|
|
Behaviorální selekční kritéria pro odhad upotřebitelnosti štěňat německého ovčáka Policie ČR.
Hradecká, Lenka ; Bartoš, Luděk (vedoucí práce) ; Martin, Martin (oponent)
Projekt je založen na behaviorálních testech 7 týdenních štěňat německého ovčáka prováděných v policejní chovatelské stanici (dále CHS) v Prackovicích nad Labem a v Domažlicích. Práce byla zaměřena na ověření použitelnosti a zlepšení selekce štěňat s použitím behaviorálního testu. Testovali jsme možnost vlivu prostředí (přítomnost střelnice poblíž CHS Domažlice) na pozdější úspěšnost štěňat v povahovém testu. Cílem projektu bylo nasbírání dostatečného množství nových dat, která přispěla k ověření hypotézy, že štěňata vyrůstající v prostředí se střelnicí budou následně lépe hodnoceny v disciplínách hodnotících reakce na hluk a zlepšení metodiky selekce štěňat. Bylo zjištěno, že rozdílné výsledky jsou ovlivněny původem fen - matek. To znamená, že štěňata pocházející od matek z CHS nacházející se v blízkosti střelnice, jsou následně lépe hodnocena v disciplínách hodnotících reakci na hluk ve srovnání se štěňaty od matek pocházející z CHS bez střelnice. Horší reakce na hluk měl štěňata z vrhů s větším počtem štěňat.
Další částí naší práce bylo vypracování meta-analýzy pro behaviorální charakteristiky, neboť autoři se v této oblasti značně rozcházejí a zjištění, do jaké míry jsou povahové vlastnosti dědivé, by značně mohlo přispět ke zlepšení metodiky selekce štěňat. Shromáždili jsme dostupnou literaturu za posledních 40 let, tzn. 1761 údajů ze 47 prací zabývajících se dědivostí povahových vlastností.
Tyto data jsme rozdělili do 5 skupin(prostředí, pasení, lov, hra a psychické vlastnosti). Meta-analýzou bylo zjištěno, že dědivost znaků z těchto skupin je obecně nízká.
Z výsledků vyplývá, že je třeba od základu změnit chovatelské postupy u těch plemen psů, u kterých je chování hlavní kritérium při hodnocení výkonnosti (např. lovecká, služební), neboť na základě výkonnostních výsledků a výsledků povahových testů jsou některá plemena uchovňována a následně používána k reprodukci. Přikláníme se tedy k názoru některých.
|
|
|
Selhávání reprodukce u kočky domácí jako součást antistrategie proti infanticidě
Ivanková, Lucia ; Bartoš, Luděk (vedoucí práce) ; Adéla, Adéla (oponent)
Kočka domácí spolu se psem patří mezi nejčastěji chované domácí mazlíčky. Na rozdíl od psa si však i za dlouhá léta domestikace ponechala svůj vzhled a svojí povahu v prakticky nezměněné podobě. Dokáže se velmi dobře přizpůsobit rozdílným podmínkám prostředí.
Kočka je plodný druh, který se úspěšně rozmnožuje v nejrůznějších podmínkách prostředí. Nedělá jí problém se přizpůsobit a rozmnožovat se v širokém spektru klimatických podmínek od oblastí sub-arktických až po rovníkové oblasti, stejně tak se úspěšně rozmnožuje jak v podmínkách městských kolonií, kde žije i několik tisíc koček na kilometr čtvereční tak i v arktických oblastech kde se hustota kočičí populace často pohybuje kolem jedné kočky na kilometr čtvereční. Existuje u ní i velká variabilita v taktikách páření od promiskuitního chování, přes polygynní systém až po monogamii.
Infanticida u kočkovitých šelem je běžnou součástí reprodukční strategie. Samec zabíjí mláďata, která nejsou jeho, aby samice dříve přišla do říje a mohl se s ní pářit a zplodit vlastní potomky. U kočky domácí je infanticida diskutovaným tématem. Je dlouhodobě tradována, ale ve skutečnosti je jen několik pozorovaných a popsaných případů infanticidy.
