|
|
Vzájemná kolegiální podpora v programu Začít spolu
Poukarová, Zuzana ; Poche Kargerová, Jana (vedoucí práce) ; Vallin, Petra (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem vzájemné kolegiální podpory v programu Začít spolu. Zkoumá, jakým způsobem je tato podpora realizována na vybrané inovativní škole. V teoretické části popisuje profesní rozvoj učitele, vzájemnou kolegiální podporu, mentoring v učitelství a kvality mentora. Zaměřuje se na vzdělávací aktivity organizace Step by Step ČR. Výzkumná část popisuje pomocí případové studie realizaci kolegiální podpory, zejména ve formě mentoringu. Tato metoda výzkumu je založena na zúčastněném pozorování, hloubkových rozhovorech, dotaznících, analýze materiálů a videa. Formou metaforického přirovnání je vytvořen portrét mentorky, který líčí její styl práce. Dále jsou popsány jednotlivé formy kolegiální podpory a její přínosy či možná omezení. Klíčová slova Kolegiální podpora, profesní rozvoj učitelů, program Začít spolu, mentoring v učitelství, mentorský vztah
|
|
|
Řízení třídy v 1. a 2. ročníku ZŠ v nestandardních podmínkách
Bartůňková, Markéta ; Hejlová, Helena (vedoucí práce) ; Poche Kargerová, Jana (oponent)
Diplomová práce se věnuje problematice řízení třídy v prvním a druhém ročníku základní školy v nestandardních podmínkách. Těmito podmínkami je myšlena pandemická situace COVID-19. Omezení, která zakázala fyzickou přítomnost žáků na školách vyžadovala změnu řízení výuky a nutnost pružně reagovat na mimořádná opatření. Distanční výuka byla nová forma výuky, jak pro učitele, tak pro žáky a jejich rodiče. Teoretická část vysvětluje pohledy na řízení třídy, věnuje se školní třídě a specifikům prvního a druhého ročníku. Řízení školní třídy je náročná disciplína a neexistuje jednotný návod na fungující řízení. Učitel se zdokonaluje na základě zkušeností a sám se rozhoduje jaké strategie využívá. Poslední kapitola teoretické části popisuje pandemii a charakterizuje distanční výuku. Podrobně se věnuje situaci v České republice a nabízí přehled vzniklých platforem, které měly usnadnit komunikaci nejen učitelům. Praktická část pomocí polostrukturovaného rozhovoru pomáhá objasnit dva stanovené předpoklady, pojmenovává kritická místa online vyučování a nabízí možnosti, které učitelé mohou pro případné budoucí opakování událostí použít. Hlavním cílem empirické části práce bylo získat podklady, které by pomohly sestavit přibližný obraz o tom, jakým způsobem přizpůsobili čeští učitelé prvních a druhých ročníků své...
|
|
|
Zkušenosti učitelů s individualizací výuky v distančním vzdělávání
Patta, Emil ; Krčmářová, Tereza (vedoucí práce) ; Poche Kargerová, Jana (oponent)
V době mimořádných opatření k pandemii koronaviru byli učitelé nuceni přejít na distanční výuku bez předchozí zkušenosti a odborného zaškolení, a čelili tak silné profesní výzvě. Každý z nich se se změnou vyrovnával odlišně. Měl příležitost reflektovat své pojetí výuky. Diplomová práce má za cíl především popsat, jak distanční výuka proměnila přístup různých typů učitelů k individuálním potřebám žákyň a žáků resp. individualizaci výuky. V teoretické části budou z dostupných odborných publikací popsány vybrané přístupy k typologii učitelů resp. jejich vyučovacím stylům. Zdůvodněn bude význam individualizace jako jednoho z klíčových principů současného vzdělávání. Shrnuty budou způsoby, jakými může učitel 1. stupně reagovat na individuální potřeby žákyň a žáků ve výuce. Popsány budou charakteristické znaky distanční výuky, její výhody a limity. V praktické části budou prostřednictvím kvalitativního výzkumu formou dotazníku a hloubkových rozhovorů mapovány přístupy učitelů k individualizaci v prezenční i distanční výuce. Klíčová slova individualizace, distanční výuka, učitel primární školy, prezenční výuka, vyučovací styl, vzdělávací strategie, dotazník, rozhovor
|
|
|
Hodnocení a sebehodnocení žáků na 1. stupni ZŠ
Šebelová, Kristýna ; Poche Kargerová, Jana (vedoucí práce) ; Vallin, Petra (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá hodnocením a sebehodnocením žáků na základní škole, se zaměřením na hodnocení v distanční výuce. Teoretická část pomocí odborné literatury vymezuje pojem školní hodnocení žáků. Analyzuje různé typy a formy hodnocení i jejich dopad na žáka a jeho motivaci k další školní práci. Zvláštní pozornost je zaměřena na sebehodnocení žáků mladšího školního věku a na schopnost těchto žáků zhodnotit svůj školní výkon. Je zde reflektován vývoj žákovského sebehodnocení od roku 1989. Práce také poukazuje na přednosti a úskalí spojená s tímto způsobem hodnocení a představuje různé strategie, kterými může učitel žáky k sebehodnocení motivovat a vést je ke kvalitní sebereflexi. Empirická část má charakter smíšeného výzkumu. Sleduje, jakým způsobem jsou žáci na vybraných školách hodnoceni v době distanční výuky a zda jsou vedeni k sebehodnocení. Práce zjišťuje, jak tuto problematiku vnímají učitelé a žáci. Porovnává a vyhodnocuje zkušenosti jednotlivých aktérů vzdělávacího procesu. Výzkum je rozdělen na dvě části. První část zkoumá pomocí dotazníku postoje a názory žáků na hodnocení a sebehodnocení v distanční výuce. Žáci se prostřednictvím dotazníků snaží vystihnout klady a zápory hodnocení na dálku. Je zde kladen důraz i na to, zda mohou žáci sebereflektovat svou práci, jakým způsobem...
