|
|
Česko-německá obchodní a průmyslová komora a její postavení v německém systému podpory vnějších ekonomických vztahů
Vaculík, Pavel ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
V Německu se historicky vyvinul tzv. třípilířový systém podpory vnějších ekonomických vztahů. Jednou ze základních institucí jsou zahraniční hospodářské komory, mezi které patří také Česko-německá obchodní a průmyslová komora. Ta se za 20 let svého působení v České republice stala nejdůležitějším bilaterální hospodářskou komorou a přispěla k prohloubení česko-německé obchodní výměny. Instituce zapojené do systému podpory vnějších ekonomických vztahů se soustředí především na omezení překážek pro vývoz podnikatelů na zahraniční trhy. Tímto fenoménem jsou ovlivněny malé a střední podniky, které nedisponují dostatečnými personálními a finančními prostředky, jež jsou nutné pro vstup na cizí trh. Pomocí nabízených poradenských a analytických služeb cílí Česko-německá obchodní komora právě na menší podnikatele a snaží se jim usnadnit účast na česko-německé hospodářské výměně. Pomocí institucionální ekonomie a na základě pramenů a literatury tato práce definuje postavení Česko-německé obchodní a průmyslové komory v německém systému podpory vnějších ekonomických vztahů. Zároveň se snaží prokázat její zásadní roli v tomto systému za pomoci analýzy pravomocí, organizačního uspořádání a nabízených služeb jednotlivých aktérů zapojených do podpory vnějších ekonomických vztahů.
|
|
|
Trockismus v České republice s důrazem na vývoj po roce 2000
Štorkánová, Lucie ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Kučera, Jan (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá problematikou levicového extremismu, především pak vývojem trockistických skupin na území Československa resp. České republiky mezi lety 1989 - 2014. V první části práce je představeno myšlenkové zázemí trockismu jakožto ideologie, jež je výsledkem dlouholetého sporu mezi Trockým a Stalinem, který se týkal především směřování, vedení a povahy Sovětského svazu. Na základě analýzy několika zásadních spisů L. D. Trockého jsou pak vymezena hlavní témata trockismu jako myšlenkového směru. Druhá část práce se věnuje analýze několika trockistických organizací, které v českém prostředí působí či v minulosti působily. Za trockistické lze v českém prostředí označit celkem čtyři skupiny. Jedná se o následující subjekty: Budoucnost, Socialistická solidarita, Socialistická organizace pracujících či Nová antikapitalistická levice/Levá perspektiva. Diplomová práce je analýzou vývoje těchto skupin, jejich požadavků, programových tezí a akcí, kterých se v průběhu své existence zúčastnily. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Spinozovo pojetí demokracie
Brzkovská, Eliška ; Kučera, Jan (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá konceptem demokracie v dílech nizozemského filozofa Barucha Spinozy, konkrétně v jeho Teologicko-politickém traktátu a Rozpravě politické. Spinozův význam pro politické myšlení tkví v tom, že jako jeden z prvních politických myslitelů obhajoval demokracii jako nejlepší z možných forem vlády. Spinozův názor na demokracii je v práci nejprve uveden do kontextu doby, ve které tvořil, událostí, které jej mohly formovat a osobností, na jejichž díla Spinoza přímo navazoval, případně která mohla jeho tvorbu ovlivňovat. Dále se práce zaměřuje na základní prvky Spinozovy filozofie, která tvoří ucelený a provázaný systém, a tak jsou jeho poznatky metafyzické ve vztahu k jeho politické filozofii. Hlavní část práce tvoří interpretace Spinozových poznámek o demokracii v Teologicko-politickém traktátu a nedokončené Rozpravě politické. Cílem této práce je ozřejmit, jakým způsobem Spinoza nahlíží na pojem demokracie a jaký je význam demokracie v kontextu filozofova díla. Dále se práce zabývá důvody, které Spinozu vedou k tomu, že považuje demokracii za nejlepší formu vlády, a argumenty, kterými toto své přesvědčení obhajuje.