Jednou ze samičích strategií proti samčí infanticidě je i tzv. Bruce effect. U březí samice, jejímž mláďatům hrozí infanticida, dojde k potratu. Samice tak zabrání tomu, aby zbytečně investovala do porodu a péči o potomky, kteří jsou infanticidou ohroženi. Na základě dotazníkového šetření jsme se pokoušeli posoudit z analýzy dat o reprodukci kočky domácí, zda u ní existuje selhávání reprodukce jako antistrategie proti potencionální samčí infanticidě. Ze získaných dat se nám tuto hypotézu zatím nepodařilo potvrdit ani vyvrátit. Do budoucna, aby bylo možné tuto hypotézu potvrdit, nebo vyvrátit, bude potřeba získat více údajů. Ačkoliv se z dotazníkového šetření nepovedlo získat jednoznačný závěr k hypotéze, poskytl dotazník velké množství zajímavých údajů k rozmnožování koček žijících v chovatelských stanicích zcela pod kontrolou člověka.
|
|
|
Vliv faktorů prostředí na vývoj plodu u savců
Sedláčková, Lucie ; Bartoš, Luděk (vedoucí práce) ; Bučková, Katarína (oponent)
O vývoji plodu se mluví od chvíle splynutí samčí a samičí pohlavní buňky, spermie s vajíčkem, a vzniku zygoty. Touto událostí začíná složitý proces prenatálního vývoje, období velice citlivého na změny a nepříznivé podmínky v okolí matky. Do takových podmínek může být zahrnuta nedostatečná výživa, náhlé změny sociálního okolí matky, vysoký výskyt predátorů, stresové zážitky kvůli nepřiměřené manipulaci a mnoho dalších. Vše spojuje jeden často skloňovaný pojem - stres.
Stres totiž způsobuje nadměrné vyplavování hormonů glukokortikoidů, kterým je například kortizol. Tento glukokortikoid je nezbytný pro růst plodu a indukci některých enzymů, jako například plicní povrchově aktivní látky. Za určitých podmínek však může maternální kortizol vystoupat do abnormálních hodnot. V důsledku toho přebytek kortizolu zasáhne plod ve vysokých koncentracích, které mohou negativně měnit fetální růst a vývoj.
U savců stres matky během gravidity nejen zvyšuje její vlastní kortizol, ale také snižuje expresi a aktivitu glukokortikoidního bariérového enzymu 11beta-HSD2 v placentě, takže plod je méně chráněn. Na druhé straně je tak ovlivněna placentární produkce a metabolismus jiných proteinů a hormonů citlivých na glukokortikoidy jako jsou prostaglandiny, progesteron, estrogeny, transportér glukózy a placentární laktogen. Navíc inhibice 11beta-HSD2 prenatálním stresem by mohla přispět k nízké porodní hmotnosti a poruchám těhotenství, jako je předčasný porod.
Prenatální stres ovlivňuje především vývoj mozku. Jsou pozorovány účinky prenatálního stresu u savců se zvýšenou latencí pro hru, nepřímým lokomočním chováním, úzkostí a zhoršenou pamětí. Prenatální stres je také spojován s větší těkavostí a poruchami pozornosti, s tím souvisí i snížená schopnost učení. Je prokázáno, že prenatálně stresovaní jedinci mohou vykazovat zvýšené agresivní chování, u samců bylo pozorováno chování demaskulinizované a feminizované.
Účinky prenatálního stresu jsou přenosné i na další generace a existují důkazy, že se ve větší míře projevily až na generacích následujících.
|
|
|
Úloha laterality mozku v agonistickém chování jelena evropského II
Jirsová, Adéla ; Bartoš, Luděk (vedoucí práce) ; Kouba, Marek (oponent)
Tato diplomová práce se ve své teoretické části zabývá úlohou laterality mozku jelena evropského (Cervus elaphus) při agonistickém chování. Agonistickému chování, zejména tedy soubojům mezi samci v období podzimní říje, je věnována velká část rozsahu literární rešerše. Souboje jsou přísně ritualizované a samci se při nich řídí jasně danými pravidly. V poslední době se začíná u zvířat stále častěji pozorovat úloha laterality mozku a ukazuje se, že obzvlášť v agonistických interakcích může hrát významnou roli. Lateralita mozku je funkce jedné, či druhé hemisféry při určitých činnostech. Hlavním tématem práce je zda lateralita ovlivňuje souboje jelena evropského.
