|
|
Refugee music jako performance imigrace
Skopec, Jan ; Samek, Tomáš (vedoucí práce) ; Beseda, Jan (oponent)
Klíčová slova hudba, imigrace, žadatelé o azyl v České republice, publikum, divadlo, kulturální a mediální studia, identita, globalizace, postmodernismus, kulturní antropologie, sémiotika Abstrakt Cílem této práce analyzovat hudbu, která souvisí s uprchlictvím a dalšími formami imigrace do České republiky. Konkrétně se jedná o tvorbu Divadla Archa, které se souvisle několik let této věnuje. Při hudební performanci vzájemně spolupracují žadatelé o azyl v České republice s českými a zahraničními profesionálními umělci. Chci analyzovat, jak probíhá vzájemná umělecká spolupráce, jaké významy v tomto konceptu spatřují jednotliví hudebníci a jaké sdělení obažené v hudební produkci má být adresováno publiku. Hudba je přitom zasazena do kontextu celkové umělecké tvorby Divadla Archa spojené s tématikou imigrace. V souvislosti s tím chci zjistit, jaké významy a sdělení v této hudbě a související umělecké tvorbě nachází publikum.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Refugee music jako koncept performance imigrace
Skopec, Jan ; Beseda, Jan (vedoucí práce) ; Samek, Tomáš (oponent)
Klíčová slova hudba, imigrace, žadatelé o azyl v České republice, divadlo, publikum, mediální význam, performance, xenofobie, globalizace, postmodernismus, kulturní antropologie, kulturální a mediální studia, sémiotika Abstrakt Cílem této práce je popsat a analyzovat hudbu, která souvisí s uprchlictvím a dalšími formami imigrace do České republiky. Konkrétně se jedná o hudbu, která vzniká z podnětu Divadla Archa, které se několik let souvisle věnuje tématice imigrace a uprchlictví. Záměrem práce je analyzovat koncept "refugee music" vytvořený Divadlem Archa. Při této hudební performanci vzájemně spolupracují žadatelé o azyl v České republice s českými a zahraničními profesionálními umělci. Chci popsat, proč byl tento hudební koncept vytvořen, jak probíhá vzájemná umělecká spolupráce, jaký význam v tomto konceptu spatřují jednotliví hudebníci a jaké sdělení obažené v této hudbě má být adresováno publiku. Tato hudba je přitom zasazena do kontextu celkové umělecké tvorby Divadla Archa spojené s tématikou imigrace. Dalším záměrem textu je ukázat, jaké významy a sdělení v této hudbě a související umělecké tvorbě shledávají ti, kterým je adresována. Analyzuji, jaké významy zde nachází publikum, jakým způsobem je hudbou ovlivněno a zda tato umělecká performance může nějakým způsobem formovat divákův názor a náhled...
|
|
|
Starý dům - ruina nebo domov?
Hořejší, Anna ; Haluzík, Radovan (vedoucí práce) ; Beseda, Jan (oponent)
Hlavním tématem této diplomové práce je rekonstrukce starého domu. Ta je pojata v rámci "material culture studies", kdy je hmotný objekt (dům) východiskem pro studium lidských hodnot, vztahů, pocitů a postojů. Byly zkoumány v rámci kvalitativního výzkumu, v lokalitě nedaleko Prahy, která svou současnou dynamikou odpovídá kontextu zvoleného tématu - to se odehrává na pozadí širší úvahy o vztahu "starého a/ versus nového" a vztahu "města a/ versus venkova". Práce je uvedena teoretickou částí, věnovanou současným fenoménům suburbanizace a snu o rodinném domě a vymezení protikladu "starého" a "nového" domu. Následuje exkurz o "ruině" a jejích sociálních signálech a souvislostech. Těžištěm práce je pak empirická část, zaměřená na příběhy konkrétních rekonstrukcí a na analýzu významů, které zde vyplouvají na povrch. Sledujeme zvláštní "proměnu ruiny v domov", vzájemné ochočování mezi člověkem a starým domem, a vnitřní dynamiku tohoto procesu. V ní dochází nejen k adaptaci objektu, ale i k vývoji jeho obyvatel - v překonávání překážek, učení se, seberealizaci, pocitu společného díla, zájmu o "paměť" místa, určité svobodě a bezprostřednímu vztahu k svému domu (a domovu). Je kontrastována vůči anonymitě produkovaných novostaveb - je alternativou, která zároveň vypovídá o tom, zda a co mohou současní lidé...
|
|
|
Všichni v jednom pytli: příklad mediální antropologie Romů.
