|
| |
|
|
Analýza materiálového toku výrobního systému a návrhy zlepšení
Marešová, Petra ; Kuruc, Miroslav (oponent) ; Bartošek, Vladimír (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zaměřuje na analýzu materiálového toku výrobního systému v podniku ABB s.r.o. a návrhy na zlepšení. Práce se skládá z teoretické, analytické a návrhové části. Teoretická část obsahuje základní pojmy výroby. V analytické části na základě teoretických poznatků je popsán nynější stav ve výrobních prostorách firmy. V závěrečné části jsou navrhnuta řešení, která napomohou ke zlepšení chodu firmy.
|
|
|
Human impact as reflected in the pollen record, with a focus on the Middle Ages
MAREŠOVÁ, Petra
Pylová analýza je integrální součástí rekonstrukce vegetačních změn založených na fosilním sedimentárním záznamu. Tato práce představuje téma vývoje vegetace v prostoru střední Evropy ovlivněných kombinací klimatických změn, přirozeného šíření rostlinných druhů a lidského vlivu. Období pozdního glaciálu a většiny Holocénu (~15.6-3.2 ka BP) bylo zaznamenáno v sedimentech přírodní lokality prostoru bývalého Komořanského jezera. Navíc, tři středověké vesnice na výškovém gradientu území České republiky posloužily k rekonstrukci lidského vlivu na vegataci během vrcholného středověku. Multidisciplinární výzkum zahrnující pylovou analýzu, analýzu rostlinných makrozbytků, rozsivkovou analýzu a paleozoologický záznam s kombinací archeologických nálezů sloužil ke stopování počátků formace současné české kulturní krajiny.
|
|
| |
|
|
Faustovský mýtus u Jana Švankmajera v divadle a ve filmu
Marešová, Petra ; Just, Vladimír (vedoucí práce) ; Etlík, Jaroslav (oponent)
Práce dokumentuje i kriticky hodnotí divadelní a filmovou tvorbu známého režiséra a scénáristy Jana Švankmajera, a to z hlediska jeho zpracování faustovského mýtu. Práce se zabývá především jeho třemi ranými divadelními inscenacemi z počátku šedesátých let v divadle Semafor (dvě z nich - Johanes doktor Faust a Sběratel stínů - mají přímou vazbu na faustovský mýtus) a Švankmajerovým druhým celovečerním filmem Lekce Faust, který je vlastně shrnutím předešlých faustovských motivů i jejich osobitou interpretací. Úvodní kapitola se podrobně věnuje vývoji faustovského mýtu a jeho hlavním atributům. Jejich znalost je pak nutná pro další výklad a rozbor Švankmajerových pokusů o zpracování tohoto tématu.
|
|
|
Rozvoj jemné motoriky u dětí s poruchami autistického spektra předškolního věku
Marešová, Petra ; Mužáková, Monika (vedoucí práce) ; Strnadová, Iva (oponent)
Téma mé diplomové práce je Rozvoj jemné motoriky u dětí s poruchami autistického spektra předškolního věku. Cílem mé práce je vytvořit přehledný soubor úkolů a strukturovaných úloh na rozvoj jemné motoriky pro děti s poruchami autistického spektra předškolního věku. Teoretická část diplomové práce obsahuje základní informace o autismu, dále jsou zde informace o motorice. V praktické části jsou popsány jednotlivé úkoly a strukturované úlohy na rozvoj jemné motoriky. Na závěr diplomové práce je představena kasuistika dítěte s poruchou autistického spektra, kterému práce s uvedenými úkoly a strukturovanými úlohami výrazně pomohla v rozvoji jemné motoriky.
