|
|
Ošetřovatelská péče u pacientů s cévním onemocněním
Šestáková, Anežka ; Hošťálková, Monika (vedoucí práce) ; Burišková, Klára (oponent)
Diplomová práce se zabývá postiženími periferních cév, a to žilní trombózou postihující končetiny a pánevní oblast a akutním tepenným uzávěrem postihujícím končetiny. Kromě dat týkajících se těchto onemocnění prezentuje práce ošetřovatelskou péči o tyto nemocné a ošetřovatelskou péči o nemocné, kterým jsou v rámci prevence nebo léčebně podávána antikoagulancia. V empirické části je provedeno kvantitativní výzkumné šetření pomocí techniky sběru dat, kterou byl anonymní dotazník. Respondenty byly všeobecné sestry, které pracovaly na interních, chirurgických či multioborových jednotkách intenzivní péče nefakultních a krajských nemocnic. Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, jestli se všeobecné sestry orientují ve všeobecných tématech nekoronární cévní problematiky, ve zvláštnostech ošetřovatelské péče u warfarinizovaných a heparinizovaných pacientů, a dále zda se všeobecné sestry orientují ve zvláštnostech ošetřovatelské péče u pacientů s nekoronárním cévním uzávěrem. Zjistili jsme, že nejvíce se sestry orientují ve zvláštnostech ošetřovatelské péče u warfarinizovaných a heparinizovaných pacientů. Naopak téměř vůbec se sestry neorientují ve zvláštnostech ošetřovatelské péče u pacientů s nekoronárním cévním uzávěrem. Ve všeobecných tématech nekoronární cévní problematiky se orientuje přesně polovina...
|
|
|
Aspekty dlouhodobé intenzivní péče
Picková, Jana ; Hošťálková, Monika (vedoucí práce) ; Zatočilová, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá aspekty dlouhodobé intenzivní péče. Cílem mé diplomové práce je zjistit základní potřeby nemocných a připravenost rodiny na aspekty intenzivního domácího ošetřování. Dalším stanoveným cílem je zjistit, jaká je možnost návratu nemocných do následné domácí péče a také zjistit, jaké je využití bazální stimulace na odděleních dlouhodobé intenzivní péče. V teoretické části mé diplomové práce jsou zahrnuty kapitoly o vymezení pojmů intenzivní péče a domácí intenzivní péče, pro úplnost je zde také kapitola o stavech vyžadujících intenzivní péči. Hlavní rozsáhlá část je věnována imobilizačnímu syndromu v intenzivní péči. Neodmyslitelnou součástí je také kapitola pojednávající o bazální stimulaci. Pro snadný přechod k empirické části je zde zařazena kapitola nastiňující ošetřovatelský model dle Majory Gordon. Empirická část mé diplomové práce obsahuje celkem tři detailní ošetřovatelské kazuistiky. Ošetřovatelské kazuistiky jsou realizovány na oddělení následné intenzivní péče Vršovická a. s., oddělení chronické intenzivní péče Fakultní nemocnice v Motole a nakonec oddělení dlouhodobé intenzivní péče Pardubického kraje, a.s., Chrudimské nemocnice. Shodou okolností se jedná o pacienty mužského pohlaví, ale rozdílného věku. Ošetřovatelská kazuistika je vytvořena u pacienta s diagnózou...
