|
|
Kulturní rubrika listu Prager Abendblatt v roce 1938
Svítilová, Tereza ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Krejcar, Robert (oponent)
Bakalářská práce Kulturní rubrika listu Prager Abendblatt v roce 1938 vychází z problematiky německy psaného tisku v Praze v období před druhou světovou válkou. Stať práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola zpracovává historický vývoj česko- německých vztahů od počátků společného soužití Čechů a Němců s důrazem na rok 1848, kdy Prager Abendblatt začal vycházet (nejprve jako příloha Prager Zeitung, od roku 1867 vycházel samostatně). Samostatná podkapitola se zabývá událostmi roku 1938. Druhá kapitola se věnuje představení deníku Prager Abendblatt, jeho historii a charakteristice mediálního prostředí, do kterého list vstoupil. Je zde uveden přehled šéfredaktorů od roku 1918 a významní přispěvatelé kulturní rubriky ve 30. letech. Zpracováno je obsahové zaměření novin a jednotlivých rubrik. Zachyceny jsou změny, které deník postihly po přijetí mnichovské dohody. Třetí kapitola analyzuje kulturní rubriku a zjišťuje, o které oblasti kulturního života se objevuje nejvíce zpráv a zda převažují články o českých, německých či zahraničních umělcích.
|
|
|
Osobnosti novinářů - seniorů v Praze
Nováková, Denisa ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Wolák, Radim (oponent)
Magisterská práce Osobnosti novinářů - seniorů v Praze je zaměřena na několik okruhů. Netýká se pouze současných aktivit a názorů dnešních novinářů - seniorů. V první části se zaměřuje na popis životních podmínek novinářů za dob normalizace, tedy v době, kdy dnešní novináři - senioři byli ekonomicky aktivní, přičemž hlavní důraz je v tomto popisu kladen na roli Československého svazu novinářů. Práce popisuje jednotlivé segmenty, skrze něž novinářský svaz na své členy působil, a v jakých jim poskytoval výhody a podporu (zahraniční rekreace, rekreace, lázeňské léčení, pomoc v řešení bytové situace, jazykové kurzy). Jako hlavní zdroj poznání zde slouží materiály z fondu Archivu Syndikátu novinářů. Východiskem druhé části jsou standardizované rozhovory s konkrétními novináři - seniory. Vyhodnocením jejich odpovědí práce doplňuje zjištění z první části a přidává další zjištění z oblastí novinářské každodennosti 70. a 80. let a role Československého svazu novinářů ve vztahu ke svým členům. Dále přináší názory respondentů na situaci v médiích po roce 1989 a jejich srovnání žurnalistiky z období před rokem 1989 a dnes. Kromě toho se snaží zjistit, jaký mezi respondenty panuje názor na novinářské vzdělání a jeho nutnost, na současnou roli Syndikátu novinářů a zejména pak na možnosti novinářů - seniorů uplatnit se v...
|
|
|
Osobnost pedagoga, scénaristy a spisovatele Karla Štorkána
Mileriková, Aneta ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Aplt, Daniel (oponent)
Práce mapuje život a tvorbu pedagoga, scénáristy a spisovatele Karla Štorkána, jedné z osobností, která stála u budování vysokoškolského studia oboru žurnalistika na Univerzitě Karlově v 60.letech 20.století a dalšího jeho vývoje. Zaměřuji se tedy hlavně na jeho pedagogickou činnost a odbornou tvorbu - knihy o fejetonu, reportáži, interview a soudničce a příspěvky v časopisech Svazu československých novinářů - konkrétně v Novináři a Sešitech novináře. Podrobněji se zabývám i vybranými beletristickými knihami (Nemravové ze septimy bé, Rodeo), filmovými náměty (My ztracený holky, Milion, Matěji, proč tě holky nechtějí?). Nevynechám ani seriál Chlapci a chlapi, ke kterému napsal Karel Štorkán scénář společně s Jiřím Bednářem, a který se dočkal i své knižní podoby. Dodnes ho televize vysílá. Rozbor knih a filmů doplňuji recenzemi z novin a časopisů jako je Rudé právo, Mladá fronta, Tvorba, Literární měsíčník…
|
|
|
Kulturní publicista A. J. Liehm
Trojanová, Kamila ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
1 Abstrakt Diplomová práce zachycuje průřez novinářské tvorby a životních osudů kulturního publicisty A. J. Liehma působícího od 40. let 20. století ve významných československých kulturních periodikách. Práce dále seznamuje s dobovým kontextem minulého století a přelomovými mezníky naší historie. Významným periodikům, ve kterých A. J. Liehm působil, jsou věnovány samostatné kapitoly. Jedná se o kulturní týdeníky Kulturní noviny a Literární noviny. Další periodika jsou zmíněna zejména v souvislosti s autorovou exilovou tvorbou. V neposlední řadě práce zkoumá francouzský časopis Lettre Internationale, který autor založil v 80. letech v Paříži. Autor se setkával s řadou kulturně a umělecky orientovaných osobností, a to zejména z filmové oblasti. Po emigraci z Československa v roce 1969 pokračoval v publikační činnosti v exilu a opakovaně se účastnil diskuzí a rozhovorů na téma Pražského jara a československé kultury. Práce se snaží sběrem informací, ať již z různých oficiálních zdrojů, či na základě osobní komunikace se samotným autorem, podat ucelený přehled o jeho osobnosti a životě.
