|
|
Zaujetí při matematice a orientace na matematiku
Kmínková, Eliška ; Rendl, Miroslav (oponent) ; Pavelková, Isabella (vedoucí práce)
Cílem této práce je rozkrýt, jak různé motivační faktory ovlivňují zaujetí při matematice a podněcují orientaci na matematiku. Výzkumná sonda je založena na dvou hodinách matematiky v maturitním ročníku gymnázia, kdy první probíhala alternativním způsobem a druhá způsobem klasickým. Na základě dotazníkových šetření prověřujeme roli vybraných motivačních faktorů (individuálního zájmu, situačního zájmu, aktuálního zájmu/cílové orientace, výkonové motivace, flow motivace, vnímaného nadání pro matematiku), kterou sehrávají v zaujetí při matematice. Ve středu našeho zájmu také je zanalyzovat to, jakou z hodin žáci budou preferovat. Která hodina bude vyhovovat těm, kteří jsou v matematice úspěšní, a která těm žákům, kterým se v matematice nedaří? Dalším cílem je sledovat skupinu žáků, které jsme si označily jako "orientované na matematiku" tzn. že z ní maturují, chystají se na vysokou školu, kde je matematika jedním z hlavních předmětů, a mají matematiku za oblíbenou, také u nich nás zajímá, zda budou preferovat hodinu klasickou či experimentální? 4
|
|
|
Učitelnost principů progresivních matic: srovnání českých a romských dětí
Páchová, Anna ; Seidlová Málková, Gabriela (oponent) ; Rendl, Miroslav (vedoucí práce)
Cílem práce bylo popsat a vysvětlit rozdíly mezi českými a romskými dětmi v oblasti kognitivní modifikovatelnosti a zamyslet se nad postavením maticových úloh mezi inteligenčními testy. Za tímto účelem byl vybrán pretestový a retestový soubor matic ze souborů Ravenových progresivních matic a byly vytvořeny tři soubory učebních matic. Potvrdilo se, že principy progresivních matic jsou učitelné, že tedy výsledky v maticových úlohách nejsou odrazem pouze biologických faktorů, ale jsou ovlivněny prostředím, ve kterém dítě vyrůstá. Proto nelze matice považovat za nástroj, který je zcela nezávislý na kultuře. V obou testových souborech (v pretestu i v retestu) byly výsledky českých dětí statisticky významně lepší než výsledky romských dětí (v retestu však byly rozdíly na hranici statistické významnosti). Míra zlepšení byla naopak vyšší u romských dětí. Díky učební fázi se tedy výsledky romských a českých dětí přiblížily. Horší výsledky romských dětí tedy nelze připisovat kognitivní nedostačivosti, ale spíše obecně méně podnětnému sociokulturnímu prostředí, se kterým souvisí absence zprostředkovaného učení a jehož důsledkem je fakt, že romské děti méně realizují potenciál zóny nejbližšího vývoje. Rozdíly mezi českými a romskými dětmi byly sledovány rovněž v učební fázi, která byla podrobena kvalitativní analýze....
|
|
|
Porozumění slovním úlohám o pohybu
Schöffelová, Miroslava ; Rendl, Miroslav (vedoucí práce)
Díky sledování rozličných řešení studentů, rozhovorům nad jejich postupy a pokusům o interpretace jejich myšlenkových procesů a reprezentací, je možné souhrnně hovořit o několika poznatcích, které práce přinesla. Oblast strategií řešení a porozumění úloze Slovní úlohy o pohybu tvoří skutečně specifickou skupinu slovních úloh, která s sebou obvykle přináší specifický (a pro jiný typ úloh nepoužitelný) způsob řešení. Studenti nejčastěji využívají ke svému řešení vzorec vztahu dráhy, rychlosti a času (s = v.t) a princip rovnosti či součtu drah (sj = s 2 nebo si + s2 = s) a to v naprosté většině případů, jak v typových školních úlohách, tak v netradičních nebo komplikovaných úlohách. V několika případech se ale objevují i řešení, která využívají vztah dráhy, rychlosti a času jiným než tímto způsobem, nebo se objevují zcela jiné strategie řešení (úvaha, řešení metodou pokusomyl a systematický pokus), což dokládá, že úlohy lze řešit i jinak než použitím fyzikálního vzorce a děti jsou toho schopny. Obecně používají studenti jiné než klasické algebraické strategie jen velmi málo. Pokud ano, jedná se o jedince, kteří používají úvahy i v typových úlohách. Ale i ti se v některých komplikovaných úlohách uchylují použití algebry, svých úvah se tedy nedrží striktně. Na rozdíl od toho studenti, kteří v typových úlohách...