|
|
|
Badatelsky orientované žákovské práce na základní škole
Mikulenka, Radim ; Poche Kargerová, Jana (vedoucí práce) ; Vallin, Petra (oponent)
Diplomová práce se zabývá konceptem "závěrečných bakalářských prací žáků 5. tříd" na základní škole v kontextu badatelsky orientovaného vyučování. Práce si klade za cíl popsat celý proces vzniku takovéto závěrečné práce a popsat jeho souvislosti s badatelsky orientovaným vyučováním a rozvojem klíčových kompetencí. Autor v teoretické části vysvětluje jednotlivé kroky badatelsky orientovaného vyučování, definuje klíčové kompetence a přibližuje problematiku psaní a čtení odborného textu. V praktické části v kontextu badatelsky orientovaného vyučování pak analyzuje jednotlivé fáze procesu tvorby žákovské práce od výběru tématu až po závěrečnou obhajobu. Při analýze vychází ze zkušeností pedagogů základní školy a doplňuje ji o konkrétní ukázky ze žákovských prací. KLÍČOVÁ SLOVA badatelsky orientovaná výuka, žákovské "Závěrečné práce", čtení a psaní odborného textu, klíčové kompetence, 1. stupeň ZŠ ABSTRACT The thesis is looking into the concept of "final theses of 5th-grade pupils" attending primary school in the Czech Republic in the context of inquiry-based learning. The thesis aims to describe the whole process of creating such pupils' thesis and explain its links to inquiry-based learning and the development of key competencies. The author explains individual steps of inquiry-based learning, defines...
|
|
|
Význam asistenta pedagoga na 1. stupni základní školy
Kuchařová, Monika ; Mazáčová, Nataša (vedoucí práce) ; Poche Kargerová, Jana (oponent)
Cílem diplomové práce je vyzdvihnout význam asistenta pedagoga z hlediska přínosu ve výchovně vzdělávacím procesu u žáků se SVP na primárním stupni vzdělávání. Teoretická část práce se opírá o problematiku žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Reflektuje současný trend vzdělávání, který se opírá o jednotná práva všech na vzdělání a to zejména v případě odlišnosti ať už zdravotní nebo sociální, popisuje inkluzivní přístupy ve vzdělávání. Inkluze se opírá o kooperaci vybraných činitelů - žáka, vedení školy, pedagogů, asistentů pedagoga, zákonných zástupců a zástupců poradenských zařízení, proto se teoretická část dotýká i uvedené problematiky. Dále obsahuje charakteristiku žáků se SVP a sumarizuje zdravotní postižení, sociální a zdravotní znevýhodnění, která opravňují žakovi přidělení asistenta pedagoga ve výuce. Asistenta pedagoga přibližuje z profesního hlediska - výklad profese, potřebné vzdělání k výkonu profese, historický vývoj z hlediska výskytu této profese při výuce a současně i zachycení vývoje významu této role. V praktické části byl proveden kvantitativní výzkum realizovaný formou online dotazníků. Cílem bylo potvrdit nebo vyvrátit dvě hypotézy. První z nich byla, že role asistenta pedagoga je v procesu vzdělávání přínosná pro žáky se SVP. Následně mělo dojít na základě konkrétního...
|
|
|
Komunikace a spolupráce učitele s rodinami se zaměřením na distanční výuku na 1. stupni ZŠ
Matuchová, Monika ; Poche Kargerová, Jana (vedoucí práce) ; Krčmářová, Tereza (oponent)
Diplomová práce se zabývá komunikací a spoluprací učitelů s rodinami na 1. stupni ZŠ a hlouběji se zaměřuje na distanční vzdělávání v době nouzového stavu. Pojednává o využívaných způsobech komunikace a spolupráce se žáky i rodiči, úskalích a přínosech distančního vzdělávání a stěžejních podmínkách pro distanční výuku. Teoretická část se za pomoci odborné literatury zabývá základními poznatky zaměřujícími se na komunikaci, podrobněji komunikačními kanály a bariérami. Jedna z kapitol se věnuje pedagogické komunikaci. Dále se práce zaměřuje na spolupráci školy a rodiny, především vzájemnému očekávání učitelů a rodičů, také rolím rodičů ve vztahu ke škole. Vymezuje základní pojmy učitel a rodina. Dále pak popisuje vzdělávání na dálku, tj. distanční vzdělávání a E-learning. Empirická část pojednává o využívaných způsobech komunikace a spolupráce učitele s žáky i rodiči, úskalích a přínosech distančního vzdělávání a stěžejních podmínkách pro distanční výuku. Pro získání dat byly použity dvě výzkumné metody, kvantitativní dotazník a kvalitativní rozhovor pomocí návodu s učiteli prvního stupně základních škol, kteří měli zkušenost s distančním vzděláváním. Prezentuje analýzu a výsledky získaných dat prostřednictvím dotazníkového šetření a rozhovorů. Praktická část má za cíl zmapovat způsoby komunikace a...