|
|
|
Poslední hra Thomase Bernharda Náměstí hrdinů a jeji obraz v dobovém rakouském tisku
Marešová, Petra ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Ježková, Tereza (oponent)
Bakalářská práce přinesla analýzu mediálního skandálu kolem uvedení hry Thomase Bernharda Náměstí Hrdinů. Prostřednictvím kvalitativní obsahové analýzy srovnala články vycházející před premiérou a po premiéře této hry ve vybraných dobových rakouských novinách. Na článcích otištěných v periodicích Profil, Salzburger Nachrichten a Neue Kronen Zeitung jsme ukázali, jak média vyvolávají skandály a rozvíjejí techniku skandalizace, pracují se stereotypy, ovlivňují veřejné mínění či reflektují sebe navzájem. Podrobně jsme se věnovali také několika pojmům, jež se postupně staly součástí mediálního i společenského diskurzu. V prvé řadě jde o floskuli "Freiheit der Kunst", tedy "svobodu umění", dále pak o označení autora dobovým termínem "Nestbeschmutzer" a režiséra dehonestujícími výrazy "Piefke" a "Schuft". Počet článků, které byly zveřejněny po premiéře inscenace Náměstí Hrdinů, byl nepoměrně nižší než množství příspěvků vydaných před prvním uvedením hry. Skandálnost Bernhardova dramatu i pozdější premiéry se snažily přiživovat bulvární Neue Kronen Zeitung, naopak seriózní Profil a Salzburger Nachrichten přinášely literárně-vědní analýzy a poté divadelní kritiky. V práci byl také načrtnut tehdejší politický a kulturní kontext v Rakousku.
|
|
|
Hlavní tendence ve vývoji německého politického dramatu s důrazem na současné drama
Marešová, Petra ; Augustová, Zuzana (vedoucí práce) ; Cornejo, Renata (oponent) ; Urválek, Aleš (oponent)
Ve své disertační práci analyzuje současné politické drama v Německu a zároveň reflektuji proměny politického dramatu (a divadla) v německém prostředí od 20. let 20. století, kdy tento fenomén vzniká. Pojem politické divadlo (politisches Theater) je však problematické vymezit. V předkládané práci rozumím pojmy politické drama / divadlo - mj. v intencích Pavisovy a Lehmannovy definice - takové, které v užším smyslu navazují na angažované apelativní levicově (antikapitalisticky) orientované divadlo v linii piscatorovsko-brechtovské a zároveň je chápu v širším smyslu jako drama / divadlo společensko-kritické, tj. týkající se problémů dnešní "polis" (obce, státu). V současné německé politické dramatice lze vysledovat obě naznačené tendence. Na první linii (apelativní) navazují svojí tvorbou především dramatici a režiséři Falk Richter a René Pollesch, na druhou (společensko-kritickou) Dea Loher, Marius von Mayenburg, Theresia Walser či Felicia Zeller.
|
|
|
Poslední hra Thomase Bernharda Náměstí hrdinů a jeji obraz v dobovém rakouském tisku
Marešová, Petra ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Ježková, Tereza (oponent)
Bakalářská práce přinesla analýzu mediálního skandálu kolem uvedení hry Thomase Bernharda Náměstí Hrdinů. Prostřednictvím kvalitativní obsahové analýzy srovnala články vycházející před premiérou a po premiéře této hry ve vybraných dobových rakouských novinách. Na článcích otištěných v periodicích Profil, Salzburger Nachrichten a Neue Kronen Zeitung jsme ukázali, jak média vyvolávají skandály a rozvíjejí techniku skandalizace, pracují se stereotypy, ovlivňují veřejné mínění či reflektují sebe navzájem. Podrobně jsme se věnovali také několika pojmům, jež se postupně staly součástí mediálního i společenského diskurzu. V prvé řadě jde o floskuli "Freiheit der Kunst", tedy "svobodu umění", dále pak o označení autora dobovým termínem "Nestbeschmutzer" a režiséra dehonestujícími výrazy "Piefke" a "Schuft". Počet článků, které byly zveřejněny po premiéře inscenace Náměstí Hrdinů, byl nepoměrně nižší než množství příspěvků vydaných před prvním uvedením hry. Skandálnost Bernhardova dramatu i pozdější premiéry se snažily přiživovat bulvární Neue Kronen Zeitung, naopak seriózní Profil a Salzburger Nachrichten přinášely literárně-vědní analýzy a poté divadelní kritiky. V práci byl také načrtnut tehdejší politický a kulturní kontext v Rakousku.
|
|
| |
host ::
RSS.