|
|
|
Sourozenecký vztah v mladším školním věku
Pacnerová, Helena ; Viktorová, Ida (vedoucí práce) ; Rendl, Miroslav (oponent)
Tato rigorózní práce se zaměřuje na mapování sourozeneckého vztahu u dětí v mladším školním věku. Za svůj cíl si klade nalézt specifická témata, která v tomto vztahu v mladším školním věku vystupují. Odpověď hledá v odborné literatuře a kvalitativním výzkumu, který má za cíl uskutečnit sondu do prožívání sourozeneckého vztahu u osmi až desetiletých dětí. Na základě výsledků výzkumu se práce orientuje na rozbor dvou stěžejních témat, kterými jsou hry a konťliktní situace dětí. V jejich analýze se zobrazuje zcela konkrétní prožitek sourozeneckého vztahu dětí. Nalezneme zde informace o tom, jak své sourozence, sourozenecký vztah a sebe sama v rámci vztahu reflektují děti v mladším školním věku. Práce zachycuje společné a rozdílné rysy vztahu u dětí stejného a opačného pohlaví, nahlíží na vztah očima dětí dvou základních sourozeneckých pozic a zvýrazňuje obraz vztahu typický pro jednotlivé sourozenecké konstelace. Díky poznatkům několika autorů, kteří se sourozeneckými vztahy zabývají, jsou výsledky výzkumu vysvětleny v souvislosti s dynamickými ději vztahu, jako je ambivalence, rivalita, identifikace a deidentifikace.
|
|
|
Chápání zlomků u dětí ze 7. a 8. třídy
Sedláková, Jitka ; Rendl, Miroslav (vedoucí práce) ; Klusák, Miroslav (oponent)
Těžištěm této práce je analýza dětských způsobů řešení zadaných problémových situací v oblasti zlomků a snaha o rozpoznání představ, které za těmito způsoby stojí. Zadané problémové situace (úlohy) jsou vybrány tak, aby pokrývaly pět interpretací zlomku (srovnání část-celek, kvocient, operátor, míra a poměr) vyčleněné Lamon (1999). Sada úloh je předložena dětem ze sedmé a z osmé třídy. Metody získávání dat jsou pozorování dětí při řešení, rozhovor s dětmi o tom, jakým způsobem úlohy řešily a rozbor pracovních listů. Prostřednictvím kvalitativní analýzy získaných dat je ukázána řada dětských strategií. Strategie řešení u jednotlivých úloh jsou kategorizovány podle způsobu řešení a uvažování. V práci je poukázáno na řadu souvislostí mezi strategiemi v jednotlivých zadaných úlohách. Práce dále ukazuje problematičnost jazykového osvojení matematických výrazů a nutnost naučení se vnímat zadání úlohy podle požadavků matematického kontextu. V práci se poukazuje na možné prolínání jednotlivých interpretací zlomku z etického hlediska a hlavně reálné prolínání z hlediska emického. Jednotlivé interpretace zlomku jsou v dětských řešeních přítomny, jejich výskyt ale nezávisí na typu příkladu. V práci se dochází k závěru, že uchopení zlomkového konceptu vyžaduje propojení a flexibilní pohyb mezi různými kontexty, což si...
|
|
| |
host ::
RSS.