|
|
Ideál ženské krásy před a po roce 1989 - analýza diskurzu v časopise Vlasta
Bělinová, Helena ; Vávra, Martin (vedoucí práce) ; Šmídová, Olga (oponent)
Předkládaná práce pojednává o ideálu ženské krásy před rokem 1989 a po roce 1989 v kontextu společenského a kulturního diskursu v časopise Vlasta. Hlavním předpokladem této práce je tvrzení, že ideál ženské krásy před rokem 1989 se liší od ideálu ženské krásy po roce 1989. Lze předpokládat, že s jinou sociální strukturou, politickým systémem i kulturními formami se mění i diskurs ženské krásy. Charakter práce je teoreticko-empirický. Teorie slouží jako rámec pro vymezení daného tématu a jeho zasazení do sociologické oblasti genderu, ze které vycházím. Výzkumná část práce se věnuje analýze diskursu krásy v časopise Vlasta v roce 1975 a v roce 2005. Cílem této analýzy je provést sérii jednotlivých analýz, které kromě samotného diskursu krásy mapují celková témata časopisu a roli časopisu v daném historickém období. Pro svou práci jsem zvolila kvalitativní sociologickou metodu diskursivní analýzu. Ambicí práce je provést důkladnou analýzu jednoho konkrétního společenského diskursu a představit všechny důležité společenské, historické a kulturní aspekty, které mohou diskurs ovlivňovat, a použít časopis Vlasta jako konkrétní případ. Klíčové pojmy Ideál ženské krásy, diskurs, mediální diskurs, gender, diskursivní analýza, časopis Vlasta, proměna, socialismus, média, genderové stereotypy, genderová socializace
|
|
|
Vina a odpovědnost v kontextu trestního práva:diskurzivní praktiky a strategie
Vávra, Martin ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Válková, Helena (oponent) ; Večeřa, Miloš (oponent)
Dizertace se na příkladu tří konkrétních právních institutů zabývá tím, jak jsou v politickém i expertním (především právním a kriminologickém) diskurzu formulovány a reprodukovány významy, předpoklady a definice konstruující člověka jakožto subjekt trestního práva, subjekt který může být činěn odpovědným za své jednání.Práce se soustřeďuje na to, jak se v politické sféře (při soustředění na jednání Sněmovny a Senátu Parlamentu ČR) a ve vědách (zejména v právní vědě, kriminologii a psychiatrii) formují a formulují "trestněprávní" názory a jak se odrážejí ve významech uložených v samotném trestním právu. Metodologicky práce vychází z kritické diskurzivní analýzy. Diskurz je, zjednodušeně řečeno, významný tím, že na nás uplatňuje svůj utlačivý vliv, neboť vymezuje to, co je možné o světě říci, i to, jak v něm lze smysluplně jednat. Není tak (pouze) odrazem nějaké jiné, skutečnější reality, není plně redukovatelný na nějaké jiné společenské jevy a díky tomu skrze jeho zkoumání můžeme zjistit, jaké jsou předpoklady, z nichž vycházejí sociální aktéři a jaké argumentační rámce jsou v diskurzu používány. V teoretické části jsou zformulovány předpoklady pro následnou analýzu konkrétních témat spojených s formulováním "trestní" viny a odpovědnosti. Po stručném přehledu sociologických ...
