|
|
Básník Karel Doskočil
Krásenská, Klára ; Sládek, Miloš (vedoucí práce) ; Kudlová, Klára (oponent)
Karel Doskočil (1908-1962), historik, archivář, editor a básník, dlouhodobě uniká bližší pozornosti. Primárním cílem diplomové práce je literárněhistorické představení Doskočilova díla básnického, tj. dvou ústředních sbírek Větve stromů (1941) a Milosrdenství (1947), doplněných o nikdy nepublikované texty z básníkovy pozůstalosti. Uchopit Doskočilovo literární dílo v jeho celistvosti, jíž umožňuje přístup k osobnímu fondu, a zasadit jej do dobového literární kontextu, včetně kontextu tzv. katolické literatury, se jeví jako žádoucí připomínka osobnosti téměř upadnuvší v zapomnění. Práce neopomíná ani Doskočilovu vědeckou aktivitu, ačkoli nestojí v popředí našeho zájmu.
|
|
| |
|
|
Dávám, abys dal. Rozbor Knih hospodářských od Kryštofa Fischera česky vydaných roku 1706.
Pohlová, Kateřina ; Sládek, Miloš (vedoucí práce) ; Mikulec, Jiří (oponent)
Anotace: Cílem této práce je obsahový rozbor českého vydání Knih hospodářských z roku 1706, které latinsky sepsal mezi léty 1679-1683 Kryštof Fischer spravující jezuitské statky na Litoměřicku. Knihy hospodářské se skládají ze dvou dílů. V prvním se podrobně pojednává o práci na polích, rybnících, pivovarech, zahradách, sadech, vinicích, lesích a chovu zvířat. Druhý díl se týká hospodářské administrativy a obsahuje kalendář s doporučeními, jakou práci je vhodné vykonat v daném měsíci. Pozornost je také zaměřena na jazykovou stránku a srovnání latinského, německého a českého vydání.
|
|
|
"My Zbyněk, z Boží milosti arcibiskup pražský, stolice svaté apoštolské legát, jeho milosti římského císaře rada nejvyšší, mistr křižovníků s červenou hvězdou..." Aneb život pražského arcibiskupa doby rudolfinské.
Syslová, Anna ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Sládek, Miloš (oponent)
Tématem práce "My Zbyněk, z Boží milosti arcibiskup pražský, stolice svaté apoštolské legát, jeho milosti římského císaře rada nejvyšší, mistr křižovníků s červenou hvězdou..." Aneb život pražského arcibiskupa doby rudolfinské bude život desátého pražského arcibiskupa Zbyňka Berky z Dubé a Lipé, jehož episkopát ohraničují roky 1592 až 1606. Arcibiskup Zbyněk Berka pocházel z rozrodu staročeského rodu Ronovců, z katolicky orientované větve Berků z Dubé a Lipé, a na svatovojtěšském stolci seděl v pohnutých letech - ve druhé polovině vlády císaře Rudolfa II. Během svého episkopátu tak zažil střídající se sílící vládu nekatolíků s politickým obratem spojeným se vzestupem nové generace katolicky odchovaných pánů na konci 90. let 16. století. Sám Zbyněk byl horlivým zastáncem rekatolizačního programu, v rámci kterého mimo jiné roku 1605 do Prahy svolal diecézní synodu, která představovala reakci na reformy tridentského koncilu a jejich zavádění na našem území. Ještě téhož roku sepsal dílo Synodus archidioecesana Pragensis reflektující synodní ustanovení. Práce se bude snažit o reflektování české konfesní problematiky spojené s fungováním znovu obsazeného pražského arcibiskupství jakožto jednoho z vůdčích nástrojů rekatolizačního programu a především osobním arcibiskupovým plánem pro postup proti...
|
|
|
Farnosti na Táborsku z pohledu přípravných spisů pro Tereziánský katastr
Wiendlová, Tereza ; Sládek, Miloš (vedoucí práce) ; Mikulec, Jiří (oponent)
Cílem této bakalářské práce je zpracovat kulturně-historické údaje z duchovních přiznávacích tabel, nacházejících se v Národním archivu v Praze, ve spisech Tereziánského katastru pro kraj Táborský z první čtvrtiny 18. století. Tabely sloužily jako podklad ke zdanění a vytvoření tereziánského katastru. Náplň práce spočívá ve zkoumání stavu tamějších farností, jejich rozsahu dle počtu farníků, dále stavu farních a filiálních kostelů či kaplí a také vzdáleností vesnic od kostela, které museli faráři při své práci zdolávat. Pozornost je věnována i vztahům mezi kněžími, farníky a vrchností. Samostatné kapitoly se týkají farních škol, špitálů či bratrstev a literátských kůrů. Práce je doplněna o finanční a hospodářskou stránku farností, včetně stálých a akcidenčních platů duchovních, složení farního hospodářství či vybavení kostelů. Klíčová slova Tereziánský katastr, duchovní tabela, farnosti, farní školy, bratrstva, literátské kůry, špitály, Táborsko, Bechyňský kraj
|
|
|
Barokní život v dobových grafických listech
Sitař, Eduard ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Sládek, Miloš (oponent)
Tato diplomové práce přibližuje život našich předků v období baroka, tak jak o něm podávají svědectví dochované grafické listy barokních mistrů. Uvedené je prezentováno na vybraných ukázkách dobových uměleckých děl, která jsou zařazeny do jednotlivých kapitol, tak aby vhodně dokumentovala zvolené téma konkrétního oddílu. V úvodní části se práce věnuje vývoji grafických technik, jejich charakteristickým rysům, aby v dalším textu mohly být správně interpretovány ve vztahu k jednotlivým popisovaným listům. Je zde připomenuta i důležitá úloha sběratelství, díky kterému se dochoval dostatek materiálu ve zkoumání. V dalších kapitolách jsou pak listy prezentovány dle vybraných lidských činností, jak barokní člověk vnímal prostor, jeho život v každodenních všednostech, ale i jeho vztah k válce. Samostatná kapitola je rovněž věnována dílům věnujícím se dobovým náboženským otázkám. Závěrečná kapitola pak doplňuje celek o zajímavosti z jednotlivých zvolených okruhů a přináší také doplňující informace k technickým pomůckám, bez kterých by dokonalé grafické listy vznikaly velmi obtížně.