|
|
|
Specifika péče o ženu s postpartálním krvácením v intenzivní péči
Kučerová, Klára ; Kulhavá, Miluše (vedoucí práce) ; Hošťálková, Monika (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na specifika péče o ženu s poporodním krvácením v intenzivní péči. Součástí práce jsou dva segmenty, teoretický a empirický. První segment je zaměřen na teoretickou část, kde jsou uvedeny dosavadní poznatky z odborné literatury přibližující problematiku krvácivých komplikací provázejících porod, především poporodní období, kdy při nevčasném řešení může dojít k ohrožení života ženy. V této části jsou definovány pojmy postpartální krvácení, hemorrhagický šok, DIC, intenzivní péče a těžké krvácivé poporodní komplikace. Práce se dále zaměřuje na ošetřovatelskou péči o ženu s postpartálním krvácením. Teoretická část je uzavřena pooperační ošetřovatelskou péčí. Druhý segment práce má empirický charakter. Hlavním cílem diplomové práce bylo zjistit, jak probíhá poskytovaná péče na ARO/JIP u žen s problematikou postpartálního krvácení. Tato část pomocí nestandardizovaného anonymního dotazníkového šetření zjišťuje problematiku krvácivých komplikací v postpartálním období. Práce se zabývá úrovní poskytované péče na odděleních intenzivní péče u žen s těžkou poporodní krvácivou komplikací, znalostmi nelékařských zdravotnických pracovníků týkající se péče o pacientky s postpartálním krvácením a získáváním nových informací o ošetřovatelské péči v případě postpartálního krvácení....
|
|
|
Potřeba spánku u nemocných v intenzivní péči
Svobodová, Karolína ; Hošťálková, Monika (vedoucí práce) ; Burišková, Klára (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou spánku u nemocných v intenzivní péči. Spánek je základní lidskou potřebou důležitou pro správnou činnost organismu. Nemocný člověk má zvýšenou potřebu spánku a tato potřeba patří mezi jednu z nejčastěji frustrovaných. V teoretické části definuji spánek jako základní lidskou potřebu, zabývám se fyziologií a poruchami spánku. Zahrnuji i kapitolu zabývající se pracovištěm intenzivní péče a aspekty tohoto prostředí, které ovlivňují spánek nemocného. Hlavním cílem je zjistit, zda je u pacientů hospitalizovaných v intenzivní péči saturována potřeba spánku. Stanovila jsem i dílčí cíle a to zjistit informace týkající se spánku pacienta v domácím prostředí. Zjistit, co ovlivňuje sestry v přístupu ke spánku a vyhledat faktory, které mají vliv na spánek z pohledu sester i z pohledu pacientů. V empirické části jsem stanovených cílů dosáhla prostřednictvím rozhovorů a dotazníkového šetření. Rozhovory s pacienty jsem zjistila, že potřeba spánku nemocných v intenzivní péči není dostatečně saturována. Ze 30 dotazovaných respondentů 17 z nich považovalo svůj spánek za nekvalitní. Zároveň jsem zmapovala faktory, které mají největší podíl na uspokojování potřeby spánku. Dotazníkovým šetřením jsem zjistila, že většina zdravotních sester považuje spánek pacientů v rámci léčebného...
|
|
|
Problematika pacienta s lupenkou a jeho začlenění se do společnosti
Vaňková, Lucie ; Hošťálková, Monika (vedoucí práce) ; Marková, Eva (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou pacientů, kteří jsou postiženi lupénkou. V první polovině teoretické části se zaměřuji na popis anatomie a fyziologie kůže. Druhá polovina teoretické části objasňuje, co vlastně psoriáza obnáší, jaká je její historie, jak se projevuje, jaká je možnost diagnostiky, s jakými typy lupénky se můžeme setkat v praxi, jaké jsou možnosti léčby a proč je důležitá edukace nemocného, rodiny i společnosti. V několika kapitolách popisuji, jaký má dopad na psychický i fyzický stav pacienta. V neposlední řadě připojuji kapitolu o začleňování se psoriatiků do společnosti. Empirická část se zaměřuje na život a příběhy lidí, kteří si svévolně tuto nemoc nevybrali, ale provází je velkou částí jejich života. Použita byla sonda kvalitativního šetření technikou polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovory byly zaznamenávány a následně analyzovány pomocí metody zakotvené teorie. Hlavním cílem je zjistit, v jakých sociálních oblastech mají lidé s psoriázou nejčastěji problémy. Rozhovory jsou vedeny s vybranými pacienty, jejich rodinami, přáteli a širokou veřejností. Empirická část popisuje a analyzuje zkušenosti a problémy nemocných, ke kterým došlo v souvislosti s tímto onemocněním. Zaměřuje se na rodinný, partnerský, pracovní a společenský život. Šetření prokázalo, že společnost sama...