|
|
|
Francouzská revoluce a historiografie
Prouza, Jiří ; Kučera, Jan (vedoucí práce) ; Perottino, Michel (oponent)
Práce se zabývá historiografií Francouzské revoluce. Mapuje její vývoj od samého počátku až do současnosti. Klade si za cíl objasnit hlavní přístupy a trendy interpretacích této zásadní události evropských i světových dějin. První kapitola popisuje rané interpretace - konzervativní, liberalistické, republikánské a socialistické, které vycházely především z politických postojů autorů a hledaly tak spíše "pravdu" politickou, než historickou. Druhá kapitola se zaměřuje na marxistický výklad, jenž revoluční historiografii dominoval po převážnou část 20. století. Hlavní teze ortodoxních marxistických historiků - koncept buržoazní revoluce, třídní boj a socioekonomický determinismus, jejichž nejvýznamnějším šiřitelem byl Soboul, začaly v 60. a 70. letech minulého století zpochybňovat anglofonní historici - např. Cobban, Taylor, Palmer. "Revizionismus", jemuž se věnuje třetí kapitola, se posléze přesunul i do francouzské historiografie (zejm. Furet). Teprve v 80. letech se revizionistickým historikům podařilo odsunout marxistickou ortodoxii na vedlejší kolej. Historická debata o Francouzské revoluci tím však neskončila. Jelikož se oprostila od marxistického dogmatismu, přitahovala zájem nových historiků - především historiků kulturních, historiků jazyka nebo historických antropologů. Tyto nejnovější...
|
|
|
The Sudeten German party in Parliament. A collective biography of the members of the parliamentary group of the Sudeten German Party and the Karpaten German Party
Zvánovec, Mikuláš ; Konrád, Ota (vedoucí práce) ; Kučera, Jaroslav (oponent)
Záměrem této práce je interpretace dostupných biografických údajů všech poslanců a senátorů československého národního shromáždění, kteří působili ve společném parlamentním klubu Sudetoněmecké (SdP) a Karpatoněmecké strany (KdP) v období od vstupu do parlamentu v roce 1935 do anšlusu Rakouska na jaře roku 1938. Sudetoněmecká strana se po volbách v roce 1935 stala dle počtu odevzdaných hlasů nejsilnější stranou v meziválečném Československu a sehrála význačnou roli v předmnichovském období. Proklamovaný cíl sjednocení všeho německého obyvatelstva v Československu se SdP do značné míry podařilo naplnit, čímž se strana stala velmi heterogenní. Využitím metody kolektivní biografie si předkládaná práce dává za cíl z dostupných zdrojů získat údaje o sociálním a politickém složení stejně jako o jednotlivých politických i pracovních kariérách konkrétních stranických funkcionářů, kteří reprezentovali SdP resp. KdP v československém národním shromáždění a na základě vyhodnocení těchto dat získané výsledky zasadit do historicko-společenského kontextu a interpretovat jejich společné a rozdílné znaky. Práce předpokládá, že touto formou lze získat nové souvislosti k vývoji uvnitř SdP a zároveň potvrdit či vyvrátit teze, které se v dosavadním diskurzu o historii SdP objevily.
|
|
|
Repatriace československých občanů z exilu ve Velké Británii po druhé světové válce
Kučera, Jaroslav ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Horak, Pavel (oponent)
Cílem této práce bude vyložit, jak probíhala repatriace z Velké Británie do osvobozeného Československa po druhé světové válce. Pro zařazení československé repatriace do mezinárodní repatriační akce je třeba zdůraznit roli mezinárodních organizací, bez kterých by celá akce nemohla být provedena. V první řadě se práce zaměřuje na mnohaleté plánování repatriace londýnskou československou exilovou vládou, což byl neskutečně zdlouhavý proces nejen pro ni samotnou, ale také pro spojenecké země. Plánování totiž naráželo na mnoho problémů a navíc se s některými závěry muselo počkat až do konce druhé světové války, protože bylo nutné znát aktuální situaci v domácím státě. Za druhé se v práci představí samotný start, průběh a závěr repatriace se zaměřením na jednotlivé transporty a obtíže, jež je doprovázely. V závěru práce je představeno několik repatriantů s jejich životními osudy během trvání jejich pobytu v Anglii, i po jejich návratu do vlasti. KLÍČOVÁ SLOVA: Československo, Druhá světová válka, Exil, Repatriace
|
|
|
Diskuse o českém údělu
Brabec, Dušan ; Kučera, Jan (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Bakalářská práce se zabývá reformním procesem Pražského jara a dále debatou o českém údělu, která hodnotí a posuzuje samotný průběh a důvody neúspěchu tohoto procesu v kontextu dějinnosti českého národa. Na začátku práce jsou shrnuty faktory, které přispěly k porážce Pražského jara. Na toto shrnutí pak dále navazuje rozbor samotné debaty o českém údělu, kde jsou analyzované jednotlivé dobové texty. Další kapitola bakalářské práce se zabývá přesahy debaty o českém údělu do dnešní doby. Kapitola sleduje postoje jednotlivých přispěvatelů k této debatě a problematice Pražského jara, jenž byla znovu otištěna v Literárních novinách v letech 2007 - 2008 šéfredaktorem Literárních novin Jakubem Patočkou. Kapitola dále zpracovává a analyzuje texty, které v reformním procesu Pražského jara spatřují možnou dějinnou alternativu k současnému modernímu paradigmatu. Bakalářská práce si dává za cíl určit hlavní faktory vedoucí k porážce Pražského jara a dále určit, zdali je Pražské jaro spravedlivě opomíjeným úsekem v českých národních dějinách či inspirativním momentem, který přináší mnohé odpovědi na řešení krize současného moderního paradigmatu.
