|
| |
|
| |
|
|
Women on the Periphery: The Invisible Empire Reborn
Novota, Pavel ; Calda, Miloš (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent) ; Kýrová, Lucie (oponent)
Následující diplomová práce se zabývá rolí žen v americkém Ku Klux Klanu v období tzv. zlatých dvacátých let dvacátého století, především v jeho první polovině. Autor se pokusí zaměřit na následující aspekty této problematiky: hlavním cílem bude prokázat, že vznik a vůbec samotná existence ženské pobočky Klanu poukazuje na vnitřní ambivalence tohoto hnutí a je tedy jistou sondou do veškerých problémů KKK, ať už se týkaly financí, členství, soudních sporů atp. Za druhé bude cílem ověřit, zda a do jaké míry ženské členky legitimizovaly Klan, ať už z hlediska veřejného mínění anebo samotných struktur Ku Klux Klanu. Zároveň bude snahou autora práce o to, aby přes působení ženské pobočky Klanu (tzv. WKKK) poukázal na to, že Ku Klux Klan nelze chápat apriorně chápat jako agresivní rasistickou organizaci, ale jako skupinu, která se cítila být ohrožena "venkovním" světem, před kterým se bránila. Z tohoto důvodu bude kladen značný důraz na společenské prvky, tzn. samotné fungování Klanu, pozice žen v něm, charitativní aspekty hnutí a snaha zasahovat do lokálního života. Posledním bodem je rovněž rovina primárních pramenů, které nesou silně subjektivní prvky a jejichž obsah se mnohdy nekryl s realitou. Spisy členů a členek Klanu jsou zabarveny strachem a obavami ze "druhého", kdežto novinové články či reakce...
|
|
|
Analýza vlivu buržoazních bohémů na americkou společnost na přelomu milénia
Čech, Dominik ; Kýrová, Lucie (vedoucí práce) ; Pondělíček, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vlivem sociální třídy buržoazních bohémů na americkou společnost, a to především na přelomu milénia, přičemž pomyslným koncem studovaného období je ekonomická krize z roku 2007. Na pozadí přerodu moderních společností v postmoderní, jež se vyznačují heterogenitou a proměnlivostí přístupu k životu a v nichž je individuum, jeho chování a hodnoty stále mně determinováno třídou identifikovali američtí autoři novou společenskou třídu - buržoazní bohémy, zkráceně bobos. Práce představuje primárně úvod do problematiky této třídy, přičemž nabízí definici této třídy její zařazení do kontextu americké společností a její popis na základě socioekonomických faktorů. Dále práce analýzuje vliv této třídy na americkou společnost. Tato práce specificky odpovídá na několik výzkumných otázek: Jakým způsobem formovali bobos podobu americké společnosti? Jak moc jsou zodpovědní za stále větší společenské nerovnost v americké společnosti? Jsou bobos skutečně "alternativní kapitalisté"?
|
|
|
The Concept of Duality in Culture and Myths of Lakota Indians
Perlíková, Klára ; Šavelková, Lívia (vedoucí práce) ; Heřmanský, Martin (oponent) ; Kýrová, Lucie (oponent)
Koncept duality v kultuře a mýtech Lakotů Tato práce se zabývá širokým tématem kultury indiánů kmene Lakotů z perspektivy, která je inspirována abstrahujícím přístupem, jaký v antropologii představili strukturalisté. Koncept duality je chápán jako obecný koncept, který je možné chápat - jak jsme přesvědčeni - jako kategorii přítomnou napříč oblastmi lakotské kultury, ať už té, kterou označujeme jako tradiční, nebo kulturou v její současné podobě. Tato disertační práce se v jednotlivých kapitolách postupně zabývá různými tématy lakotské kultury právě z hlediska této sekundární abstrakce. Jako první je upřesněno a definováno naše chápání pojmu duality a zabýváme se též vývojem, jakým prošel původně strukturalistický přístup k tomuto tématu díky kritice pozdějších postmodernistů. Po tomto teoretickém úvodu následují kapitoly věnující se čtyřem tématům lakotské kultury. V těchto kapitolách ukazujeme, jak se do různých oblastí kultury promítá právě koncept duality. První dvě témata - mýty Lakotů a tradiční lakotské vizuální umění - jsou zpracována na základě dat získaných v etnografických muzeích nebo v literatuře, která se těmito tématy zabývá. Naopak dvě zbývající kapitoly, které se zaměřují na identitu Lakotů a současná powwow, která se konají na území lakotských rezervací, využívají do velké míry...
