|
|
Zelené vdovy jako fenomén současné společnosti
Smolová, Kristýna ; Duffková, Jana (vedoucí práce) ; Illner, Michal (oponent)
Diplomová práce se zabývá fenoménem zelených vdov v současné společnosti. Hlavním cílem práce je určit, zda v České republice existuje skupina žen, které můžeme označit jako zelené vdovy. Přestože se v současné době, zejména s rostoucí suburbanizací našich měst, stává tato problematika stále aktuálnější, nebyla dosud odpovídajícím způsobem odborně zpracována a popsána. K tomuto tématu u nás prakticky neexistuje dostupná literatura, ani nebyl proveden kvalifikovaný výzkum. Téma zelených vdov je zde pojato v souvislosti s procesem suburbanizace a specifickým životním stylem obyvatel satelitů. Část práce je věnována i psychologickým aspektům jako je osamění, krize manželství, nevěra a s tím také související různé formy závislostí. Součástí diplomové práce je internetová anketa, která se věnuje obecnému povědomí veřejnosti o zelených vdovách. Cílem ankety bylo zjistit, kdo je podle respondentů zelená vdova. Současně je problém zelených vdov zkoumán pomocí interpretace internetových diskusí a diskusí pod články publikovanými na internetu. Dále jsou zde prezentovány výsledky výzkumu, který provedla katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy s důrazem na interpretaci části výzkumu zabývající se každodenním životem žen v suburbiích.
|
|
|
Rezidenční diferenciace socioekonomických společenských tříd - případová studie hl.města Prahy
Hastrmanová, Šárka ; Illner, Michal (vedoucí práce) ; Duffková, Jana (oponent)
Sociální nerovnost je jedním z nejvíce diskutovaných sociálních problémů, nerovnosti mezi socioekonomickými společenskými třídami se promítají i do charakteru soudobých měst, které tak následně ovlivňují nejen po fyzické stránce, ale i po stránce sociální. Sociálně prostorová diferenciace je proces, při kterém dochází k prostorovému oddělování určitých skupin obyvatel na území města. Sociálně prostorová diferenciace nemusí být nutně ve svých důsledcích jevem negativním, ale zkušenosti se vznikem segregovaných chudinských ghett a deprivovaných městských čtvrtí v amerických velkoměstech naznačují jakého významu může tento jev nabýt, pokud mu nebude věnována dostatečná pozornost. Diplomová práce v teoretické části nastiňuje souvislosti, příčiny, typologii a možné důsledky procesu rezidenční diferenciace ve městech. V teoretické části jsou rovněž popsána možná preventivní opatření. Práce je inspirována teoriemi americké sociologické školy. Současně je prostor věnován i srovnání kontextu amerických a evropských měst. V druhé části se autorka věnuje diskusi nad metodologickými nástroji použitelnými k identifikaci míry segregace. Případová studie hlavního města Prahy, která tvoří stěžejní část diplomové práce, sekundární analýzou dat ve třech dimenzí (demografické a sociologické charakteristice obyvatelstva,...
|
|
|
ZA ÚČASTI VEŘEJNOSTI...analýza veřejné diskuse dopravní politika Prahy 6
Ptáčková, Kateřina ; Kabele, Jiří (vedoucí práce) ; Illner, Michal (oponent)
Tato diplomová práce se za využití nástrojů analýzy diskursu snaží ukázat, jaká je stávající podoba diskuse o dopravní politice v Praze, jakými zdroji je tato diskuse formována a které diskursy ji především utvářejí. Dílčí diskusi dopravní politiky městské části Prahy 6 využívá nejen k analýze vlastní dopravní diskuse, ale také jako vhodného příkladu ke studiu utváření (komunální) veřejné diskuse jako takové. Práce se soustředí na dvě hlavní skupiny kolektivních aktérů veřejného rozhodování - volené zástupce veřejnosti, v tomto případě zastupitele dotčených městských částí a hlavního města Prahy a nevolené zástupce, zástupce neziskových organizací a občanských sdružení, která v dané oblasti působí. Sleduje, jaké koalice a opozice mezi sebou tito aktéři utvářejí a jaké zdroje pak využívají na podporu svých řešení. Diskurs chápe především ve foucaultovském pojetí jako praktiky formující objekty o nichž ne/hovoří. Za konstitutivní vlastnost diskursu považuje jeho utlačivou sílu, jíž vykonává vůči svým objektům. S odvoláním na Fairclougha a ostatní autory, hlásící se k metodě kritické diskursivní analýzy, se soustředí také na rozdílné role konkrétních aktérů a jejich manipulační prostory uvnitř veřejné diskuse. Kromě vlastní dopravní tématiky se práce věnuje především analýze diskursu demokracie, který...
|
|
| |
|
|
Životní styl obyvatel kondominia v kompaktním městě aneb: Bydlí jinde, pracují ve stejném místě a žijí stejně?