Výzkumná část práce probíhala v oboře Zátoň, kde byly pořizovány videonahrávky soubojů mezi jeleny v říji. Dále byly využity videozáznamy z farem Podlesko a Žalany a z obory Milešov. Tyto záznamy byly zpracovávány v programu Noldus Observer, kde bylo analyzováno, který z jelenů byl iniciátorem souboje a jeho pozice k soupeři, resp. kterým okem byl vnímán soupeř při začátku, ale i v průběhu souboje. Data byla dále statisticky vyhodnocena v programu SAS (verze 9.4, SAS Institute Inc.). Byla pozorována silná tendence k tomu, že vítěz je také iniciátorem interakce. Šance, že vítězem bude iniciátor, byla oproti tomu, že by jím byl recipient, 15 krát větší. Iniciátor odhaduje svou možnost v souboji vyhrát, proto nedovolí souboj ukončit dříve, než dojde na fyzické střetnutí. Bez ohledu na charakter chování přistupoval iniciátor ke svému soupeři pravděpodobněji na pravé oko. Také
při paralelním pochodu a při přímém fyzickém souboji byl statisticky signifikantně prokázán přístup iniciátora k recipientovi z pravé strany. Jelikož jeleni souboje trénují v období celého roku, tak poté i při říji informace zpracovává levá hemisféra, která řídí rutinní záležitosti. Lze tedy říci, že souboje jelenů v říji jsou natolik časté, kdy se uplatňuje rutina používání paroží jako zbraně, a proto zde pozorujeme preferenci pravé strany.
|
|
|
Regulace hoření pro krby s využitím lambda sondy
Bartoš, Lukáš ; Tříska, Vít (oponent) ; Šimek, Václav (vedoucí práce)
Práce se zabývá vývojem návrhu automatické regulace spalování biomasy v krbech pomocí lambda sondy. Tato sonda měří zbytkový kyslík při spalování, přičemž měřená hodnota má přímý vliv na účinnost spalovacího procesu a škodlivé emise unikající do ovzduší. První část práce je zaměřená na teoretický rozbor průběhu spalovacího procesu a vzájemné vlivy, které ovlivňují účinnost a emise. Druhá část se týká popisu a použití potřebných komponent pro automatickou regulaci hoření. Třetí část práce se zabývá praktickou zkouškou, která potvrdí, popř. vyvrátí možnost regulace pomocí měření zbytkového kyslíku. Čtvrtá část se zabývá návrhem algoritmu regulace a následnou implementaci. Pátá část vyhodnocuje dosavadní zkoušky s návrhem na další postup pro aplikaci výroby.
|
|
|
Intenzifikace separace manganu při úpravě pitné vody
Bartoš, Ladislav ; Janda, Václav (oponent) ; Hlaváč, Jaroslav (oponent) ; Dolejš, Petr (vedoucí práce)
Předkládaná práce se zabývá komplexně manganem. V úvodní části je uveden přehled jeho základních fyzikálních a chemických vlastností. Jednotlivě jsou uvedeny jeho sloučeniny včetně jejich příprav, výrob a použití v praxi. Dále je uveden přehled analytických metod, kterých se mangan v podobě svých sloučenin účastní coby činidlo. V stejné části je rovněž uveden přehled analytických metod, kterými se mangan a jeho sloučeniny stanovují, zejména v technologii vody. Pozornost je věnována manganu jako nezanedbatelné složce jednotlivých částí životního prostředí. Zajímavá je část věnována biogennímu působení manganu a to nejen z pohledu jeho toxicity, ale i z pohledu důležitého a zejména pro život savců nepostradatelného biogenního prvku. V navazujících kapitolách je přehled jednotlivých metod, které jsou za určitých podmínek vhodné pro separaci při úpravách povrchových a podzemních vod na vodu pitnou nebo provozní či průmyslovou v níž je požadována minimální koncentrace tohoto kovu. Vliv fyzikálně-chemických podmínek, které nezanedbatelným resp. zcela zásadním způsobem ovlivňují úspěšnost a účinnost separace je zpracován dále. Vzhledem k určitým specifikům při úpravě povrchových podzemních vod, jsou v kapitolách vždy detailněji zmíněny postupy vhodnější pro konkrétní typ matrice či specifické podmínky. Další kapitoly jsou již záznamem dlouholetých pozorování a zkušeností, které autor učinil na jednotlivých částech vodárenského systému a to od zdroje surové vody přes její úpravu až po distribuci se specifickým rozdělením na vody povrchové a podzemní. Poslední kapitola popisuje stavbu modelu úpravny vody, jeho spuštění, kalibraci a testy zaměřené na separaci manganu při koagulaci síranem hlinitým a síranem železitým.