|
|
|
Spolupráce a zapojování žáků v centrech aktivit v programu Začít spolu
Havlíková, Andrea ; Poche Kargerová, Jana (vedoucí práce) ; Vallin, Petra (oponent)
HAVLÍKOVÁ, Andrea. Spolupráce a zapojování žáků v centrech aktivit v programu Začít spolu. [Diplomová práce]. Univerzita Karlova v Praze. Praha : 2019. 107 stran. Cílem diplomové práce bylo teoreticky zpracovat a prakticky řešit problematiku spolupráce a zapojování žáků v centrech aktivit v rámci programu Začít spolu. Ke zpracování této práce bylo použito několik metod. V teoretické části byla provedena přehledová stať relevantních informací vztahujících se k řešenému tématu na základě rešerše a s použitím deskripce. Praktická část byla postavena na akčním výzkumu, který byl realizován ve třídě autorky. Výzkum byl realizován jako nestrukturované pozorování a experiment, přičemž výstupy z nich měly podobu reflexí. Na základě těchto reflexí byla zdokonalena a inovována centra aktivit ve sledované třídě a to sice především v oblasti zapojování a spolupráce žáků. Inovovaná centra aktivit sestavená na základě reflexe původních center aktivit vedla skutečně ke zlepšení v oblasti zapojování a spolupráce žáků ve studované třídě. Návody ke zlepšení byly čerpány jednak z teoretických poznatků a jednak z vlastních praktických zkušeností autorky. KLÍČOVÁ SLOVA Začít spolu, centra aktivit, zapojení, spolupráce, kooperativní výuka, individualizace, sebehodnocení.
|
|
|
Komparace párové výuky v kontextu vyučovacího procesu ve vztahu k PedF UK a 1. stupně ZŠ.
Haškovcová, Martina ; Poche Kargerová, Jana (vedoucí práce) ; Mazáčová, Nataša (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou párového vyučování mezi učiteli. Hlavním cílem je zmapování výhod a úskalích této výuky. Zaměřuje se na širší specifika párové výuky, které následně porovnává v prostředí základní a vysoké školy. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V úvodních kapitolách první části je nahlíženo na danou problematiku z hlediska teoretického, tj. popisují model párového vyučování. Teoretická část dále vymezuje jeho základní klíčové principy, především za jakých podmínek funguje a jaké přináší výhody pro žáky, studenty a učitele. Zaměřuje se na předpoklady správného fungování, kooperativní vyučování a věnuje se možným modelům spolupráce mezi dvěma učiteli. Práce také zmiňuje, jaký vliv má párová výuka na kvalitu profesního rozvoje budoucích učitelů. Praktická část je koncipována jako kvalitativní výzkum. Toto šetření je provedeno za využití strukturovaného rozhovoru s pedagogy základní a vysoké školy, kteří učí v tandemu. Získaná potřebná data jsou analyzována metodou tzv. otevřeného kódování, které nám pomůže odpovědět na výzkumné otázky vedoucí k dosažení hlavního cíle této práce. Praktická část tedy mapuje možnosti a limity párové výuky a shledává společné zákonitosti a odlišnosti funkční výuky párového vyučování na ZŠ a VŠ. Za použití výše zmíněných metod...
|
|
|
Postoj rodičů a učitelů k domácím úkolům
Bárová, Jitka ; Stará, Jana (vedoucí práce) ; Poche Kargerová, Jana (oponent)
Cílem předkládané diplomové práce je prozkoumat postoj rodičů k domácím úkolům. Naopak zjistit názor učitelů, kteří jsou s touto problematikou v přímém kontaktu. Teoretická část ročníkové práce vymezuje pojem domácí úkol a domácí přípravu. Dále se zaměřuje na funkci, význam domácích úkolů, motivaci a hodnocení. Empirická část se věnuje rozhovorům s rodiči a učiteli. Informace od obou typů respondentů jsou získány formou rozhovoru. Rozhovor s rodiči směřoval k hlavní otázce: Jaký postoj mají rodiče k domácím úkolům svého dítěte? A rozhovor s učiteli směřoval k hlavní otázce: S jakým účelem zadávají učitelé domácí úkol? Vyhodnocení rozhovorů ukázalo, že domácí úkoly jsou ze strany rodičů a učitelů žádoucí. KLÍČOVÁ SLOVA domácí úkol, domácí příprava, komunikace učitelů s rodiči, vzájemná spolupráce
|
host ::
RSS.