|
|
|
Ošetřovatelská péče o hematologicko-onkologicky nemocné v intenzivní péči
Dolinská, Michaela ; Hošťálková, Monika (vedoucí práce) ; Kukol, Václav (oponent)
OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE O HEMATOLOGICKO-ONKOLOGICKÉ NEMOCNÉ V INTENZIVNÍ PÉČI Michaela Dolinská, DiS. ABSTRAKT Celkové přežití a kvalita života nemocných s malignitami, zejména hematologickými, se v posledních letech významně zlepšily. Časná diagnostika a agresivní léčba včetně transplantace kmenových buněk krvetvorby (kostní dřeně) vedou k prodloužení přežití těchto nemocných a současně generují mnohem více jedinců vyžadujících intenzivní péči v důsledku komplikací základního onemocnění a/nebo jeho léčby. Empirická část práce je zpracována metodou kvalitativního výzkumu ve formě dvou ošetřovatelských kazuistik. Ty podrobně popisují zdravotní stav a jeho průběh a především pak demonstrují specifickou ošetřovatelskou péči u dvou nemocných s hematologickými malignitami hospitalizovanými na jednotce intenzivní péče. Výsledkem bakalářské práce je podrobný a ucelený přehled ošetřovatelských postupů v péči o hematologické nemocné v intenzivní péči. Výstupem je pak brožura určená nelékařskému ošetřujícímu personálu sumarizující tuto problematiku. Klíčová slova Hematologická malignita - intenzivní péče - ošetřovatelská péče - pancytopenie - imunosuprese - transplantace kostní dřeně - transfuze
|
|
|
Kvalita života u pacientů s degenerativním onemocněním páteře
Čermáková, Lenka ; Hošťálková, Monika (vedoucí práce) ; Hrdličková, Renáta (oponent)
Téma mé bakalářské práce je Kvalita života u pacientů s degenerativním onemocněním páteře. Bakalářská práce je rozdělena na 2 části. Na část teoretickou a empirickou. Teoretická část obsahuje anatomii a fyziologii páteře, problematiku bolesti zad, popis degenerativního onemocnění páteře s její symptomatologií, diagnostikou, léčbou a ošetřovatelskou péčí. Empirická část je založena na souboru respondentů minimálně 6 měsíců po operaci páteře. Jedná se o kvantitativní průzkumné šetření, které probíhalo technikou dotazníku. Hlavním cílem mé bakalářské práce bylo zjistit kvalitu života u pacientů s degenerativním onemocněním páteře, a to před operací a minimálně 6 měsíců po operaci páteře. Z průzkumného šetření vyplývá, že nejvíce operovaných respondentů bylo ve věku 60 let a více, tj. 44,12 %. Dále to byli respondenti vyučení, a to ve 41,18 % a respondenti s manuální, fyzicky náročnou prací ve 41,18 %. Z průzkumného šetření také vyplývá, že kvalita života u pacientů po operaci páteře se všeobecně zlepšila. U respondentů došlo po operaci páteře ke zmírnění bolesti zad a zároveň k omezení užívané medikace pro snížení bolesti zad. Také došlo ke zlepšení při vykonávání běžných denních činností. Respondenti subjektivně vnímali po operaci zlepšení zdravotního stavu.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienta s akutním infarktem myokardu
Němec, Pavel ; Hošťálková, Monika (vedoucí práce) ; Burišková, Klára (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou onemocnění akutního infarktu myokardu v kontextu přednemocniční a následné nemocniční péče. V teoretické části práce jsou popisovány specifické klinické příznaky akutního infarktu myokardu, diagnostické postupy a v neposlední řadě i léčba. Důraz je kladen na význam prevence rozvoje kardiovaskulárních onemocnění. V souvislosti s přednemocniční a nemocniční péčí je poukazováno na specifika a úskalí. V každé této oblasti jsou popisovány rozdíly nejenom v ošetřovatelské a léčebné péči, ale i při úkonech