|
| |
|
| |
|
|
Aristotelovo pojetí místa: Phys. IV 208a27-213a11
Císař, Karel ; Kouba, Pavel (vedoucí práce) ; Thein, Karel (oponent) ; Mráz, Milan (oponent)
Aristotelovo zkoumání bytnosti místa z Fyziky IV 1-5 se stalo předmětem polemické diskuse již v textech jeho starověkých komentátorů. N arozdíl od jiných témat se navíc takřka žádný z nich nepokusil Aristotelovo pojetí místa hájit. Uzavírá-li Aristotelés své zkoumání definicí, podle které je místo "první nepohyblivou hranici obklopujícího tělesa", a vymezuje je tím jako dvojrozměrnou nepohyblivou mez, v níž se s umístěným tělesem stýká obklopující těleso či agregát těles, většina jeho následovníků má místo za trojrozměrnou rozlehlost. Jak víme ze Simplikiova svědectví, již Theofrastos poukazoval na obtíže spojené s dvojrozměrností a nepohyblivostí místa, i na skutečnost, že ne všechno bude podle této definice v místě. 1 Novoplatónští komentátoři se zase zaměřovali na Aristotelovo odmítnutí možnosti připsat místu příčinnost, což se podle nich neshodovalo s Aristotelovou koncepcí vlastního místa.2 Dalším zdrojem obtíží je pak zdánlivý vnitřní rozpor mezi jednotlivými koncepcemi místa, které Aristotelés zastává v různých spisech. V Kategoriích je místo vykládáno v kontextu nepřetržité kvantity jako trojrozměrná rozlehlost soumístná s tělesem. 3 Ve spisu O nebi Aristotelés pracuje s koncepcí vlastních míst, jejichž směrem se pohybují jednoduchá tělesa. Lehký oheň se pohybuje nahoru a těžká země dolů, zatímco...
|
|
|
Phenomenological Conception of Space
Luhanová, Eliška ; Kouba, Pavel (vedoucí práce) ; Novotný, Karel (oponent) ; TASSIN, Étienne (oponent)
disertační práce La conception phénoménologique de l'espace Eliška Luhanová Předkládaná práce se zabývá povahou zkušenosti, kterou vnímající já činí s jinými jsoucny, a podmínkami, za jakých je takové setkávání možné. Vyzdvihuje přitom zejména roli prostorovosti, která je určujícím znakem tělesných smyslových jsoucen. Práce se řadí do proudu post-fenomenologické filosofie. V úvodní části jsou vystižena hlavní metodologická vodítka fenomenologického přístupu a zároveň je odstíněna post-fenomenologie jako typ myšlení, které se odklání od egocentrismu typického pro klasickou, zejm. husserlovskou fenomenologii. Vlastní výklad vychází od náčrtu fenomenologické teorie smyslového vnímání (kap. I) a pokračuje vystižením základních ontologických charakteristik smyslově daných jsoucen, zejména jejich transempirické povahy (kap. II). V následující kapitole se výklad krátce dotýká otázek spojených s povahou fenomenálního pole, jejž charakterizuje jako strukturu možných daností jsoucen (kap. III). Následují kapitoly, které tvoří vlastní jádro práce a týkají se prostorového způsobu bytí dávajících se jsoucen (kap. IV) a já, jež činí se jsoucny zkušenost (kap. V). Podtržena je zejména bytostná vazba jsoucna na kontext, přičemž úvaha je vedena až k zasazení jsoucna do prostorového celku světa. V případě...
