|
|
Tichá revoluce. Proměna identity frankofonního Québecu.
Denemark, Jan ; Fiřtová, Magdalena (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá québeckou politikou a proměnou identity Québecu od tiché revoluce. Analyzuje dynamiku změn a pohlíží na identitu jako hlavního hybatele tvorby québecké politiky. Historicky podmíněná diskriminace byla příčinou hlubokého pocitu kolektivní méněcennosti. Cílem práce je zjistit, zda identita a její proměna od etnického k občanskému základu byla hlavním determinantem tvorby québecké politiky. Od tiché revoluce v šedesátých letech dvacátého století prošla québecká společnost dynamickou proměnou identity nejen v rámci provincie, ale i ve vztahu ke zbytku Kanady. Důsledkem proměny identity je i fakt, že Québec jako globálně menšinová a regionálně většinová společnost později odmítl kanadskou federální politiku multikulturalismu, která neuznává Québec jako odlišnou společnost, a navíc popírá zásadu dvoukulturní Kanady. Québec přijal vlastní model integrace přistěhovalců nazvaný interkulturalismus. Při analýze vývoje identity a nacionalismu je převažujícím přístupem metoda kritického zkoumání empirické zkušenosti Québecu a tezí teoretických konceptů Charlese Taylora a Willa Kymlicky. Bylo nutné ujasnit si termíny a prostudovat Taylorovy a Kymlickovy teze o multikulturalismu, identitě, komunitarismu a liberalismu jako výchozího bodu k analýze vývoje mnohonárodního státu Kanady....
|
|
| |
|
|
Trump vs. Babiš: Comparative case study of populist leadership, communication,and party politics in the post-Gutenberg era
Húsková, Eva ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Fiřtová, Magdalena (oponent)
Cílem této diplomové práce je analýza konceptu populismu v post-Gutenbergově éře. Výzkum vychází z předpokladu, že vývoj politického prostředí a změna mediálního prostředí má za následek potřebu implementace odlišného přístupu ke zkoumání populismu. Úpadek tradičních politických stran, zánik ideologického štěpení a personalizace politiky zapříčiňuje potřebu přehodnocení diskuze o vhodné definici populismu. Na základě komparativní případové studie dvou lídrů - Andreje Babiše a Donalda Trumpa, tato diplomová práce zkoumá, jak různé definice populismu vysvětlují jejich chování a pokouší se o určení té nejvhodnější z nich. Zkoumány jsou tři definice populismu - populismus jako ideologie, populismus jako diskurz a populismus jako politický styl. Zatímco práce srovnává politické programy, diskurz a marketingové strategie obou kandidátů, nabízí taky komplexní náhled do politických kampaní na obou stranách Atlantiku. Výzkum taky pojednává o vztahu mezi konceptem populismu a konceptem personalizované politiky. Tyto dva zmiňované koncepty formují personalizovaný leadership, kde kombinace populismu a osobnostních rysů lídra může ovlivnit politický program, diskurz a marketingové strategie politické strany. V závěru autorka nabízí nejvhodnější kombinaci definicí populismu a při hodnocení výsledků komparativní...
|
|
|
Globalization: From Unknown to Known? An Analysis of the Academic Debate about the Concept
Chaloupková, Barbora ; Fiřtová, Magdalena (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Globalizace je koncept, který na sebe váže velkou míru pozornosti nejenom v akademické komunitě a který se stal důležitým referenčním bodem mnoha současných debat. Překvapivě málo výzkumu bylo nicméně provedeno v oblasti genealogie tohoto konceptu. Tato práce si klade za cíl přispět v tomto kontextu analýzou akademické debaty o globalizaci, která byla vedena v letech 1990 až 2012, konkrétně pak rekonstrukcí jednotlivých debat a argumentů použitých ve čtyřech předních akademických časopisech. Každý z těchto časopisů reflektuje jiné disciplinární ukotvení. Zvolený časový rámec práce rozděluje do dvou období (let 1990- 2000 a 2001-2012), ve kterých provádí kvantitativní a kvalitativní analýzu. Práce dochází ke zjištění, že klíčovými pojmy, k nimž se jednotlivé debaty o globalizaci nejčastěji vztahovaly v obou zkoumaných obdobích, byly "stát" a "trh" a vztah mezi nimi. Globalizace byla vnímána jako fenomén zásadně proměňující podstatu tohoto vztahu, a jako takový se stala výzvou pro paradigmata společenských věd operující se státocentrickými strukturami. Klíčovou dimenzí, v níž byla globalizace diskutována, byla v obou sledovaných obdobích dimenze ekonomická, v druhém období pak dochází k nezanedbatelnému nárůstu sociálních témat, který naznačuje rozšiřování tematického záběru. Práce dále též dochází k...
