|
|
The clinical relevance of immunogenic cell death associated signalling and molecules in cancer therapy
Holíček, Peter ; Palich Fučíková, Jitka (vedoucí práce) ; Říhová, Blanka (oponent) ; Starková, Júlia (oponent)
Klinický význam molekul a procesů asociovaných s imunogenní buněčnou apoptózou v terapii nádorových onemocnění Schopnost nádorových buněk vyvolat protinádorovou imunitní odpověď závisí na mnoha faktorech, včetně antigenního profilu nádorových buněk a jejich schopnosti poskytovat adjuvantní signály ve formě molekul asociovaných s nebezpečím (DAMPs). Tyto molekuly jsou vystavovány a či uvolňovány během imunogenní buněčné smrti (ICD) a za určitých okolností mohou vést k aktivaci vrozené a adaptivní protinádorové imunitní odpovědi. Schopnost aktivovat ICD mají některá chemoterapeutika, fyzikální modality, cílená protinádorová léčba či radioterapie, které kromě vlastní cytotoxické aktivity na nádorové buňky mohou aktivovat klinicky relevantní protinádorovou imunitní odpověď. Z tohoto důvodu u pacientů s vrozenou poruchou v buněčné signalizaci vedoucí k uvolňování DAMPs může docházet ke snížené odpovědi na uvedený typ léčby. Předložená disertační práce se zejména zaměřuje na klinický význam procesů, které souvisí s imunogenní buněčnou smrtí a zkoumá vliv ICD na rozvoj vrozené protinádorové imunitní odpovědi se zaměřením na NK (z angl. Natural killer cells) buňky. Výsledky naší práce ukazují, že kalretikulin (ekto-CALR), jako klíčový ukazatel ICD, vystavený na povrchu nádorových buněk pozitivně ovlivňuje...
|
|
|
Immunological aspects of head and neck cancer in relation to etiology
Koucký, Vladimír ; Bouček, Jan (vedoucí práce) ; Říhová, Blanka (oponent) ; Smilek, Pavel (oponent)
Nádorová imunologie je progresivně se rozvíjející multidisciplinární vědní obor. Výsledky základního výzkumu již navíc byly úspěšně přeneseny do klinické praxe a okamžitý úspěch nových imunoterapeutických přípravků, především blokátorů kontrolních bodů imunitního systému, dále vede k podpoře a růstu výzkumu v této problematice. V případě karcinomů hlavy a krku (HNSCC) byly identifikovány některé složky imunitní odpovědi, jako například CD8+ T lymfocyty, které hrají významnou roli v průběhu onemocnění. HNSCC je navíc rozmanitá skupina nádorů, kdy významná část z nich je indukována vysoce rizikovými kmeny lidského papilomaviru (HPV). HPV-asociované nádory (HPV+ ) mají lepší odpověď na standardní léčbu a právě imunitní odpověď byla identifikována jako jeden z hlavních faktorů zodpovědných za tento jev. V naší práci jsme se zaměřili na analýzu fenotypu, funkčních vlastností a prognostické hodnoty tumor-infiltrujících leukocytů u pacientů s HNSCC se zohledněním HPV statutu tumoru. Detekovali jsme CD8+ tumor-infiltrující T lymfocyty reaktivní vůči antigenům HPV16 u většiny HPV+ orofaryngeálních karcinomů. Tyto T lymfocyty byly schopny po specifické stimulaci HPV-derivovanými peptidy produkovat důležité prozánětlivé cytokiny, IFNγ a TNFα. Produkce cytokinů pak byla umocněna kombinovanou blokádou dvou...
|
|
| |
|
| |
|
|
Checkpoint blockade in cancer immunotherapy
Vacková, Julie ; Šmahel, Michal (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent) ; Říhová, Blanka (oponent)
Blokování kontrolních bodů imunitních reakcí je novým terapeutickým přístupem v léčbě nádorů, který značně zvýšil účinnost léčby různých typů nádorů. Avšak podíl pacientů s nádory neodpovídajících na tuto léčbu je vysoký. Zavedení predikčních znaků pro rozlišení pacientů vhodných pro léčbu blokováním kontrolních bodů by mohlo zvýšit počet pacientů, kteří by měli z této léčby užitek. Tato disertační práce je zaměřena na zvýšení účinnosti inhibitorů kontrolních bodů imunitních reakcí (ICIs) a na predikční znaky s využitím experimentálních modelů myších nádorů vyvolaných buněčnými liniemi TC-1 a TC- 1/A9 a jejich klony s deaktivací signalizace interferonu (IFN)-γ (TC-1/dIfngr1 a TC- 1/A9/dIfngr1) nebo molekuly CD80 (TC-1/dCD80-1). IFN-γ je považován za hlavní cytokin zvyšující expresi ligandu programované buněčné smrti 1 (PD-L1) a hlavního histokompatibilního komplexu I (MHC-I). Exprese PD-L1 může předpovídat citlivost k blokování PD-1/PD-L1. Nefunkční signalizace IFN-γ nebo snížená exprese MHC-I u některých pacientů souvisela s rezistencí k ICIs. Zjistili jsme, že IFN I. typu (IFN-α a IFN-β) zvyšují expresi PD-L1 a MHC-I na nádorových buňkách TC-1/A9/dIfngr1 s reverzibilně sníženou expresí obou molekul. Také jsme ukázali, že deaktivace signalizace IFN-γ v buňkách TC-1/A9 nebyla kontraindikací pro...
