|
|
Možnosti pedagogického působení na zlepšení výkonu a sociálních dovedností žáka SOU
Hrabánková, Lenka ; Syřiště, Ivo (vedoucí práce) ; Hanušová, Jaroslava (oponent)
Předmětem práce jsou možnosti pedagogického působení na výkon a sociální dovednosti žáků SOU. Teoretická část se zabývá definicí co je sociální klima, vymezením činitelů, které spoluvytváří sociální klima. V jednotlivých podkapitolách se zabývá rolí sociálního klima školy a školní třídy, jako skupiny důležité pro pozitivní klima školy. Popisuje typologii učitele a jeho vliv na klima. Zabývá se rolí a úkoly třídního učitele a jeho význam při pozitivní motivaci žáků, vytvoření pozitivního sociálního klima třídy a jeho možnosti zlepšení sociálních dovedností a výkonů žáků. Důležitým prvkem pro sociální klima jsou žáci. V další části řeší prostředky, kterými může učitel působit na výkony žáka motivací, hodnocením, formami a metodami práce s žáky. Práce se zabývá významem klíčových kompetencí a funkční gramotností při vzdělávání žáků SOU. Praktická část je zaměřena na kazuistiky žáků. Je řešena formou polostrukturovaných rozhovorů s vybranými žáky a porovnává výsledky jejich rozhovorů, po příchodu žáků do I ročníku a na konci školního roku. Žáci se vyjadřují ke své motivaci ke studiu, sebehodnocením nejen z hlediska studijních výsledků, ale i z hlediska osobnostního rozvoje. Pro větší objektivitu, byly výsledky jejich sebehodnocení konzultovány s dalšími kolegy, kteří vybrané žáky znají. U některých...
|
|
| |
|
|
Možnosti pedagogického působení na zlepšení výkonu a sociálních dovedností žáka SOU
Hrabánková, Lenka ; Syřiště, Ivo (vedoucí práce) ; Hanušová, Jaroslava (oponent)
Předmětem práce jsou možnosti pedagogického působení na výkon a sociální dovednosti žáků SOU. Teoretická část se zabývá definicí co je sociální klima, vymezením činitelů, které spoluvytváří sociální klima. V jednotlivých podkapitolách se zabývá rolí sociálního klima školy a školní třídy, jako skupiny důležité pro pozitivní klima školy. Popisuje typologii učitele a jeho vliv na klima. Zabývá se rolí a úkoly třídního učitele a jeho význam při pozitivní motivaci žáků, vytvoření pozitivního sociálního klima třídy a jeho možnosti zlepšení sociálních dovedností a výkonů žáků. Důležitým prvkem pro sociální klima jsou žáci. V další části řeší prostředky, kterými může učitel působit na výkony žáka motivací, hodnocením, formami a metodami práce s žáky. Práce se zabývá významem klíčových kompetencí a funkční gramotností při vzdělávání žáků SOU. Praktická část je zaměřena na kazuistiky žáků. Je řešena formou polostrukturovaných rozhovorů s vybranými žáky a porovnává výsledky jejich rozhovorů, po příchodu žáků do I ročníku a na konci školního roku. Žáci se vyjadřují ke své motivaci ke studiu, sebehodnocením nejen z hlediska studijních výsledků, ale i z hlediska osobnostního rozvoje. Pro větší objektivitu, byly výsledky jejich sebehodnocení konzultovány s dalšími kolegy, kteří vybrané žáky znají. U některých...
