|
| |
|
|
Motivační faktory žáka s odlišným mateřským jazykem ke studiu střední školy
Svobodová, Markéta ; Kovaříková, Miroslava (vedoucí práce) ; Syřiště, Ivo (oponent)
Tématem této bakalářské práce jsou motivační faktory žáků s odlišným mateřským jazykem ke studiu střední školy. Práce sestává z teoretické a praktické (výzkumné) části. Teoretická část práce je rozdělena na pět kapitol. Popisuje strategie vzdělávání žáků s odlišným mateřským jazykem v České republice, základní principy inkluze a inkluzivního vzdělávání, motivaci, motivační faktory a význam výkonové motivace ve školním prostředí. Dále se zabývá funkcí školních poradenských pracovišť a výchovných poradců a současnou podobou kariérové výchovy na základních školách. Závěr teoretické části je zaměřen na výběr střední školy a faktory, které jej nejčastěji ovlivňují. Pro praktickou část práce byla zvolena forma kvalitativního výzkumu v podobě strukturovaných rozhovorů s výchovnými poradci a se žáky s odlišným mateřským jazykem navštěvujícími 9. ročník základní školy. Tyto rozhovory se soustředily zejména na to, jaké střední školy žáci s OMJ volí a jaké motivační faktory měly na jejich volbu největší vliv. Cílem bylo také zjistit, zda žáci považují za podstatnou možnost postupu na vysokou školu a jaké podpory se jim během rozhodování dostává ze strany školy a výchovných poradců. Klíčová slova motivace, střední škola, vzdělávání, žák s odlišným mateřským jazykem
|
|
|
Prevence úrazů a ochrany zdraví dětí ve vybraných mateřských a základních školách v kontextu elektronických vstupních systémů
Lazárková, Jana ; Hanušová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Syřiště, Ivo (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou bezpečnosti a ochrany dětí v mateřských a základních školách v souvislosti s různými druhy vstupních zařízení. Cílem bylo zjistit, jak můžeme co nejlépe zabezpečit a ochránit zdraví dětí ve školách na základě volby vstupního zařízení a zda můžeme změnit míru zabezpečení a ochrany zdraví dětí na školách na základě volby vstupního zařízení. Práci lze rozdělit na dvě části. V první části teoretické jsou specifikovány pojmy vztahující se k této problematice, v části druhé je provedeno a vyhodnoceno dotazníkové šetření, určené ke zmapování situace v mateřských školkách a základních školách kraje Vysočina, v souvislosti s používanými druhy vstupních zařízení a zhodnocením jejich kvality z pohledu pedagogů. Dále jsou zde provedeny a vyhodnoceny polostrukturované rozhovory s řediteli vybraných škol, které ujasňují pohled na okolnosti volby jednotlivých druhů vstupních zařízení. V závěru práce předkládá shrnutí poznatků a navržení možných řešení k optimalizaci bezpečnostní problematiky na školách: zdraví a bezpečnost dětí ve školách můžeme velmi ovlivnit volbou určitého druhu vstupního zařízení - nejméně účinné se dle výzkumu z různých hledisek jeví především typ "telefonu s bzučákem", nejvíce se osvědčily typy zařízení "čipy", "kamerový systém", nebo kombinace...
|
|
|
Možnosti pedagogického působení na zlepšení výkonu a sociálních dovedností žáka SOU
Hrabánková, Lenka ; Syřiště, Ivo (vedoucí práce) ; Hanušová, Jaroslava (oponent)
Předmětem práce jsou možnosti pedagogického působení na výkon a sociální dovednosti žáků SOU. Teoretická část se zabývá definicí co je sociální klima, vymezením činitelů, které spoluvytváří sociální klima. V jednotlivých podkapitolách se zabývá rolí sociálního klima školy a školní třídy, jako skupiny důležité pro pozitivní klima školy. Popisuje typologii učitele a jeho vliv na klima. Zabývá se rolí a úkoly třídního učitele a jeho význam při pozitivní motivaci žáků, vytvoření pozitivního sociálního klima třídy a jeho možnosti zlepšení sociálních dovedností a výkonů žáků. Důležitým prvkem pro sociální klima jsou žáci. V další části řeší prostředky, kterými může učitel působit na výkony žáka motivací, hodnocením, formami a metodami práce s žáky. Práce se zabývá významem klíčových kompetencí a funkční gramotností při vzdělávání žáků SOU. Praktická část je zaměřena na kazuistiky žáků. Je řešena formou polostrukturovaných rozhovorů s vybranými žáky a porovnává výsledky jejich rozhovorů, po příchodu žáků do I ročníku a na konci školního roku. Žáci se vyjadřují ke své motivaci ke studiu, sebehodnocením nejen z hlediska studijních výsledků, ale i z hlediska osobnostního rozvoje. Pro větší objektivitu, byly výsledky jejich sebehodnocení konzultovány s dalšími kolegy, kteří vybrané žáky znají. U některých...