|
|
|
Batismus - ideologie účelnosti
Úšela, Jan ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Kouba, Karel (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tzv. batismem jako specifickým druhem společenského řádu realizovaného na formátu tzv. firemního města. Batismus se vyznačuje druhem politické moci sui generis, která primárně vyplývá z ekonomické síly firmy Baťa, jež podstatnou část své moci ve smyslu politickém realizuje především v rámci města Zlína. Při zkoumání batismu se zaštiťujeme termínem kapitalistický paternalismus, který jednak popisuje specifika vlády kapitalisty-paternalisty nad uzavřenou lokalitou vlastního firemního města (de George, Salt aj.), v dalším historickém běhu ale také specifika jeho vlády nad širším prostorem (Ford). Jestliže zkoumáme batismus prizmatem politologickým, soustřeďujeme se především na definici jeho mocenských struktur a jeho typu moci jako takovému. Pro tyto účely se teoreticky opíráme o koncepty Michela Foucaulta, kterými jsou disciplinární moc a model tzv. Panoptikonu. Vedle toho v práci poskytujeme definování batismu z hlediska pojmů ideologie a utopie. Smyslem naší práce je popsat a vysvětlit (zdánlivý) paradox, kdy je politický program batismu průběžně legitimizován demokratickou metodou, přestože jeho jednání se všeobecně vyznačuje nedemokratickými rysy.
|
|
|
Vliv sjednocené a rozdělené vlády v prvním funkčním období prezidenta Baracka Obamy
Gregar, Jan ; Buben, Radek (vedoucí práce) ; Kouba, Karel (oponent)
Vliv sjednocené a rozdělené vlády v prvním funkčním období prezidenta Baracka Obamy Abstrakt: Fenomén rozdělené vlády patří mezi jeden z nejdiskutovanějších v současné americké politologii. Od poloviny 20. století zažívá americký politický systém její nebývalý nárůst, s čímž se logicky pojí čím dál větší zájem o tuto problematiku. V rámci této práce vycházím z teorie David R. Mayhew, který jako první systematicky zkoumal dopady tohoto typu vlády v porovnání s vládou sjednocenou. Jeho metodu zkoumání aplikuji na první prezidentství Baracka Obamy, který zažil periodu sjednocené i rozdělené vlády. Na základě těchto dat tvrdím, že rozdělená vláda v tomto případě měla silný dopad na objem přijaté významné legislativy. Důvodem však není pouze stav vlády, ale zejména okolnosti, jež ji v tomto konkrétním období provázející (vysoká politická polarizace či ekonomická krize).
|
|
|
Batismus - ideologie účelnosti
Úšela, Jan ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Kouba, Karel (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje tématu specifického urbánního politického režimu města Zlína mezi lety 1923 a 1938. V meziválečném období byl Zlín ovládán jediným aktérem - obuvní společností Baťa. Tato společnost ve městě držela dominantní ekonomickou pozici a vytvářela vlastní kandidátní listinu složenou z firemních manažerů vítězících v obecních volbách. Město Zlín se tak stalo příkladem specifického fenoménu kapitalistického paternalismu (náš vlastní termín) realizovaného na ploše tzv. firemního města. V naší studii poskytujeme základní historický přehled týkající se výše zmíněných termínů. Dále prozkoumáme jednotlivé aspekty Baťovy vlády nad Zlínem, jako jsou faktory kulturní, ekonomické nebo zaměstnanostní politiky. Po zmapování všech podstatných rysů se pokusíme vytvořit celkový obraz Baťova režimu, který srovnáme s dobově se prosazujícími politickými systémy. Baťův zlínský režim, tzv. batismus, vykazoval silné modernistické a emancipační efekty ovlivňující své účastníky. Současně tyto účastníky formoval a manipuloval jimi bez toho, aby se "Baťovi lidé" těmto krokům očekávaně vzpírali. Vzhledem k tomu se hodláme prozkoumat specifické mocenské vztahy uvnitř Baťovy vlády a popsat režimní chování a jeho recepci ve zlínské společnosti meziválečné éry.