|
|
|
Imunologicko-biologické aspekty spinocelulárních karcinomů v oblasti hlavy a krku
Bouček, Jan ; Říhová, Blanka (vedoucí práce) ; Fučíková, Terezie (oponent) ; Šlapák, Ivo (oponent)
Vznik nádorového onemocnění je podmíněn změnou či sérií změn na genové úrovni. Rozvoj nádorového onemocnění je do značné míry touto změnou předznamenán, ale velmi významnou roli zde hrají další okolnosti. V případě solidních nádorů se jedná hlavně o nádorové mikroprostředí. Zde se setkávají samotné nádorové buňky s buňkami okolního stromatu, zejména fibroblasty, a s buňkami imunitního systému. Zde se také zásadním způsobem formuje charakter a intenzita protinádorové imunitní odpovědi. Spinocelulární karcinom hlavy a krku je 6. nejčastější onkologické onemocnění postihující každoročně celosvětově více než půl milionu pacientů. Přes pokroky a zlepšení ve všech léčebných modalitách nedosahuje terapie ani v západních zemích uspokojivých hodnot a již několik desetiletí setrvávají na přibližně stejných hodnotách. V současné době je pravděpodobnost přežití 5 let, bez ohledu na lokalizaci a stádium onemocnění, jen přibližně 40%. V předložené práci jsou diskutovány imunologické a biologické aspekty spinocelulárních karcinomů hlavy a krku shrnující poslední poznatky o molekulární podstatě chování nádorových buněk, o vlivu a významu regulace imunitního systému pro klinický průběh onemocnění, a o moderních terapeutických přístupech.
|
|
|
Směrovaná polymerní léčiva u karcinomů v oblast hlavy a krku
Betka, Jaroslav ; Říhová, Blanka (vedoucí práce) ; Prausová, Jana (oponent) ; Reiniš, Milan (oponent)
Nádorová onemocnění jsou po kardiovaskulárních chorobách druhou nejčastější příčinou úmrtí ve vyspělých státech. Počet nově diagnostikovaných pacientů se zhoubným nádorem neustále stoupá, průměrně o 2,5% ročně. Tento trend se týká i spinocelulárního karcinomu hlavy a krku, který je 6. nejčastější onkologické onemocnění. Jeho výskyt nejvíce ovlivňuje přítomnost dvou zevních rizikových faktorů: kouření a abusu alkoholu; poslední výzkumy naznačují, že pro vznik neoplazie je rozhodující nejen množství a délka užívání škodlivé látky, ale i doba jejího podání či psychická závislost na ní. V poslední době navíc roste incidence spinocelulárního karcinomu hltanu u nekuřáků a mladších věkových skupin ve spojitosti s výskytem HPV infekce v nádoru. Dosud nejčastěji používané formy protinádorové terapie (chirurgie, radioterapie, chemoterapie) i přes pokroky v posledních desetiletích vedou k významnému zlepšení přežívání pouze u některých typů rakoviny, ale například v případě spinocelulárního karcinomu hlavy a krku je celková pravděpodobnost pětiletého přežití stále nízká, přibližně 40%. Proto se pozornost obrací k novým formám terapie, například k cílené terapii s použitím monoklonálních protilátek nebo polymerních nosičů cytostatických léčiv. Dalším trendem současného výzkumu v této oblasti je možnost využít...
