenní dojížďka, migrace, prostorová mobilita, hlavní město Praha, Sčítání lidu, domů a bytů 2011
|
|
|
Accessibility of Retail Facilities in Bratislava
Riška, Martin ; Čermák, Zdeněk (vedoucí práce) ; Križan, František (oponent)
Martin Riška: Dostupnosť maloobchodných predajní v Bratislave Abstrakt Cieľom predkladanej diplomovej práce je analýza dostupnosti potravinárskeho maloobchodu mestskou hromadnou dopravou v meste Bratislava z perspektívy poproduktívnej populácie. Práca v sebe kombinuje tradičné metódy sociálnych vied (dotazníkový prieskum, štatistická analýza) s modernými nástrojmi geografických informačných systémov (GIS). Empirické poznatky týkajúce sa nákupného správania seniorov získané pomocou terénneho výskumu boli prepojené s multimodálnym sieťovým modelom a geodatabázou maloobchodných predajní. Hlavným výsledkom práce je regionálna typizácia územia mesta Bratislava na základe charakteru lokálneho maloobchodného prostredia. Kľúčové slová: dostupnosť, maloobchod, seniori, priestorová analýza, GIS, Bratislava
|
|
|
Identita muže-zdravotní sestry ve vztahu k pracovnímu kolektivu
Čermák, Zdeněk ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Francová, Veronika (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou mužů pracujících na pozicích zdravotních sester (všeobecných ošetřovatelů) ve vztahu k jejich pracovnímu kolektivu. V teoretické části této práce se snažím představit tři úhly pohledu, kterými lze na tuto problematiku nahlížet. První z nich je pohled ošetřovatelství (zákonné vymezení profese), druhý je pohled psychologický (oblast profesní identity a faktorů, které ji ovlivňují) a třetí pohled sociologický či sociálně psychologický (gender a jeho význam pro ošetřovatelskou profesi). V empirické části pak představuji dvě případové studie všeobecných ošetřovatelů, které se opírají především o semistrukturované rozhovory s všeobecnými ošetřovateli, jejich podřízenými, nadřízenými a sociometricky významnými osobnostmi. Data získaná z rozhovorů byla následně doplněna o poznámky ze sociometrie a pozorování. Klíčová slova: ošetřovatelství, identita, pracovní kolektiv, zdravotní sestra, gender
|
|
|
Kontraurbanizace: rytmy, identity, domovy
Šimon, Martin ; Ouředníček, Martin (vedoucí práce) ; Čermák, Zdeněk (oponent) ; Ptáček, Pavel (oponent)
7 Abstrakt Výzkumy kontraurbanizace, které jsou stěžejním tématem této dizertační práce, představují vhodné pole, kde je možné zkoumat proměny soudobých společností a jejich sociálně prostorových organizací. Dynamika těchto proměn vyvolává poptávku po nových teoretických konceptech, které by umožnily probíhající změny uchopit, a které by poskytovaly vysvětlení těchto změn. Pojem kontraurbanizace není ustálený, už od svého prvotního použití přestavuje sporný termín. Z pohledu geografie osídlení vyvolala kontraurbanizace obecnou debatu o nastávajících trendech vývoje osídlení v urbanizovaných společnostech, která ukazovala na odlišné logiky koncentrace a dekoncentrace lidských aktivit. Kontraurbanizace operacionalizovaná jako migrační pohyb představuje výzvu pro řadu standardních uchopení migrace. Logika ne- ekonomicky motivované migrace z center do periferií vyžaduje hledání alternativních vysvětlujících modelů i výzkumných metod. Hodnocení vlivu a dopadů kontraurbanizace v lokalitách je analogií na klasické sociálně vědní studie hodnotící integraci přistěhovalců z venkova ve městech. Dizertační práce se skládá se dvou základních oddílů. První oddíl představuje širší teoreticko-metodologické uvedení do zkoumané problematiky. Kontraurbanizace je představena jako prostorový ale i sociální fenomén. Podrobněji...
|
|
|
Současné trendy v kvantitativní analýze geografických dat: možnosti a omezení prostorové analýzy dat
Netrdová, Pavlína ; Čermák, Zdeněk (vedoucí práce) ; Ježek, Josef (oponent) ; Horák, Jiří (oponent)
dizertační práce Netrdová, P.: Současné trendy v kvantitativní analýze geografických dat: možnosti a problémy prostorové analýzy Dizertační práce je příspěvkem do diskuze o možnostech kvantitativního přístupu v geografii. Věnuje se současným trendům v kvantitativní analýze geografických dat, specificky prostorové analýze, zejména z pohledu změn v pojetí a charakteru využívaných metod a jejich možnému přínosu v geografickém výzkumu. Z důvodu výzkumného zaměření autorky je celá práce věnována především problematice využití kvantitativních metod v rámci sociální geografie. Pozornost je zaměřena zejména na statistické prostorové analýzy, které jsou v sociální geografii nejpoužívanějšími technikami s širokými možnostmi využití. Jedním z cílů práce je přiblížit současný vývoj v rámci kvantitativní geografie české odborné veřejnosti, a přispět tak ke zvýšenému povědomí o možnostech aplikace kvantitativních metod a prostorových analýz v geografickém výzkumu. Metodologickým problémům při analýze prostorových dat, teoretickým změnám v pojetí kvantitativních analýz a také nově vznikajícím kvantitativním metodám není doposud v české geografické literatuře věnována taková pozornost, kterou by si jistě zasloužily. Předložená práce se na význam této problematiky snaží upozornit jak v obecné rovině, tak na...
|
host ::
RSS.