|
|
| |
|
| |
|
|
Současná podoba školních řádů na základních školách a její pedagogicko-psychologické souvislosti
Richterová, Magdalena ; Linková, Marie (vedoucí práce) ; Syřiště, Ivo (oponent) ; Kollárová, Dana (oponent)
Richterová Na otázku, co je vlastně školní řád, nehledá mnoho z nás dlouho odpověď. Každý jsme se s ním při různých příležitostech setkali, a tak ho považujeme za věc známou, samozřejmou. Definovat jeho podobu už pro mnohé tak snadné není. Ani v pedagogické teorii nenajdeme dostačující oporu. Pohledem historie je považován za nedílnou a nezbytnou potřebu, o čemž vypovídá část práce, která je historii věnována a která nám v mnohém osvětlí, či naznačí, jak nahlížet na jeho podobu současnou, ale také proč sílí tlak na vytvoření jisté centrální předlohy školního řádu. Můžeme k němu přistupovat jako ke celospolečenské normě požadavků na chod a provoz školy. V minulosti především jako k pravidlům chování žáků, ale také učitelů, rodičů. Dnes jako k široké normě vyjadřující se k mnohým oblastem, systému školy, vnitřního provozu, systému hodnocení žáků, práv, povinností atd. Pokud na některých místech práce zdůrazňujeme funkci školního řádu jako jedné z prvních psaných norem, kterou by se dítě mělo řídit, nabízí se souvislosti pedagogicko-psychologické, jimž se v práci věnujeme v části popisující současnou podobu školních řádů na základních školách v České republice. Tato analýza vznikala během více jak čtyř let a byla použita kritéria, která autorka práce zvolila tak, aby bylo možné srovnání vyššího počtu...
|
|
|
Aktivity podporující well-being vysokoškolských učitelů
Buchtele, Monika ; Kočí, Jana (vedoucí práce) ; Syřiště, Ivo (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem well-being a well-being vysokoškolských učitelů. V České republice toto téma není stále tak časté a populární, jako je tomu například v USA. Po distanční výuce v českých školách se sice začalo více mluvit a psát o well-beingu žáků a studentů, ale na učitele, a to hlavně ty vysokoškolské, se stále zapomíná. Cílem této diplomové práce je ověření funkčnosti na důkazech založených aktivit pro vysokoškolské učitele, které mají pozitivně ovlivňovat jejich well-being. Teoretická část se věnuje zdraví, well-beingu a faktorům ovlivňujícím well-being. Též se zaobírá tématem kvalita života. V neposlední řadě se teoretická část zabývá vybranými problémy učitelské profese, jak obecně, tak se zaměřením přímo na vysokoškolské učitele, jejichž well-being jimi může být negativně ovlivňován. Praktická část se zabývá smíšeným výzkumem, jehož cílem bylo zjistit funkčnost vybraných aktivit. První část představuje postup výzkumu, výzkumný vzorek, dotazníkové šetření a jednotlivé vybrané aktivity, které byly zařazeny do výzkumu. Druhá a hlavní část zahrnuje kazuistiky účastníků, kteří se nakonec zapojili do výzkumu. Do výzkumu se zapojilo šest vysokoškolských učitelů, převážně z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Součástí praktické části je i diskuze, kde jsou shrnuty výsledky...
|
|
| |
|
|
Odborné vzdělávání v kontextu preferencí při volbě povolání v době pandemie Covidu a v předcházejícím období
Januška, Martin ; Syřiště, Ivo (vedoucí práce) ; Šaroch, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce na téma Odborné vzdělávání v kontextu preferencí při volbě povolání v době pandemie Covidu a v předcházejícím období se v první části zabývá upřesněním pojmu odborného vzdělávání a následně popisuje vývoj odborného vzdělávání v České republice. Je zde zmiňován současný stav odborného školství s možnostmi ve vzdělávací dráze žáků. Práce je dále zaměřena na sociálně-psychologické pojetí ve volbě povolání u žáků. Jsou uvedené faktory a aktéři, kteří do volby povolání vstupují. Empirická část práce řeší preference ve volbě povolání v odrazu Covidové doby. Jsou zjišťovány měnící se preference u žáků, kteří vstupují na trh práce. Diplomová práce ověřuje předpoklady o změně preferencí při volbě povolání a ty jsou zjišťovány na základě dotazníkové metody. Dotazníky byly rozesílány žákům středních odborných škol v Karlovarském kraji. Vnímání preferencí ve volbě povolání u žáků bylo zjišťováno také u učitelů středních odborných škol ve stejném kraji. S učiteli byly vedeny polostrukturované rozhovory. Z výzkumného šetření je zřejmé, že v Covidové době se žáci cítili nejistě, nesvobodně a volba povolání jim činila větší obtíže. Většina vyučujících se domnívá, že se preference žáků při volbě povolání v Covidové době nezměnily. KLÍČOVÁ SLOVA Odborné vzdělávání, škola, žák, vyučující, volba...
|
host ::
RSS.