Beseda, Jan ; Ezzeddine, Petra (vedoucí práce) ; Jakoubek, Marek (oponent)
Tato práce se skládá ze čtyř vzájemně se doplňujících pohledů na Romy v médiích. V souladu s postmoderním způsobem uvažování o problémech také kombinuje různé metody práce. Cílem práce je tedy přinést mozaiku produkce a recepce mediálních obrazů Romů v českém prostředí. První pohledem je zjistit, jak se na zobrazování jich samých v médiích dívají samotní Romové. Tím druhým pohledem je, jak vnímá mediální reprezentace Romů majorita a jak se to propojuje s jejím celkovým pohledem na Romy. Skrz třetí pohled pak analyzuji romské mediální produkty. Zkoumám, jakými způsoby jsou v nich vytvářeny obrazy Romů. Čtvrtý pohled pak skýtá možnost prozkoumat, jakým způsobem redakce romského časopisu Romano vodi tvoří vlastní obraz Romů. Tento pohled nabízí zatím v českém prostředí ojedinělou možnost podívat se, jakým způsobem funguje romská mediální instituce, jaký je její každodenní život.
|
|
|
Antropologický pohled na mediální aktivity lidí s postižením
Vejvoda, Martin ; Beseda, Jan (vedoucí práce) ; Pinc, Zdeněk (oponent)
Tato mediálně antropologická práce se zabývá recepcí a produkcí mediálních sdělení z perspektivy lidí, kteří se pohybují s pomocí elektrického či mechanického vozíku. Jedním ze stěžejních konceptů je ambivalence ohledně identity, tedy rozpor mezi sociálním a individuálním aspektem identity lidí s postižením. Sami sebe vnímají jako plnohodnotné členy společnosti, postoj majority je však mnohdy opačný. To se projevuje i v masových médiích, která o lidech s postižením podle zástupců této kategorie vypovídají stereotypně. Mediální obraz lidí s postižením má podle nich především dvě podoby: na jedné straně jsou zobrazováni jako nesoběstační jedinci, na druhé straně jsou vychvalováni za výkony, které sami považují za banální. K teoretickému ukotvení produkce stereotypů v médiích lze využít koncept žurnalistického pole Pierra Bourdieu, které se vyznačuje uspěchaností, závislostí na trhu a plebiscitu a v důsledku toho symbolickým násilím. Komerční média se z tohoto pohledu snaží vyhovět všem a novináři tudíž selektují témata, která ubírají prostor tomu, co by mělo být řečeno. Organizace lidí s postižením jsou si těchto praktik vědomy a snaží se do žurnalistického pole proniknout PR aktivitami s cílem prosadit vlastní témata. Veřejnoprávní média v čele s Českou televizí podle lidí s postižením odsunují jejich témata...
|
|
| |
|
|
VOYAGER MESSAGE
Čápová, Klára Anna ; Egorova, Julia (vedoucí práce) ; Beseda, Jan (oponent)
Práce pojednává o poselství umístěném na sondy Voyager I a Voyager II, které americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) vyslal do vesmíru v roce 1977. Poselství na sondách Voyager se skládá z gramofonové desky nazývané Zlatá nahrávka, jež obsahuje zprávu pro mimozemskou civilizaci. Práce obsahuje základní přehled snah nalézt život mimo Zem a popisuje Voyager program. Kromě základních informací o obsahu Zlaté nahrávky nabízí analýzu obou jejích částí: vizuální a zvukové. Antropologie vědy byla použita jako základní teoretický přístup k analýze obsahu zprávy. Práce také zkoumá projevy vědeckého pohledu na svět a považuje vědu za základní koncept který ovlivnil obsah Zlaté nahrávky a matematiku pak za universální nástroj pokusů o mezihvěznou komunikaci.
|
host ::
RSS.