|
|
|
Poslední hra Thomase Bernharda Náměstí hrdinů a jeji obraz v dobovém rakouském tisku
Marešová, Petra ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Ježková, Tereza (oponent)
Bakalářská práce přinesla analýzu mediálního skandálu kolem uvedení hry Thomase Bernharda Náměstí Hrdinů. Prostřednictvím kvalitativní obsahové analýzy srovnala články vycházející před premiérou a po premiéře této hry ve vybraných dobových rakouských novinách. Na článcích otištěných v periodicích Profil, Salzburger Nachrichten a Neue Kronen Zeitung jsme ukázali, jak média vyvolávají skandály a rozvíjejí techniku skandalizace, pracují se stereotypy, ovlivňují veřejné mínění či reflektují sebe navzájem. Podrobně jsme se věnovali také několika pojmům, jež se postupně staly součástí mediálního i společenského diskurzu. V prvé řadě jde o floskuli "Freiheit der Kunst", tedy "svobodu umění", dále pak o označení autora dobovým termínem "Nestbeschmutzer" a režiséra dehonestujícími výrazy "Piefke" a "Schuft". Počet článků, které byly zveřejněny po premiéře inscenace Náměstí Hrdinů, byl nepoměrně nižší než množství příspěvků vydaných před prvním uvedením hry. Skandálnost Bernhardova dramatu i pozdější premiéry se snažily přiživovat bulvární Neue Kronen Zeitung, naopak seriózní Profil a Salzburger Nachrichten přinášely literárně-vědní analýzy a poté divadelní kritiky. V práci byl také načrtnut tehdejší politický a kulturní kontext v Rakousku.
|
|
|
Zákon o ČTK: transformace na půli cesty: vývoj vztahů mezi politickou a mediální sférou v České republice v 90. letech 20. stol. se zaměřením na ČTK
Trunečková, Ludmila ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Orság, Petr (oponent) ; Hlavčáková, Světlana (oponent)
Zákon o ČTK: Transformace na půli cesty. Vývoj vztahů mezi politickou a mediální sférou v České republice v 90. letech 20. století se zaměřením na ČTK Disertační práce zachycuje, jak se v 90. letech vyvíjely vztahy mezi politickou a mediální sférou v Česku, jak politická sféra ovlivnila transformaci ČTK. První tři kapitoly se týkají procesu tvorby institucionální legislativy (zákony č. 123/1965 Sb., č. 310/1991 Sb. a č. 517/1992 Sb.), další dvě pak aplikace právních norem: na příkladě volby první Rady ČTK (1993) a pokusu vlády vrátit do zákona povinnost zveřejňovat oficiální prohlášení v plném znění, a redefinovat tak úlohy agentury (1995). Poslední kapitola rekapituluje postoje ke změně statutu, respektive k případné privatizaci agentury a časově se váže k druhé Radě ČTK (1998), byť téma prolíná celými 90. léty. Zákonodárci totiž v roce 1992 předpokládali, že statut ČTK jako média veřejné služby bude dočasný, na rozdíl od zákonů o České televizi a Českém rozhlasu. Protože je to i období rozdělení Československa, dotýká se práce také TK SR a TASR.
|
|
| |
|
|
Profil vydavatelství Novinář
Louvarová, Jana ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Halada, Jan (oponent)
Diplomová práce "Profil vydavatelství Novinář" mapuje vznik, organizaci a produkci vydavatelství Novinář. V první části práce je kladen důraz především na historické události, které vzniku vydavatelství předcházely a které ovlivňovaly jeho provoz. Samostatná kapitola popisuje podmínky a okolnosti vydávání odborně zaměřených publikací a periodik, tj. platnou legislativu a orgány, které rozhodovaly o vzniku vydavatelství, ediční činnosti organizací a obsahu vydávaných publikací. Prostor je věnován i nutnosti zvyšování kvalifikace v novinářské práci (novinářské kurzy, ustavování vysokoškolského studia), a s tím související potřebě vydávání odborných žurnalistických publikací a dalším důvodům, které vedly k založení vydavatelství Novinář. V druhé části práce je popsán vlastní vznik a fungování vydavatelství Novinář, dále pak struktura vydavatelství, jeho vydavatelská činnost (knižní a časopisecká řada, ostatní publikace z produkce tohoto vydavatelství). Poslední kapitola je věnována významným osobnostem, které se podílely na vzniku a chodu vydavatelství (ředitelé).
|
|
|
Miroslav Hladký jako novinář a vysokoškolský profesor
Kačanyiová, Aneta ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
V bakalářské práci se věnuji osobnosti Miroslava Hladkého se zaměřením na jeho působení jako novináře v Mladé Frontě a jako vysokoškolského pedagoga na Karlově universitě. Práce nastiňuje jeho životní profil, přes jeho rodinný stav a studium, po jeho pracovní úspěchy. Zaměřuje se na jeho působení ve sportovní redakci Mladé Fronty, a to na základě vzpomínek jeho spolupracovníků i jeho samotného, počínaje nastíněním počátku tohoto deníku, na jehož založení se Miroslav Hladký podílel. Dále se práce zaměřuje na jeho působení na Karlově universitě na Institutu osvěty a novinářství, později Fakultě sociálních věd a publicistiky a naposledy na Fakultě žurnalistiky. Práce shrnuje, jaké funkce za působení na Karlově universitě zastával a jaké předměty přednášel, až po jeho odchod do důchodu. Jeho působení je zde rozděleno do čtyř období, a to období před tím, než se stal děkan, období jeho děkanátu, období následující a období jeho práce na poloviční úvazek, když již byl v důchodu. Také jsou zde uvedeny jeho publikace, zejména jeho vysokoškolské učebnice pro studijní obor žurnalistika, jejichž vydávání se věnoval v posledních letech svého působení na Karlově universitě. Závěrem práce shrnuje, jakým přínosem byl Miroslav Hladký v uvedených pozicích, které ve svém životě zastával.
|
|
| |
host ::
RSS.