|
|
|
Střední Afrika : transnacionální region v politické geografii
Kučera, Josef ; Riegl, Martin (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
Práce se primárně věnuje otázce transnacionálního regionu Střední Afriky. Tento region vymezuje na základě pěti úrovní geografie prostřednictvím několika proměnných. Hlavním cílem je zjistit, zda Střední Afrika je transnacionálním regionem a kde jsou jeho hranice. Práce dále přibližuje, jak by s daným regionem bylo vhodné pracovat, aby nedocházelo k přílišnému zkreslení. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Proměny sociální politiky v českých zemích po roce 1945 na příkladu vzniku a přijetí zákona o potírání alkoholismu
Seifertová, Tereza ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Kučera, Jaroslav (oponent)
Předložená práce se věnuje proměnám sociální politiky v Československu po druhé světové válce a na příkladu vzniku zákona o potírání alkoholismu ilustruje, jak tyto změny v konkrétním případě vypadaly. Cílem práce bylo rozšířit poznatky o tom, jak byl problém alkoholismu v české společnosti po roce 1945 vnímán, sledován a posuzován a jaké byly možnosti eliminace tohoto negativního jevu ze strany státních institucí a příslušných organizací. Časově je studie vymezena obdobím od května 1945 do dubna 1948, kdy byl zákon č. 87/1948 Sb., o potírání alkoholismu přijat. Základní a v práci potvrzenou hypotézou tak bylo, že snaha státu o lepší zajištění a péči o občany se projevila institucionalizací boje proti alkoholismu a s tím spojenými většími zásahy do osobních práv. Bakalářská práce je rozdělena do čtyř kapitol, první kapitola popisuje vnímání alkoholismu v kontextu celé poválečné sociálně-politické situace v Československu, druhá kapitola se věnuje iniciativám, jež k návrhu zákona o potírání alkoholismu vedly a zejména jednotlivým rezolucím. Třetí kapitola analyzuje samotný zákona a závěrečná, čtvrtá kapitola pak se zabývá dalšími aktivitami, které byly na poli boje proti alkoholismu vedeny. Studie vychází zejména studia dobových pramenů a literatury.
|
|
|
Centrální mocnosti: Vznik a vývoj aliance
Sedláček, Tadeáš ; Kučera, Jan (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Předkládaná práce popisuje velmocenskou alianční politiku v poslední čtvrtině 19. století a na počátku 20. století. Tato práce zkoumá, jak tato alianční politika vedla ke zformování aliance tzv. Centrálních mocností, jedné z bojujících stran první světové války. Práce shrnuje a analyzuje faktory, které vedly jednotlivé státy ke vstupu do aliance. K tomuto je použit kontext realistické teorie, tedy jednoho z dominantních proudů studia mezinárodních vztahů ve 20. století. Mezi analyzované státy jsem zařadil nejen státy, které mezi sebou uzavřely formální aliance, tedy Německo (Prusko), Rakousko (-Uhersko) a Itálii, nýbrž i státy, o jejichž připojení byl ze strany členských států alespoň po nějakou dobu zájem, tedy Rusko a Spojené království. Realistická teorie se tedy v tomto hledisku ukázala jako užitečná, neboť její principy (stát jako jediný významný aktér, anarchická povaha mezinárodních vztahů, nepřátelské vztahy mezi státy) doplněné o rovnováhu moci Kennetha Waltze a Stephena Walta, jsou velice blízké uvažování státníků ve zkoumaném období.
|
host ::
RSS.