|
|
|
Poddaní a jejich hejtman. Panství Točník, Zbiroh a Králův Dvůr pod správou Samuela Ignatia de Bois (1670-1690)
Vacek, Josef ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Sládek, Miloš (oponent)
Poddaní a jejich hejtman: Panství Točník, Zbiroh a Králův Dvůr pod správou Samuela Ignatia de Bois (1670-1690) Abstrakt Diplomová práce se zaměřuje na vztah poddaných a vrchnosti, která je v daném případě reprezentována hejtmanem Samuelem Ignatiem de Bois. Ten vykonával správu panství Točník, Zbiroh a Králův Dvůr od roku 1670 až do své smrti v roce 1690. Z období dvou dekád jeho správy se zachovalo množství archivního materiálu, na kterém je možné studovat, v jakých situacích docházelo k interakci poddaných s vrchností, a jak tato setkání probíhala. Práce je vystavěna na třech hlavních tématech: evidence poddaných, osazování pustých hospodářství a propouštění poddaných. Ke každému z těchto témat byly analyzovány relevantní prameny a na jejich základě vystavěna dosažená zjištění. Mezi hlavní prameny patří zejména soupisy poddaných, korespondence hejtmana a České komory, pozemkové knihy a bohatý spisový materiál zbirožského velkostatku. Mezi hlavní zjištění práce patří popsání mechanismů zhostního řízení, způsob evidence poddaných a cestou, jakou se hejtman snažil obsadit pustá stavení. Ve všech těchto případech je identifikován nejen tlak hejtmana na jím prosazované řešení, ale také protitlak, který mohli vyvinout buď samotní poddaní, anebo (často na jejich popud) též česká komora. Metodologickým východiskem...
|
|
|
Mariánská úcta v pobělohorských Čechách na příkladu díla J. I. Dlouhoveského
Smyčková, Kateřina ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Sládek, Miloš (oponent)
Práce se věnuje mariánské úctě v Čechách ve 2. polovině 17. století. První, obecná část je tvořena charakteristikou mariánského kultu na základě sekundární literatury, následuje kapitola o českých tiscích s mariánskou tematikou v letech 1650-1750. Základem práce je pak rozbor literárního díla J. I. Dlouhoveského (1638-1701), zaměřující se na některé podoby mariánského kultu: náboženské poutě, kult svatých (zvláště zemských patronů), mariánskou úctu habsburského rodu a lidovou zbožnost. Poslední kapitola se zabývá literární sebeprezentací Dlouhoveského (příklad mariánského ctitele). Příloha se skládá ze soupisu všech děl Dlouhoveského a z grafů shrnujících údaje o mariánských tiscích 1650-1750.
|
|
|
Dvě tváře jedné zahrady: Betonová zahrada a její zpracování
Nováková, Lucie ; Kupcová, Helena (vedoucí práce) ; Sládek, Miloš (oponent)
Má práce si klade za cíl podrobit bližší analýze prvotinu britského autora Iana McEwana, Betonovou zahradu, a zmapovat vliv, který má na současnou kulturu. K tomu jsem zvolila její první zámořskou adaptaci na prknech Švandova divadla, jednoduše nazvanou Betonová zahrada. Analýzu jsem postavila na klíčových momentech, jejichž interpretace má zásadní vliv při adaptačním procesu. Jmenovitě se jedná o smrt otce, matky, její následné pohřbení, a vyvrcholení celého příběhu. Každý moment jsem podrobila detailnímu zkoumání a snažila se ukázat, jak jsou zobrazeny právě na divadelních prknech. K tomu jsem se zabývala problematikou dramatizace prozaického textu. V první části se zaměřuji na osobnost a život autora, Betonovou zahradu zasazuji do kontextu jeho díla a také do historického kontextu literatury, která se zabývá dětmi. Tento exkurz do minulosti je důležitý pro pochopení pozice, kterou román zastává na současné literární scéně, a také pro jeho bližší pochopení. Povrchově jsem zkoumala arcimotivy McEwanovy tvorby a naznačila, z jakých impulzů jeho prvotina vznikla. Samotnou interpretaci klíčových momentů jsem se snažila podložit citacemi postav a odborné literatury. Druhá část je věnovaná samotnému románu a již několikrát zmíněné analýze zásadních momentů. Mimoto jsem se zaměřila i na charakteristiku...
|
|
| |
host ::
RSS.