|
|
|
Interpretace americké historie v současném kontextu americké společnosti: Od Bradleyho komise k osnovám historie v 21. století
Vondrová, Petra ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Kýrová, Lucie (oponent)
Práce se zabývá vztahem kolektivní paměti jedince a působením společnosti s eventuální schopností vytvářet sociální kapitál. Tento jev práce zkoumá z pohledu amerického federálního vzdělávacího systému a jeho výkladu historického narativu studentům. Tématem práce je interpretace historických událostí v kontextu americké společnosti, jejíž struktura se za posledních třicet let zásadně změnila. Spolu se společenskými změnami prošel úpravou i federální systém testování studentů a na to navázané financování federálních vzdělávacích institucí. Americká společnost z toho může těžit v případě vnitřní semknutosti, anebo naopak může být stále více roztříštěná, pokud se nepodaří jedince uvést do soudobého společenského nastavení. Časově je výzkum vymezen od zasedání Bradleyho komise, která v roce 1988 vydala celková doporučení pro obměnu zacházení s historickými osnovami, a poté práce sleduje vývoj až do roku 2014. V době politických změn s koncem studené války docházelo k neustálé reinterpretaci americké historie a společenské identity. Na přelomu tisíciletí a po roce 2014 došlo velké diskuzi na poli akademickém, společenském i politickém o podobě historického vzdělávání. Práce vývoj detailně zkoumá formou diskurzivní analýzy proměny testů Advanced Placement z americké historie, která je uvedena na pozadí...
|
|
|
Role afroamerických žen v hnutí za občanská práva v první polovině 60. let 20. století v Mississippi: Fannie Lou Hamerová
Navrátilová, Barbora ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Kýrová, Lucie (oponent)
Bakalářská práce "Role afroamerických žen v hnutí za občanská práva v první polovině 60. let 20. století v Mississippi: Fannie Lou Hamerová" se zabývá postavením afroamerických žen na počátku 60. let, kdy se myšlenky hnutí za občanská práva poprvé dostaly do prostředí afroamerické komunity žijící v izolovaném státě Mississippi. Studie využívá biografickou metodu jako sondu do této uzavřené společnosti, jejíž hlavním objektem je Fannie Lou Hamerová, jedna z místních aktivistek, která navzdory rasistickým útokům, genderové a třídní diskriminaci prokázala svou odvahu a vůdčí schopnosti a stala se mluvčí nejen Svobodné demokratické strany Mississippi, ale také samotného hnutí za občanská práva. Případová studie zkoumá na základě zkušeností Fannie Lou Hamerové, jakým způsobem se afroamerické ženy do hnutí za občanská práva zapojovaly a jaké překážky musely jako aktivistky dennodenně překonávat. První část práce se věnuje obecněji prvotním vlnám aktivismu ve státě Mississippi a taktikám, které místní lídři využívali k mobilizaci venkovských Afroameričanů. Kromě analýzy role žen na místní úrovni se práce věnuje také problematice rasové, genderové a třídní diskriminace. Druhá kapitola zkoumá, jaký vliv měly tyto překážky na konkrétní osobu Fannie Lou Hamerovou. Následně se kapitola zabývá rolí Fannie Lou...
