|
|
Proměny hodnot individua Friedrich Wilhelm Nietzsche a Søren Aabye Kierkegaard.
Kučerová, Zuzana ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Cílem práce, je ukázat, že se mohou hodnoty proměňovat v evropském a tradičním kontextu. Vybrala jsem dva filosofy F.Nietzscheho a S.Kierkegaarda na kterých mohu tuto proměnu zdokumentovat. Právě oni dva se ukázali velice důležití pro 20.století. V hlavní části práce, jsem postihla vývoj axiologických názorů obou myslitelů a vzájemně ho porovnala. Má studie existencialistických filosofů postihuje pojmy, jako je například svoboda, smysl života, podstata křesťanství, vnímaní člověka. Nietzsche a Kierkegaard jsou filozofové, kteří mají mnoho společného, avšak málokdy by se sebou souhlasili. To co je pojí, jsou stejná témata, ke kterým oba zaujímají rozdílné postoje. Objevují se u nich pojmy existence, nicota síla víry. Kierkegaard se zabývá důkladně existencialismem, skokem do absurdity, zoufalstvím. U Nietzscheho najdeme vůli k moci, nihilistické názory a kritiku křesťanství.
|
|
|
Filosofie výchovy
Řezník, Jan ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Blažková, Miloslava (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na filosofii výchovy. Autor práce čtenáře seznamuje s moderním chápáním výchovy a s Platónovým pojetím péče o duši. Tato bakalářská práce se skládá ze tří částí. V první části se nachází několik otázek, zabývajících se podstatou výchovy, duše, vědění atd. V druhé části je vyložena . Třetí část pojednává o autorově zkušenosti se školským systémem a univerzitou. Hlavním námětem této práce je porozumění světu a sobě samému, na základě Platónova chápání duše. V práci je popisována Platónova péče o duši na základě díla českého filosofa Jana Patočky. Autor této práce předkládá návrh, jak je možné využít péči o duši ve filosofii výchovy.
|
|
|
Literární podoba pojmu existence v díle F. M. Dostojevského a A. Camuse
Žabová, Iveta ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent)
Resumé Lidská existence ve své složitosti nemůže být systematizována a generalizována na jednolitý koncept. Lidské individualitě a fenoménům s ní bytostně souvisejícím, jako je život, smrt, svoboda, absurdita apod., se věnovali právě existencialisté. Vzhledem k specifičnosti filosofie existencialismu však nelze za nositele tohoto myšlenkového přístupu považovat jen filosofy na slovo vzaté, ale je nutné zařadit k tomuto směru i některé osobnosti z oblasti světové literatury. Pojem lidské existence se v jejich filosofiích i dílech různě proměňoval, jednou byl zastřešen existencí Boha, ke kterému je nutno upínat svou mysl, jindy byl vržen do nehostinnosti a nicotnosti světa bez naděje. V každé z nich však bylo ústřední téma totožné, téma, jež je nám, lidem, nejbližší, téma, které však bude vždy, i přes geniální myšlenky Sørena Kierkegaarda, Martina Heideggera, Fjdora Michajloviče Dostojevského i Alberta Camuse, velkou neznámou - téma člověka a jeho místa ve světě.
|
|
| |
|
|
Víra v kapitál
Sirotek, Jan ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Blažková, Miloslava (oponent)
Práce popisuje jevy a myšlenky, které v průběhu historie a zejména v posledních staletích vedly a v mnohých případech ještě stále vedou ke zrodu, zformování a upevnění tržního kapitalismu jakožto ústřední filosofie současného světa. Analýza se snaží zaměřit na úkazy jak materiálního, tak duchovního charakteru. Odhaluje ducha, který člověka provází od nepaměti. Přes podoby boha, člověka, státu, národa i luzy a práce se transformuje do kapitálu jako sebeúčelu. To věda a její metodologie způsobila tento obrat v hledání jistoty od myšlenek transcendentních k racionální klasifikaci hmoty. Svým vlastním objevem, že hmota je jen formou energie, se však věda přiznává ke své náboženské podstatě. Honba za ziskem a z něj plynoucím blahobytem se tak stává ústředním bodem veškerého úsilí o saturaci.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Stoicismus,buddhismus,křesťanství - podobné motivy a zásadní odlišnosti
Kolářová, Ilona ; Funda, Otakar A. (vedoucí práce) ; Blažková, Miloslava (oponent)
Vypsané téma "Stoicismus, buddhismus, křesťanství - podobné motivy a zásadní odlišnosti" jsem si zvolila z několika důvodů: a) zaujal mě samotný nápad porovnat na první pohled zjevně odlišné myšlenkové proudy, b) ani o jednom z uvedených směrů jsem ve chvíli, kdy bylo téma zadáno, nevěděla více informací než základní fakta. Téma pro mě představovalo výzvu, vnímala jsem ho jako podnět bližšímu seznámení se s učením stoicismu, buddhismu a křesťanství. Nejen proto, abych získala hlubší vhled do problematiky těchto filosofií, jsem se rozhodla věnovat se komparaci stoicismus, buddhismus, křesťanství. Práce má být příspěvkem vymezení tří odlišných modelů člověkovy filosofické a náboženské sebereflexe. Získané poznatky hodlám uplatnit při výuce.
|
|
|
Kontexty vzcházení svobody ve filosofii Jeana Paula Sartra
Straka, Jan ; Pelcová, Naděžda (vedoucí práce) ; Blažková, Miloslava (oponent)
Smyslem předkládané diplomové práce je pokus zmapovat vývoj ontologického zkoumání Jeana Paula Sartra v oblasti pojmu svobody. Sartra budeme sledovat jako významného představitele moderní ontologie. Pojem svobody tak bude rozvíjen v rámci ontologického zkoumání bytí jsoucího, jímž je v tomto případě člověk v jeho existenci. Sartrova myslitelská tvorba ze 30. a 40. let objevuje svá původní ontologická východiska při traktování způsobu bytí lidské existence především v perspektivě Husserlovy fenomenologie. V následujících dekádách se východiska Sartrovy tvorby posouvají směrem k sociální ontologii, která spojuje jeho původní existencialismus a v nových perspektivách promýšlený marxismus. Tato ontologie dostává podobu zejména v Sartrově rozsáhlém díle Kritika dialektického rozumu (1960). Sartrovu tvorbu nakonec bude nutné reflektovat z pozice pozdější filosofie ovlivněné strukturalismem, poněvadž strukturalistická čtení autorů, jako byl Nietzsche, Freud, Marx, či samotný Sartre ze strany nastupující generace francouzských myslitelů (Derrida, Strauss, Althusser, Lacan, Nancy a další) vrhají na fenomén svobody nové světlo.
|
host ::
RSS.