|
|
|
Gender a pracovní síla ve výrobních podnicích na Chomutovsku
Kroupová, Michaela ; Dudová, Radka (vedoucí práce) ; Vávra, Martin (oponent)
Diplomová práce "Gender a pracovní síla ve výrobních podnicích na Chomutovsku" je zaměřena na historicko-sociologicky orientovaný výzkum pracovního obsazení mužů a žen ve výrobních podnicích na Chomutovsku v porovnání uplynulých 50 a 70 let. Hlavními aspekty, které jsou zahrnuty v teoretické části této práce, jsou genderové vztahy ve výrobních podnicích, a to historie postavení žen, genderové horizontální a vertikální segregace včetně mezd a vzdělání pracovních sil. Analyzovaná data jsou čerpána v horizontu období poloviny 20. století a počátku 21. století a jsou zaměřena zejména na výrobní podniky Válcovny Trub a železa a jejich novodobou podobu společnost Sandvik. V diplomové práci jsou v metodické části, pomocí analýzy dat popsány odlišnosti a změny, které proběhly v horizontu 50 a 70 let, v obsazení pracovních sil ve výrobních podnicích s ohledem na gender. KLÍČOVÁ SLOVA Gender, Feminismus, Pracovní síla, Socialismus, Válcovny trub a železa, Výroba, Chomutov
|
|
|
Romové na pranýři - trestání Romů v průběhu 20. století očima veřejných politik
Novotná, Andrea ; Vávra, Martin (vedoucí práce) ; Gramskopf, Rostislav (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zaměřuje na diskurzivní analýzu dobových dokumentů, čerpaných z archivů, zákonů, parlamentních debat, dalších expertních textů a výzkumů. Cílem diplomové práce je nalézt odpověď na otázku, jakým způsobem přistupovaly veřejné politiky ke kriminalitě a trestání Romů v průběhu 20. století v Československu, později Česku (v letech 1918 až 2000). Diplomová práce se snaží odhalit, jakým způsobem veřejné politiky přistupovaly k Romům jako menšině obecně, na jakých informacích zakládaly svá rozhodnutí ohledně jejich trestání, jaká opatření navrhovaly k jejich převýchově a asimilaci a jakým způsobem byla veřejnost informována prostřednictvím dobového tisku a potažmo, jak tím bylo utvářeno veřejné mínění o této menšině. Analytická část práce vychází ze základních myšlenek významných sociologů, mezi které patří Anthony Giddens, Erving Goffman, Pierre Bourdieu a Michel Foucault. Klíčová slova: Romové, dobové dokumenty, trestání, veřejná politika, asimilace
|
|
| |
|
|
Rezidenční spokojenost seniorů v Hradci Králové
Trpík, Aleš ; Vávra, Martin (vedoucí práce) ; Šalanda, Bohuslav (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá rezidenční spokojeností seniorů ve vybraných částech města Hradce Králové. Cílem práce je hodnocení a komparace rezidenční spokojenosti seniorů v Malšovicích a na Slezském Předměstí. Hodnocena je zejména celková rezidenční spokojenost a spokojenost ve vztahu k vybraným aspektům fyzického prostředí a občanské vybavenosti města. Hodnocení rezidenční spokojenosti je doplněno analýzou největších předností a problémů zkoumaných částí města a nákupního chování seniorů v rámci města. Práce vychází z dosavadního stavu bádání v oblasti rezidenční spokojenosti a přihlíží také k výsledkům výzkumů o každodennosti a mobilitě seniorů v rámci českých měst. Na základě těchto teoretických poznatků byla vybrána hodnocená občanská vybavenost a aspekty prostředí, které jsou důležité pro skupinu seniorů a podílí se na utváření jejich rezidenční spokojenosti. Výzkum byl proveden pomocí dotazníkového šetření v ulicích zkoumaných částí města. Analyzovány byly otevřené i uzavřené otázky. Cílová skupina seniorů byla v práci vymezena na základě věkové hranice 65 let a více.
|
|
|
Percepce cizinců většinovou společností
Novotná, Kateřina ; Vávra, Martin (vedoucí práce) ; Černý, Karel (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá pohledem většinové společnosti na populaci cizinců na území České republiky. V posledních letech se jedná o horečně diskutované téma, kterému je z hlediska kvantitativního výzkumu věnován velký prostor, ale z hlediska výzkumu kvalitativního, s přihlédnutím k počtu publikací a výzkumů, nikoliv. Cílem práce je zjistit, jak jednotlivci patřící k většinové populaci vnímají cizince především s ohledem na dílčí témata, kterými jsou aktérská definice cizince, předsudky a stereotypy vůči cizincům, zájem o tuto problematiku, postoje k cizincům z různých zemí či oblastí a zkušenosti s cizinci. Tyto názory a postoje byly získány skrze kvalitativní metodologii, konkrétně pomocí semi-strukturovaných rozhovorů. Výzkumu se zúčastnili informanti napříč základními demografickými indikátory (pohlaví, věk, vzdělání, velikost místa bydliště). Výsledky práce není možné vzhledem ke kvalitativnímu charakteru výzkumu přímočaře generalizovat na celou většinovou populaci. Nicméně poskytují komplexní vhled do strukturace a podmíněnosti postojů k cizincům. Klíčová slova: cizinec, pobyt na území ČR, předsudek, stereotyp, postoj
|
|
|
Dobrovolná bezdětnost jako sociální fenomén
Vychová, Šárka ; Vávra, Martin (vedoucí práce) ; Černý, Karel (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem dobrovolné bezdětnosti, které, mimo jiné i s ohledem na nízkou míru celkové porodnosti, současnou společností rezonuje. Jejím cílem je popis pojmu dobrovolné bezdětnosti ze sociologického hlediska, shrnutí dosavadních sociologických výzkumů k tomuto tématu, a především na vlastním výzkumu založená analýza názorů a motivů žen, které se pro dobrovolnou bezdětnost rozhodly. Praktická část práce je uchopena kvalitativní metodou zakotvené teorie. Vlastní výzkumné šetření má podobu hloubkových polostrukturovaných rozhovorů, které díky možnosti reagovat na konkrétní komunikační partnerky nabízí možnost nahlédnout do života a hodnot dobrovolně bezdětných žen. Závěr shrnuje i interpretuje poznatky o názorech a motivech dobrovolně bezdětných a nabízí tak odborné veřejnosti prostor pro lepší pochopení této problematiky.