|
|
|
Primární volby Demokratické strany v roce 2016
Laksarová, Veronika ; Kýrová, Lucie (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
Prezidentské volby v USA v roce 2016 jsou velmi důležitou událostí nejen pro Ameriku samotnou, ale díky americkému vlivu se dá říci i pro celý svět. Práce se zaměřuje na proces nominace kandidátů do generálních voleb, tj. primární volby s fokusem na Demokratickou stranu. Americké primární volby jsou v českém prostředí omezeně reflektovány nejen odbornou literaturou, ale také médii. Děje se tak díky jejich časové náročnosti, složitosti a absenci podobnosti s českým systémem. Z těchto důvodů práce ve své první části představuje celý systém primárních voleb. Praktickou částí práce je pak provedení analýzy politických postojů a programů vybraných demokratických kandidátů v roce 2016 - Hillary Clintonové a Bernieho Sanderse. Kandidáti jsou porovnáváni celkem ve třech tematických okruzích, které voliči považovali v roce 2016 za ty nejdůležitější dle předvolebních průzkumů. Těmito okruhy jsou ekonomika a zaměstnanost, národní bezpečnost a zdravotnictví. Cílem práce je pak kromě objasnění systému primárních voleb a srovnání kandidátů také hypotetická otázka, zda mohl Bernie Sanders svým programem v případě výhry primárních voleb ovlivnit výsledek generálních voleb či nikoli. Díky tomu pak práce v konečném důsledku může prokázat důležitost primárních voleb a jejich vliv na generální prezidentskou volbu.
|
|
|
"Každý ví, časy se mění": Vliv kontrakultury šedesátých let na americkou společnost
Ščípová, Michaela ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Kýrová, Lucie (oponent)
Kontrakultura šedesátých let měla na americkou společnost obrovský dopad. Během svého působení zpochybnila mnoho amerických hodnot, které chtěla nahradit svými vlastními ideály. Přestože první zárodky revolty mladé generace vůči generaci rodičů se projevily již v padesátých letech, teprve v letech šedesátých se mladá generace naplno vzbouřila a začala neústupně bojovat za své cíle. Kontrakultura se dělila na dva hlavní proudy, kterými byla nová levice a hippies. Vedle toho čítala nespočet různých organizací, usilujících o mnoho změn, mezi které patřili například Black Panthers, Weatherman, Students for a Democratic Society nebo Vietnam Veterans Against the War. Tyto organizace se angažovaly v mnoha oblastech, mezi které patřila například práva Afroameričanů a jiných menšin nebo protiválečné protesty. Nástrojem šíření kontrakulturních hodnot se stalo umění, kde jsou dodnes zejména v hudbě patrné kontrakulturní vlivy. Přesto, že na konci šedesátých let se některé kontrakulturní organizace zradikalizovaly, což přispělo k postupnému rozpadu jednotlivých kontrakulturních hnutí a proudů, měla kontrakultura na americkou společnost v několika oblastech, čítajících například užívání drog, vnímání sexuality nebo zpochybňování autorit, nesmazatelný vliv.
|
|
|
The Harper Government, the Aboriginal Right to Self-Determination, and the Indian Act of 1876
Onderková, Kristýna ; Fiřtová, Magdalena (vedoucí práce) ; Anděl, Petr (oponent) ; Kýrová, Lucie (oponent)
Diskuze týkající se často kritizovaného Indiánského zákona z roku 1876 - základního právního předpisu upravujícího práva a povinnosti prvních národů a jejich specifického postavení v rámci Kanady - se zintenzivňuje v důsledku přetrvávajících socioekonomických problémů původních obyvatel. Zatímco předchozí kanadská vláda v čele se Stephenem Harperem zdůrazňovala soběstačnost a finanční odpovědnost, první národy požadují potvrzení jejich ústavního práva na sebeurčení a samosprávu v jakékoliv legislativní změně. Tato práce analyzuje různé reformní návrhy na změnu Indiánského zákona a jejich možný dopad na status prvních národů. Zaměřuje se na politické postoje Harperovy vlády k otázkám týkajícím se původních obyvatel a reakci prvních národů na přístup federální vlády. Zvláště pak analyzuje představy a požadavky hnutí Idle No More, které vzniklo na protest proti některým legislativním návrhům Harperovy vlády. Autorka práce dochází k závěru, že jakákoliv snaha změnit nepříznivou situaci původních obyvatel v Kanadě by byla při nejmenším problematická vzhledem k nesouladu představ konzervativní vlády a prvních národů o tom, jak reformovat Indiánský zákon a jakým způsobem vynutit dodržování práva původních obyvatel na sebeurčení.
|
host ::
RSS.