|
|
| |
|
|
Monitorování a hodnocení vazeb mezi životním prostředím‚ ekonomikou a společností prostřednictvím Situační zprávy
Centrum pro otázky životního prostředí, Univerzita Karlova, Praha ; Bartoš, Lubomír ; Novák, Josef ; Třebický, Viktor ; Moldan, Bedřich ; Weinzettel, Jan ; Vačkář, David ; Havránek, Miroslav ; Kovanda, Jan ; Hák, Tomáš
Zpráva se zabývá především hodnocením vazeb mezi indikátory udržitelného rozvoje (UR), resp. mezi jednotlivými pilíři UR, obsahuje popis a parametry jednotlivých indikátorů i metodiku tvorby Situační zprávy, která je interpretuje. Zpráva obsahuje kapitoly: Hodnocení významnosti a důvěryhodnosti indikátorů, Hodnocení vazeb, Výzkum indikátorů pro vybrané oblasti a témata situační zprávy - indikátory materiálové spotřeby, energetické spotřeby, ekologické indikátory a indikátory biodiverzity, indikátory ke Strategii udržitelného rozvoje.
|
|
|
Monitorování a hodnocení vazeb mezi životním prostředím‚ ekonomikou a společností prostřednictvím Situační zprávy
Centrum pro otázky životního prostředí, Univerzita Karlova, Praha ; Bartoš, Lubomír ; Novák, Josef ; Třebický, Viktor ; Moldan, Bedřich ; Weinzettel, Jan ; Vačkář, David ; Havránek, Miroslav ; Kovanda, Jan ; Hák, Tomáš
Zpráva se zabývá především hodnocením vazeb mezi indikátory udržitelného rozvoje (UR), resp. mezi jednotlivými pilíři UR, obsahuje popis a parametry jednotlivých indikátorů i metodiku tvorby Situační zprávy, která je interpretuje. Zpráva obsahuje kapitoly: Hodnocení významnosti a důvěryhodnosti indikátorů, Hodnocení vazeb, Výzkum indikátorů pro vybrané oblasti a témata situační zprávy - indikátory materiálové spotřeby, energetické spotřeby, ekologické indikátory a indikátory biodiverzity, indikátory ke Strategii udržitelného rozvoje.
|
|
|
Monitorování a hodnocení vazeb mezi životním prostředím‚ ekonomikou a společností prostřednictvím Situační zprávy
Centrum pro otázky životního prostředí, Univerzita Karlova, Praha ; Bartoš, Lubomír ; Novák, Josef ; Třebický, Viktor ; Moldan, Bedřich ; Weinzettel, Jan ; Vačkář, David ; Havránek, Miroslav ; Kovanda, Jan ; Hák, Tomáš
Zpráva se zabývá především hodnocením vazeb mezi indikátory udržitelného rozvoje (UR), resp. mezi jednotlivými pilíři UR, obsahuje popis a parametry jednotlivých indikátorů i metodiku tvorby Situační zprávy, která je interpretuje. Zpráva obsahuje kapitoly: Hodnocení významnosti a důvěryhodnosti indikátorů, Hodnocení vazeb, Výzkum indikátorů pro vybrané oblasti a témata situační zprávy - indikátory materiálové spotřeby, energetické spotřeby, ekologické indikátory a indikátory biodiverzity, indikátory ke Strategii udržitelného rozvoje.
|
host ::
RSS.