|
|
"Přátelství nám nezakážou" - nezávislé aktivity katolické mládeže v 80. letech ve vzpomínkách jejich účastníků
Beščecová, Klára ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Cuhra, Jaroslav (oponent)
Abstrakt Předkládaná práce je sondou do prostředí mladých a duchovně orientovaných lidí, kteří se během svého dospívání v 80. letech minulého století zapojili do poloilegálních a ilegálních mimoškolních aktivit v rámci skrytého života církve. Výzkum, založený především na metodě orální historie a archivním bádání, ukazuje, jaké v tomto období existovaly možnosti žití víry ve společenstvích věřících lidí, kdo a z jakého důvodu o tyto aktivity projevoval zájem, jaké limity takovou činnost omezovaly a jaký přínos měla účast na těchto aktivitách pro osobní, duchovní i profesní život jednotlivců. Primárně se práce věnuje salesiánským chaloupkám, táboru Radost, společenství příchovické fary a skautským oddílům. Prostřednictvím záznamů, které si k této komunistickým režimem nepovolené činnosti vedla Státní bezpečnost, je téma nahlédnuto také z pohledu oficiální moci. Klíčová slova Skrytý život církve, salesiánské chaloupky, tábor Radost, Příchovice, skauting, orální historie, věřící mládež, období tzv. normalizace 6
|
|
|
Učitelé příbramských základních škol v období tzv. normalizace a transformace
Hřídelová, Barbora ; Krátká, Lenka (vedoucí práce) ; Vaněk, Miroslav (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl popsat profesní život učitelek a učitelů příbramského regionu v období tzv. normalizace, dále jsou pak sledovány některé proměny, ke kterým v profesi došlo - především v souvislosti s obdobím transformace, a po něm. Předkládaný text je orálně- historickou sondou do každodenního života učitelek a učitelů, kdy je zde zachycen právě pohled z jejich perspektivy. Neméně důležitým výzkumným tématem je kultura a prostředí základních škol, potažmo samotný "normalizační" vzdělávací proces, kde byla vychována generace, která jako první nacházela uplatnění v polistopadové éře a svým způsobem tak v československém transformačním procesu pomáhala s obnovou společnosti po roce 1989, včetně zavádění tržních mechanismů a obnovy samotné demokracie. Klíčová slova: Základní škola, metoda orální historie, normalizace, transformace, učitelé.
|
|
|
"Moravská" skrytá církev
Nedorostek, Miroslav ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Morée, Pieter Cornelis Adrianus (oponent) ; Cuhra, Jaroslav (oponent)
Cílem předkládaného textu je popis příčin vzniku, fungování a zejména aktivit, "moravské" skryté církve. Pro tyto účely bylo shromážděno 16 polostrukturovaných rozhovorů metodou oral history, které byly analyzovány prostřednictvím metody Zakotvené teorie. Jako základní faktory ovlivňující aktivity "moravské" skryté církve se při analýze ukázaly: míra otevřenosti aktivit a míra vlastní iniciativy jednotlivých aktérů. Práci tvoří pět kapitol. V úvodu je přiblížen stav bádání, popsány zdroje, ze kterých bylo čerpáno, dále je představena metodologie a vymezení pojmů vycházejících z metodologie. Druhá kapitola přináší základní pojmové ukotvení práce. Třetí kontextová kapitola popisuje proměny a trendy uvnitř katolické církve ve dvacátém století a chronologicky přibližuje také situaci katolické církve v komunistickém Československu. Čtvrtá kapitola se zabývá nejprve obecně fenoménem skryté církve v Českých zemích a poté přibližuje historii, specifika a charakteristiky "moravské" větve, včetně integračního procesu. Poté následuje analýza skrytých církevních aktivit "moravské" větvě a její teoretický model. V závěru jsou shrnuty poznatky vyplývající z analýzy a jsou zodpovězeny výzkumné otázky. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Pojďme oživit nedávnou historii ... aneb jak na výuku soudobých dějin na středních školách
Hofnerová, Marcela ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Vaněk, Miroslav (oponent)
Diplomová práce s názvem Pojďme oživit nedávnou historii … aneb jak na výuku soudobých dějin na středních školách je pojata formou metodické příručky pro učitele středních škol, kteří by chtěli zajímavě, badatelsky a efektivně pojmout svou výuku soudobých dějin. Jsou zde nastíněny překážky, kvůli kterým se pedagogové soudobým dějinám vyhýbají, dále jsou v této práci porovnány a zhodnoceny učebnice dějepisu, jež patří mezi nejčastěji užívané při výuce na středních školách. Též je patrno, kolik prostoru je soudobým dějinám v těchto učebnicích věnováno a která témata soudobých dějin preferuje rámcový vzdělávací program. Práce je zaměřena na československé a české soudobé dějiny, k nimž předkládá možnosti využívání různých internetových platforem, jež jsou učitelům přímo určeny nebo z nich mohou čerpat inspiraci pro svou výuku. V neposlední řadě též nabízí několik aktivit zahrnujících práci s prameny či jinými dobovými artefakty, jichž lze v hodinách využít. Zároveň upozorňuje na možnosti tematických exkurzí s doplňujícím materiálem, kterými je možno výuku efektivně doplnit. V práci je představen rovněž malý výzkum, jehož úkolem je zmapování postoje učitelů dějepisu k výuce soudobých dějin.