Hanák, Martin ; Illner, Michal (vedoucí práce) ; Kandert, Josef (oponent)
Cílem práce je zkoumat životní styl(-y), resp. každodenní aktivity v čase a prostoru jako odraz životního stylu, trávení volného času a vyznávané hodnoty jako součást životního stylu, obyvatel nového bytového areálu v části vnitřního města (Praha 5 - Smíchov) bezprostředně sousedícího s městským centrem. Záměrem je také zjistit, zda právě životní styl rezidentů vedl ke skutečnosti, že se rozhodli bydlet právě v dané lokalitě, ačkoli většina z nich disponuje dostatečnými zdroji a má možnost volby místa bydliště v rámci celé Prahy (tedy např. na Smíchově, Vinohradech či v rodinném domě v příměstské zóně Prahy). Proto je cílem také srovnat každodenní aktivity v čase a prostoru obyvatel kompaktního města s aktivitami obyvatel příměstské lokality. U zkoumané populace kompaktního města tak bylo odhaleno 8 základních typů životních stylů: životní styl orientovaný na rodinu, na péči o své tělo i ducha, antipartnerský styl, aktivní životní styl, ctižádostiví a po prestiži toužící, život bez omezení, držící se zpět (konvenční), životní styl profesionálů orientovaných na kulturu. Při komparaci jedné z dimenzí životního stylu (každodenní aktivity v čase a prostoru) mezizkoumanými rezidenty lokality kompaktního města a lokality příměstské zóny byly zjištěny rozdíly zejména v nákupním chování, dopravě, době trávené v...
|
|
|
Kriminalita jako sociálně patologický jev ve městě
Tichá, Klára ; Illner, Michal (vedoucí práce) ; Večerka, Kazimír (oponent)
Předkládaná práce je přehledovou studií, zaměřenou na kriminalitu jako na jednu z forem sociální patologie, její výskyt ve městě a prevenci na místní úrovni. Všímá si společensky negativních jevů, které jsou v rozporu s uznávanými společenskými hodnotami či platnými právními normami. Šíře a složitost příčin a podmínek jejich vzniku a vývoje si vyžaduje interdisciplinární, koncepční a systémové řešení této problematiky. Větší pozornost je v práci věnována architektonickému plánování prostředí jako prostředku bezpečnosti. Důraz je kladen na prevenci sociálně patologických jevů, na omezování a zmírňování faktorů, které vedou k sociálně patologickému chování. Úkolem prevence je chránit občany, resp. společnost před sociálně patologickými jevy, zmapovat je a dostat pod kontrolu. V rámci práce se ukázalo, že hl.m.Praha jako příklad velkoměsta, které dokázalo v poměrně krátké době vybudovat systém prevence kriminality. Základem preventivního systému je vytvořit síť programově, komunikačně a koncepčně propojených odborných pracovišť, aby bylo možné reagovat na celé spektrum sociálně patologických jevů a zajistit preventivní aktivity v oblasti primární, sekundární i terciární prevence. Současná koncepce Prahy je teoreticky vyhovující, ale prakticky stále skýtá řadu možností, jak organizaci práce zlepšit. V...
|
|
| |
|
| |
|
|
Suburbanizace v Praze po roce 1989
Mertl, Jakub ; Illner, Michal (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje jednomu z procesu měnících vnitřní prostorovou strukturu měst, procesu suburbanizace, a to na příkladu Pražského metropolitního regionu. Na základě analýzy dat Českého statistického úřadu hodnotím vývoj její rezidenční složky, kdy se zaměřuji na analýzu populačního vývoje v kompaktním (resp. jádrovém) městě a jeho zázemí. Práce potvrzuje, že v období po listopadu 1989, v období transformace politické a ekonomické oblasti, získala suburbanizace nový impuls a dynamiku. Výchozí myšlenkou v druhé části práce je předpoklad, že suburbanizaci je možné chápat jako jeden z migračních pohybů a jako taková není pouze reakcí na změnu kontextuálních podmínek, aleje také výsledkem individuálních preferencí a motivací. Na tento aspekt bylo zaměřeno výzkumné šetření důvodů pro přestěhování do jedné z oblastí suburbánní zóny, do obce Koloděje. Specifický charakter suburbánní migrace se odráží především v důrazu nově příchozích na bytové důvody a kvalitu přírodního prostředí lokality. Závěrem diplomové práce jsou nastíněny společně s některými negativními důsledky tohoto procesu i faktory, které mohou její rozvoj v budoucnosti limitovat. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Sociální a institucionální podmíněnost rozvoje kultury a uchování kulturního dědictví v regionálním prostředí a její využití v efektivnější organizaci kulturních aktivit regionu. Redakčně upravená závěrečná zpráva projektu
Patočková, Věra ; Vojtíšková, Kateřina ; Poláková, Markéta ; Šafr, Jiří ; Mička, Pavel ; Vajdová, Zdenka ; Čermák, Daniel ; Mikešová, Renáta ; Bernardyová, Kateřina ; Illner, Michal
Zpráva shrnuje výsledky řešení výzkumného projektu Sociální a institucionální podmíněnost rozvoje kultury a uchování kulturního dědictví v regionálním prostředí a její využití v efektivnější organizaci kulturních aktivit regionu. Projekt se zaměřil zejména na výzkum souvislostí sociálních, ekonomických a politických charakteristik obyvatel a kulturních specifik regionu; výzkum souvislostí mezi charakteristikami institucí podporujících nebo organizujících kulturní aktivity, především institucí veřejné správy, ale i organizací neziskového a soukromého sektoru, a dopadem jejich činnosti na rozvoj kulturních aktivit, zpřístupnění kulturního dědictví a na prohloubení demokratických procesů v krajích a obcích; výzkum otevřenosti uvedených institucí vůči sobě navzájem a také vůči veřejnosti, výzkumem praktik podporujících účast veřejnosti v plánování, organizaci a realizaci kulturních aktivit. V rámci poslední etapy výzkumu byla vytvořena Metodika tvorby koncepčních dokumentů pro rozvoj kultury a podporu cestovního ruchu s využitím participativních přístupů.
|
host ::
RSS.