|
|
|
Glykobie nádorů hlavy a krku
Valach, Jaroslav ; Smetana, Karel (vedoucí práce) ; Dřízhal, Ivo (oponent) ; Říhová, Blanka (oponent)
ii Abstrakt Glykobiologie představuje progresivně se rozvíjející obor buněčné biologie. Interakce protein- sacharid nemá jenom organizační a podpůrnou funkci, ale je kódujícím a selektivním faktorem. Galektiny, skupina živočišných lektinů (proteinů vázajících sacharidy), které mají vysokou afinitu k ß-galaktosidům, se v buňce podílejí na široké škále dějů. Galektiny ovlivňují mezibuněčné interakce, transmembránovou signalizaci, apoptózu, sestřih pre-mRNA a jejich přítomnost byla potvrzena i v celé řadě nádorů. Ve stromatu nádorů vycházejících z dlaždicového epitelu je galektin-1 exprimován ve vysoké míře. V předchozích studiích jsme prokázali, že přechod fibroblastů na myofibroblasty, kromě už známého TGF-ß, je indukován i galektinem-1. Studovali jsme vztah mezi expresí galektinu-1, přítomností myofibroblastů a genovou expresí vybraných genů v klinickém materiálu získaném peroperačně z dlaždicových karcinomů hlavy a krku. Prokázali jsme zvýšenou expresi galektinu-1 ve stromatu nádorů, které obsahovaly myofibroblasty oproti nádorům bez jejich přítomnosti. Pomocí genomického přístupu za použití mikrochipové analýzy byl vyhodnocen transkriptom na celogenomové úrovni u tumorů s vysokou expresí galektinu-1 a u tumorů bez tohoto lektinu. Pozornost se soustředila na geny spojené se špatnou prognózou vývoje...
|
|
|
Glykobiologie nádorů hlavy a krku
Szabo, Pavol ; Smetana, Karel (vedoucí práce) ; Říhová, Blanka (oponent) ; Brábek, Jan (oponent)
Povrch buněk je bohatě pokryt oligosacharidy, které jsou v plazmalemě ukotvené pomocí proteinů a lipidů. Oligosacharidy zprostředkují vzájemnou vazbu mezi buňkami nebo vazbu buněk k složkám extracelulární matrix. Galektiny jsou živočišné lektinů které mají afinitu k oligosacharidům obsahujícím β-galaktózu. Jsou to multifaktoriální proteiny, které se účastňují řady reakcí v organizmu, jako jsou mezibuněčné interakce, interakce buněk s mezibuněčnou hmotou, proliferace i apoptóza a sestřih pre-mRNA. Proteiny po translaci procházejí různými strukturálnimy úpravami, které mají vliv na jejich funkci. Galektin-3 je možný prognostický ukazatel u nádorů vycházejících z vrstevnatých dlaždicových epitelů je fosforylován na N-konci. Prokázali jsme, že tato posttranslační modifikace nemá vliv na jeho vazebnou reaktivitu. Jiný endogenní lektin, galektin-1 je charakteristickou molekulou nádorového stromatu a granulační tkáně hojícího se poranění. Zjistili jsme, že galektin-1 indukuje na TGF-β nezávislý in vitro přechod normálních fibroblastů na myofibroblasty včetně produkce sítě extracelulární matrix bohaté fibronektinem a galektinem-1. Tento poznatek je využitelný v terapii hojení ran a v tkáňovém inženýrství. Dnes je jasné, že nádorové stroma ovlivňuje i biologické vlastnosti nádoru (lokální agresivita,...
|
|
|
Wnt/beta-catenin and mTOR signaling in regulation of T-cell phenotype and cytotoxic activity for adoptive cellular immunotherapy of cancer
Stakheev, Dmitry ; Smrž, Daniel (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent) ; Říhová, Blanka (oponent)
(CZ) Adoptivní buněčná imunoterapie (ACI; z angl. Adoptive Cellular Immunotherapy), která je založená na ex vivo přípravě T buněk, je moderní léčebnou metodou nádorových onemocnění. Ex vivo příprava T buněk s vysokým terapeutickým potenciálem není však doposud úspěšně zvládnuta. Wnt/β-cateninová a mTOR signalizace ovlivňují jak nádorové, tak i imunitní buňky. Modulace těchto signalizačních drah může být tudíž slibnou cestou k přípravě T buněk s vyšší terapeutickou účinností. Cílem projektu bylo zjistit, jak zásah do Wnt/β-cateninové a mTOR signalizace může zlepšit ex vivo přípravu T buněk s požadovaným a ustáleným fenotypem, který by byl vhodný pro protinádorovou ACI. V první části studie jsme se zaměřili na inhibici Wnt/β-cateninové signální dráhy pomocí molekuly XAV939 a vliv této inhibice na eliminaci nádorových buněk pomocí lymfocytů pacinetů s lokalizovaným biochemickým rekurentním nádorem prostaty (BRPCa; z angl. localized biochemically recurrent prostate cancer). Zjistili jsme, že ošetření lymphocytů BRPCa pacientů 5µM XAV939 urychlilo eliminaci LNCaP a PC3 nádorových buněk během následné kokultivace. Nicméně během opakované kokultivace s čerstvými LNCaP a PC3 nádorovými buňkami ošetřené lymphocyty již nebyly nádorové buňky schopny dále eliminovat. K eliminaci však došlo, pokud byly...
|
host ::
RSS.