|
|
| |
|
|
Mateřská a otcovská role v rodině: rodinné tradice a trendy změn v mezigeneračním srovnání
HRABÁNKOVÁ, Lenka
V posledních desetiletích dochází v naší kultuře k posunu ve vnímání mateřské a otcovské role v rodině. Za typické rysy tohoto trendu se považuje, že otcové se více přibližují k domácnosti a matky se emancipují a jejich role se v řadě ohledů přibližuje roli tradičně vnímané jako "mužská". Mění se i přístup k výchově dětí a k péči o ně a podíl partnerů na péči a jejich role při výchově. Práce se zaměřuje na různé aspekty tohoto trendu a na příkladu změn pojetí rolí v rodině napříč třemi generacemi dokumentuje jeho konkrétní podobu a zdroje. Teoretická část shrnuje současné poznatky o rodině. První kapitola je věnována způsobům definice rodiny, vývoji rodiny, historickému kontextu a charakteristikou pro jednotlivá historická období. Další část textu se zabývá funkcemi rodiny a její funkčností, dále formám uspořádání rodiny a typologii rodin včetně alternativních forem soužití. Dále pojednává o proměnách rodiny v postmoderní společnosti, včetně proměn mateřské a otcovské role, a o současných trendech ve vývoji rodiny. Věnuje se i rodinným tradicím a rituálům a mezigeneračnímu přenosu vzorců a rolí. Empirická část vychází z výzkumu, který byl koncipován jako intenzivní kvalitativní sonda, sběr dat probíhal formou polostrukturovaných rozhovorů se zástupci 3 generací v rámci jedné rodiny. Cílem práce bylo retrospektivně sledovat proměny chápání mateřské a otcovské role v rodině v rámci tří generací. Dále jsem se zaměřila na vzájemné postoje jednotlivých generací a vliv rodinných tradic a individuální volby životního stylu. Na základě těchto cílů byly stanoveny čtyři výzkumné otázky: 1) Měnily se role v průběhu generací? 2) Jak, v čem a z jakých důvodů se role měnily? 3) Jaké jsou vzájemné postoje jednotlivých generací? 4) Jaký vliv mají tradice na rodinu a individuální volbu životního stylu? Prezentace výsledků začíná stručným převyprávěním životních příběhů respondentů, následuje tematická analýza odpovědí respondentů podle stanovených okruhů. Patří k nim očekávání od manželství, péče o děti, výchova dětí, dělení práce, podíl na rozhodování, zajištění rodiny, soudržnost rodiny a volný čas rodiny, významné události a momenty rodiny, kariéra, vliv společnosti na rodinu, osamostatnění dětí a jejich rodiny. V této části je provedena i pracovní interpretace a komparace mezi odpověďmi respondentů různých generací. Interpretaci výsledků ve vztahu k výzkumným otázkám je věnována následující samostatná pasáž. Z výzkumu vyplývá, že role se měnily nejen v průběhu generací, ale jsou odlišné i v rámci jedné linie. Role se měnily ve více oblastech, rozdíly byly patrné v pojetí mateřské a otcovské role a to především v zapojení otce do péče o dítě. Na tyto změny měly vliv i celospolečenské faktory, jako je délka rodičovské dovolené a měnící se podíl institucionální péče. Častým individuálním důvodem změny byla negativní nebo dokonce traumatizující zkušenost. Co se týče vzájemných postojů jednotlivých generací, je navzdory změnám zřejmé, že mladší generace přebíraly zkušenosti a vzory od generací starších. Na rodinu mají vliv tradice, které se příslušníci následujících generací buď rozhodli dále dodržovat, anebo na základě zkušenosti dali přednost individuální změně životní stylu. K tradicím v tomto smyslu patří např. samozřejmost svatby při očekávání potomka. Objevují se i specifické tradice, typické pouze pro danou rodinu. Diskuse se zaměřuje na srovnání výzkumných zjištění s poznatky z odborné literatury. Většina zjištění je konzistentní s literárními zdroji. V rodině se objevují jak nové trendy, mezi které patří samozřejmé zaměstnání ženy, zapojení otce do domácnosti, tak i tradiční přístup, kdy otec plní především roli živitele a matka se stará o děti a domácnost. Vliv na výchovu dětí mělo i to, jak byli respondenti sami vychováváni. Potvrdilo se, že pokud byl respondent vychováván nepříznivě, sám se pak rozhodl vlastní děti vychovávat jinak. Dále respondenti uváděli silný vliv společnosti na rodinu.
|
host ::
RSS.