|
| |
|
|
Stopy v současném umění
Houšková, Aneta ; Daniel, Ladislav (vedoucí práce) ; Bláha, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce se jako celek zabývá tématem stopy v současném výtvarném umění. Je rozdělena na tři části. Část teoretickou, didaktickou a praktickou. V teoretické části nejprve definuji, co pro mě stopa znamená a tuto definici uplatňuji při hledání stop v dílech současných umělců. Součástí teoretické části práce je rozhovor s Patrikem Proškem, umělcem tvořícím některá svá díla ve veřejném prostoru. V didaktickém výtvarném projektu, vytvořeném pro studenty vyššího gymnázia, je na téma stopy nahlíženo poněkud volněji. Hlavním cílem tematického celku je vést žáky k přemýšlení o stopách prostřednictvím jejich vlastní umělecké činnosti. Na základě získané zkušenosti by měli být schopni uvažovat o pomíjivosti stopy, o smyslu našeho odkazu a důsledcích naší existence. Zvláště se zaměřuji na oblasti výtvarného umění související s land artem a street artem či graffiti. Praktická část je výsledkem mého uvažování nad stopou zanechanou ve veřejném prostoru. Vycházím zde z poznatků získaných v teoretické části. Výsledkem je soubor autorských knih, které dokumentují mé úvahy nad nalezenými nebo vytvořenými stopami. Svou pozornost jsem zaměřila především na touhu člověka zanechat svou stopu ve veřejném prostoru. KLÍČOVÁ SLOVA stopa, veřejný prostor, výtvarné umění, land art, street art, graffiti, fotografie, ekologie
|
|
| |
|
|
Nové podoby sochařství v současném umění
Macháčková, Anežka ; Pfeiffer, Jan (vedoucí práce) ; Daniel, Ladislav (oponent)
Diplomová práce se zabývá novými podobami sochařství v současném umění. V teoretické části je popisován vývoj sochařství a jeho proměny v jednotlivých časových obdobích, přičemž důraz je kladen na představení současných českých autorů a jejich tvorby. Pojednává také o materiálech a tématech, které se v sochařství nejčastěji vyskytují a používají. Nakonec se zaobírá veřejným prostorem a jeho využitím při umísťování soch do něj. Praktická část pak představuje sérii sochařských prací autorky, které se zaměřují na použití různých materiálů využitelných ve výuce výtvarné výchovy na 1. stupni základní školy. Zkoumá a hodnotí jejich vlastnosti, dostupnost a výdrž. V didaktické části autorka představuje výsledky tvorby žáků 5. ročníku, které inspirovala tvorbou sochařky Anny Hulačové. Závěrem představuje diplomová práce výstavy se sochařskou tématikou, které autorka navštívila. KLÍČOVÁ SLOVA Anna Hulačová, materiál, socha, téma, veřejná prostranství
|
|
|
Výtvarná tvorba jako možnost interkulturního porozumění
Stránská, Nikola ; Uhl Skřivanová, Věra (vedoucí práce) ; Daniel, Ladislav (oponent)
Diplomová práce je věnována tématu multikulturní výchovy a interkulturního vzdělávání. Cílem diplomové práce je v teoretické části charakterizovat průřezové téma multikulturní výchovy a jeho posun k interkulturnímu vzdělávání. Cílem empirické části je pomocí tematické řady výtvarných úkolů s interkulturními obsahy přispět k interkulturnímu porozumění. V reflektivních bilancích proběhlých výtvarných bloků pak pomocí výzkumné sondy metodou otevřeného kódování nalézt odpovědi na výzkumné otázky. Vlastní autorská tvorba, prezentující výsledné žákovské práce, tvoří součást každého realizovaného výtvarného úkolu.
|
|
|
Krajinné a jiné meze. (Uchopení krajiny v umění a výtvarné výchově skrze výtvarné explorace)
Zástěrová, Alena ; Velíšek, Martin (vedoucí práce) ; Daniel, Ladislav (oponent)
/ a b s t r a k t Zástěrová, Alena. Krajinné a jiné meze [Diplomová práce] Praha 2019 - Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, Katedra výtvarné výchovy, 127 stran. Diplomová práce pojednává o vztahování se ke krajinnému prostoru skrze pohyb těla a mysli, jehož vyústěním je výtvarný počin. Úzce se zaměřuje na individuální prožitek z krajiny jako specifického prostoru. Objasňuje pojmy, polemizuje o jejich významech. V rozhovorech s umělci zachycuje jejich přístup k tvorbě v krajině a s krajinou, jejich pohyb tvůrčím procesem. Popisuje didaktický projekt inspirující žáky hlouběji se zamýšlet nad prostorem, v němž se nejčastěji pohybují, komunikovat poznatky výtvarným jazykem. Autorské výtvarné práce vzniklé ve Finsku v oblasti polárního kruhu dokumentují pohyb v krajině přírodní i krajině mysli.
|
|
| |
|
| |
|
|
Románské rotundy v Praze a jejich význam pro výtvarnou výchovu
Kuprová, Kateřina ; Daniel, Ladislav (vedoucí práce) ; Bláha, Jaroslav (oponent)
První část diplomové práce se zabývá románskými rotundami. Ty jsou zde uvedeny a zasazeny do historického a kulturního kontextu raného středověku pro pochopení příčiny jejich vzniku. Podstatná část je věnována formální analýze jednotlivých rotund nacházejících se na území Prahy a jejího blízkého okolí, jejich funkci a to v různých interpretacích českých badatelů. Další část práce je věnována vlastní tvorbě, ve které jsou nakresleny původní části pražských rotund. Teoretické principy jsou uplatněny v poslední části práce, kde se spojují s a/r/tografickým výzkumem. Ten je zde popsán a využit pro následné metodické řady výtvarné výchovy, které byly odučeny na 1. stupni základní školy.
|
|
|
Krajina Železných hor jako malířské téma
Holý, Ondřej ; Daniel, Ladislav (vedoucí práce) ; Gajdošíková, Pavla (oponent)
Diplomová práce se dělí do tří částí tak, aby odpovídala požadavkům katedry výtvarné výchovy. Hlavní část tvoří umělecko - historická kapitola, ta rozebírá fenomén malby v Železných horách, které jsou místem rozvoje krajinomalby na přelomu 18. a 19. století. Práce se zaměřuje na rozbor krajinářských motivů v dané lokalitě. Srovnává motivy, které malíře inspirovaly, hledá jejich návaznost na tvorbu dalších malířů a klade je do kontextu plenérové malby. V kapitole je podrobně rozebráno pět malířů, o dalších se práce zmiňuje okrajově s ohledem na potřebu kontextu. Volba motivů se neliší od motivů malovaných v jiných oblastech. Specifikum malby v Železných horách spočívá v prostotě krajiny a její barevnosti. Motivy jsou zde především řeky, pohoří Železných hor, venkovské chalupy v okolí Ronova nad Doubravou, v Kraskově a v neposlední řadě v Kameničkách. Mezi další patří motivy cest, rybníků, především rybník Utopenec u Ronova nad Doubravou, hrad Lichnice. Kompozice maleb malíři často přejímají po svých předchůdcích. Další část - komentáře, představují vlastní tvorbu vycházející z komparace motiviky obrazů vytvořených ve sledované oblasti. V kapitole jsou ozřejmena také vizuální východiska a díla, z nichž tvorba pramení. Popisuje východiska a postup tvorby. Didaktická část se zabývá vnímáním krajiny u...
|
host ::
RSS.