s péčí související a práce všeobecných sester o pacienta v akutním stádiu. Praktická část sumarizuje data přednemocniční urgentní péče v Plzeňském kraji a zaměřuje se na zjištění četnosti diagnózy pacientů s akutním infarktem myokardu. Dále jsou popisovány dvě podrobné ošetřovatelské kazuistiky, kde je kladen důraz na srovnání rozdílů mezi péčí přednemocniční a nemocniční. Kazuistiky rovněž popisují adekvátní ošetřovatelské postupy u pacientů s akutním infarktem myokardu. Klíčová slova: akutní infarkt myokardu, intervenční léčba, ošetřovatelské diagnózy, ošetřovatelská péče, pacient
|
|
|
Stresová inkontinence moči žen očima laické veřejnosti
Košická, Kateřina ; Kulhavá, Miluše (vedoucí práce) ; Hošťálková, Monika (oponent)
Východiska: Stresová inkontinence moči je nejčastější formou uretrální inkontinence moči a postihuje významnou část žen. Až polovina takto postižených žen nevyhledá odbornou pomoc i přes významné psychosociální obtíže, které inkontinence moči přináší. Pracuji na operačním sále gynekologicko - porodnické kliniky u Apolináře při VFN, kde se účastním léčby stresové inkontinence moči, proto jsem si toto téma vybrala k psaní bakalářské práce. Cíle šetření: Hlavním cílem bakalářské práce byla analýza výskytu stresové inkontinence moči mezi veřejností. V dílčích cílech jsem chtěla spočítat, kolik žen trpí stresovou inkontinencí moči a jak jsou o této problematice informované, než vyhledají lékaře. Chtěla jsem konstatovat, že se ženy neobávají hovořit o svých obtížích před zdravotnickým personálem. Nejefektivnější léčbou stresové inkontinence moči je léčba chirurgická. Zajímalo mě, zda jsou ženy s jejími výsledky spokojené. Popis použitých metod: Práce je rozdělena na dva dílčí celky, jeden teoretický, který komplexně uvede čtenáře do dané problematiky. Je zde popsána anatomie, patofyziologické podklady stresové inkontinence moči a možnosti řešení. Druhý je empirický, kde jsem ke zkoumání použila kvantitativní přístup. Data pro kvantitativní analýzu byla získána použitím nestandardizovaného dotazníku....
|
|
|
Intenzivní domácí péče - Domácí péče s prvky intenzivního ošetřovatelství
Králová, Eva ; Hošťálková, Monika (vedoucí práce) ; Meisnerová, Eva (oponent)
Diplomová práce "Intenzivní domácí péče - domácí péče s prvky intenzivního ošetřovatelství" mapuje situaci kolem domácí umělé plicní ventilace. Teoretická část práce čerpá především z poznatků jiných autorů. Je věnována objasnění základních pojmů, intenzivní i domácí péče a trendům v poskytování domácí plicní ventilace. Dále tato část práce přibližuje umělou plicní ventilaci. Pro umožnění dlouhodobé ventilace u chronických pacientů je nutné adekvátní zajištění dýchacích cest. Proto je zařazena také kapitola tracheostomie a její ošetřování. První část výzkumného šetření podává statistický přehled o skutečném využití domácí umělé plicní ventilace v ČR k 31. 3. 2013. V další části pak kvalitativní formou výzkumného šetření zjišťujeme, jak probíhá celý proces indikování a převedení pacienta z nemocničního lůžka do domácího prostředí, při poskytovaní domácí umělé plicní ventilace. Dle výsledků výzkumného šetření jsme došli k závěru, že muži jsou více nemocní a pečují spíš ženy, matky, manželky. Celkem máme nyní 81 ventilovaných pacientů v domácí péči. Mechanická ventilace je nejčastěji indikovaná u dětí s onemocněním spinální svalové atrofie. U mužů figurují oproti ženám poúrazové stavy, plicní onemocnění a svalová dystrofie postihující chlapce. Projekt domácí umělé plicní ventilace je v ČR stále na...
|
host ::
RSS.