|
|
|
Volební geografie postkomunistických zemí střední a východní Evropy
Sokol, Petr ; Hnízdo, Bořivoj (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent) ; Kouba, Karel (oponent)
Disertační práce se zabývá tématem z oblasti volební geografie, která náleží k širšímu oboru geografie politické. Základní hypotézu práce tvoří předpoklad, že postkomunistické země střední a východní Evropy prošly za 25 let svého postkomunistického období vývojem, který je dovedl ke stavu, kdy zákonitosti volební geografie platné v západní části evropského kontinentu jsou relevantní i v postkomunistickém prostoru. Tuto hypotézu práce ověřuje na třech samostatných oblastech výzkumu. První část práce proto tvoří analýza volební geografie zakladatelských voleb v 17 postkomunistických zemích (včetně NDR). Pomocí metod volební geografie jsou volby v každé zemi zkoumány a země jsou podle výsledků zkoumání rozděleny do skupin podle charakteru volební geografie zakladatelských voleb. V druhé části je zkoumána volební geografie hlavních měst postkomunistických zemí. U každého hlavního města je posuzován jeho podíl na celostátním elektorátu, je měřena jeho odlišnost od zbytku země pomocí indexu odlišnosti a je analyzována síla jednotlivých stranických rodin pomocí koeficientu úspěšnosti v hlavním městě. Na základě těchto tří proměnných je učiněn pokus o kategorizaci hlavních měst postkomunistických zemí. Třetí oblastí, v níž je postkomunistická volební geografie zkoumána, je variabilita volebních výsledků v...
|
|
|
Analýza činnosti Zdravotnické záchranné služby Královehradeckého kraje, výjezdové středisko Trutnov 2006-2009
Kouba, Karel ; Fiala, Miloš (vedoucí práce) ; Vilášek, Josef (oponent)
Název práce: Analýza činnosti Zdravotnické záchranné služby Královehradeckého kraje, výjezdové středisko Trutnov 2006-2009 Cíl práce: Analyzovat činnost zdravotnické záchranné služby Trutnov. Metoda: Rešerše dostupných pramenů, sběr dat a spolupráce při výjezdech členů zdravotnické záchranné služby. Výsledky: Všechny zde srovnávané statistické údaje vycházely z výjezdové dokumentace střediska Trutnov. Nelze proto brát zde předložené výsledky a zobecňovat je i na jiná střediska a předpokládat, že budou srovnatelná. Klíčová slova: Integrovaný záchranný systém, zdravotnická záchranná služba, RLP, RZP, výjezdy posádek ZZS.
|
|
|
Institutional framework and development in selected emerging markets
Khamet, Khafiz ; Kouba, Karel (vedoucí práce) ; Benáček, Vladimír (oponent)
Diplomová práce zkoumá institucionální prostředí ve dvanácti vybraných tranzitivních ekonomikách (Baltské státy, Bulharsko, Česká republika, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovenská republika jako nové členské státy EU, a navíc v Bělorusku, Ruské federaci a Ukrajině) na základě dat Světových vládních ukazatelů (WGI) v období od 1998 do 2008. Ukazuje se celkově dobrá pozice všech nových členských zemích (kromě Bulharska a Rumunska, které zaostávají) ve čtyřech dimenzích institucionální kvality, konkrétně v kvalitě demokracie, politické stabilitě, vládní efektivitě a regulační kvalitě. Přesto je zřejmé zaostávání hlavně v ukazatelích právního řádu a kontrole korupce, i po dvaceti letech od počátku transformace. Zároveň je velký rozdíl mezi členskými zeměmi EU a trojicí států Bělorusko, Ruská federace a Ukrajina. Důvody se dají přisuzovat externím (požadavky před vstupem do EU, otevřenost trhu, konkurence) a interním tlakům. Panelová analýza dat poukazuje na stejné závěry, tedy důležitost právního řádu a kontroly korupce pro ekonomický růst, a také postupný pokles významu institucí, a to pravděpodobně z důvodu dostačující kvality institucionálního prostředí pro správné fungování tržní ekonomiky. Analýza, kromě kladných stránek, také poukazuje na celkovou strnulost institucionálního rámce, kde vývoj se pohnul...
|
host ::
RSS.