|
|
|
Soukromá válka Huga Vavrečky. Mikrohistorie z rozhraní soudobých dějin (1945-1952)
Wohlmuth Markupová, Jana ; Putna, Martin (vedoucí práce) ; Vaněk, Miroslav (oponent) ; Jiroušek, Bohumil (oponent)
Práce představuje mikrohistorickou analýzu posledních let života Huga Vavrečky (1880- 1952), technika, novináře, národohospodáře, diplomata a obchodního ředitele firmy Baťa. Teoreticko-metodologická část rozpracovává epistemologické rozdíly biografického a mikrohistorického výzkumu, načež je věnována pozornost především možnostem mikrohistorického bádání v oblasti soudobých dějin. Tamtéž je rozepsána metodologie náznaků či stop (Carlo Ginzburg), definováno vlastní postavení výzkumnice a představeny použité prameny. Výkladová část nejprve stručně shrnuje základní obrysy života Huga Vavrečky před zkoumaným obdobím do roku 1944, načež přistupuje k výzkumu strategií jeho jednání od podzimu 1944 do jeho smrti v srpnu 1952. Zaměřuje se přitom především na Vavrečkovy poválečné osudy, jeho vlastní postoj k nastalé situaci osobní i politicko- společenské, k jejím proměnám, přičemž se snaží pojmenovat přístupy a individuální motivace či přesvědčení, s nimiž tyto cesty volil. V neposlední řadě se práce zaměřuje též na širší kontext jeho rodiny a přátel, jakož i na alespoň částečné rozkrytí kroků jeho poválečných protivníků, kteří ho do nesnadné situace z velké části dovedli.
|
|
|
Labyrintem revoluce. Aktéři, zápletky a křižovatky jedné politické krize (od listopadu 1989 do června 1990)
Suk, Jiří ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Vaněk, Miroslav (oponent) ; Gjuričová, Adéla (oponent)
Domnívám se, že v zásadě je možný trojí přístup ke zkoumání toho, co samo sebe nazvalo "sametovou (něžnou) revolucí". Značný a stále rostoucí počet autorů věnuje pozornost komparativní analýze pádu komunistických režimů ve středovýchodní Evropě roku 1989. Největší předností komparací, které nebývají založené na archivním bádání, je široký záběr mapující celý politický terén někdejší "jiné Evropy". Cena kvalitních studií - většinou politologické provenience - spočívá v neotřelých postřezích, v odhalování zajímavých analogií, totožností i rozdílů. Inspirativní i provokativní teze podněcují diskusi, vybízejí k souhlasné i nesouhlasné reakci. Vnášejí do ní novou terminologii, metodické inovace a interpretační hypotézy, které okysličují bádání založené výhradně na archivních pramenech.1 Zatímco komparativní analýza vychází z horizontální perspektivy, historické bilancování je založeno na perspektivě vertikální. Krouží kolem podstatných otázek souvisejících tak či onak se zlomovými body česko-slovenských dějin: ... 1918 - 1938 - 1939 - 1945 - 1948 - 1968 - 1989 - 1992 ... Meditace o "smyslu českých dějin" mají u nás silnou tradici, v současnosti však nemnoho osobností vládnoucích pronikavou silou vhledu do podstaty minulých dějů. Nejde totiž o nic menšího než osvětlit naši přítomnost v souvislostech běžnému...
|
|
|
Jáchymovští političní vězni. Orální historie v teorii a praxi.