|
|
|
Nacistická ideologie ve vztahu k duševně nemocným lidem
Kučerová, Zuzana ; Marková, Alena (vedoucí práce) ; Vávra, Martin (oponent)
Diplomová práce "Nacistická ideologie ve vztahu k duševně nemocným lidem" se zaměřuje na východiska a myšlenkové proudy této ideologie, jež ve svém důsledku vedly k sociálnímu vyloučení lidí s určitým handicapem, a k jejich následné systematické likvidaci. Přestože lze práci časově ohraničit roky 1933 - 1945, sleduje také vývojovou linii vybraných vědeckých disciplín, které se do formování nacistické ideologie významně promítly. Primárně se tak jedná o vědu historickou, lékařské obory, genetiku, rasovou hygienu, vznik vědy eugenické a další příbuzné disciplíny. Práce dále zohledňuje dobovou hospodářskou situaci s jejími mnohými sociálními problémy, které vyvstaly v důsledku uspořádání světa po první světové válce a proměn tehdejšího sociálního světa. Práce dále zachycuje proces změn v postavení duševně nemocných lidí v běhu dějin. V neposlední řadě popisuje praktické důsledky těchto změn, jimiž byly "nucené sterilizace" a "eutanazie" dětí i dospělých. Nacistická ideologie je v tomto ohledu nahlížena v rovině legislativní, teoretické s širším historickým kontextem a v rovině praktické v podobě důsledků dvou předchozích. Klíčová slova: nacistická ideologie, duševně nemocní lidé, nucené sterilizace, nacistické "eutanazie", program T4, rasová hygiena, eugenika, pojetí národa, druhá světová válka,...
|
|
|
Mediální obraz Státní bezpečnosti v denících Rudé právo a Svobodné slovo (listopad 1989 - červen 1990)
Vávra, Martin ; Železný, Jakub (vedoucí práce) ; Růžička, Daniel (oponent)
Bakalářská práce "Mediální obraz Státní bezpečnosti v denících Rudé právo a Svobodné slovo (listopad 1989 - červen 1990)" se zabývá mediálním obrazem Státní bezpečnosti (StB) v období několika měsíců po událostech 17. listopadu 1989, kdy v Československu probíhala změna vládnoucího režimu. Analyzovanými deníky jsou Rudé právo a Svobodné slovo. Výběr periodik jsem podřídil jejich politické orientaci. Rudé právo "list Ústředního výboru Komunistické strany Československa" je deníkem oficiálně zastupujícím vládnoucí režim. Svobodné slovo, které začalo v listopadu 1989 otiskovat první necenzurované informace a je označováno za "hlavní deník" Sametové revoluce, jsem vybral jako jeho protipól. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola se zabývá Státní bezpečností, její historií, organizační strukturou, metodami a způsoby její práce v roce 1989. Druhá kapitola představuje vybrané deníky Rudé právo a Svobodné slovo. Třetí kapitola se věnuje metodologii celé práce a závěrečná kapitola obsahuje vlastní výzkum vybraných deníků provedený formou kvantitativní obsahové analýzy.
|
host ::
RSS.