|
|
|
Fossil Fuels Lobby and Climate Change: Influencing the Discourse in Politics and Media
Balková, Tereza ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Fiřtová, Magdalena (oponent)
Popírání klimatických změn se ve Spojených státech stalo rozšířeným fenoménem, který v posledních několika desítkách let zásadně ovlivnil postoj americké vlády k rostoucím environmentálním problémům. Tato práce se zabývá rolí lobby fosilních společností v dané problematice, která byla hlavní silou za jejím vznikem. Hlavním cílem práce je dokázat, že úspěch protiklimatického hnutí vedeného fosilním průmyslem byl umožněn jeho politickými vazbami a profesionálně vedenou kampaní, jež z dříve uznávaného a vědou podloženého faktu vytvořila problém, který se stal otázkou diskuse, názoru, politiky, ideologie a identity. Práce se nejprve věnuje historickému vývoji klimatické debaty ve Spojených státech. Postupně se zaměřuje na jednotlivé milníky politického přístupu k problémům spojeným s životním prostředím a na vznik samotného popírání klimatických změn. Práce dále analyzuje vztahy a vazby mezi americkou politickou reprezentací, zájmovými skupinami a klimatickou vědou od 70. let 20. století do konce vlády prezidenta George W. Bushe. V další části jsou představeny jednotlivé strategie a metody často používané protiklimatickým hnutím. Práce zde také zkoumá řadu aspektů, které tomuto hnutí umožnily vzestup, zejména roli médií, polarizaci americké veřejnosti a již existující politické faktory, které rozhodly...
|
|
| |
|
| |
|
|
Vývoj aktivit čínských organizací ve Vancouveru (1896-1923): případová studie Chinese Benevolent Association
Kocourek, Petr ; Fiřtová, Magdalena (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
Číňané jsou v současnosti největší asijskou národní menšinou v Kanadě. Ve Vancouveru pak tvoří zhruba třicet procent celkové populace. V historii Britské Kolumbie sehráli Číňané důležitou roli. První Číňané připluli na břehy Britské Kolumbie již v první polovině 19. století. Významný nárůst čínských imigrantů pak přichází společně se stavbou Kanadské pacifické železnice, která byla postavena především díky tvrdé práci čínských pracovníků. Po dokončení železnice se velká část imigrantů usadila ve Vancouveru, které se tak na počátku 20. století stalo městem s největší čínskou čtvrtí v Kanadě. Číňané se však od začátku setkávali s nelibostí ze strany kanadské společnosti, která je považovala za zástupce podřadné rasy a část bílé veřejnosti dokonce požadovala jejich vyhoštění a úplný zákaz vstupu nových čínských imigrantů. Čínská komunita se však semkla a koncentrovala v čínských čtvrtích. Neustále však čelili stereotypním předsudkům ze strany kanadské společnosti. Od samého začátku také začaly vznikat různé organizace a asociace, které se snažily všemožnými způsoby pomoci čínské komunitě. Jednou z nejvýznamnějších organizací se stala Chinese Benevolent Association. Bakalářská práce se tedy bude zabývat především aktivitami této čínské organizace a zaměří se především na její působnost v čínské čtvrti...
|
|
| |
|
|
Důsledky obchodní dohody NAFTA pro automobilový sektor v Severní Americe
Dobeš, Petr ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Fiřtová, Magdalena (oponent)
Tématem diplomové práce je obchodní dohoda North American Free Trade Agreement (NAFTA), podepsaná Spojenými státy americkými, Kanadou a Mexikem a její důsledky pro automobilový průmysl v Severní Americe mezi lety 1994, kdy NAFTA vstoupila v platnost, a 2009, kdy během světové hospodářské recese zbankrotovaly dvě významné americké automobilky, General Motors a Chrysler a došlo k zásadním změnám v automobilovém průmyslu. Hlavní teze práce vychází z teorie komparativních výhod, jak ji v 19. století popsal britský ekonom David Ricardo. Argument práce staví na obecném principu, že volný trh je ekonomicky prospěšný pro všechny zúčastněné země, neboť umožňuje efektivnější alokaci zdrojů a větší specializaci produkce. Hlavní tezí práce je tvrzení, že NAFTA měla zásadní vliv na vývoj automobilového průmyslu v USA, v Kanadě i v Mexiku, nicméně její dopad na severoamerickou ekonomiku jako takovou byl omezený a k řadě změn, které bývají NAFTA připisovány, by nejspíš došlo i kdyby přijata nebyla v důsledku přirozeného vývoje a modernizace. Vznik kontinentální zóny volného obchodu umožnilo domácím i zahraničním výrobcům automobilů těsnější spolupráci v rámci mezinárodních výrobních řetězců, které využívaly komparativních výhod jednotlivých států a regionů za účelem optimalizace a racionalizace jejich výrobních...
|
host ::
RSS.