Bouška, Tomáš ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Mücke, Pavel (oponent) ; Valeš, Lukáš (oponent)
Záměr této doktorské práce kombinuje možnosti orální historie v teorii a praxi. První část spočívá v přípravě předložení výsledků výzkumu zaměřeného na mapování a chápání nedávné historie za pomoci orální historie dvanácti obětí komunistického režimu vězněných v 50. letech na Jáchymovsku. V práci nejprve demonstruji přehled použití metody orální historie a myšlení o ní v zahraničním i českém kontextu. Za pomoci této metody pak předkládám empirický materiál v podobě životních příběhů a osobních svědectví bývalých politických vězňů, kteří jsou po roce 1989 organizováni v Konfederaci politických vězňů ČR. Vedle metodologicky podloženého sběru, analýzy a interpretace úryvků jejich životopisných vyprávění poukazuji na možnosti dalšího zpracování a představení takto vedeného výzkumu laické i odborné veřejnosti. Vycházím z premisy, která tvrdí, že osobní svědectví pamětníků znamenají příspěvek k poznání malých dějin a jejich lidského aspektu - zde v kontextu politické perzekuce v 50. letech. V předkládané práci také nastiňuji postupný vývoj svého badatelského projektu, který se mi podařilo rozšířit a propojit s akademickou prací dalších kolegů, čímž vznikl (snad) ojedinělý multidisciplinární projekt několika českých doktorandů. Společné úsilí vyústilo v podobě nezávislé dobrovolnické organizace s názvem Političtí...
|
|
|
Vysílání v roušce - sonda do výroby zpravodajství České televize vprostřed koronavirové krize
Šenkýř, Jan ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Wohlmuth Markupová, Jana (oponent)
Práce na základě deseti rozhovorů s reportéry a moderátory České televize, jejich analýzy a interpretace dokumentuje okolnosti výroby zpravodajství v době, kdy vláda přijímala bezprecedentní opatření ve snaze zabránit šíření nového typu koronaviru (SARS-CoV-2). Přináší svědectví novinářů z nejturbulentnějšího období a snaží se to, jak vnímali zásahy státu i vynucené změny ve výkonu vlastní práce, zasazovat do kontextu. Reflektuje i roli novinářů a to, jak ji sami chápali. Většina interview byla pořízena během nouzového stavu. Výsledný text stojí na metodě orální historie. Zároveň se zamýšlí nad jejími styčnými body se žurnalistikou a nad tím, zda koronavirová krize obě profese někam posune.
|
|
|
Plzeňská alternativní hudební scéna v letech 1983-1995
Marková, Lucie ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Morávková, Naděžda (oponent) ; Franc, Martin (oponent)
Plzeňská alternativní hudební scéna v letech 1983-1995 Lucie Marková Abstrakt Cílem disertační práce je rozšířit poznatky o plzeňské alternativní hudební scéně v letech 1983-1995, a to zejména v rámci tří ústředních témat. Základem výzkumu se stala obsahová analýza orálně-historických rozhovorů s pamětníky, kteří se ve zvoleném období aktivně pohybovali v plzeňské alternativní hudební sféře. Jednalo se nejen o samotné muzikanty, ale také o jejich fanoušky, nebo zprostředkovatele a pořadatele koncertů. Vzpomínky pamětníků jsou dále komparovány s dalšími poznatky z odborné literatury, archivních materiálů, dobového tisku a memoárů. První ze stěžejních témat se zaměřuje na hudební každodennost muzikantů, tedy na shánění hudebního vybavení, včetně místa, kde zkoušet a dále pak na instituci zřizovatele a pořádání veřejných produkcí. Druhá část práce pak na několika konkrétních případech (Rockfesty, Mírový koncert Olofa Palmeho a represe) pojednává o vzájemném vztahu mezi příslušníky alternativní hudební scény a představitelů politické moci. Celý text uzavírají kapitoly věnované deváté dekádě dvacátého století, pojednávající o transformaci celé plzeňské hudební alternativy. Všechna zmíněná témata jsou sledována především perspektivou samotných pamětníků. Klíčová slova: Plzeňská alternativní hudební scéna -...
|
|
|
S Benešem, Gottwaldem, Zápotockým i Novotným nad hlavou. Žák a česká národní škola mezi válkou a socialismem (1945-1960) metodou orální historie
Erbenová, Michaela ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Wohlmuth Markupová, Jana (oponent)
Diplomová práce zpracovává pomocí orální historie a komparativní metody dějiny dvou národních škol v období mezi roky 1945 a 1960. Jedna škola leží v obci Dohalice a druhá v obci Vidochov v Královéhradeckém kraji. Důraz je kladen především na žáka. Hlavní pozornost je věnována tomu, jak se proměňoval život žáka v důsledku konce druhé světové války a následně po únoru 1948. Práce sleduje každodenní život žáka ve škole se zaměřením na změny způsobené proměnou režimů. Dále je předmětem výzkumu podoba školních budov, role učitelů, proměna školních pomůcek, výuka náboženství, ale stranou nezůstanou ani fenomény doby, jako například mandelinka bramborová. Práce bere v potaz i regionální specifika a historii. Klíčová slova: škola, Dohalice, Vidochov, žák, dítě
|
host ::
RSS.